P°ipomφnßm, ₧e pokud jste b∞₧n²m zßkaznφkem ISP, vßÜ poskytovatel provede celou tuhle agendu za vßs a vy se tφm nemusφte zat∞₧ovat.

Autonomnφ systΘm

Zßkladem celΘho Internetu jsou jednotlivΘ nezßvislΘ (autonomnφ) sφt∞, kterΘ jsou dßle propojeny s dalÜφmi sφt∞mi. Jen₧e v okam₧iku, kdy je vaÜe sφ¥ p°ipojena na vφce ne₧ jednu dalÜφ sφ¥, nastßvß problΘm: jak bezproblΘmov∞ zajistit, aby se to, co se mß routovat na tuhle sφ¥, na ni takΘ routovalo? Samoz°ejm∞ prvnφ mo₧nostφ je statick² routing, kter² jsem ji₧ popsal v prvnφch dφlech serißlu "Jak na Internet server", jen₧e - routovacφ tabulky nejsou neomezen∞ velkΘ (mohou pojmout maximßln∞ n∞kolik desφtek polo₧ek) a p°i p°id∞lenφ dalÜφho bloku adres jsou nutnΘ zßsahy do routingu.

Proto vznikla idea, aby ka₧dß autonomnφ sφ¥ m∞la svΘ jednoznaΦnΘ Φφslo, pomocφ n∞ho₧ by se cel² routing dal bez problΘm∙ °eÜit a provßd∞ly se automatickΘ udpate dynamick²ch routovacφch tabulek sm∞rovaΦ∙ v ostatnφch sφtφch. Tak vznikl termφn autonomnφ systΘm. Ka₧d² autonomnφ systΘm mß svΘ vlastnφ jednoznaΦnΘ Φφslo (nap°. CESNET mß 2605, Czech OnLine pak 6706) a k t∞mto Φφsl∙m jsou p°φmo p°i°azeny bloky IP adres, kterΘ se p°es tento autonomnφ systΘm majφ routovat.

Routery samy si k jednotliv²m Φφsl∙m nejbli₧Üφch autonomnφch systΘm∙ p°id∞lujφ Φφsla vzdßlen∞jÜφch autonomnφch systΘm∙ (pop°. implicitn∞ vÜech krom∞ vyjmenovan²ch apod.), pro kterΘ se danou cestou majφ sm∞rovat pakety.

╚φsla autonomnφch systΘm∙ podobn∞ jako IP adresy pro autonomnφ systΘmy v Evrop∞ p°id∞luje RIPE NCC, hlavnφ evropskΘ sφ¥ovΘ koordinaΦnφ centrum Internetu se sφdlem v Amsterodamu. Adresy koncov²m u₧ivatel∙m pak p°id∞lujφ ji₧ p°φmo NCC jednotliv²ch ISP. DalÜφ informace o RIPE NCC najdete na http://www.ripe.net. Pro zbytek sv∞ta se pak touto bohulibou Φinnostφ zab²vß americk² InterNIC (http://www.internic.net) o n∞m₧ se blφ₧e zmφnφm v dalÜφ kapitole v souvislosti s DNS.

Sprßva domΘn

je takΘ pom∞rn∞ byrokratickou Φinnostφ. Dial-up zßkaznφci s dynamick²mi adresami se o takovΘ v∞ci nemusφ starat v∙bec, zßkaznφci se statick²mi adresami nebo p°ipojen²mi cel²mi sφt∞mi tuto problematiku mohou °eÜit n∞kolika cestami: bu∩ si nechat spravovat svoji domΘnu poskytovatelem (n∞kte°φ ISP tohle d∞lajφ zdarma, jinφ za poplatek) nebo si nakonfigurovat vlastnφ primßrnφ nameserver a d∞lat si to sami (co₧ je mnohem v∞tÜφ zßbava, zvlßÜ¥ ve chvφli, kdy zjistφte, ₧e verze bindu, kterou se zrovna sna₧φte pou₧φvat mß tak dokonal² bug, ₧e je naprosto nepou₧itelnß) s tφm, ₧e si najdete n∞koho, kdo vßm bude d∞lat sekundßrnφ nameserver.

Mo₧nß by nynφ bylo na mφst∞ osv∞tlit, co p°esn∞ znamenß ten kter² termφn pou₧it² dßle: top level domΘna je tzv. domΘna prvnφ ·rovn∞, tj. bu∩ nßrodnφ (nap°. .cz, .de, .at, .pl, .ca apod.) nebo generickß (nap°. .com, .edu, .gov, .mil, .net, .org, .nato, .web apod.). V nφ se nalΘzajφ second level domΘny neboli domΘny druhΘ ·rovn∞ (nap°. idg.cz, netscape.com, ucla.edu, univie.at atd.). V nich se pak mohou nalΘzat krom∞ jmen stroj∙ (tzv. hostnames) tΘ₧ 3rd level domΘny neboli domΘny t°etφ ·rovn∞ (nap°. felk.cvut.cz, caldera.co.uk apod.), v nich pak krom∞ hostnames tΘ₧ p°φpadn∞ domΘny ΦtvrtΘ ·rovn∞ atd.

Nameserver je poΦφtaΦ, pota₧mo jen program, zab²vajφcφ se sprßvou a zjiÜ¥ovßnφm domΘnov²ch jmen, program pro nameserver se jmenuje obvykle named nebo je znßm tΘ₧ pod oznaΦenφm bind. Primßrnφ nameserver pro specifikovanou domΘnu mß domΘnovΘ zßznamy p°φmo u sebe a aktualizujφ se na n∞m. Sekundßrnφ nameservery si tyto zßznamy pro definovanΘ domΘny automaticky kopφrujφ z primßrnφho nameserveru. V rootov²ch nameserverech jsou umφst∞ny domΘnovΘ zßznamy top level domΘn.

Kdo vφ, co to je spravovat domΘnu s n∞kolika desφtkami poΦφtaΦ∙, dokß₧e si asi p°edstavit, co to znamenß spravovat t°eba top level domΘnu. Zde jsou ji₧ nutnß n∞jakß pravidla, nebo¥ nap°φklad pro registraci second level domΘny v .cz existuje soubor pravidel, je₧ musφ ₧adatel spl≥ovat a je pot°eba vyplnit pom∞rn∞ rozsßhl² dotaznφk.

Top level domΘnu obvykle spravuje nßrodnφ NIC (Network Information Center). V ╚R je to CZ-NIC, kter² provozuje zatφm jeÜt∞ stßle EUnet Czechia (a kupodivu, aΦ by sice mohl, prakticky svΘho vlivu na CZ-NIC nezneu₧φvß). Pokud vßs CZ-NIC blφ₧e zajφmß, zkuste ftp://ftp.eunet.cz/pub/nic/cz NovΘ top level domΘny zaklßdß instituce InterNIC (mj. spravujφcφ takΘ domΘny .org, .com, .net a .mil). Ta takΘ provozuje prvnφ rootov² nameserver a.root-servers.net a °φdφ provoz i ostatnφch rootov²ch nameserver∙ v nich₧ jsou zßznamy top level domΘn.

CZ-NIC d∞lß svoji Φinnost zdarma, pokud po vßs chce platit vßÜ ISP za registraci Φi ·pravy second level domΘny v rßmci .cz, tak s nφm vyb∞hn∞te, nebo¥ vßs bere na h∙l. InterNIC za svoji Φinnost po₧aduje jistΘ poplatky a je finanΦn∞ sob∞staΦn².

RFC

(requests for comment) jsou dokumenty definujφcφ provoz v Internetu a standardnφ internetovΘ protokoly (pop°φpad∞ standardizujφcφ nestandardnφ protokoly). Na tvorb∞ RFC pracujφ takzvanΘ pracovnφ skupiny do kter²ch se m∙₧ete takΘ klidn∞ p°idat (sßm jsem Φlenem asi t°φ pracovnφch skupin zab²vajφcφch se routingem v rßmci RIPE). Krom∞ toho existujφ jeÜt∞ nezßvislß konsorcia (t°eba W3 pro standardizaci zßle₧itostφ okolo WWW apod.) a samoz°ejm∞ firmy, kterΘ na standardizaci z vysoka kaÜlou a d∞lajφ si vÜe, jak samy cht∞jφ.

Zbyn∞k Pospφchal