DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency)

      DARPA je zkratka nßzvu americkΘ vlßdnφ agentury, zam∞°enΘ na podporu v²zkumu zejmΘna poΦφtaΦov²ch technologiφ pro vlßdnφ, a p°edevÜφm armßdnφ ·Φely. Jejφ p∙vodnφ nßzev je ARPA, a na DARPA byla teprve pozd∞ji p°ejmenovßna kv∙li zd∙razn∞nφ jejφho hlavnφho zam∞°enφ na pot°eby resortu obrany.

      Do pov∞domφ ÜirokΘ odbornΘ ve°ejnosti se agentura (jeÜt∞ pod p∙vodnφm nßzvem) zapsala dφky v²voji technologie rozlehlΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞ pro vojenskΘ pou₧itφ: ARPANET p°φmΘho p°edch∙dce dneÜnφho Internetu.

      V agentu°e ARPA pracoval v letech 1976 1982 Vinton Gray Cerf, znßm² jako "otec Internetu", pozd∞jÜφ zakladatel a prvnφ prezident spoleΦnosti Internet Society. V DARPA p∙sobil nejprve jako mana₧er v odd∞lenφ IPTO (Information Processing Techniques Office nynφ ISTO Information Systems Techniques Office), kde m∞l na starosti vzßjemnΘ propojovßnφ sφtφ, a b∞hem poslednφch dvou let svΘho p∙sobenφ u agentury DARPA zde pracoval jako °editel pro v∞du.

      DNS (Domain Name System/Service)

      DNS, neboli systΘm Φi slu₧ba domΘnov²ch jmen, je nßzev jednΘ ze standardnφch slu₧eb dneÜnφho Internetu, kterß zajiÜ¥uje konverzi symbolick²ch jmen (je₧ jsou snßze zapamatovatelnß) jednotliv²m poΦφtaΦ∙m p°ipojen²m do sφt∞ Internet na jejich ΦφselnΘ IP adresy, pot°eb-nΘ pro fyzickou komunikaci prost°ednictvφm p°enosov²ch protokol∙.

      SymbolickΘ nebo takΘ domΘnovΘ jmΘno poΦφtaΦe je jeho jednoznaΦnou identifikacφ v celΘ sφ-ti a mß hierarchickou strukturu, podobn∞ jako adresß°e na disku. CelΘ domΘnovΘ jmΘno se sklßdß z vlastnφho jmΘna poΦφtaΦe (nejvφce vpravo) a z jednotliv²ch, vzßjemn∞ pod°φzen²ch slo₧ek tzv. domΘn, odd∞len²ch teΦkou. DomΘnu si lze p°edstavit jako urΦitou Φßst adresovΘho prostrou sφt∞, kterou spravuje jeden subjekt, oprßvn∞n² p°id∞lovat novß jmΘna v rßmci p°esn∞ definovanΘho okruhu svΘ p∙sobnosti. Krom∞ prßva p°id∞lovat symbolickß jmΘna konkrΘtnφm poΦφtaΦ∙m mß takΘ prßvo ustavovat dalÜφ subjekty a delegovat na n∞ Φßst svΘ pravomoci tedy prßvo vytvß°et domΘny ni₧Üφ, pod°φzenΘ ·rovn∞ (takzvanΘ subdomΘny).

      Na hornφ (ko°enovΘ) ·rovni byla nejprve (kdy₧ byl Internet v podstat∞ pouze americkou a akademickou zßle₧itostφ) vytvo°ena struktura domΘn, inspirovanß hlavnφmi spoleΦensk²mi strukturami. Byly to domΘny edu (Ükolstvφ), gov (stßtnφ sprßva), mil (armßda), com (komerΦnφ sfΘ-ra), net (instituce, jejich₧ Φinnost souvisφ s provozem sφt∞) a domΘna org (vÜechny ostatnφ organizace). S rozÜφ°enφm Internetu za hranice Spojen²ch stßt∙ a jeho rostoucφ komercializacφ pak byly vytvß°eny dalÜφ nßrodnφ domΘny pro jednotlivΘ stßty, kterΘ vytvo°ily p°φsluÜnou infrastrukturu pro budovßnφ sφt∞ na svΘm ·zemφ.

      Samotnß slu₧ba DNS, schopnß odpovφdat na dotazy typu "jakou IP adresu mß poΦφtaΦ www.xx.com", je zajiÜ¥ovßna pomocφ soustavy tzv. jmenn²ch server∙, uspo°ßdan²ch do stejnΘ hierarchie jako samotnΘ domΘny. Nenφ toti₧ mo₧nΘ, aby p°i vysokΘ decentralizaci i rozsahu Internetu existoval centrßlnφ server, kter² by registroval vÜechna jmΘna. Ka₧d² provozovatel domΘny je proto povinen (a zavazuje jej k tomu jeho poskytovatel p°ipojenφ) z°φdit a udr₧ovat DNS server s aktußlnφm seznamem jmen poΦφtaΦ∙ ve svΘ domΘn∞, a v p°φpad∞, ₧e vytvß°φ subdomΘny, i seznam odkaz∙ na DNS servery t∞chto domΘn. Dotaz na adresu poΦφtaΦe si pak servery mezi sebou p°edßvajφ tak dlouho, a₧ jej obdr₧φ ten, kter² mß p°φsluÜn² poΦφtaΦ ve svΘ databßzi, a m∙₧e poslat stejnou cestou zp∞t odpov∞∩. Pokud surfujete na www a kliknete na odkaz vedoucφ na jin² poΦφtaΦ, pak hledßnφ adresy cφlovΘho poΦφtaΦe probφhß ve chvφli, kdy vßm prohlφ₧eΦ hlßsφ n∞co na zp∙sob "Finding host www.xx.com".

      LAN (Local Area Network)

      LAN, neboli lokßlnφ poΦφtaΦovß sφ¥, je obecnΘ oznaΦenφ pro poΦφtaΦovou sφ¥ (a p°enesen∞ i pro pou₧itou p°enosovou technologii) pracujφcφ na malΘm, p°esn∞ vymezenΘm teritoriu (lokßln∞) nap°φklad v rßmci jednΘ administrativnφ budovy Φi komplexu budov v areßlu podniku nebo jinΘ instituce.

      Hlavnφm ·Φelem lokßlnφch sφtφ v dob∞ jejich vzniku bylo umo₧nit sdφlenφ drah²ch za°φzenφ jako jsou velkokapacitnφ pam∞ti, rychlotiskßrny Φi superpoΦφtaΦe vφce u₧ivatel∙m najednou. Z toho plynula i orientace konstruktΘr∙ na dosa₧enφ co mo₧nß nejvyÜÜφ p°enosovΘ rychlosti za cenu omezenΘho dosahu (p°enosovß kapacita modernφch lokßlnφch sφtφ se pohybuje v °ßdu 100 Mb/s). Podle toho, zda konkrΘtnφ sφ¥ vyu₧φvß vyhrazen²ch server∙ (poΦφtaΦ∙ poskytujφcφch slu₧by), nebo zda jsou si v nφ vÜechny uzly rovnocenn²mi partnery, lze lokßlnφ sφt∞ takΘ d∞lit na centralizovanΘ a na sφt∞ peer-to-peer. V souΦasnosti plnφ mnoho LAN takΘ (a n∞kdy u₧ i p°edevÜφm) ·lohu koncovΘho Φlßnku rozlehlΘ sφt∞ (zejmΘna Internetu) v rßmci organizace, a nad sdφlenφm prost°edk∙ pak p°evyÜuje komunikace jako takovß.

      Mezi hlavnφ p°enosovΘ technologie (rozum∞j soubor prost°edk∙ pro fyzickΘ zajiÜt∞nφ p°enosu dat, zahrnujφcφ kabelß₧ a komunikaΦnφ za°φzenφ jako jsou sφ¥ovΘ karty, p°φpadn∞ i rozboΦovaΦe a dalÜφ) v sφtφch LAN pat°φ r∙znΘ varianty Ethernetu, Token Ring a FDDI (Fiber Distributed Data Interface), s topologiφ (uspo°ßdßnφm kabelß₧e) sb∞rnicovou, kruhovou nebo jako hv∞zda. Mezi nejrozÜφ°en∞jÜφ sφ¥ovΘ operaΦnφ systΘmy pro LAN pat°φ p°edevÜφm Novell NetWare, MS Windows NT a 95.

      WAN (Wide Area Network)

      WAN neboli "rozlehlß sφ¥" je obecnΘ oznaΦenφ pro poΦφtaΦovou sφ¥, pokr²vajφcφ geograficky rozlehlou oblast (nap°φklad region, stßt, kontinent Φi cel² sv∞t). Vzhledem k podstatn∞ v∞tÜφm p°eklenovan²m vzdßlenostem se technologie sφtφ LAN (Local Area Network) a WAN znaΦn∞ liÜφ. Pro WAN toti₧ zpravidla nenφ ·nosnΘ budovat novΘ separßtnφ vedenφ a v∞tÜinou se pro jejich komunikaci vyu₧φvß Φßst kapacity existujφcφch telefonnφch kabel∙. To je takΘ hlavnφ d∙vod, proΦ jsou p°enosy dat v rozlehl²ch sφtφch o jeden i vφce °ßd∙ pomalejÜφ ne₧ v rßmci LAN. Tomu pak odpovφdß i zp∙sob vyu₧itφ sφt∞, kde je kladen maximßlnφ d∙raz na co nejefektivn∞jÜφ komunikaci, a masivnφ sdφlenφ prost°edk∙, jak je znßme z lokßlnφch sφtφ, je zde v²jimkou.

      Sφt∞ WAN pou₧φvajφ p°edevÜφm nadnßrodnφ spoleΦnosti a akademickß obec a dominuje jim v souΦasnΘ dob∞ nejv∞tÜφ rozsßhlß sφ¥ Internet. Na rozdφl od LAN, kde je celß sφ¥ zpravidla postavena na jednΘ architektu°e a jednom specializovanΘm sφ¥ovΘm operaΦnφm systΘmu, je prost°edφ zejmΘna v∞tÜφch sφtφ WAN zpravid-la heterogennφ tedy zahrnujφcφ r∙znΘ nekompatibilnφ poΦφtaΦe, pracujφcφ pod r∙zn²mi operaΦnφmi systΘmy. Sjednocujφcφm prvkem je v∞tÜinou nejrozÜφ°en∞jÜφ p°enosov² protokol a pou₧φvanΘ aplikace.

JAN ╚┴P

      7 0855