PoprvΘ jsem byl v Neratovicφch asi p°ed dvaceti lety. U₧ ani nevφm proΦ, pamatuju se jen na sluÜn² bazΘn. Pak zase dlouho ne. Za prvΘ jsem nem∞l d∙vod, za druhΘ by se mi tam ani n∞jak zvlßÜ¥ necht∞lo. Neratovice byly divnΘ m∞sto. Bez historie, bez atmosfΘry (nepoΦφtßm-li hust² a nep°ehlΘdnuteln² vzduch; to ta chemiΦka). ╚ty°icet let tak dlouhΘ, Φi spφÜe krßtkΘ jsou d∞jiny Neratovic jako m∞sta se na nich podepsalo. Nemajφ nap°φklad nic, co by bylo mo₧no nazvat centrem, jak je znßme z normßlnφch m∞st. Neratovice jsou na prvnφ pohled pouze panelßkov²m p°φv∞skem u fabriky, kter² pohltil a p°evßlcoval starÜφ Φßsti obce. VÜak mi to potvrzovali ti, kter²m jsem o svΘm v²letu °φkal: "A to jako proΦ? V₧dy¥ tam nic nenφ."

      Prßv∞ tahle Üpatnß pov∞st a nanicovatost byly z°ejm∞ v²zvou pro lidi ze SpoleΦenskΘho domu. Pokusili se ukßzat, ₧e i leckdy obludnß panelßkovß architektura m∙₧e mφt duÜi, ₧e i ti, kte°φ v on∞ch panelßcφch ₧ijφ, jsou lidΘ a ne jen neurΦitß sm∞ska pracovnφch sil sehnan²ch ze vÜech kout∙ zem∞. U₧ vloni se Neratovice probudily. Do m∞sta p°iÜli fotografovΘ (z jejich pracφ vznikla v²pravnß kniha), na f≤ru o budoucnosti sφdliÜtnφch m∞st se hledaly mo₧nosti, jak resuscitovat Neratovice konkrΘtn∞ a panelßky v∙bec, samoz°ejm∞ (a to zejmΘna) vΦetn∞ t∞ch, kte°φ v nich bydlφ.

      PodruhΘ jsem se tedy do Neratovic vydal letos, 18. °φjna. Na plakßtech sice stßlo, ₧e se jednß o akci k 770. v²roΦφ prvnφ pφsemnΘ zmφnky o N., a zßrove≥ takΘ ke 40. v²roΦφ pov²Üenφ na m∞sto. Hlavn∞ vÜak byl druh² roΦnφk O₧ivenΘho m∞sta vφc pro NeratoviΦßky. Na nßm∞stφ Republiky se objevil velk² stan jako z obrazu Kamila Lhotßka, v n∞m se od rßna do veΦera hrßly pφsniΦky i divadlo, °ßdily loutky, po trati, kterß pozoruhodn∞ vede st°edem nßm∞stφ, jezdila parnφ maÜina, z voz∙ se °inula muzika a pantomima i tyjßtr a takΘ pasa₧Θ°i vyhlφdkov²ch jφzd do okolφ. Po Labi jezdil parnφk, z je°ßbu skßkali bungee jumpe°i (hlas lidu pravil, ₧e je to slab² skokani dolet∞li nejhloub∞ji tak patnßct, dvacet metr∙ od zem∞).

      Kolem nßm∞stφ pak stßly dalÜφ atrakce rytφrna s meΦi, nin∞rou a ro₧nφcφm se seletem, hasiΦi, starß auta a motorky, °emeslnφci, tanec, klobßsy, pivo, medovina, sklo a keramika. (NaÜt∞stφ se po°adatelΘ dokßzali ubrßnit nßjezd∙m kÜefta°∙ s v²chodoasijsk²m Üuntem...)

      ObyvatelΘ okolnφch panelßk∙ se tvß°ili spokojen∞. Sobota, jindy p°ispßvacφ, se v°φtila do m∞sta. Kdo nesed∞l ve stanu, postßval okolo, tvo°ily se hlouΦky, lidi spolu mluvili, v∞tÜinou se smßli a v∙bec vypadali bezstarostn∞. Tahle sobota byla ale pamßtnß takΘ pro ty, kte°φ byli na p≤diu. ╚ßst programu toti₧ naplnili mφstnφ d∞tsk² soubor spoleΦenskΘho tance (sice bylo pon∞kud p°φzraΦnΘ vid∞t desetiletΘ pßny a dßmy vΦetn∞ odpovφdajφcφch gest, pukrlat a mimiky, ale d∞ti po vystoupenφ vypadaly Ü¥astn∞), nebo d∞tsk² sbor a kapela s pφsniΦkami z romskΘho muzikßlu. Vyfint∞nΘ d∞ti se tvß°ily stejn∞ nadÜen∞.

      Te∩ u₧ jen v∞d∞t, jak dlouho tahle spokojenost a mo₧nß i vzßjemnost obyvatel∙m Neratovic vydr₧φ. A taky jak dlouhou budou mφt v²dr₧ ti, kdo to vÜechno dali dohromady a sehnali i dali na to penφze.

      Ivan Fried, °editel spoleΦenskΘho domu, mi pak v ned∞li spokojen∞ °ekl: "Nemohl jsem usnout, tak jsem se dφval z balk≤nu hotelovΘho pokoje na nßm∞stφ, a nikde ani noha. Utahali jsme je," dodal s ·sm∞vem. NejspφÜ se majφ NeratoviΦßci nap°esrok znovu na co t∞Üit.

      Informace o O₧ivenΘm m∞st∞, program a nßdhern² plakßt se dostaly takΘ na Φeskou sφ¥. Zßsluhou firmy Webhouse (╚eskß vydavatelskß pro internet) se tφmto mφstem stala adresa http://www.webhouse.cz/neratovice/index.htm. èuÜkß se, ₧e se m∞sto brzy doΦkß i vlastnφch strßnek.      

fa

7 0851