VÜechno zaΦalo hrozn∞ dßvno. Hned po revoluci vykrystalizovala pot°eba poskytovat i informace zabezpeΦujφcφ zkvalitn∞nφ obchodnφch podmφ-nek a podnikatelskΘho klimatu v celΘ republice. Stß₧emi v N∞mecku, èv²carsku a Rakousku jsem si ov∞°il, ₧e nejen tam, ale vÜude ve sv∞t∞ fungujφ takzvanΘ referenΦnφ kancelß°e, kterΘ vßm opat°φ na po₧ßdßnφ reference o vaÜich potencionßlnφch klientech Φi partnerech, slu₧bu starou jako je obchod sßm. Zjistili jsme vÜak, ₧e i na tzv. hospodß°sk²ch komorßch (ne vÜechny jsou organizovanΘ stejn∞ jako ta naÜe, ale v ka₧dΘm p°φpad∞ po₧φvajφ obecnou vß₧nost) jsou k dispozici tzv. Black Pages, shrnujφcφ nesolidnφ a hlavn∞ neplatφcφ podnikatele. A odtud byl jen krok k poΦßtk∙m NEFI Bohemia.

      V zahraniΦφ je ovÜem dlu₧nφk na takovΘ "ΦernΘ listin∞" tak°ka vy°φzen.

      Ano, podnikatelsk² subjekt, kter² se na ni ve sluÜnΘ zemi dostane, nekoupφ nebo neprodß ani sklenici vody. Prßv∞ to nßs, zvlßÜt∞ v situaci, kdy u nßs dlu₧nφk∙ naopak p°ib²valo, inspirovalo k tomu, ₧e jsme zalo₧ili spoleΦnost, kterß si vzala do vφnku shroma₧∩ovat informace tohoto typu. Zd∙raz≥uji, ₧e nejen negativnφ. Naopak v roce 93 jsme na v²stav∞ FIBEX iniciovali vznik Klubu solventnφch firem. Klub, jen₧ vznikl vφce mΘn∞ spontßnn∞, jsme nechali ₧φt a Φekali co se z n∞ho vyklube. Brzy m∞l asi 400 Φlen∙. U₧ od poΦßtku bylo podmφnkou Φlenstvφ, ₧e firma nesmφ dlu₧it dΘle ne₧ 30 dn∙ po dob∞ splatnosti. NicmΘn∞ jeÜt∞ neplatila povinnost, dokladovat sv∙j °ekn∞me Φist² Ütφt ka₧dΘ Φtvrtletφ pomocφ v²pisu ·Φetnφ uzßv∞rky, jako dnes.

      Postupem doby jsme se spojili v tΘto Φinnosti, tedy monitoringu s hospodß°skou kontrolou ╚R, pro ni₧ vytvß°φme informaΦnφ pozadφ, prßv∞ co se t²kß tohoto druhu informacφ, tak₧e klub u₧ nenφ jen klubem, ale oficißlnφm projektem Hospodß°skΘ komory, jmenuje se Registr solventnφch firem, i s tφm, ₧e se samoz°ejm∞ zkvalitnil. Registrovan² Φlen musφ dokladovat svoji Φistotu, a na druhΘ stran∞ zφskßvß °adu vylepÜenφ. Nap°φklad informace se poskytujφ i na vÜech poboΦkßch EvropskΘ databanky. Ov∞°enΘ firmy mohou takΘ pou₧φvat tzv. logo solventnφ firmy.

      Poslednφ dobou se stalo skoro m≤dou mφt znaΦku Czech Made nebo mφt v²robky se znaΦkou mezinßrodnφ kvality. Ne ₧e bych to cht∞l podcenit, ale v∞tÜinou je to oznaΦenφ kvality v²robku, ne podniku. Kde₧to logo Hospodß°skΘ komory vypovφdajφcφ o jeho Φlenstvφ v Registru solventnφch firem, databßzi platebnφ kßzn∞ Φesk²ch podnikatelsk²ch subjekt∙, je garancφ firmy jako takovΘ a jejφch vztah∙ k dalÜφm podnikatelsk²m partner∙m. Jinak nenφ nijak zv²hodn∞na nebo inzerovßna. Je tam za°azena podle svΘho I╚O a nßzvu, a kdo chce, jejφ Φlenstvφ si m∙₧e ov∞°it.

      Vra¥me se vÜak zp∞t, k tzv. Databßzi dlu₧nφk∙:

      V prvopoΦßtcφch jsme sbφrali tato data na zßklad∞ jak²chsi dotaznφk∙, pak jsme ovÜem byli nuceni z prßvnφho hlediska p°ejφt na mandßtnφ smlouvu, tzn. ₧e veÜkerΘ vstupy dat do databßze jsou na zßklad∞ mandßtnφho vztahu mezi nßmi a v∞°itelem. Ne ₧e bychom mu nev∞°ili, ale my okam₧it∞ kontaktujeme dlu₧nφky, ov∞°ujeme detailn∞ znovu jak identifikaΦnφ tak v∞cnΘ ·daje a poskytujeme dostateΦn² Φas p°ed za°azenφm do databßze (25 dn∙), aby se nßmi osloven² dlu₧nφk mohl k v∞ci nejprve vyjßd°it, nebo aby Ülo-li o pouhΘ nedopat°enφ, mohl zaplatit. Pokud se prokß₧e, ₧e se ohradil oprßvn∞n∞, nebo ₧e celß v∞c je t°eba u soudu vzhledem k °eÜenφ reklamace apod., samoz°ejm∞ to dßvßme na v∞domφ v∞°iteli a sami nepostupujeme dßl, je t°eba vyΦkat rozsudku soudu.

      Co takovß druhotnß platebnφ neschopnost?

      Pojem samoz°ejm∞ respektujeme, jen tady v republice se °φkß, ₧e mezi podnikatelsk²mi subjekty navzßjem je to a₧ 300 miliard KΦ, v b∞₧nΘ podnikatelskΘ sfΘ°e nep°edstavitelnΘ Φφslo. NicmΘn∞ na druhΘ stran∞ je to oblφben² termφn, kter² se zneu₧φvß. My se nestavφme k druhotn∞ zadlu₧enΘmu podnikatelskΘmu subjektu zßporn∞, naopak v podstat∞ mu m∙₧eme nabφdnout stejnΘ slu₧by, proto₧e vφme, ₧e je to °et∞z a ₧e se m∙₧e poda°it n∞kde ho p°etnout t°eba prßv∞ nßm. Je-li to seri≤znφ firma, pomßhßme tedy i dlu₧nφkovi v∞°itele, kter² je naÜφm mandantem.

      Rozhodovßnφ je to samoz°ejm∞ t∞₧kΘ, o to t∞₧Üφ, ₧e u nßs se po roce 89 podnikatelskß sfΘra vlastn∞ teprve formovala. Nechci pou₧φvat termφnu Divok² zßpad, nicmΘn∞ i podle nßzoru naÜich rakousk²ch partner∙ se doba kolem r. 1992, 1993 hodn∞ podobala povßleΦnΘ dob∞ v Rakousku: I tam tehdy p°iÜla spousta lidφ jist²m zp∙sobem k majetku, nicmΘn∞ postrßdala n∞jakou u₧ zavedenou nebo aspo≥ nepsanou etiku podnikatele. TakΘ se tam Φistily penφze apod., tak₧e paralela je nasnad∞. Jenom₧e RakuÜanΘ takΘ °φkajφ, ₧e u nich to pak trvalo i dvacet let, ne₧ se pom∞ry usadily a takovß etika vznikla, spodina sedla a bylo mo₧no seÜkrßbout i takovou tu Üpinavou p∞nu. V tom sm∞ru jsme zatφm ·pln∞ na zaΦßtku.

      Hodn∞ lidφ se ovÜem do potφ₧φ dostalo a dostßvß i z nedostatku p°irozen²ch obrann²ch lßtek proti t∞mto vykuk∙m.

      UrΦit∞. A hodn∞ jich to prost∞ docela poctiv∞ "zvoralo", nebyli na podnikßnφ, nemohli za to. Jß si to vysv∞tluji asi tak, ₧e v∞tÜina t∞ch, kdo zaΦali po revoluci podnikat, si °ekla zkusφm to a kdy₧ to nep∙jde, tak se vrßtφm ke svΘ profesi. Tudφ₧ sßm princip, na kterΘm je postavena naÜe Φinnost, byl vlastn∞ trochu "mimo". Tyto lidi ·tok na dobrou znaΦku, tzv. "goodwill" jejich firmy, na jmΘno firmy, tolik nebolel. Proto i v²sledky naÜeho ·silφ nebyly d°φve zdaleka tak markantnφ jako dnes.

      V podstat∞ v r. 1992 byla ·Φinnost °eÜenφ pohledßvek tak cca 10 a₧ 12 %. Samoz°ejm∞, ₧e m∙₧eme °φct, ₧e kdy₧ jsme v t∞chto zaΦßtcφch vydßvali jenom tiÜt∞nΘ nebo disketovΘ verze databßzφ a dnes, kdy jsme p°es BBS, INFOTEXT, CD a te∩ i Internet doÜli k 35-40 %, je to technologiφ, ale nenφ to jenom v nφ. Jestli₧e pφÜeme rok 1997 a n∞kdo podnikß u₧ sedm², osm² rok, je u₧ dost nerad, kdyby m∞la b²t zrovna jeho firma nechvaln∞ znßma. Proto₧e za nφ je u₧ sedm let jeho ₧ivota, prßce Φasto i Üestnßct hodin denn∞, vÜechny vφkendy a dovolenΘ i jeho jmΘno.

      Podnikßnφ a tedy i dluhy se ovÜem zdaleka net²kajφ jen mal²ch soukrom²ch podnikatel∙.

      Naopak, t∞ch velk²ch n∞kdy p°edevÜφm. Ale t°eba i b²val²ch stßtnφch podnik∙ z restitucφ anebo restrukturalizovan²ch akciovek. Proto₧e dokud byly v tom devadesßtΘm druhΘm jeÜt∞ stßtnφmi podniky, nikomu tam na niΦem nezßle₧elo. NicmΘn∞ akciovka, to u₧ je v∞tÜinou z 99 % soukrom² majetek, jsou za tφm n∞kdy i stejnφ, avÜak nynφ u₧ zcela urΦitφ lidΘ, kte°φ jsou ve°ejn∞ znßm²mi statutß°i, najednou jsou tu zcela adresnΘ obchodnφ vztahy a jakmile se takovß databßze stala p°φstupnß dφk Internetu i z ciziny najednou to funguje. Troufßm si °φct, ₧e prßv∞ prokßzanß smysluplnost monitoringu m∙₧e mφt naopak zp∞tn² efekt i na zkvalitn∞nφ podnikatelskΘho prost°edφ.

      Ku prosp∞chu v∞ci bylo samoz°ejm∞ i to, ₧e jsme se v letoÜnφm roce spojili s Evropskou databankou, kterß mß ÜirokΘ zßzemφ v oblasti poskytovßnφ informacφ a velk² poΦet informaΦnφch mφst po celΘ republice, co₧ mß urΦit² dopad v tΘ sfΘ°e dlu₧nickΘ, proto₧e informace se tak dostanou blφ₧e koncov²m u₧ivatel∙m, kte°φ pak s t∞mito firmami mΘn∞ obchodujφ, ale i v tΘ pozitivnφ: informace o firmßch v registru solventnφch firem jsou poskytovßny zdarma.

      Mohou b²t procenta ·sp∞Ünosti jeÜt∞ vyÜÜφ?

      Samoz°ejm∞ se setkßte i s agenturami, kterΘ vßm budou tvrdit, ₧e i devadesßt nebo sto procent, ale nev∞°te jim. V zßsad∞ ano, ale ne tolik. Souvisφ to i s ·Φinnostφ celΘho systΘmu. Tady jsem zapomn∞l °φct, ₧e naÜφ, by¥ i sekundßrnφ Φinnostφ a ve zcela jinΘm odd∞lenφ, je takΘ vymßhßnφ pohledßvek, je₧ je takΘ souΦßstφ systΘmu. My v tomto sm∞ru nechceme exkluzivitu, i proto jsou naÜe provize velice nφzkΘ a ·Φtujeme je dokonce jen po t°i m∞sφce. Nedostane-li mandant dluh do tΘ doby zpßtky, ne·Φtujeme u₧ nic, p°esto₧e systΘm zve°ejn∞nφ jede dßl. My toti₧ pova₧ujeme u₧ to, ₧e nßm n∞kdo sv∞°il sv∙j problΘm, svΘ smutnΘ zkuÜenosti s dlu₧nφkem, za kapitßl. Hßjφme po°ßd myÜlenku, ₧e informace jsou zbo₧φ jako ka₧dΘ jinΘ. Ten mandant obohatil naÜi databßzi, pomohl dalÜφm lidem, kterΘ uchrßnil p°ed podvodnφkem, a tφm i naÜφ znaΦce, naÜφ ·sp∞Ünosti. To je sv²m zp∙sobem skoro vφc, ne₧ kdy₧ dlu₧nφka p°esv∞dΦφme a do t²dne jej z databßze zase vyjmeme.

      NicmΘn∞ sotva to d∞lßte zadarmo.

      Ve smlouv∞ s mandantem je klauzule, ₧e naÜe provize Φinφ 2,9 % z toho, co je vy°eÜeno. S tφm, ₧e my jsme oprßvn∞ni provizi inkasovat nebo fakturovat, jen pokud se nßm p°φpad poda°φ vy°eÜit do 90 dn∙. Pokud ne nemßme nßrok na odm∞nu, nicmΘn∞ naÜe Φinnost pokraΦuje. Jde o to, aby data z∙stala v monitoringu, a dlu₧nφk tak zaplatil, by¥ v nouzi, aspo≥ pozd∞ji. Ale p°edevÜφm jde o to, varovat ostatnφ, aby mu mezitφm nenalet∞li dalÜφ.

      Vra¥me se k historii. Co vÜechno tedy bylo jeÜt∞ p°edtφm, ne₧ si m∙₧e vßÜ dneÜnφ zßjemce vy¥ukat na Internetu vaÜi adresu?

      Po tiÜt∞nΘ databßzφ, kterou jsme rozesφlali, p°iÜel Φasopis, jen₧ byl dvojdφln²: jeden dφl zpravodajstvφ Klubu solventnφch firem, druh² s dlu₧nφky. Obojφ bylo samoz°ejm∞ jen pro p°edplatitele. Nebylo mo₧nΘ, aby s nφm n∞jak² kamelot na nßm∞stφ Svobody vyk°ikoval "Kupte si noviny s nejv∞tÜφmi dlu₧nφky v republice!" Ale soub∞₧n∞ s tφm jsme u₧ vyvφjeli prohlφ₧eΦ, a krßtce po zalo₧enφ jsme pak p°iÜli s elektronickou verzφ pro osobnφ poΦφtaΦe v disketovΘ verzi, tak₧e lidΘ si mohli prohlφ₧et data sami. Z tΘ prvnφ, jeÜt∞ nezak≤dovanΘ, ve tvaru dbf, jsme brzy zjistili, ₧e nßm konkurence vykrßdß data a prodßvß je dßl, tak₧e dalÜφ prohlφ₧eΦ jsme u₧ zaklφΦovali. Jen zßkaznφk si v n∞m tak mohl vytisknout informaci, ud∞lat anal²zu, sledovat dlu₧nφka v urΦitΘm obdobφ, v²voj jeho dluh∙, dlu₧nφky v urΦitΘm regionu apod. NicmΘn∞ pro klienty vß₧n∞jÜφho charakteru z∙stßvß dodnes mo₧nost koupit otev°enß data, kterß mohou zabudovat i do vlastnφch systΘm∙.

      Pak u₧ p°iÜel Internet?

      UrΦit²m p°edstupn∞m by se dal nazvat pilotnφ projekt Telecomu, tzv. Videotext, kde jsme byli takΘ. To byla celostßtnφ poΦφtaΦovß sφ¥, na ni₧ se dalo p°ipojit po vyΦlen∞n²ch telefonnφch linkßch, ale i k tomu musel mφt zßjemce smlouvu s Telecomem.

      Mimochodem, mentalita Φesk²ch podnikatel∙ se zlepÜila, nicmΘn∞ to, ₧e se za informace platφ, je t∞₧kΘ prosazovat tam, kde se jeÜt∞ nesmφ°ili s tφm, ₧e n∞jakΘ v∙bec pot°ebujφ. Jestli₧e mß mφt Üv²carsk² podnikatel pozφt°φ sch∙zku, projede mu sekretß°ka vÜechny mo₧nΘ databßze, obrßtφ se na agentury, vytvo°φ mu reÜerÜi o tom, s k²m bude jednat, v nφ₧ najde nejen adresu, telefon a jmΘno °editele podniku, ale i jakΘ mß firma jm∞nφ, jestli mß ·v∞r, jakß je platebnφ morßlka, bankovnφ ·stavy, vyu₧φvßnφ patent∙, atd. Samoz°ejm∞, pak se jednß s partnerem daleko lφp. U nßs to jeÜt∞ zdaleka nefunguje, i kdy₧ by m∞lo.

      Znamenal pro vßs p°echod na Internet revoluci, a¥ v kladnΘm nebo zßpornΘm smyslu?

      Revoluci ne, °ekl bych p°φjemnΘ p°ekvapenφ; byl jsem, p°iznßm se, ned∙v∞°iv². ╪φkal jsem si, ₧e na Internetu jsou hlavn∞ studenti, sßm mßm dceru na technice, tak vφm, jak to funguje, ale p°esv∞dΦili jsme se, ₧e u₧ v dob∞, kdy to bylo bez registrace a v dob∞ dovolen²ch, se dφvalo denn∞ na 200, 250 lidφ. Slu₧ba je samoz°ejm∞ placenß, zaregistrovat se m∙₧ete na jeden rok, to stojφ 380 KΦ, pak je vßm p°id∞leno heslo a k≤d. Jednoduchß informace stojφ 200 KΦ, podrobn∞jÜφ u₧ 300 KΦ. Klient mß sv∙j ·Φet, kdykoliv se m∙₧e podφvat, kolik utratil. ╪ekl bych, ₧e teprve s Internetem je aplikace opravdu poda°enß, proto₧e si vytisknete pat°iΦnΘ dokumenty nebo i smlouvu p°φmo na svΘm PC.

      Kolik vßm jich p°ibylo jen dφky Internetu?

      Koncem °φjna na 150 registracφ. To je lepÜφ, ne₧ jsme mysleli. Navφc je systΘm mnohem efektivn∞jÜφ, oproti dvanßcti lidem, kterΘ jsme pot°ebovali pro tiÜt∞nΘ vydßnφ, nßs staΦφ p∞t. Nejsem softwarov² odbornφk, ale myslφm, ₧e programßtor∙m z Clark Netu se to opravdu poda°ilo.

      Co soudy? Ne₧aloval vßs n∞kdo?

      Od roku 92, kdy tuto Φinnost v tomto m∞°φtku provozujeme, nedoÜlo k jedinΘmu soudnφmu °φzenφ. Bylo n∞kolik korespondenΦnφch v²m∞n mezi naÜimi prßvnφky, ale skonΦily u₧ na ·rovni kontakt∙, jimi₧ jsme prokßzali, ₧e znßme zßkon. My prost∞ nikoho nezve°ejnφme, dokud si nejsme stoprocentn∞ jisti, a dokud nejsme schopni prokßzat, ₧e jsme zve°ejnili naprostou pravdu. Mimochodem, ta nikdy neznφ tak, ₧e n∞kdo je podvodnφk nebo neplatφ soustavn∞ svΘ dluhy, ale jen velmi v∞cn∞, ₧e k datu x.y. dlu₧φ subjekt, jeho₧ I╚O je takovΘ a takovΘ, tolik a tolik. A v ruce mßme doklad, ₧e tomu tak opravdu je. Nic vφc.

      To pak ovÜem znamenß, ₧e spousta notorick²ch dlu₧nφk∙ se u vßs t°eba nikdy neobjevφ.

      P°esn∞ tak. Nejsou tam, proto₧e je tam nikdo nedal. Nem∙₧eme zve°ejnit n∞co jen proto, ₧e je to vÜeobecn∞ znßmo, nap°φklad ₧e urΦit² brn∞nsk² podnikatel dlu₧φ za sportovnφ objekty stovky milion∙ nebo jin² totΘ₧ za Pragokoncert. Nem∙₧eme, proto₧e se nenaÜel v∞°itel, kter² by ho tam dal a p°edlo₧il na to doklady. Nebo tam n∞kdo z nich je, ale za zcela sm∞Ünou sumu, kterou dlu₧φ soukromnφkovi, jen₧ ho tam dal, zatφmco stßt, jemu₧ dlu₧φ miliony, jej u nßs nep°ihlßsil. To je nedostatek systΘmu, ale s tφm nic nenad∞lßme.

      Jak²ch rozm∞r∙ je vßÜ typick² klient?

      T∞₧ko specifikovat. Obracejφ se na nßs spoleΦnosti velkΘ, kterΘ nßm dajφ v²pis ze svΘho saldokonta a °eknou starejte se. Pak vlastn∞ tuto Φinnost ud∞lßme za n∞. Normßln∞ toti₧, kdy₧ v∞°itel napφÜe svΘmu dlu₧nφkovi, aby uznal sv∙j zßvazek, tak z n∞j v∞tÜinou nic nevydoluje, proto₧e to nenφ povinnost ze zßkona. Zatφmco kdy₧ oslovφme dlu₧nφka my, tak u₧ jen tφm, ₧e zaΦne korespondovat, nedojde k napln∞nφ pov∞stnΘ promlΦecφ lh∙ty. To je ostatn∞ d∙vod, proΦ se na nßs obracejφ i subjekty menÜφ a malΘ, celΘ ÜirokΘ spektrum, ale celkov∞ myslφm, ₧e spφÜ nßs vyu₧φvajφ subjekty menÜφ a st°ednφ, a v poslednφ dob∞ i stßle vφc vylo₧en∞ soukrom²ch osob, proto₧e v∞°itel nemusφ mφt dokonce ani I╚O. To dlu₧nφk musφ. Tak₧e bohu₧el nenφ mo₧nΘ, aby se u nßs v datßbßzi objevil t°eba jen znßm² proti znßmΘmu, sousedka proti sousedovi. Zato se na nßs v poslednφ dob∞ obracφ spousta osob, kterß nalet∞la na nabφdku vykutßlen²ch p∙jΦek se Φty°icetiprocentnφm ·rokem kupodivu nejen prost²ch lidφ, ale i osob s akademick²m titulem. I t∞m se sna₧φme pomoct, ale tam je ta ·sp∞Ünost daleko pod t∞ch 35 % a vφce mΘn∞ p°φpad od p°φpadu nßhodnß. Tyto spoleΦnosti majφ za jednatele zahraniΦnφ osoby, bez zdejÜφho bydliÜt∞ a s hroÜφ k∙₧φ.

      Poskytujete i reÜerÜe?

      Samoz°ejm∞, dokonce faxem. Vy faxem zadßte dotaz, uvedete svΘ I╚O a I╚O klienta, o kterΘm chcete informace. My projedeme informaΦnφ sytΘm a₧ do roku 1992, a v²sledek poÜleme zpßtky. Prakticky ihned. Jen kv∙li neΦekan²m udßlostem se chrßnφme maximem 48 hodin. Ale v∞tÜinou je to bleskovΘ.

      Suma sumßrum?

      NaÜφm systΘmem prob∞hlo od roku 1992 p°es dv∞ miliardy korun, v souΦasnΘ dob∞ jich nadßle zve°ej≥ujeme p°es p∙l miliardy. Na Internetu je to p°es 15 000 pohledßvek m∞sφΦn∞, a t²kß se to asi 6500 subjekt∙ a dlu₧nφk∙. Proto₧e kdy₧ firma zaplatφ, z databßze se vy°adφ. Ale v celkovΘ, historickΘ databßzi od roku 1992 je u nßs celkem na statisφce pohledßvek, desetitisφce firem. Tφm se prßv∞ liÜφ mo₧nosti toho, kdo mß naÜi databßzi na svΘm poΦφtaΦi a m∙₧e tak d∞lat i dlouhodobΘ anal²zy, a toho, kdo mß na Internetu jen jejφ dneÜnφ aktußlnφ stav.

      VaÜe touhy a sny?

      Jednφm z nich je, ale to je zatφm doslova sci-fi, aby databßze solventnφch firem p°eva₧ovala nad poΦtem neplatiΦ∙. A dalÜφm, a to u₧ by nemusel b²t jen sen, je n∞co, na Φem pracujeme, toti₧ aby a₧ budou uvoln∞ny ze zßkona informace, kterΘ jsou zatφm blokovßny, tzn. data dlu₧nφk∙ zdravotnφm pojiÜ¥ovnßm a finanΦnφm ·°ad∙m, t∞ch 60 miliard, o kter²ch se po°ßd mluvφ, proto₧e ministerstvo je nedokß₧e °eÜit, tak abychom m∞li tyto dlu₧nφky ve svΘ databßzi. Tak jako jsme kdysi, mimochodem jako v∙bec jedinφ, zve°ej≥ovali systematicky i dlu₧nφky Fondu nßrodnφho majetku. Proto₧e firma, je₧ neplnφ svΘ zßsadnφ povinnosti, tj. zdravotnφ platby sv²m zam∞stnanc∙m, a neodvßdφ dan∞, je firma, kterΘ samoz°ejm∞ nemohu v∞°it ani jako soukrom² podnikatel. V tisku prob∞hla kladn∞ anketa, zda si obΦanΘ p°ejφ, aby se podniky neplatφcφ socißlnφ a zdravotnφ pojiÜt∞nφ zve°ej≥ovaly, tak₧e je vid∞t, ₧e se u₧ n∞co d∞je, a nßÜ sen by mohl b²t reßln².      

ajn

      7 0849