1. kv∞tna - den prvnφ

      V 8.30 nßs u letu do Tel Avivu oΦekßvajφ zßstupci bezpeΦnostnφ agentury, kte°φ zjiÜ¥ujφ, kdo nßm balil zavazadla, kdy a kde byla do tΘto chvφle a jestli nßm n∞kdo nedal n∞jak² dßrek urΦen² na p°evoz do Izraele. To samo o sob∞ potkßte i u n∞kter²ch let∙ do USA. Do Tel Avivu je vÜak navφc p°edpoklßdan² odlet, ·dajn∞ z technick²ch d∙vod∙, posunut. D∙vody budou nicmΘn∞ jinΘ, proto₧e do Tel Avivu se pr² nelΘtß p°esn∞ podle letovΘho °ßdu prakticky nikdy, pravd∞podobn∞ op∞t jen kv∙li bezpeΦnosti letu.

      Tel Aviv, modernφ p°φstav, zalo₧en² r. 1909 jako p°edm∞stφ Jaffy, se brzy rozrostl ve velkom∞sto a od roku 1950 se u₧φvß oficißlnφ nßzev Tel Aviv-Jaffa. Na ulicφch je velice ruÜno. V∞tÜina lidφ jezdφ vlastnφm autem, nebo¥ hromadnß doprava nenφ p°φliÜ rozÜφ°ena. A na silnicφch je to znßt.

      Jsme v p°φstavnφm m∞st∞, a proto chceme na chvφli k mo°i. Nejd°φv se nßm zdß studenΘ, ale je to jen prvnφ dojem. Brouzdßme se vodou a₧ k molu. A₧ p°i odchodu si vÜimneme dvojice sedφcφ za nßmi v lehkΘm objetφ. Ani nßs nep°ekvapilo, ₧e jsou to oba kluci, jako spφÜ to, ₧e vedle jednoho z nich le₧φ samopal, otoΦen² naÜφm sm∞rem. Je to naÜe prvnφ setkßnφ s ₧ivotem v tΘto zemi.

      2. kv∞tna den - druh²

      Rßno projφ₧dφme po korzu, kde jsme v noci courali, a₧ do druhΘ Φßsti soum∞stφ zvanΘ Jaffa. P∙vodnφ starΘ m∞sto bylo podle jednΘ z pov∞stφ zalo₧eno ji₧ ve 2. tisφciletφ p°ed Kristem. Pov∞stφ o tom je vÜak vφce a p°φliÜ se pr² neshodujφ. Zastavujeme ve StarΘm p°φstavu. Jak nßzev °φkß, starß pevnost, park, modernφ pamßtnφk a hezk² v²hled na Tel Aviv.

      Muzeum ₧idovskΘ diaspory je naÜφ dalÜφ zastßvkou. Jsou zde popsßny d∞jiny ₧idovsk²ch komunit ₧ijφcφch mimo ·zemφ Izraele. K vid∞nφ jsou i makety sv∞tov²ch synagog nap°. z Alleppa v S²rii, z Toleda ve èpan∞lsku, je tu i pra₧skß Staronovß synagoga, kterß je jednou z nejstarÜφch na sv∞t∞.

      Odpoledne jedeme na v²let do Caesareie. Kdysi to byl p°φstav, kter² nechal postavit Herodes Velik² na poΦest cφsa°e Augusta. Nynφ jsou to ruiny a vykopßvky. O kousek dßl je velmi zachoval² a stßle funkΦnφ amfiteßtr. HlediÜt∞ je otoΦenΘ sm∞rem k mo°i a mß skv∞lou akustiku. Nedaleko je akvadukt vodovod od 16 km vzdßlen²ch pramen∙. S rostoucφm poΦtem obyvatel vÜak p°estal staΦit, a tak musel b²t zdvojen. Nynφ zde vidφme torzo vodovodu, kter² ve sv∞t∞ nemß obdoby.

      3. kv∞tna - den t°etφ

      Drandφme na JeruzalΘm tzv. Severnφ cestou, nikoli po dßlnici. Kolem je roztrouÜena spousta mal²ch m∞st a vesniΦek. Uprost°ed v∞tÜiny z nich je meÜita. Je to v∙bec zvlßÜtnφ, chvφli jsme na ·zemφ izraelskΘm a chvφli na palestinskΘm, st°φdajφ se mφsta ₧idovskß s arabsk²mi. Zmatek nad zmatek.

      JeÜt∞ p°ed vjezdem do slavnΘho m∞sta zastavujeme u Samuelovy hrobky. Je odtud nßdhern² v²hled na JeruzalΘm m∞sto rozklßdajφcφ se na mnoha okolnφch kopcφch ve v²Üce 600 a₧ 828 m n. m. Hebrejsky se naz²vß JeruÜalaim, co₧ v p°ekladu znamenß "m∞sto mφru". Bylo zalo₧eno krßlem Davidem asi tisφc let p°ed Kristem.

      NaÜe prvnφ kroky sm∞°ujφ do nejstarÜφ a nejslavn∞jÜφ Φßsti m∞sta obehnanΘ hradbami s osmi vstupnφmi branami do StarΘho m∞sta. Je rozd∞lena na Φty°i hlavnφ Φßsti podle vyznßnφ zdejÜφch obyvatel. Ka₧dß, starß arabskß (muslimskß), ₧idovskß, k°es¥anskß i armΘnskß Φßst, pak pokraΦuje jako novß do okolnφho m∞sta.

      Vstupujeme do StarΘho m∞sta Hnojovou brßnou a musφme projφt Φetn²mi policejnφmi kontrolami. Jsme p°φmo p°ed Zßpadnφ st∞nou, znßmou Zdφ nß°k∙. Prostor p°ed nφ je rozd∞len na dv∞ Φßsti, menÜφ a v∞tÜφ. Ta menÜφ je pro ₧eny a v∞tÜφ pro mu₧e. Mu₧i sm∞jφ vstoupit ke zdi pouze s pokr²vkou hlavy. Pokud ji n∞kdo nemß, m∙₧e si vyp∙jΦit papφrovou jarmulku. Pohybuje se tu hodn∞ lidφ, p°edevÜφm Äid∙, i ortodoxnφch. Ti, Φern∞ od∞nφ s copßnky vlas∙ okolo obliΦeje, majφ zvlßÜtnφ styl ch∙ze lehce naklon∞ni dop°edu spφÜ utφkajφ ne₧ jdou.

      Odpoledne nßs autobus vyvß₧φ na Olivetskou horu. Je odtud nßdhern² v²hled na StarΘ m∞sto a nejbli₧Üφ okolφ. Dol∙ jdeme p∞Üky p°es h°bitovy a olivovΘ hßje. Dole Φekß Getsemanskß zahrada. Getsemane znamenß lis na v²robu olivovΘho oleje. Podle pov∞stφ zde byl, po JidßÜov∞ zrad∞, Kristus zajat. Zahrada je vlastn∞ zahrßdka s n∞kolika velice star²mi olivovnφky. Hned vedle je Getsemansk² chrßm nßrod∙, s krßsnou mozaikou na pr∙Φelφ.

      4. kv∞tna - den Φtvrt²

      Op∞t do StarΘho m∞sta. Je sobota, tak₧e m∙₧eme navÜtφvit zdejÜφ meÜity. Vstupujeme op∞t Hnojovou branou a jdeme sm∞rem ke Zdi nß°k∙. Op∞t jsou tu zßstupy policist∙ a takΘ civilnφch Arab∙, kte°φ se na nßs dφvajφ dosti nevra₧iv∞. Jsme na vrcholu ChrßmovΘho pahorku, na mφst∞ v²znamnΘm pro t°i nßbo₧enstvφ. V t∞chto mφstech stßlo v minulosti n∞kolik chrßm∙, ale ani jeden se nedochoval. Jednφm z nich byl i Druh² chrßm, odkud Je₧φÜ vyhnal kupΦφky. Dnes zde stojφ muslimskΘ meÜity. Hned p°ed nßmi se nachßzφ meÜita El Agsa.

      P°i vstupu do meÜity se musφme zout a odlo₧it veÜkerß zavazadla. Nejv∞tÜφ dojem zanechß "les sloup∙" s nßdhern²mi hlavicemi, podepφrajφcφ klenbu. Proti hlavnφmu vchodu, na st∞n∞ obrßcenΘ sm∞rem na Mekku, je mihrßb (ob∞tnφ v²klenek) a kazatelna. P∙vodn∞ zde byla bohat∞ vy°ezßvanß kazatelna z cedrovΘho d°eva, jedna z nejhezΦφch pracφ v Orientu. V roce 1969 vÜak byla zniΦena p°i po₧ßru, kter² zalo₧il neznßm² k°es¥ansk² fanatik.

      NaÜe kroky sm∞°ujφ k dominant∞ celΘho JeruzalΘma, k meÜit∞ se zlatou kopulφ, kterß je vid∞t z velkΘ dßlky. Tφmto skvostem je tzv. Omarova meÜita Skalnφ chrßm. Je to do modra lad∞nß, velkß osmibokß budova. Je postavena nad skßlou, kde dle pov∞sti zastavil archand∞l Gabriel Mohameda, jedoucφho do nebe na koni jmΘnem Burak. Na skßle jsou pr² vid∞t otisky archand∞lov²ch prst∙ a Burakov²ch kopyt.

      Odtud jdeme po K°φ₧ovΘ cest∞. Tudy vedli zajatΘho Je₧φÜe, tudy nesl sv∙j k°φ₧. Cesta mß celkem Φtrnßct zastavenφ a konΦφ v mφst∞, kde byl Je₧φÜ uk°i₧ovßn. My se prodφrßme tr₧iÜt∞m. ┌zkΘ uliΦky plnΘ krßmk∙, zbo₧φ a obchodnφk∙. Mezi nimi jsou jednotlivß Je₧φÜova zastavenφ sotva znatelnß.

      Poslednφ zastavenφ je na mφst∞ zvanΘm Golgota. Stojφ zde Chrßm SvatΘho hrobu, kter² zahrnuje jak mφsto uk°i₧ovßnφ, tak i mφsto, kde byl Je₧φÜ poh°ben. Je to chrßm se st°φbrnou kopulφ, druhou nejv∞tÜφ dominantou JeruzalΘma. Zßrove≥ je to mφsto, o kterΘ se doslova pere Üest nßbo₧enstvφ ╪ekovΘ, ArmΘni, KoptovΘ, syrÜtφ jakobistΘ, HabeÜanΘ a k°es¥anΘ latinskΘho ob°adu. Na vrcholu Golgoty (Kalvßrie) je Oltß° p°ibitφ na k°φ₧ a Oltß° uk°i₧ovßnφ. Ve spodnφ Φßsti je pak balzamovacφ st∙l, nßdhernß mozaika, a dßle tzv. katholikon, hlavnφ Φßst kostela, ze kterΘ se vchßzφ do rotundy, kde je umφst∞n Svat² hrob.

      Nedaleko JeruzalΘma, avÜak je pod arabskou vlßdou, je BetlΘm. Na mφst∞ chlΘva stojφ hned dva chrßmy. Do kostela Narozenφ se vchßzφ mal²m otvorem, tzv. Brßnou pokory. Pod souΦasnou podlahou jsou uchovßny zbytky mozaikovΘ podlahy z doby cφsa°e Konstantina. V podzemφ, pod hlavnφm oltß°em, se pak nachßzφ jeskyn∞ narozenφ. Zde, p°ed nevelk²m oltß°em s poz∙statky mozaiky z 12. stoletφ, je v zemi st°φbrnß hv∞zda oznaΦujφcφ ono mφsto. BetlΘm nßs trochu zklamal. Asi jsme m∞li jinou p°edstavu.

      Po veΦe°i jdeme na prochßzku do ₧idovskΘ Φtvrti. Sabat prßv∞ skonΦil, a tak Φtvr¥ zaΦφnß o₧φvat. ╚φm dßl hloub∞ji se dostßvßme k ortodoxnφm Äid∙m a kolem zaΦφnß b²t hodn∞ Φerno, a₧ najednou je Φerno ·pln∞, a my jsme jedinφ odliÜnφ. VÜude okolo jsou podivn∞ pelßÜφcφ postavy v Φern²ch oblecφch a kloboukßch, ze kter²ch jim visφ lok²nky vlas∙. Jsou vÜude. Nenφ to moc dobr² pocit. Jsme v mφstech, kde bydlφ pouze ortodoxnφ ÄidΘ. Dφvajφ se na nßs divn∞. Nevφm, kudy jsme se do tohoto mφsta dostali, avÜak u v²chodu je velkß cedule s nßpisem: "Turist∙m vstup zakßzßn. Toto nenφ turistickß atrakce". No, p°e₧ili jsme, ale pohrdavΘ pohledy mal²ch d∞tφ si budeme pamatovat.

      KoneΦn∞ aspo≥ zhruba vφme, kde jsme. Hledanß hospoda je pr² pod Φerven²m sv∞t²lkem na vysokΘm sto₧ßru. Sto₧ßr∙ je tady Üest a na vÜech svφtφ ΦervenΘ sv∞t²lko. Velk²m obloukem opravdu hospodu objevujeme. Od hostelu je asi t°i sta metr∙, ale my jsme p°i jejφm hledßnφ obeÜli polovinu m∞sta. Sedφme zcela vyΦerpßni na verand∞ a pijeme pivo. Majφ tu jakousi specialitu s nßzvem Canabis cigarets with vegetables. Jßra mß utkv∞lou p°edstavu, ₧e ochutnßme konopφ. Sna₧φ se sice pomocφ svΘho Üarmu vyzv∞d∞t n∞co od servφrky, ale nenφ to k niΦemu. Dßvßme si jednu porci pro vÜechny. Je to dobrΘ, ale konopφ to rozhodn∞ nenφ. Jsou to "cigarety" z listovΘho t∞sta pln∞nΘ masem Φi bramborami, karbanßtky a zelenina. Chyba byla v naÜφ nepozornosti. Restaurace se toti₧ jmenuje Canabis, a toto je jejφ specialita.

      5. kv∞tna - den pßt²

      Prvnφ zastßvkou je Ein Karem. Chloubou je zdejÜφ synagoga, kterß je vyzdobena obrazy na skle od Marka Chagalla. Je to dvanßct obraz∙, na nich₧ je zobrazeno dvanßct syn∙ Jßkobov²ch. VÜechny obrazy se m∞nφ podle toho, z jakΘho ·hlu na n∞ dopadß sluneΦnφ svit.

      A jsou tu muzea. Jednou na n∞ muselo dojφt. Prvnφm z nich je Jad VaÜem pamßtnφk holocaustu. Vzpomφnka na Üest milion∙ Äid∙, muΦen²ch a zavra₧d∞n²ch v Evrop∞ v obdobφ Hitlerovy moci. Rozsßhlß expozice fotografiφ a dokumentßrnφch film∙ z tΘto doby. D∞tsk² pamßtnφk je nejp∙sobiv∞jÜφ Φßst, v∞novanß jednomu a p∙l milionu zavra₧d∞n²ch ₧idovsk²ch d∞tφ. Je to Φernß mφstnost, ve kterΘ je rozsvφceno mnoho svφΦek. Ty se odrß₧ejφ v zrcadlech a vytvß°ejφ iluzi hv∞zdnΘho nebe. Tich² hlas p°edΦφtß jmΘna, nßrodnosti a rok ·mrtφ vÜech d∞tφ.

      6. kv∞tna den Üest²

      Cestujeme k MrtvΘmu mo°i. To se tvß°φ docela obyΦejn∞, jen barvu mß o n∞co b∞lejÜφ. Prvnφ zastßvkou je Kumrßn. Jsou zde jeskyn∞, ve kter²ch byly nalezeny svitky z doby poΦßtku civilizace. Krom∞ jeskynφ jsou tu i vykopßvky p∙vodnφch obydlφ, nap°φklad zbytky °φmskΘ koupelny Φi nßdr₧e na vodu.

      PokraΦujeme dßle po pob°e₧φ, a₧ ke zvlßÜtnφ stolovΘ ho°e jmΘnem Massada. Je to vlastn∞ pevnost, postavenß krßlem Herodem Velik²m. AvÜak v dobßch °φmskΘ nadvlßdy se zde opevnili vzbou°enci. ╪φmanΘ je oblΘhali t°i m∞sφce a pak postavili obrovsk² nßsep z kamenφ, po kterΘm se dostali dovnit°. Vzbou°enci necht∞li padnout do zajetφ, a tak vylosovali deset mu₧∙, kte°φ m∞li pobφt ostatnφ, a pak se vyvra₧dit navzßjem. Z∙stal jen jeden vzbou°enec, kter² Φekal, a₧ p°ijdou ╪φmanΘ.

      Nynφ jsou zde ruiny p∙vodnφch staveb. ObrovskΘ, ve skßle vytesanΘ nßdr₧e na vodu, spi₧φrny i Herod∙v palßc s dochovan²mi sloupy a koupelnou. Okolo hory jsou zbytky °φmsk²ch tßbor∙ a hradby. Je odtud v²hled do ÜirokΘho okolφ. MrtvΘ mo°e bylo jeÜt∞ p°ed n∞kolika lety v mφstech, kde nynφ vede silnice, vlastn∞ a₧ tΘm∞° k Massad∞. Bohu₧el vÜak rychle vysychß, je dnes mnohem menÜφ a neustßle se zmenÜuje. I to je shora vid∞t.

      Mßme ideßlnφ p°φle₧itost vyzkouÜet blahodßrnΘ ·Φinky MrtvΘho mo°e. Lßzn∞ Ein Gedi vÜak majφ pro nßs nep°φjemnou zprßvu. Dnes zavφrajφ o hodinu d°φv, nebo¥ zde veΦer bude p°edvolebnφ mφtink. Inu, mßme mßlo Φasu, a tak je nutno vzφt to kvapem.

      VlßΦek nßs odvß₧φ a₧ k plß₧i. VÜude je cφtit sφra. Mo°skß voda je vlastn∞ t°icetiprocentnφ roztok minerßl∙ a solφ. Vypadß jako olej a smrdφ. Plavat se tu nedß. JedinΘ, co Φlov∞k m∙₧e, je le₧et na hladin∞ a nechat se nadnßÜet. Ani utopit se nenφ mo₧nΘ. Mßme z toho tΘm∞° vßnoce. Ale neΦinnΘ le₧enφ nßm nestaΦφ. Tropφme hlouposti a obΦas se to n∞komu vymstφ. Pokud se toti₧ voda dostane do oΦφ, nosu Φi ·st, je to peklo. To nßm vÜak nebrßnφ v nßcviku akvabel. Cachtßme se a fotφme. Bohu₧el p°φliÜ dlouho. Ne₧ se nßm pak poda°φ dostat se vlßΦkem zp∞t k lßznφm, jsou ΦernΘ bahno i sirnß lßze≥ zav°eny. Ojojoj, to bolφ. B²t tu a nevyzkouÜet si zaΦern∞nφ celΘho t∞la, to je trest.

      Pod Massadou mnoho rostlin neroste, ale je tu jedna zvlßÜtnost. Jmenuje se SodomskΘ jablko a roste pouze zde a nikde jinde. Je to ke° s velik²mi zßsobnφΦky na semφnka. Podobajφ se ob°φ, m∞kouΦkΘ, zelenΘ broskvi. Bohu₧el se mφstnφ nemohou shodnout na tom, zda je to jedovatΘ Φi ne. Takov² detail nßm vÜak nem∙₧e zabrßnit v utr₧enφ tΘto zvlßÜtnosti a jejφmu transportu do ╚ech. LeΦ dobr² nßpad to nenφ. (Zapßchajφcφ skvost konΦφ v popelnici.)

      7. kv∞tna - den sedm²

      Rßno se nßm z Massady ani nechce. Jedeme zp∞t stejnou a jedinou silnicφ, po kterΘ jsme vΦera p°ijeli. Sm∞rem na sever, po pob°e₧φ MrtvΘho mo°e.

      Jericho je pod palestinskou sprßvou, a my jφm pouze projφ₧dφme. Je to nejstarÜφ m∞sto sv∞ta, ale v podstat∞ zde nic nenφ. Podle mapy bychom te∩ m∞li projφ₧d∞t kolem °eky Jordßn, ale nikde nenφ nic, co by se slavnΘ °ece podobalo.

      Na ob∞d dnes mφ°φme do kibucu. Je to ukßzka reßlnΘho komunismu. Kibucy jsou vesnice, kterΘ zaklßdali v padesßt²ch letech ÄidΘ, vracejφcφ se z celΘho sv∞ta do nov∞ vznikajφcφho Izraele. VÜichni pracujφ do spoleΦnΘ kasiΦky a majφ pouze kapesnΘ. Za to vÜak majφ vÜe spoleΦnΘ a zadarmo.

      KoneΦn∞ nßs vφtß Φesky hovo°φcφ sta°φk. Sice zvlßÜtnφ ΦeÜtinou, ale je to sympatickΘ. Star² vlφdn² pßn je z Brna. Emigroval v padesßt²ch letech a zdejÜφ kibuc spoluzalo₧il. Vyprßvφ s velk²m zaujetφm a krmφ nßs fantastick²mi datlemi.

      Po krßtkΘm ·vodu jedeme na okru₧nφ cestu kolem plantß₧φ a rybnφk∙. P∙vodn∞ zde byla ba₧ina, kterou museli obyvatelΘ vysuÜit. Nynφ tu p∞stujφ ryby v nßdr₧φch se zvlßÜtnφm samokrmicφm systΘmem. Je tu mnoho ptßk∙. Ti tady pr² roΦn∞ zlikvidujφ t°etinu ryb.

      Jedeme po silnici a vedle nφ je vysok² plot s ostnat²m drßtem. Za nφm je Jordßnsko. O kousek dßl jsou st°φlny a na nich ozbrojenφ vojßci. NßÜ pr∙vodce jim mßvß se slovy: "Je lepÜφ uΦit je mßvat, ne₧ st°φlet". Hned za plotem je to, naΦ se tak dlouho t∞Üφme. Posvßtnß °eka Jordßn. Ale to p°ece nem∙₧e b²t pravda. Ta Üpinavß, ·zkß stoka se zarostl²mi b°ehy, to je Jordßn? "P°ejdi Jordßn, °eku vÜech nad∞jφ...?" Pr∙vodce nßs informuje, ₧e hraniΦnφ plot je pohybliv². Prßv∞ kv∙li tΘto °ece: v₧dy kdy₧ se rozvodnφ, je nutnΘ hranici p°esunout tu na jednu, tu na druhou stranu.

      Po ob∞d∞ se jdeme jeÜt∞ podφvat do zdejÜφ Ükolky. Ka₧dΘ dφt∞ tam mß sv∙j vlastnφ koutek, kde mß jen svΘ hraΦky. D°φve d∞ti v podstat∞ ₧ily tady, a k rodiΦ∙m chodily jen na nßvÜt∞vu. "Kolektivnφ d∞ti". Nynφ se situace zm∞nila a Ükolka funguje tak jako jinde, jen b∞hem dne.

      NaÜe nßvÜt∞va se blφ₧φ ke konci a Üikovn² sta°φk p°iznßvß, ₧e p∙vodnφ zßm∞ry kibuc∙ se trochu vytrßcejφ. Mladφ lidΘ ji₧ necht∞jφ ₧φt tak kolektivn∞ a cht∞jφ mφt vlastnφ penφze. Mnoho z nich kibucy opouÜtφ. Z∙stßvajφ jen sta°φ lidΘ a p°ist∞hovalci, kte°φ zde hledajφ ·toΦiÜt∞. Ale i ti zde z∙stßvajφ jen krßtce. NauΦφ se zde jazyk, aklimatizujφ se a odejdou. Kdovφ, jakß je budoucnost kibuc∙. LouΦφme se s naÜφm pr∙vodcem a p°ejeme mu hodn∞ zdravφ do dalÜφch let. Odvß₧φme si spoustu fantastick²ch, sla∩ouΦk²ch datlφ.

      Ale co te∩ ud∞lßme s tou oÜklivou °ekou? Odpov∞∩ mß jmΘno Jardenit. Je to mφsto na Jordßnu, kde ·dajn∞ Jan K°titel pok°til Je₧φÜe. A tak si oplachujeme no₧ky a navzßjem se "k°tφme". Podle knih je zde vÜak pouze turistickß atrakce. To pravΘ mφsto se toti₧ nachßzφ v dneÜnφm Jordßnsku.

      OΦekßvß nßs GalilejskΘ jezero na severu. Kafarnaum je nßÜ cφl. Je to mφsto, kde se zastavil Je₧φÜ na svΘ pouti. Z∙stal tu a kßzal. Je tu jeho d∙m i modernφ synagoga postavenß na mφst∞, kde ₧il apoÜtol Petr. Pak nßsleduje Tabgha. Mφsto, kde podle Bible Je₧φÜ nasytil lid jednou rybou a jednφm chlebem.

      To nejlepÜφ nakonec. NßÜ ·pln∞ poslednφ hostel Karei DeÜe prost∞ nemß chybu. P°epych a nßdhera. Atrium s vodotryskem a spoustou kv∞tin. P°ed okny GalilejskΘ jezero. Voda v n∞m je pr∙zraΦnß, leΦ studenß. Rochnφme si. Jßra chce "chodit" po hladin∞ jezera, tak jako Je₧φÜ, a mßlem p°i tom "chozenφ" utopφ Karla.

      8. kv∞tna - den osm² - poslednφ

      Jak jen dokß₧eme opustit tento rßj? Mφt tak mo₧nost z∙stat zde alespo≥ pßr dnφ a odpoΦφvat pod palmami na b°ehu GalilejskΘho jezera. Ale na letiÜt∞ musφme p°ijet vΦas.

      èvihßme to po silnici a za chvφli jsme v poslednφm mφst∞ naÜφ dovolenΘ. Nazaret. ╚asu se nedostßvß, a tak jdeme jen do Basiliky vÜech nßrod∙. Na v²zdob∞ se podφlelo mnoho stßt∙ z celΘho sv∞ta. Je to hezkΘ, ale dost bylo chrßm∙. Konec historie! ProlΘzßme radÜi tr₧iÜt∞ a utrßcφme poslednφ Üekely.

      Na letiÜti Ben Gurion jsme pochopiteln∞ p°φliÜ brzy a mßme spoustu Φasu. Klidn∞ jsme se mohli povozit na velbloudech.

      Jdeme na kßvu. Posilnit se p°ed d∙kladnou prohlφdkou protivn²ch celnφk∙. Je zde bezpeΦnostnφ agentura jako v Praze, ovÜem mnohem mΘn∞ sympatickß. Nejprve se jen ptajφ na ·daje kolem zavazadel. Pak n∞kterß z nich rozbalujφ a Ütrachajφ se uvnit°. Nßsleduje tunel, kter²m projedou vÜechny kufry. ProblΘmy nastßvajφ s deÜtnφky. Ty se Izraelc∙m nezdajφ. ProÜli jsme. Utrßcφme poslednφ dolary za bahno a s∙l z MrtvΘho mo°e, bez nich₧ se p°ece nem∙₧eme vrßtit dom∙. Hluboko pod nßmi z∙stßvß Tel Aviv a St°edozemnφ mo°e. èalom Izrael...

      Letφme v letovΘ hladin∞ 9 500 m, rychlostφ 750 km/h, venku je mφnus 46 oC a do konce dovolenΘ zb²vß pouh²ch 2 800 km. Je po ÜestΘ hodin∞, kdy₧ nalΘtßme nad Prahu, kde je mokro a zima.      

alena chaloupkovß

      7 0845

      Hostelling International: www.youth-hostels.org.il

      V Praze dosud bez Internetu: Karoliny Sv∞tlΘ 30, Praha 1