internet4U - 12/97

- internet4U -

Filmy

nejen na Internetu

FILMY...

Takzvanou barnumskou reklamu jsme si zvykli pova₧ovat za n∞co, co neodmysliteln∞ pat°φ k americkΘmu ₧ivotu, v₧dy jsme na ni pohlφ₧eli s urΦitou shovφvavostφ a mßlokdy ji brali vß₧n∞. Kdy₧ se ale zaΦala uplat≥ovat i v prost°edφ ΦeskΘm, ukßzalo se, ₧e ve°ejnost, nenavyklß na samoz°ejmost nadsßzky, p°ijφmß v∞tÜinou nadnesenou chvßlu jako seri≤znφ souΦßst nabφdky. Tenhle omyl neplatφ jen ve sfΘ°e konzumnφ spot°eby, ale i v oblasti masovΘ kultury. ╚te-li nap°φklad nßvÜt∞vnφk kina na Φasto pou₧φvan²ch originßlnφch americk²ch posterech slogany typu "The Greatest Story Ever Told", "The Funniest Show on Earth" nebo "The Most Interesting Movie of the Century", nechß ho to chladn²m i kdy₧ rozumφ angliΦtin∞; v∞ty "Nejv∞tÜφ p°φb∞h, jak² byl kdy vyprßv∞n", "Nejzßbavn∞jÜφ podφvanß na sv∞t∞" Φi "Nejzajφmav∞jÜφ film stoletφ", uvedenΘ na plakßtu tuzemskΘm vÜak kupodivu Φasto ovlivnφ jeho rozhodnutφ koupit si vstupenku. A proto₧e nßÜ divßk nechßpe na rozdφl od americkΘho filmovΘ p°φb∞hy jako fiktivnφ zßbavu, ale hledß v nich realistickΘ zpodobn∞nφ skuteΦnosti a chce, aby mu film splnil vÜe, co tak, °ekn∞me velko·stn∞ sliboval, odchßzφ mnohdy jaksi neurΦit∞ zklamßn. Vφ sice, ₧e velkß oΦekßvßnφ nedochßzejφ nikdy stejn∞ velkΘho napln∞nφ, p°esto se vÜak cφtφ n∞Φφm oÜizen a pro tenhle pocit si nez°φdka ani neuv∞domuje, ₧e vzdor absenci toho nejv∞tÜφho, nejzßbavn∞jÜφho a nejzajφmav∞jÜφho vid∞l sluÜn², n∞kdy i v²born² film.

Podobn² osud by mohl potkat i sci-fi komedii Barry Sonnenfelda MUÄI V ╚ERN╔M (Men in Black, 1997), anoncovan² u₧ delÜφ dobu jako superhit, kter² svou ·sp∞Ünostφ p°edΦφ i dosud nejnavÜt∞vovan∞jÜφ "Ztracen² sv∞t" (The Lost World: Jurassic Park, 1997) Stevena Spielberga. Prezentace filmovΘho titulu jako zßvodnφho kon∞, kter² mß zßsluhou p∙lstrßnkov²ch inzerßt∙, ma₧oretek na nßm∞stφ a p°edpremiΘrovΘho tyßtru s najat²mi mladφky v Φern²ch oblecφch a br²lφch docφlit v∞tÜφch tr₧eb ne₧ jeho konkurent z jinΘ stßje, m∙₧e b²t v zßjmu distribuΦnφ spoleΦnosti, ne vÜak publika. To je p°ipravovßno na n∞co mnohem extravagantn∞jÜφho, ne₧ je vtipn∞ a chyt°e natoΦenß historka dvou agent∙ skrytΘ organizace MiB, kte°φ v podßnφ Tommy Lee Jonese (Sopka) a Will Smithe (Den nezßvislosti) chrßnφ zßsady galaktickΘho prßva mezi utajen²mi mimozemsk²mi imigranty. Tahle comicsovß podφvanß toti₧ nep°inßÜφ nic objevnΘho a tak p°evratnΘho, co by odpovφdalo bombastickΘ reklamnφ kampani. Je to "pouze" v²bornß komedie, kterß mß styl, mile humanistick² pohled na vesmφrnΘ bytosti v lidsk²ch podobßch, neodolateln∞ humornΘ situace, a co je hlavnφ, nepl²tvß Üokujφcφm nßsilφm a krvav²mi scΘnami, zato h²°φ p°ekvapujφcφmi vizußlnφmi efekty z dφlny IL&M. Nic vφce, ale takΘ nic mΘn∞. A prßv∞ proto se svou nßpaditostφ a technickou virtuozitou odliÜuje, stejn∞ jako vzpomenut² "Ztracen² sv∞t", od b∞₧nΘ hollywoodskΘ produkce.

Ta je v souΦasnΘ nabφdce zastoupena v tΘm∞° vÜech sv²ch hlavnφch ₧ßnrech, drtivß v∞tÜina uvßd∞n²ch titul∙ vÜak neposkytuje vφc ne₧ obvyklou profesionßlnφ ·rove≥. Od melodramatickΘ VE╚ERNICE (The Evening Star, 1996), ve kterΘ re₧isΘr Robert Harling nep°φliÜ zda°ile navazuje na kdysi slavn² film "Cena za n∞₧nost" (Terms of Endearment, 1983), p°es akΦnφ thriller debutujφcφ Mimi LederovΘ THE PEACEMAKER (The Peacemaker, 1997) o nebezpeΦφ rozprodeje ruskΘho nukleßrnφho materißlu terorist∙m, romantickou komediφ SVATBA M╔HO NEJLEPèσHO P╪σTELE (My Best Friend\s Wedding, 1997), kde P. J. Hogan jen opakuje znßmΘ motivy tohoto typu spoleΦensk²ch hrßtek, a₧ po blßznivΘ dobrodru₧stvφ KR┴L DÄUNGLE (George of the Jungle, 1997), obm∞≥ujφcφ tarzanovskou klasiku v pon∞kud parodickΘ re₧ii Sama Weismana, a velkoanimaci HERKULES (Hercules, 1997), v nφ₧ se tv∙rci spoleΦnosti Walta Disneye John Musker a John Clemens sna₧φ se st°φdav²m ·sp∞chem p°iblφ₧it antickou mytologii americkΘmu cφt∞nφ, jde o filmy stejn∞ tak zapamatovatelnΘ jako zapomenutelnΘ.

Jedinou v²jimkou je shodou okolnostφ zase sci-fi, pro zm∞nu dramatickß, kterou pod nßzvem KONTAKT (Contact, 1997) p°ivedl na plßtna kin trochu p°ekvapiv∞ znßm² komediograf Robert Zemeckis (Forrest Gump). Zßkladnφ tΘma vÜech science fiction, spojenφ s extraterestrißlnφ civilizacφ, vÜak tentokrßt pojal zcela seri≤zn∞ a s pomocφ ÜpiΦkov²ch odbornφk∙ se sna₧il nikoliv o senzaci, ale o maximßlnφ v∞rohodnost. Fiktivnφ zßznam zachycenφ signßl∙ mimozemÜ¥an∙, podle jejich₧ pokyn∙ sestavφ lidstvo nezvykl² stroj s jednomφstn²m modulem, ve kterΘm se americkß v²zkumnice skuteΦn∞ dostane pozemsk²mi p°φstroji nezachytiteln²m zp∙sobem do hlubin vesmφru, mß proto d∙sledn∞ realistickou podobu a t°eba₧e re₧ie vyu₧φvß vÜech mo₧nostφ poΦφtaΦovΘ techniky, p∙sobφ ·myslnou civilnostφ projevu a₧ mraziv∞ autenticky. TΘm∞° thrillerovΘ nap∞tφ, postavenΘ na svßru rozumu a vφry, d∞lß z filmu myÜlenkov∞ inspirativnφ dφlo, ani₧ by ohrozilo jeho divßckou p°ita₧livost a Jodie Fosterovß (Dom∙ na svßtky) mu sv²m hereck²m v²konem dodßvß nezvykle lidsk² rozm∞r svou tvrdoÜφjnou umanutostφ, se kterou p°es vÜechny nezdary stßle v∞°φ, ₧e "pokud by m∞l ₧ivot existovat pouze na Zemi, bylo by to pl²tvßnφ prostorem..."

Skoro by se zdßlo, ₧e se AmeriΦanΘ mohou po rozpadu bipolßrnφho sv∞ta m∞°it u₧ jenom s vesmφrem, kdyby se podobnΘ trendy neobjevovaly i v Evrop∞. FrancouzskΘ sci-fi podobenstvφ P┴T▌ ELEMENT (Le cinquiame ΘlΘment, 1997), digitßlnφ velkopodφvanou ve stylu "Hv∞zdn²ch vßlek" vyrobil op∞t pon∞kud p°ekvapiv∞ znßm² postmodernista Luc Besson (Leon), a na rozdφl od Zemeckise se o jejφ v∞rohodnost nestaral v∙bec. Sv∙j opus rozehrßvß v budoucnosti roku 2263 a jeho tΘmatem nenφ nic menÜφho, ne₧ zniΦenφ sv∞ta Absolutnφm zlem, objevujφcφm se v₧dy po p∞ti tisφci letech. Zßchranu, kterou p°edstavuje nalezenφ Φty° element∙ v podob∞ magick²ch kamen∙ a objevenφ pßtΘho, jφm₧ je krasavice Leeloo coby NejvyÜÜφ bytost, za°φdφ promptn∞ newyorsk² taxikß° Karbin, a kdy₧ je v zßv∞ru zßstupce zla, magnßt Zorg, rozmetßn bombou, je jasnΘ, ₧e se tu v bessonovskΘ licenci prodßvß nßhra₧ka lucasovsk²ch pohßdkov²ch galaktick²ch taÜka°ic. Ani obsazenφ hollywoodsk²mi hv∞zdami Millou Jovovichovou (Nßvrat do modrΘ laguny), Bruce Willisem (╚ty°i pokoje) a Gary Oldmanem (Air Force One) re₧isΘrovi p°φliÜ nepomohlo, zv²Üilo vÜak zßjem publika o jeho film doma i v zahraniΦφ. Jako argument tenhle jenom zdßnliv² paradox ovÜem neobstojφ; davovß nßvÜt∞vnost nemusφ v₧dy garantovat kvalitu.

Zbytek prßv∞ uvßd∞nΘ produkce starΘho kontinentu naproti tomu st∞₧φ naplnφ alespo≥ jedno v∞tÜφ kino. Mezinßrodnφ pojetφ milostnΘ historie K┴M┴S┌TRA (Kama Sutra: A Tale of Love, GB/SRN/IND/JAP, 1996) re₧isΘrky Moiry NairovΘ m∙₧e vyvolat u obdivovatel∙ staroindickΘ uΦebnice lßsky jen tichou zu°ivost nad tφm, ₧e se dali zlßkat nßzvem, zatφmco francouzskΘ lyrickΘ drama Erica Rohmera LETNσ P╪σB╠H (Conte d\ΘtΘ, FR, 1996) a britskΘ krimi TWIN TOWN (Twin Town, GB, 1997) Kevina Allena jsou urΦeny pouze specificky zalo₧en²m divßk∙m znaΦn∞ protich∙dn²ch estetick²ch p°edstav. Ale je to p°esto starß dobrß Anglie, kterß tentokrßt zachra≥uje reputaci Evropy.

P°ed premiΘrou situaΦnφ komedie BEAN (Bean, GB, 1997) re₧isΘra Mel Smithe se v britsk²ch novinßch objevovala pouze struΦnß, by¥ palcov²m pφsmem titulk∙ vytiÜt∞nß anonce v podob∞ dvou v∞t: "Bean je nejv∞tÜφ katastrofick² film roku. Zapome≥te na vybuchujφcφ sopky a nßjezdy mimozemÜ¥an∙... horor mß lidskou tvß° Rowana Atkinsona!" Reklama sice takΘ humorn∞ nadnesenß, ale nikoliv barnumskß, proto₧e pravdivß: cel² p°φb∞h je opravdu jedinou katastrofou, zavin∞nou jedin²m komikem, kterΘho snad nenφ t°eba ani Φesk²m divßk∙m p°edstavovat. V ·loze neschopnΘho zam∞stnance Royal National Gallery v Lond²n∞, kterΘho poÜlou jeho nad°φzenφ, cht∞jφcφ se ho alespo≥ na Φas zbavit, na um∞nov∞dnΘ symposium do Kalifornie, se herec, v jeho₧ p°φtomnosti se vÜe m∞nφ v chaos, cφtφ jako doma, sßm p°ed lety Mr. Beana stvo°il a je mu s nφm, jak se zdß, Φφm dΘle, tφm lΘpe. Äßdn² ze ctitel∙ filmovΘho humoru by si nem∞l nechat ujφt mo₧nost pozorovat Rowana Atkinsona (╚ty°i svatby a jeden poh°eb), jak s gustem niΦφ nejen svΘ americkΘ hostitele z Griersonovy galerie, ale celΘ Los Angeles, a jak s potm∞Üilostφ jemu vlastnφ odsunuje sv²m vÜezahlcujφcφm v²konem do pozadφ hv∞zdy velikosti Johna Millse (Frankenstein) nebo Burta Reynoldse (Malone); komediφ takov²ch kvalit je poskrovnu.

A na zßv∞r nabφdky konce podzimu jeÜt∞ hollywoodskΘ akΦnφ dobrodru₧stvφ Felixe Alcaly TAJN▌ AGENT JACK T. (Fire Down Bellow, 1997), kterΘ nelze opominout, proto₧e se bude urΦit∞ t∞Üit velkΘmu zßjmu. Steven Seagal (Glimmer Man), p°edstavitel tvrd²ch mu₧∙, hßjφcφch v₧dy sprßvnou v∞c, se po t°ech letech vrßtil k ekologii; likvidoval-li

v thrilleru "AljaÜka v plamenech" (On Deadly Ground, 1994) bezohlednΘ nafta°e, niΦφcφ ₧ivotnφ prost°edφ, pronßsleduje te∩ pod stejn∞ rodokapsov²m Φesk²m nßzvem zlovolnΘ majitele Φern²ch sklßdek s nebezpeΦn²m odpadem, hubφcφm nic netuÜφcφ obyvatelstvo. Je otßzka, tvo°φ-li Seagalovo obecenstvo vyznavaΦi bojovΘho um∞nφ aikid≤, p°φznivci hnutφ Duha a D∞ti Zem∞, skinheadi, anarchistΘ nebo jenom naivnφ pros¥ßΦkovΘ a d∞ti v ka₧dΘm p°φpad∞ si jeho publikum m∙₧e b²t jisto, ₧e mu tenhle kdysi v²born² sportovec a dnes mizern² herec p°ipravφ podφvanou v₧dy stejnou a nem∞nnou. Mo₧nß ale, ₧e prßv∞ v tom je p°ita₧livost jeho historek, podobn²ch si d∞jem i zßpletkami jako vejce vejci; kdy₧ mohli na neustßlΘm opakovßnφ komick²ch v²stup∙ zalo₧it svou kariΘru Laurel a Hardy, proΦ by si to nemohl dovolit Steven Seagal.

...FILMA╪I...

eden z tv∙rc∙, uvßd∞n²ch v dneÜnφch recenzφch, si pon∞kud v²luΦnou podobou svΘ profesionßlnφ existence p°φmo °φkß o podrobn∞jÜφ seznßmenφ: americk² herec BRUCE WILLIS.

Ta v²jimeΦnost se projevila zajφmav²m zp∙sobem: obvykle se z herce teprve po urΦitΘ dob∞ stßvß populßrnφ hv∞zda, Willis∙v p°φklad vÜak dokazuje, ₧e je mo₧n² i opaΦn² v²voj.

Narozen 19. b°ezna 1953 na jednΘ ze zßkladen US Army v N∞mecku, nezd∞dil nic z vojensk²ch ctnostφ svΘho otce, naopak; nejen v d∞tsk²ch letech, kterß u₧ pro₧φval doma ve stßt∞ New Jersey, ale i v dob∞, kdy se vyuΦil automechanikem, vynikal schopnostφ, kterΘ ve Francii °φkajφ v²sti₧n∞ "ΘpatΘ le bourgeois" (vyvßd∞t m∞Ü¥ßka z mφry). Drß₧dit okolφ sv²m zjevem, provokovat °eΦmi a ohromovat Φiny ho bavilo i jako studenta dramatickΘho kurzu na Montclair State College, a tak nenφ divu, ₧e se po absolutoriu, hledaje marn∞ anga₧mß v divadle, prosadil sv²m zp∙sobem. Zam∞stnßn v jednΘ z newyorsk²ch restauracφ, byl zßhy znßm po celΘm m∞st∞, kdy₧ pod profesnφm jmΘnem Bruno Üokoval nßvÜt∞vnφky tφm, ₧e je obsluhoval na koleΦkov²ch bruslφch. Nemohl-li b²t hned hv∞zdou hereckou, stal se jφ alespo≥ mezi ΦφÜnφky.

Po Φase, kdy₧ u₧ byl castingov²mi odbornφky za°azen pro sv∙j optimismus, uliΦnick² v²raz, mφrn∞ pohrdav² ·sm∞v a sklon k cynismu do p°ihrßdky s oznaΦenφm "sympatick² darebßk", se ukßzalo, jak mu jeho popularita z dob p∙sobenφ mezi restauraΦnφmi stoly pomohla v hereck²ch zaΦßtcφch. Od debutu v roli soukromΘho detektiva v dnes sv∞toznßmΘm televiznφm serißlu "Meloucha°enφ" (Moonlighting, 1985-89) a prvnφ filmovΘ postavy potrhlΘho ·°ednφka ve veseloh°e "Sch∙zka naslepo" (Blind Date, 1987) p°es svΘho dotud nejslavn∞jÜφho tvrdΘho policistu ve t°ech pokraΦovßnφch thrilleru "Smrtonosnß past" (Die Hard 1-3, 1988, 1990, 1995) a₧ po mezinßrodnφho zlod∞je v krimiromanci "Hudson Hawk" (1990) a opileckΘho lΘka°e v komedii "Smrt jφ sluÜφ" (Death Becomes Her, 1992) byl Willis brßn jako jedna z nejv²znam∞jÜφch hereck²ch osobnostφ Hollywwodu jeÜt∞ d°φve, ne₧ se jφ skuteΦn∞ stal.

Sv∙j ₧ivotnφ styl ale nezm∞nil. Rßd sice vyklßdß novinß°∙m z pozice celebrity, ₧e vlastnφ jednu man₧elku (hereΦka Demi Mooreovß), dv∞ d∞ti (dcery Rumer Genn a Scout La-Rue), t°i automobily (Mercedes, Ferrari a Porsche), Φty°i byty (jeden v Los Angeles, t°i propojenΘ v New Yorku) a v p∞ti sv∞tadφlech mß hospody (Planet Hollywood, jejich₧ je spoluvlastnφkem). V civilu vÜak stßle chodφ v d₧φnßch s pomaΦkan²m tralalßΦkem na hlav∞, vyjad°uje se v∞tÜinou nespisovn∞ a svΘ oblφbenΘ jφdlo, sma₧enΘ rybφ prstφky jφ jenom rukama a zapφjφ je pivem z plechovky. A nic nebere vß₧n∞ ani dnes. Na otßzku, proΦ po°ßd k°ivφ rty do pohrdavΘho ·sm∞vu, odpov∞d∞l: "V americkΘm filmu usp∞jete jenom tehdy, kdy₧ jste bu∩ krasavec, nebo mßte ksicht, na kter² jinde dßvajφ zbrojnφ pas. Jß nejsem obda°en ani jednou z t∞hle p°ednostφ, tak se aspo≥ furt Üklebφm..."

Kolik je ovÜem v jeho vystupovßnφ v∞domΘ stylizace a kolik nev∞domΘ p°irozenosti, to u₧ mo₧nß ani on sßm nevφ.

...A SV╠T FILMU.

otßzce oznaΦenφ toho nebo onoho filmu na kultovnφ hraje rozhodujφcφ ·lohu Φas. Na tomto mφst∞ u₧ bylo vzpomenuto, jak dlouho trvalo Coppolov∞ "Apokalypse" (Apocalypse Now, 1979) ne₧ byla divßky pochopena, stejnou dobu Φekal na docen∞nφ Fellini se sv²mi "DarmoÜlapy" (I Vitelloni, 1953) a jeden z nejvz²van∞jÜφch francouzsk²ch titul∙, Renoirova "Pravidla hry" (La Ragle du jeu, 1939), objevilo publikum a₧ dvacet let po premiΘ°e. O to zajφmav∞jÜφ je zrod okam₧itΘho kultu dvou americk²ch film∙, uveden²ch ve stejnΘm roce a vychßzejφcφch nßm∞tov∞ i myÜlenkov∞ ze stejnΘho ₧ivotnφho pocitu.

V "BezstarostnΘ jφzd∞" (Easy Rider, 1969) re₧isΘra Dennise Hoppera jde ₧ßnrov∞ o typick² road movie o cest∞ dvou hippies Wyatta (Peter Fonda) a Billyho (Dennis Hopper), kte°φ se za penφze, zφskanΘ prodejem drog, vydajφ na cestu nap°φΦ Spojen²mi stßty z Los Angeles do New Orleansu. Po n∞kolika zastavenφch p°iberou mladΘho alkoholika Hansena (Jack Nicholson), p∙vodn∞ advokßta a skuteΦn∞ bezstarostn∞ jedou za sv²m cφlem, jakousi neurΦit∞ definovanou, ale p°esn∞ cφt∞nou volnostφ. A prßv∞ jejich pohrdßnφ konvencemi a vnit°nφ svoboda, dßvanß a₧ okßzale najevo, provokujφ tΘm∞° ka₧dΘho, s k²m se setkajφ, a jsou takΘ d∙vodem tragickΘho konce jejich cesty: Hansena ubije ve spßnku malom∞stsk² Üerif se sv²mi kumpßny a Wyatta s Billym zast°elφ dva venkovÜtφ balφci, kter²m se nelφbil jejich vzhled...

"P∙lnoΦnφ kovboj" (Midnight Cowboy, 1969) re₧isΘra Johna Schlesingera je zase dramatick² p°φb∞h pon∞kud prostoduchΘho texaskΘho mladφka Joe Bucka (Jon Voight), kterΘho trßpφ v∞domφ provizoria vlastnφ existence a jejφ bezv²chodnost, p°edstavovanß mytφm nßdobφ v mφstnφ restauraci, a vypravφ se v kovbojskΘm od∞vu do New Yorku s ·myslem obÜ¥ast≥ovat za penφze bohatΘ ₧eny v jejich lo₧nicφch. Se svou nabφzenou mu₧nostφ samoz°ejm∞ neusp∞je, jak₧ tak₧ se dr₧φ nad vodou a v cizφm lhostejnΘm velkom∞st∞ by se zaΦφnal cφtit h∙°e ne₧ doma, kdyby se nebyl seznßmil s drobn²m podvodnφΦkem Enricem Rizzou, zvan²m Krysa (Dustin Hoffman). Chrom² a tuberkul≤zou su₧ovan² povaleΦ v n∞m poprvΘ v ₧ivot∞ vyvolß pocit skuteΦnΘho p°ßtelstvφ a odpov∞dnosti k druh²m, pocit, kter² v Buckovi z∙stßvß i po Rizzov∞ smrti...

Profesionßlnφ ·rove≥ obou titul∙ je rozdφlnß a po ryze filma°skΘ strßnce stojφ bezesporu "P∙lnoΦnφ kovboj" nad "Bezstarostnou jφzdou". Okam₧it² divßck² ·sp∞ch vÜak ukßzal, ₧e v t∞chto p°φpadech jsou um∞leckΘ kvality druho°adΘ. Obratnost, s jakou Waldo Salt vytvo°il scΘnß° pro Üest² projekt Johna Schlesingera, a mistrovstvφ, s jak²m Jack Nicholson zahrßl malou roli v re₧ijnφm debutu Dennise Hoppera, byly a dodnes jsou brßny pouze jako slu₧ba tomu, co oba filmy beze zbytku vyjßd°ily. A tφm je hledßnφ vlastnφho mφsta ve spoleΦnosti, usilovßnφ o sebeurΦenφ a touha realizovat v ₧ivot∞ sv∙j osobit² program, myÜlenky, kterΘ byly v Üedesßt²ch letech nejen ve Spojen²ch stßtech na po°adu dne a nalΘzaly nejv∞tÜφ ohlas p°edevÜφm u mlßde₧e. To, Φemu se tehdy °φkalo "self-identity", byla mo₧nß naivnφ chimΘra a snaha po₧φvat plodn∞ svobody bez osobnφho p°iΦin∞nφ urΦit∞ nesplniteln² sen, odpovφdal vÜak duchu doby a cφt∞nφ drtivΘ v∞tÜiny divßk∙, kte°φ se s hrdiny obou p°φb∞h∙ ztoto₧≥ovali.

Proto se "Bezstarostnß jφzda" a "P∙lnoΦnφ kovboj" staly kultovnφmi filmy, i kdy₧, jak s mφrnou ironiφ napsala kritiΦka Pauline Kealovß, "ten prvnφ, p°φmoΦar², pro teenagery, ten druh², slo₧it∞jÜφ, pro myslφcφ publikum..."

Karel Cop

7 0841

Mu₧i v ΦernΘm

http://www.meninblack.com/

Svatba mΘho nejlepÜφho p°φtele

http://www.spe.sony.com/Pictures/SonyMovies/movies/Bestfriend/home.html

Pßt² element

http://www.spe.sony.com/Pictures/SonyMovies/movies/Fifth/index.html

Peacemaker

http://www.filmtracks.com/titles/peacemaker.html

Krßl d₧ungle

http://www.disney.com/DisneyPictures/George_of_the_Jungle/