Nechci mluvit o "velkΘm" bankovnictvφ, proto₧e o tom toho moc nevφm, a zcela pominu Wall Street, zßhadnou a p°ita₧livou budovu, kam se za pouh² dolar m∙₧ete jφt jednou denn∞ podφvat, jak se z pen∞z d∞lajφ penφze. Mo₧nß, ₧e u₧ je to te∩ ·pln∞ zadarmo. ZaΦnu okam₧ikem, kdy jsem v Orlandu na Florid∞, hlavnφm m∞st∞ Disneylandu (₧ert), vjela autem do banky, co₧ neznamenß, ₧e jsem do nφ narazila, jak by se snad zdßlo, ale vjela do venkovnφch automat∙, drive-in, kde pomocφ vaÜφ bankovnφ karty a PINu m∙₧ete vy°φdit veÜkerΘ bankovnφ ·kony jako vevnit° u okΘnka, to znamenß ulo₧it Üeky Φi penφze na konto (deposit), zjistit, jak na tom jste (balance), p°evΘst penφze z jednoho konta na druhΘ (transfer), vybrat si hotovost (cash) atd. Z auta samoz°ejm∞ nemusφte, dokonce myslφm ₧e nem∙₧ete, vystoupit. Tehdy poprvΘ jsem se cφtila jako sv∞taΦka, i kdy₧ jsem si vybφrala uboh²ch dvacet dolar∙. Sv∞°it sloupku, kter² vypadß trochu Φerpadlo penφzinovΘ pumpy (pozn. pro p. korektora: dφky, ₧e z∙stane!), svΘ Üeky Φi dokonce hotovost jsem se dlouho neodvß₧ila. Po Φase jsem se otrkala a zvykla si tam vy°izovat vÜechno a se zvykem zmizel i pocit sv∞tßckosti. (Tak zvyk niΦφ vÜe.)

      P°est∞hovala jsem se z Floridy do New Yorku a mΘ milΘ drive-in banky zmizely, proto₧e na Manhattanu je na takov² luxus mßlo mφsta. Sice jsem stßle z automatu mohla vy°izovat vÜechno pot°ebnΘ, ale musela jsem tam jφt, a n∞kdy tam i, nedej bo₧e, dv∞ t°i minuty Φekat, ne₧ se n∞kter² "teller" uvolnφ. Od zaΦßtku jsem t∞m automat∙m °φkala "talφ°", poz∙statek ze studiφ n∞mΦiny, aΦkoliv v angliΦtin∞ teller neznamenß talφ°, ale pokladnφk. "Nezapome≥ vzφt Üeky do talφ°e," volßvala jsem na man₧ela. ╚i "nemßm cash, vyberu si z talφ°e". On rozum∞l. N∞kdo jin² asi t∞₧ko. ATM (Automatic Teller Machine) pro m∞ z∙stal Automatick²m talφ°em, i kdy₧ u₧ jsem v angliΦtin∞ pokroΦila. Lφbilo se mi to vφc, ne₧ Automatick² pokladnφk.

      Automatick² talφ° jsem bez lφtosti opustila, kdy₧ jsem zφskala dobrodinφ Internetu. Mß tehdejÜφ banka, Citybank, mi zdarma poslala na CD-ROMu program Online Banking. Pom∞rn∞ jednoduch²m setupem jsem se z n∞j p°ipojila a zφskala p°φstup ke vÜem sv²m milion∙m (₧ert). Pomocφ poΦφtaΦe nynφ mohu provßd∞t vÜechny bankovnφ ·kony, nemusφm ani, jako kdysi v drive-in, nastoupit do auta a n∞kam jezdit. Na obrazovce je mi 24 hodin denn∞ k dispozici p°ehled m²ch financφ (smutn² Φi vesel², to poΦφtaΦ neovliv≥uje, bohu₧el) a veÜker²ch finanΦnφch operacφ. P°ibyla novinka. ÄßdnΘ vypisovßnφ Üek∙, obßlek, lepenφ znßmek. VÜechny svΘ ·Φty mohu platit p°φmo poΦφtaΦem, jednou prov₧dy zadat adresu mΘ telefonnφ spoleΦnosti, mΘho landlorda Φili domßcφho, pojiÜ¥ovny, kabelovΘ televize, Φasopis∙, kterΘ odebφrßm, kreditnφch karet, p°ßtel, jim₧ nechci, ale musφm p∙jΦit atd. Pak u₧ jen ka₧d² m∞sφc vy¥ukßm Φßstku, kterou chci n∞komu zaplatit, den, kdy chci, aby bylo zaplaceno, a o vφc se nestarßm. OpakovanΘ platby jako Φin₧i Φi splßtky automaticky vy°izuje program sßm. O vÜech transakcφch, i o t∞ch, je₧ se teprve budou provßd∞t, mßm dokonal² p°ehled, kter² si mohu kdykoliv vyvolat na obrazovce a takΘ uschovat jako dokument nebo natisknout. Kdy₧ se rozhodnu n∞co nezaplatit, poΦφtaΦ ochotn∞ zastavφ proplacenφ Üeku, a¥ u₧ jsem ho zadala poΦφtaΦi, Φi napsala sama rukou. Zmocnφ-li se m∞ nejistota, hrav∞ komunikuji se Slu₧bou zßkaznφk∙m (Service Centre) a dostßvßm briskn∞ rady Φi ·t∞chy. VÜe zdarma, veÜkerΘ poplatky ₧ßdnΘ. BezpeΦnost a diskrΘtnost zaruΦena, banky majφ svΘ vlastnφ uzav°enΘ okruhy. (Aspo≥ doufßm.)

      Ale to zdaleka nenφ vÜe. Z domova si tak mohu v bance otev°φt nov² ·Φet, po₧ßdat o p∙jΦku Φi hypotΘku (jejich vy°φzenφ u₧ ovÜem nezßle₧φ na programu, ale na mΘm kreditu), mohu sledovat a m∞nit zp∙sob, jak je hospoda°eno s m²mi penzijnφmi ·sporami a v∙bec s cel²m portfoliem (Φesky snad ·hrn cenn²ch papφr∙). Snadno z domova zjistφm, jeÜt∞ ne₧ jdu spßt anebo brzy rßno Φi v pravΘ poledne, jak si stojφ burza, mohu koupit obligace Φi akcie, a zrovna tak akcie nebo obligace prodat.

      Nenφ na tom opravdu pranic slo₧itΘho. Pokud vßs zajφmajφ podrobnosti, po zadßnφ mΘho tajnΘho identifikaΦnφho Φφsla se mi objevφ prost∞ hlavnφ menu:

1. Your Money in the Bank (VaÜe ·Φty)

2. Securities (Jistiny)

3. Borrowing and Loans (P∙jΦky)

4. Credit Cards (Kreditnφ karty)

5. Summary and Service (Souhrn a slu₧by)

      Nynφ jsem zm∞nila Citybank na Chase (jednoduch² d∙vod: v∞tÜφ ·roky) a dostala nov² Online program. S upozorn∞nφm, ₧e je mnohem lepÜφ ne₧ ten od Citybank, proto₧e Citybank program byl v systΘmu DOS, zatφmco ten od Chase u₧ je pod Windows. Pravda, program Citybank byl stroh². ProstΘ °ßdky, prostΘ Φßstky, p°ehlednΘ informace.

      Program Chase je vφc um∞leck². ZaΦφnß obrßzkem, kde mu₧ ve smokingu krßΦφ po schodech banky, pod pa₧φ vede dßmu ve veΦernφm Üatech. Tedy myslela jsem si, ₧e to tak je, obrßzek byl vyveden ruΦn∞, asi zam∞stnancem banky, proto₧e p°i bli₧Üφm zkoumßnφ jsem zjistila, ₧e ta dßma je jen pruh sv∞tla, vychßzejφcφ z banky (a z°ejm∞ projas≥ujφcφ celou naÜi finanΦnφ budoucnost). Um∞leckΘ v²jevy pokraΦovaly. Kdy₧ se program otev°el, rudΘ rty s bφl²mi zoubky sv∙dn∞ vybφzely kontaktovat Customer Service (Slu₧by zßkaznφk∙m), zatφmco pootev°en² sejf s pytlem zlata a balφky dolarov²ch bankovek oznaΦoval p°φstup ke kont∙m a ruka s bankovkou platila ·Φty. Chyb∞la slza pro eventußlnφ splakßnφ nad v²d∞lkem.

      Program je mo₧nß modern∞jÜφ, ale prvnφ dny jsem nejvφc klepala na ta otev°enß ·sta, abych ohlßsila chybu, a jeÜt∞ Φast∞ji jsem telefonovala, proto₧e stßle n∞co nefungovalo. Ale je to program nov², a na rozdφl od Citybank sice um∞lecky podpo°en², leΦ jeÜt∞ neprov∞°en² tisφci zßkaznφky. Je ovÜem takΘ zdarma a nabφzφ spoustu slu₧eb, kterΘ nevyu₧φvßm. Bohu₧el, ani on, podobn∞ jako ten od Citybank, zatφm neumφ jednu v∞c: vytisknout dolarovΘ bankovky z mΘ tiskßrny. Pokud chci nßhodou hotovost (v kreditn∞ karetnφ Americe naÜt∞stφ v∞c pom∞rn∞ hodn∞ °φdkß), pro tu si musφm stßle jeÜt∞ dojφt. Nepochybuji vÜak, ₧e tento drobn² nedostatek bude brzy vy°eÜen, p°esto₧e u₧ i jedinΘ vajφΦko uhradφte v samoobsluze snadno kartou.

      NicmΘn∞, kdy₧ platφm ·Φty v ned∞li po rßnu jeÜt∞ v noΦnφ koÜili doma, s natßΦkami na hlav∞, a vzpomenu si na fronty u sporo₧irovΘho okΘnka v Praze ve spo°iteln∞ v MosteckΘ ulici, lib∞ se usmφvßm. Amerika je Amerika.      

Iva Hercφkovß, New York

      7 0837