11. listopadu se za neziÜtnΘ spoluprßce prvnφ pra₧skΘ internetovΘ kavßrny Cybeteria ve èt∞pßnskΘ uskuteΦnila spoleΦnß akce Obce spisovatel∙ a Φasopisu internet4U. Na dvacet spisovatel∙ a scΘnßrist∙, kte°φ reagovali na nabφdku zve°ejn∞nou ve v∞stnφku Obce, posφlen²ch o Φleny mezinßrodnφho PEN klubu, se z·Φastnilo seminß°e o Internetu p°ipravenou redaktory IDG. èlo o to, p°edvΘst Internet technicky spφÜe neerudovan²m zßjemc∙m zp∙sobem, kter² je neodstraÜφ, naopak p°itßhne. S fotografickou reportß₧φ i nßzory ·Φastnφk∙ seminß°e vßs seznßmφme p°φÜt∞.

╚ty°icet p°ekladatel∙, filolog∙, literßrnφch historik∙ z osmnßcti zemφ se seÜlo na letoÜnφm, u₧ ÜestΘm b∞hu mezinßrodnφho setkßnφ bohemist∙, jen₧ prob∞hl nejprve v pra₧skΘm hotelu Franta a potΘ v hotelu Barborka u jihoΦeskΘ HlubokΘ. BohemistΘ, kte°φ se podle sv²ch sil a vydavatelsk²ch mo₧nostφ sna₧φ ve sv²ch zemφch m²tit stereotypy o sv∞tov∞ menÜinovΘm v²znamu naÜφ kultury, byli seznßmeni nejen s pozoruhodn²mi kni₧nφmi tituly z poslednφho obdobφ, ale i se sekundßrnφ literaturou, je₧ se v d∙sledku znßm²ch politick²ch pauz koneΦn∞ dopl≥uje.

SvΘ p°φsp∞vky p°ednesli jazykov∞dec Milan Jelφnek, jeden ze spoluautor∙ modernφ P°φruΦnφ mluvnice ΦeÜtiny, literßrnφ historik Zden∞k PeÜat seznßmil zahraniΦnφ bohemisty se Φtvrt²m svazkem akademick²ch D∞jin ΦeskΘ literatury a s v²vojem pracφ na t°iap∙ltisφcovΘm heslß°i Φty°dφlnΘho Lexikonu ΦeskΘ literatury, editor Slovnφku Φesk²ch spisovatel∙ od roku 1945 Pavel JanouÜek hovo°il o ·skalφch, kterΘ s sebou p°inßÜφ snaha zachytit data o ₧ijφcφch autorech. Slovnφky naÜφ literatury by se v brzkΘ dob∞ m∞ly doΦkat i elektronickΘho zpracovßnφ ve form∞ CD-ROM (ve spoluprßci s firmou Infinity jej p°ipravuje ┌stav pro Φeskou literaturu), jen₧ by obsßhl i literßrnφ lexikony starÜφ (Kunc∙v, torontsk² atp.) a specializovanΘ (Slovnφk ΦeskΘho romßnu, Zach∙v slovnφk Kniha a Φesk² exil apod.), ale i eseje a multimedißlnφ prezentace.

Se zahraniΦnφmi bohemisty besedovali i inicißtor a moderßtor televiznφch "netop²°φch" sezenφ Antonφn P°idal a lingvista a literßrnφ historik Alexandr Stich. Upozornil na postupnΘ "oslabovßnφ rozliÜovacφ schopnosti mezi situacφ a pou₧it²m stylem", i zm∞n∞nΘ vzorce chovßnφ a otupovßnφ jazykovΘho citu podle ritußlu politik∙ Φi mluvy populßrnφch osob, kterΘ se m∙₧e b∞hem n∞kolika mßlo generacφ projevit velmi negativn∞. Alexandr Stich si posteskl, ₧e spisovnou variantou jazyka, je₧ by m∞la b²t jeÜt∞ v mnoha ve°ejn²ch komunikaΦnφch aktech funkΦnφ samoz°ejmostφ, odmφtajφ mluvit i jeho studenti, "nebo¥ v nφ nemohou p°em²Ület".

Rusistka a teoretiΦka dramatu Alena Morßvkovß p°ipomn∞la ve svΘm p°φsp∞vku o kritice p°ekladatelskΘ prßce nejen skuteΦnosti, kterΘ p°im∞ly Obec p°ekladatel∙ k vytvo°enφ anti-ceny Sk°ipec, ale i to, ₧e kritik∙m p°ekladu dnes zcela schßzφ soustavn∞jÜφ pohled na celkovou koncepci um∞leckΘho p°ekladu a jeho °eÜenφ a Üiroce rozv∞tvenß diskuse potΘ konstatovala, ₧e kultura je v dennφm tisku bita po strßnce kvantitativnφ i kvalitativnφ.

Tajemnice Obce spisovatel∙ Helena KudlßΦkovß shledala v tradici seminß°e v²jimeΦnou mo₧nost, jak se zahraniΦnφm bohemist∙m odvd∞Φit za to, co pro nßs d∞lajφ ve sv²ch zemφch, k otßzce, jak rychle budou moci vyu₧φt i materißlnφ pomoci, vÜak musela z∙stat skeptickß. Zam²Ülen² systΘm ministersk²ch grant∙ pro zahraniΦnφ p°ekladatele z ΦeÜtiny, o n∞m₧ Φinovnφci ministerstva kultury mluvφ jako o "v²znamnΘm morßlnφm impulsu" u₧ od konce roku 1994 a jen₧ by za urΦit²ch p°esn∞ vymezen²ch podmφnek napomohl vydßvßnφ Φesk²ch text∙ v cizin∞, se z°ejm∞ v souvislosti se zm∞nami rozpoΦtov²ch pravidel stane jen historickou polo₧kou.

Petr MatouÜek

Kdysi hornickΘ, dnes ospalΘ m∞steΦko Strß₧ pod Ralskem p°ivφtalo u₧ ve Φtvrtek 3. °φjna konference Literatura a krajina po°ßdanou Obcφ spisovatel∙ spoleΦn∞ s Nadacφ Lemberk a pra₧sk²m ┌stavem pro ekopolitiku. Akci na protest proti nekontrolovanΘ exploataci zdejÜφ krajiny soukrom²m i stßtnφm sektorem, jejφm₧ zßm∞r∙m jsme se v∞novali u₧ v °φjnu, kvitovali s povd∞kem takΘ z·Φastn∞nφ starostovΘ okolnφch m∞st a obcφ. Sv∙j p°φsp∞vek p°ednesl

Ludvφk Vaculφk, jemu₧ p°i tΘ p°φle₧itosti p°edali dar i ΦlenovΘ Sdru₧enφ p°ßtel kraje Karoliny Sv∞tlΘ, hlavnφ referßt pak brn∞nsk² filosof Josef èmajs. Na tΘma Ohro₧enß kultura se pokusil t∞m, kdo cht∞jφ naslouchat, vysv∞tlit, ₧e aΦkoli je lidskß kultura s kulturou krajiny v nesmi°itelnΘm rozporu, pro vlastnφ zachovßnφ je pro ni nezbytnostφ krajinu uchrßnit. P∙sobiv² byl p°φsp∞vek publicisty Vladimφra Justa na tΘma èumava romantickß, umφrajφcφ a ·°ednφ. SarkastickΘ vystoupenφ sociologa Jana Kellera p°ipomn∞lo, ₧e na lßsku k p°φrod∞ nenφ Φas a nemajφ ho p°edevÜφm ti, kter²m krajina oΦividn∞ chybφ. FundovanΘ p°φsp∞vky p°ednesly Hana Svobodovß (Krajina jako domov) a Bo₧ena Plßnskß (Krajina jako projekce existencißlnφho pocitu v ΦeskΘ literatu°e). Jana ètroblovß se p°edstavila na emotivn∞ lad∞nΘ tΘma Mrtvß krajina-Üpatn² Φlov∞k. Ve stejnΘm duchu promluvili Antonφn Bajaja o krajin∞ jako kolΘbce a Miroslav Hule (Albedo a libido), i kdy₧ jemu po°adatelΘ nestaΦili zajistit, aby p°i jeho vystoupenφ ho°ely na stolech svφΦky. Ozdobou konference byl i p°φsp∞vek Viktora T°ebickΘho o krajin∞ v Φlov∞ku a Φlov∞ku v krajin∞. Jednßnφ konference moderoval spisovatel a publicista Pavel Verner, jen₧ se p°edstavil esejistick²mi reflexemi na tΘma RozbitΘ zrcadlo krajiny.

Konference vyvrcholila v zahrad∞, kde m∞sto spisovatele pohostilo opΘkan²mi selaty. N∞kolik vegetarißn∙ mezi p°φtomn²mi litovalo, ₧e nejsou sojovß a stateΦn∞ pojφdalo such² chlΘb, dokud jim soucitn² kucha° nep°ipravil aspo≥ bramborßk.

Na druh² den se do Strß₧e pod Ralskem sjely skupinky ekolog∙, t∞ch ·pln∞ mlad²ch i t∞ch zaslou₧il²ch a ve VolnΘ tribun∞ m∞l hlavnφ slovo b²val² nßm∞stek ministra ₧ivotnφho prost°edφ Vßclav Mez°ick². Zv∞davost nedala nep°ijφt ani mφstnφm podnikatel∙m. V sobotu odpoledne p°ivedl Jakub KaÜe z Nadace Lemberk p°φtomnΘ pod t²ran² kopec Tlustec, kde pa°φ₧skß scΘnografka Gilone Brun p°ipravila p∙sobivou v²tvarnou instalaci pod nßzvem Nature morte, co₧ nem∞lo znamenat ZßtiÜφ, ale skuteΦn∞ a doslovn∞ Mrtvß p°φroda. Tvo°ily ji stromy, pora₧en² kamenn² k°φ₧, odhozenΘ pneumatiky, krmφtko pro zv∞°, bφlΘ plßtno a sklenky s Φerven²m vφnem, kterΘho se nikdo - jat ·ctou - nedotkl, i kdy₧ toho pak vÜichni v autobuse litovali. Petr Chudo₧ilov vyjßd°il nad∞ji, ₧e jestli do onoho krmφtka n∞kdo obΦas p°inese srnkßm seno, nebude to s lidmi tak ·pln∞ zlΘ. Nato ho Jana ètroblovß upozornila na mysliveck² posed v korun∞ jednoho ze strom∙, ze kterΘho tu srnku urΦit∞ n∞kdo odprßskne. Tak skonΦila konference Literatura a krajina. Vzhledem k zßva₧nosti tΘmatu p°φznaΦn∞, ·sp∞Ün∞ a dokonce i vtipn∞.

-elv-