"Jß snφm o Vßnocφch bφl²ch...", zpφval kdysi Bing Crosby, a proto₧e to bylo v roce 1942, kdy tahle slavnß pφse≥ Irvinga Berlina zazn∞la poprvΘ v muzikßlu "SvßteΦnφ hospoda" (Holiday Inn), je mo₧nΘ soudit, ₧e se po tΘ skuteΦnΘ vßnoΦnφ poezii tou₧φ na celΘm sv∞t∞ u₧ hezky dlouho. NaÜt∞stφ jsou tady masovß mΘdia, kterß rok co rok vytvß°ejφ p°edstavu sn∞hem zavßt²ch polφ a vesniΦek, ÜlΘp∞jφ, sm∞°ujφcφch k osv∞tlenΘmu p∙lnoΦnφmu kostelφΦku, zß°φcφch ozdob a svφΦek na stromeΦku, jako₧ i bohabojn²ch lidiΦek, kte°φ se na rozdφl od zb²vajφcφch 364 dn∙ prßv∞ ten jeden milujφ navzßjem jak nevinnß dφtka. LeΦ nechme zlehΦovßnφ, svßtky jsou svßtky a ta kolekce film∙,kterß s nimi p°ichßzφ do kin, za nic nem∙₧e; kdyby to nezn∞lo pon∞kud ironicky, dalo by se °φct, ₧e nßm chce tu pohodu alespo≥ trochu zp°φjemnit.

Nejvφce se o to sna₧φ rodinnß komedie Brianta Levanta ROLNI╚KY, KAM SE PODσV┴è (Jingle All the Way, 1996) s Arnoldem Schwarzeneggerem (Poslednφ akΦnφ hrdina, Likvidßtor) v hlavnφ roli. Historka vskutku vßnoΦnφ lφΦφ potφ₧e otce, kter² na poslednφ chvφli shßnφ synkovi slφbenou hraΦku robota Turbouna a zjistφ, ₧e jde o nej₧ßdan∞jÜφ d∞tsk² dßrek pod stromeΦek; èt∞dr² den se mu tφm zm∞nφ v jakousi komickou noΦnφ m∙ru, plnou b∞hßnφ, tahanic, ₧adon∞nφ a rvaΦek, v nφ₧ nesmφ prohrßt a vrßtit se s prßzdnou. Zßsluhou osv∞dΦenΘho t²mu producenta Chrise Columbuse a re₧isΘra Levanta, autor∙ komediφ "Sßm doma", "Beethoven" Φi "Flinstoneovi", vznikl ₧iv² a humorn² film, kde i velk² "Arnie", p°ipomφnajφcφ jinde sv²m golemovsk²m pohybem a naprogramovanou mimikou spφÜe toho Turbo Mana, kterΘho zde nem∙₧e sehnat, je tentokrßt ΦilejÜφ a p°irozen∞jÜφ. D∞tem se bude urΦit∞ lφbit, ostatn∞, kdo jin², ne₧ takov² vazoun by dokßzal v p°edvßnoΦnφ nßkupnφ horeΦce usp∞t?

TakΘ dalÜφ titul, pohßdkovß legendy DRA╚σ SRDCE (Dragonheart, 1996) re₧isΘra Roba Cohena, je zßstupcem ₧ßnru, kter² nikdy ve svßteΦnφch nabφdkßch nechybφ. V²pravn² p°φb∞h poslednφho draka na sv∞t∞, kter² pom∙₧e ÜlechetnΘmu rytφ°i v boji proti zlΘmu krßli i za cenu, ₧e p°i n∞m zahyne a zm∞nφ se ve vzpomφnkßch lidφ ve znßmΘ souhv∞zdφ na obloze, mß pat°iΦnou mφru tradiΦnφ pohßdkovosti; digitßlnφ draΦφ hrdina z Industrial Light & Magic je a₧ neuv∞°iteln∞ dokonal² a exteriΘry, natßΦenΘ americk²m Ütßbem na Slovensku,dßvajφ celΘmu vyprßv∞nφ jakoby domßcφ rßz. Dennis Quaid, (M∙j nep°φtel, Innerspace, Wyatt Earp) a David Thewlis (Posedlost, Smrt pampeliÜkßm) v postavßch nesmi°iteln²ch protivnφk∙, dobrodru₧n² d∞j a nenßsilnΘ akcentovßnφ myÜlenky, ₧e zlo pochßzφ v₧dy jenom z Φlov∞ka, d∞lajφ z "DraΦφho srdce" ideßlnφ film pro d∞tskΘho divßka, jeho profesionßlnφ ·rove≥ a obrazovΘ ztvßrn∞nφ vÜak uspokojφ i eventußlnφ dosp∞l² doprovod.

Naopak spφÜe starÜφmu ne₧ nejmladÜφmu publiku je urΦen romantick² horor ZVONσK U MATKY BOÄσ (The Hunchback of Notre Dame, 1996), dalÜφ remake klasickΘho romßnu Victora Huga, kter² tφm, ₧e je animovan², spl≥uje takΘ jeden z po₧adavk∙, kladen²ch na vßnoΦnφ premiΘry. Re₧isΘ°i Gary Trousdale, Kirk Wise, Paul a Gaetan BrizziovΘ zachßzeli s p°edlohou dosti voln∞, p°idali mluvφcφ o₧ivlΘ kamennΘ chrliΦe chrßmu, z neÜ¥astnΘho konce ud∞lali happy--end a oproti autorovi pou₧ili postav cikßnskΘ taneΦnice Esmeraldy a zr∙dnΘho zvonφka Quasimoda nikoliv ke zd∙razn∞nφ odliÜnosti lidφ, ale ke snaze o p°ekonßnφ rozdφl∙ mezi nimi. Film, p°ipomφnajφcφ p°edchozφ dφla z produkce Walta Disneye (Krßska a zvφ°e, Pocahontas) charakteristick²m spojenφm realistickΘho pozadφ se stylizacφ postav, si jist∞ najde mnoho p°φznivc∙, mnozφ z nich si vÜak mo₧nß uv∞domφ, jak paradoxn∞ zv²hod≥uje souΦasnß poΦφtaΦovß technika hranou kinematografii p°ed kdysi nedosti₧nou fantaziφ animovan²ch celoveΦernφch titul∙. Kdo vφ, jak by dnes byla p°ijata "Sn∞hurka"...

A definitivn∞ u₧ k dosp∞l²m se obracφ psychologickΘ drama DOM_ NA SV┴TKY (Home for the Holidays, 1995), druhß re₧jnφ prßce hereΦky Jodie FosterovΘ. T∞mi svßtky nejsou v tomto p°φpad∞ myÜlenky Vßnoce, ale Den dφk∙vzdßnφ, Thanksgiving Day, kter² se ve Spojen²ch stßtech slavφ v₧dy Φtvrt² Φtvrtek v listopadu, je vÜak, a₧ na ten stromek, svou atmosfΘrou vφce podobn² naÜemu èt∞drΘmu veΦeru ne₧ skuteΦn² americk² Christmas Eve. Rßda i nerada p°ijφ₧dφ v tΘ dob∞ hrdinka, ₧ena st°ednφch let, z Chicaga do Baltimoru, kde na ni Φekß se svßteΦnφm menu rozv∞tvenß rodina; ka₧d² jejφ Φlen mß pot°ebu seznßmit druhΘ se sv²mi radostmi i starostmi, a v²buchy veselφ se ka₧dou chvφli mohou zm∞nit v slzy smutku, tak jako p°ed rokem a tak jako za rok... ╚echovovskß studie vztah∙ mezo lidmi je postavena na p°edstavitelφch st∞₧ejnφch rolφ Holly HunterovΘ (Firma, Piano), Robertu Downeyovi Jr. (Chaplin, ItalskΘ nßmluvy) a Anne BancroftovΘ (Ane₧ka bo₧φ, Absolvent), jejich₧ hereck² koncert rozhodn∞ stojφ za zhlΘdnutφ.

Romantickß komedie Üpan∞lskΘ provenience JEDNA NAVσC (Two Much, 1995) je p°ipojena pro ty divßky, kter²m se v p°edchozφch titulech nedostalo pro samou svßteΦnφ lßsku n∞jakΘho toho vÜednφho milovßnφ. Re₧isΘr Fernando Trueba si vybral americkΘ hv∞zdy Melanii Griffithovou (Zßblesk, VΦera narozenφ) a Daryl Hannahovou (Balde Runner, Dej si pohov, kßmoÜi), aby spolu se Üpan∞lsko-hollywoodsk²m superstarem Antoniem Banderasem (Desperado, Nßjemnφ vrazi) p°ipravili milostn² troj·helnφk spφÜe nevÜednφ: ne·sp∞Ün² obchodnφk, prahnoucφ po milionß°ce i jejφ sest°e, si vymyslφ bratra dvojΦe a doufß, ₧e tak vy₧enφ nejen penφze, ale dokß₧e i obÜ¥ast≥ovat ob∞ svΘ lßsky. Ne ₧e by Ülo o n∞co originßlnφho, podobnΘ zßpletky by se naÜly u₧ u Shakespeara, ale pohled na d∙stojnΘho krasavce Antonia, ocitajφcφho se v situacφch, kterΘ z hrdΘho mu₧e a ohnivΘho milovnφka d∞lajφ uÜtvanou ob∞¥ dvou poblßzn∞n²ch ₧ensk²ch, je n∞kdy a₧ dojemn∞ komick² -- kdo by to byl do Banderase °ekl.

Nakonec je nutnΘ zmφnit se o akΦnφ komedii RACHOT V BRONXU (Rumble in the Bronx, 1995), kterß, jak je patrnΘ u₧ ze jmΘna re₧isΘra Stanleye Tonga, pochßzφ z Hongkongu a ve vßnΦnφ kolekci je z°ejm∞ urΦena t∞m, jim₧ mφsto zm∞kΦil²ch cit∙ vyhovujφ spφÜe tvrdΘ rßny. V p°φb∞hu mladΘho Asiata, p°ijφ₧d∞jφcφho do New Yorku, aby v obchod∞ svΘho str²ce zaΦal nov² ₧ivot, se jich m∙₧e ka₧d² doΦkat a p°edem je nutnΘ °φci, ₧e je samorostl² komik Jackie Chan (Blßznivß mise, SoukromΘ oΦko) rozdßvß vφce ne₧ marnotratn∞. Tenhle b²val² kaskadΘr se samoz°ejm∞ nem∙₧e rovnat legendßrnφmu p°edstaviteli bojov²ch um∞nφ Bruce Leeovi, za jeho₧ nßsledovnφka je ve svΘ vlasti obΦas vyhlaÜovßn, proti n∞kdejÜφmu mistru mß vÜak v²hodu, kterß mu u dneÜnφho publika p°inßÜφ stßle v∞tÜφ popularitu : napadlo ho p°edvßd∞t vÜechny ty smrteln∞ vß₧n∞ mφn∞nΘ seky, kraty, ·dery a kopy pro zm∞nu s humorem. Leckomu se m∙₧e zdßt dosti lacin², ale proti gustu...

...FILMA╪I...

Z tv∙rc∙ film∙, jejich₧ uvedenφ se dnes p°ipomφnß, nelze nechat bez povÜimnutφ JODIE FOSTEROVOU.

HereΦka proslavenß nejen dv∞ma Oscary za hlavnφ role ve "Znßsiln∞nφ" (Accused, 1988) a "MlΦenφ jeh≥ßtek" (The Silence of the Lambs, 1991), ale i skuteΦnostφ, ₧e u₧ ve dvaceti letech m∞la na svΘm tv∙rΦφm ·Φtu dvacet celoveΦernφch titul∙, se narodila 19.listopadu 1962 v Los Angeles. Kdy₧ dovrÜila t°etφ rok, zaΦala vystupovat v televiznφch reklamßch, v deseti dokonΦila sv∙j dlouhometrß₧nφ debut a od tΘ doby toΦila v pr∙m∞ru dva filmy roΦn∞. Z nich vynikly "Tom Sawyer" (1973), "Alice u₧ tady nebydlφ" (Alice Doesn┤t Live Here Anymore, 1974) a p°edevÜφm "Taxikß°" (Taxi Driver, 1976), kde hrßla mladiΦkou prostitutku, za jejφ₧ zt∞lesn∞nφ byla poprvΘ nominovßna na cenu Akademie. Dokßzala p°i tom nep°eruÜit dochßzku do zßkladnφ Ükoly, absolvovat v²luΦnΘ Le LycΘe FranΦais v L.A. a odjet v osmnßcti na univerzitu do Yale v Connecticutu, aby se v∞novala studiu literatury. To u₧ byla znßmou hereΦkou, oce≥ovanou publikem, kritikou i filma°i. "Nenφ v nφ jenom cit a rozum, ale cit, ovlßdan² rozumem", °ekl o Jodii re₧isΘr Martin Scorsese. "Nadto je cφlev∞domß a systematickß..." Pak ale jeden z jejφch fanouÜk∙, duÜevn∞ labilnφ student, post°elil v b°eznu 1981 prezidenta Ronalda Regana, ·dajn∞ proto, ₧e p°ed lety vyjßd°il pochybnosti o jejφm v²konu ve filmu "Taxikß°". Fosterovß se sice na t°i dny stala nejznßm∞jÜφ AmeriΦankou sv∞ta, ale psychicky nevydr₧ela vlezl² zßjem tisku, obt∞₧ovßnφ agent∙ FBI a hanobenφ lidmi, kte°φ ji jeÜt∞ nedßvno obdivovali v kinech. Omezila svou filmovou prßci na minimum a na ve°ejnosti se zase objevila a₧ po t°ech letech, kdy ukonΦila yaleskΘ studium s akademickou hodnostφ bakalß°e (Bachelor of Literature). A proto₧e jφ jejφ odmlΦenφ, jak u₧ to paradoxn∞ b²vß, spφÜe pomohlo, pokraΦovala ve svΘ hereckΘ kariΘ°e, kterß zatφm vyvrcholila u₧ zmφn∞n²mi Oscary.

Dnes, ve sv²ch Φty°iat°iceti, mß za sebou shodou okolnostφ op∞t stejn² poΦet rolφ jako let a t°i tituly, kterΘ re₧φrovala : krßtk² film "Ruce Φasu" (Hands of Time, 1990) a dva celoveΦernφ psychologickΘ p°φb∞hy "╚lovφΦek Tate" (Little Man Tate, 1991) a "Dom∙ na svßtky" (Home for the Holidays, 1995).

...A SV╠T FILMU

O slavn²ch filmov²ch hv∞zdßch se u₧ snad napsalo vÜechno, p°esto je ale stßle mo₧nΘ najφt n∞jak² neb∞₧n² pohled na tyto hereckΘ osobnosti, zaujφmajφcφch v ·vodnφch titulcφch nejd∙le₧it∞jÜφ mφsta. StaΦφ nap°φklad soust°edit se na jejich jmΘna. Jsou vÜeobecn∞ znßmß, neustßle se objevujφ v tisku a divßΦtφ obdivovatelΘ je, a¥ u₧ sprßvn∞ Φi Üpatn∞, vyslovujφ na celΘm sv∞t∞, ani₧ by si uv∞domovali, ₧e jejich nositelΘ byli ve skuteΦnosti pok°t∞ni zcela jinak.

Mßlokter² z t∞chto ctitel∙ by nebyl p°ekvapen, kdyby se t°eba v novinßch doΦetl, ₧e americk² herec Bernard Schwartz zavφtal do Lond²na, kde se setkal se sv²m britsk²m kolegou Mauricem Micklewhitem, aΦkoliv by Ülo o pouhΘ op∞tovnΘ setkßnφ Tonyho Curtise s Michaelem Cainem. A jeÜt∞ v∞tÜφ ·div by jist∞ vyvolalo oznßmenφ blφ₧φcφ se oslavy osmdesßtin Issura Danielovitche, na kterou u₧ slφbili ·Φast mezi jin²mi i Elliott Goldstein, Alphonso d┤Abruzzo, Mladen Sekulovich, stßle k°epk² Joe Yule a stejn∞ sv∞₧φ Betty Joan Perskeovß ze Spojen²ch stßt∙. I tady by ovÜem staΦilo zam∞nit jmΘna skuteΦnß za um∞leckß, a vÜem by bylo jasnΘ, ₧e zaslou₧il²m kmetem je Kirk Douglas, americk²mi hosty Elliott Gould, Alan Alda, Karl Malden, nestßrnoucφ Mickey Rooney a podobn∞ v∞ku vzdorujφcφ Lauren Bacallovß. A pokud by se pak z Evropy se ke gratulant∙m p°ipojili Sofie Scicoloneovß, Herbert Charles Angelo Kuchacevich ze Schluderpacheru a Jean-Pierre Crochon spoleΦn∞ s legendou anglickΘ pop-music Haroldem Webbem, byli by to Sophia Lorenovß, Herbert Lom a Jean-Pierre Cassel, no a tφm zp∞vßkem by nebyl nikdo jin², ne₧ Cliff Richard...

I kdy₧ se v Evrop∞ um∞leck²m pseudonym∙m da°ilo takΘ, namßtkou jmenujme t°eba takovou Marlene Dietrichovou (vlastnφm jmΘnem Maria Magdalena von Loschovß), Jean Gabina (Alexis MoncorgΘ), Alidu Valliovou (Maria Altenburgerovß) nebo t°eba V∞ru Ferbasovou (V∞ra Pßlkovß), v Americe se staly od samΘho poΦßtku kinematografie jevem hromadn²m. Od Douglase Ullmana a Gladys SmithovΘ, p°ejmenovan²mi na Douglase Fairbankse a Mary Pickfordovou a₧ po Normu Jane Bakerovou a Mariona Michaela Morrisona, znßm²mi jako Marilyn Monroeovß a John Wayne, abych uvedl jen ty nejslavn∞jÜφ, se d°φve v Hollywoodu mßlokdo p°edstavoval podle k°estnφho listu. M∞lo to samoz°ejm∞ svΘ d∙vody. Za prvΘ jmΘna potomk∙ p°ist∞hovalc∙ z r∙zn²ch konΦin sv∞ta jsou mnohdy v angliΦtin∞ nevyslovitelnß. P°φkladn∞ komik Walter Matthau, pochßzejφcφ z rusφnsk²ch rodiΦ∙, tvrdφ, ₧e pokud by se po pravd∞ psal Matasschanskayasky, ub∞hla by polovina filmu, ne₧ by si divßci p°ed kinem p°eΦetli, kdo v n∞m hraje. Druh² d∙vod vysv∞tlil pregnantn∞ humorista Sidney J. Perelman, kdy₧ napsal, ₧e skuteΦnß jmΘna filma°∙ by z Beverly Hills d∞lala z jednΘ Φtvrtiny polsko-ukrajinskou knajpu, z druhΘ italskou operu a ze zb²vajφcφ poloviny izraelsk² parlament. N∞co na tom je; staΦφ za°adit nßhodn∞ do prvnφ skupiny Charlese Bronsona (Charles Buchinski), do druhΘ Deana Martina (Dino Crocetti), do poslednφ Woody Allena (Stewart Koenigsberg), uv∞domit si, ₧e jsou jenom zßstupci desφtek dalÜφch a pak u₧ nelze brßt tuto metaforu jako p°φliÜnou nadsßzku. A t°etφ p°φΦina je zcela lidskß: um∞lc∙m se zdßlo jejich jmΘno vÜednφ a neatraktivnφ. V n∞kter²ch p°φpadech je to pochopitelnΘ; divßci by si pamatovali taneΦnφ dvojici Fredericka Austerlitze a Virigii MacMathovou asi mΘn∞ ne₧ Freda Astaira a Ginger Rogersovou, a Michel Shahoub by se na plakßtech urΦit∞ nevyjφmal tak jako Omar Sharif. MΘn∞ vysv∞tlitelnß se ovÜem zdß prom∞na americk²ch jmen Ann McKimovß a William Pratt na Φesky zn∞jφcφ Ann Dvorakovß, respektive rusky vypadajφcφ Boris Karloff, prom∞na, kterß ob∞ hv∞zdy t°icßt²ch let proslavila. Karloff byl pak vyhledßvan²m p°edstavitelem nemyslφcφch a vra₧dφcφch p°φÜer, no prosφm; ₧e by ale oblibu postav zßvistiv²ch a hami₧n²ch ₧en DvorakovΘ zp∙sobil jejφ pseudonym, tomu se mi ani nechce v∞°it...

V poslednφch letech se u₧ ta p°eva₧ujφcφ mnohost um∞leck²ch jmen i z americkΘho filmu tΘm∞° vytratila. TakΘ v mladÜφ hereckΘ generaci se sice najde Jane Alexanderovß (Jane Quigleyovß), Karen Blackovß (Karen Blanche Ziegelerovß), Kate Capshawovß (Kathleen Sue Nailovß) nebo Tom Cruise (Thomas Mapother IV.) a tak by se dalo podle abecedy pokraΦovat, ale vedle nich se objevujφ d°φve pro anglosaskΘ uÜi nemyslitelnΘ jazykolamy typu Michelle PfeifferovΘ, Ricka Rossoviche, Arnolda Schwarzeneggera Φi Caseye Siemaszka, kterΘ se dnes zdajφ zcela b∞₧nΘ a mnozφ jejich majitelΘ s nimi nadto klidn∞ figurujφ na p°ednφch mφstech ₧eb°φΦk∙ ·sp∞Ünosti. P°φtomnost jako by n∞kdy napravovala minulost : zatφmco se pa°φ₧skß debutantka Francoise Sorya Dreyfusovß p°ek°tila pro snadn∞jÜφ p°ijetφ publikem na Anouk AimΘeovou, jejφho hollywoodskΘho kolegu Richarda Dreyfusse nic podobnΘho o dvacet let pozd∞ji u₧ ani nenapadlo. A Φesk² herec Eduard Neckß°, kter² si ze stejn²ch d∙vod∙ dal pseudonym Dubsk², se asi ve stß°φ musel podivit, kdy₧ jeho, tuÜφm synovec, zp∞vßk Vßclav Neckß°, dosßhl se sv²m skuteΦn²m jmΘnem popularity, o kterΘ se str²Φkovi ani nesnilo.

Stejn∞ jako evropÜtφ jsou pr² dnes ameriΦtφ divßci mΘn∞ konzervativnφ, vφce realistiΦtφ a proto cht∞jφ i svΘ hereckΘ hv∞zdy p°ijφmat takovΘ, jakΘ jsou. Zatφm se sice jeÜt∞ nesmφ°ili se skuteΦnostφ, ₧e jejich babiΦky vz²valy mφsto Rudolpha Valentina n∞jakΘho Alfonza Raffaela Pierra Philiberta Guglielmiho, a z°ejm∞ by se zd∞sili, kdyby byl oblφben² komik Dan Aykroyd uveden v titulcφch jako Daniel Agraluscarsacra, ale i to se podle n∞kter²ch odbornφk∙ Φasem poddß ...

Karel Cop