Cφrkevnφ dogma °φkß, ₧e planeta je kulatß a otßΦφ se spolu s ostatnφmi kolem Slunce. Ale mezi lidmi se Üφ°φ zv∞sti, ₧e je tomu jinak. AΦ se kvizice sna₧φ sebevφc, prosakujφ zprßvy, ₧e je to placka, plocha Zem∞plocha, planeta podobnß obrovskΘmu talφ°i. Ten talφ° spoΦφvß na h°betech Φty° slon∙, kte°φ stojφ na krun²°i gigantickΘ vesmφrnΘ ₧elvy, VelkΘ A\Tuin a jeho kraje zdobφ bφlß p∞na krajopßdu, jeho₧ vody v∞Φn∞ mizφ v hlubinßch vesmφru.
V∞dci vypoΦetli, ₧e pravd∞podobnost existence n∞Φeho tak v²jimeΦn∞ nesmyslnΘho je zhruba n∞kolik milion∙ ku jednΘ. Jen₧e mßgovΘ spoΦφtali, ₧e p°i Üanci, ₧e se n∞jakß v∞c m∙₧e p°ihodit s pravd∞podobnostφ milion ku jednΘ, p°ihodφ se pravideln∞ dev∞tkrßt z deseti p°φpad∙.
Pokud se prßv∞ ptßte, kde jste se to proboha ocitli, v∞zte, ₧e na kouzelnΘ Zem∞ploÜe Terryho Pratchetta. Knφ₧ky tohoto britskΘho autora se pravideln∞ stßvajφ bestsellery a kralujφ ₧eb°φΦk∙m Φtenosti jak doma na britsk²ch ostrovech tak v dalÜφch zemφch v Evrop∞ a v Americe. V naÜich zem∞pisn²ch Üφ°kßch jsou p°ßtelΘ a p°φznivci tΘto fantastickΘ (pro n∞koho fantasmagorickΘ) fantasy obla₧ovßni t°ikrßt do roka dalÜφm p°φr∙stkem ze zem∞ploÜskΘ sßgy. Zatφm v nakladatelstvφ Talpress vyÜlo 14 titul∙ v bßjeΦn Θm p°ekladu Jana Kant∙rka.
V Φem vlastn∞ spoΦφvß kouzlo Pratchettov²ch knφ₧ek? V tom, ₧e jak prost°edφ a postavy, tak d∞j, jsou naprosto nepravd∞podobnΘ, a p°itom se v nich poznßvßme? V tom, ₧e Φtenß° u₧ tΘm∞° uv∞°φ, ₧e autor nepopisuje smyÜlenou zßle₧itost, ale v∞c znßmou z reßlnΘho ₧ivota, aby byl vzßp∞tφ p°esv∞dΦen o opaku naprosto absurdnφ drobnostφ? Nebo ₧e postavy, jevφcφ se tΘm∞° dallasov∞ ΦernobφlΘ, nßhle jednajφ jako skuteΦnΘ ₧ivΘ bytosti...? NejspφÜ to bude i nezm∞rnou autorovou fantaziφ, smyslem pro absurdnφ humor a tφm, ₧e Φtenß° je neustßle vyvßd∞n z mφry.
Cyklus je °azen do ₧ßnru fantasy, ale tomuto ₧ßnru se mφrn∞ vymykß. D∞j vÜech p°φb∞h∙ se sice odehrßvß v r∙zn²ch koutech Zem∞plochy, tedy sv∞ta, jej₧ si autor vytvo°il ve svΘ fantazii. Najdeme tu takΘ udatnΘ bojovnφky a draky, ale... T°eba s t∞mi draky je to tak, ₧e jsou skuteΦnφ jen do tΘ mφry, do nφ₧ v∞°φte v jejich existenci. SkuteΦn∞ do ·zk²ch se dostane jeden z aktΘr∙, jen₧ let∞ na drakovi zaΦne o jeho opravdovosti pochybovat. Nebo magie. Ta je takΘ nezbytnou ingrediencφ knφ₧ek ₧ßnru fantasy. N a Zem∞ploÜe nenφ magie nic neobvyklΘho; vedle nφ vÜak existuje takΘ "v∞da" a tyto disciplφny nejen ₧e si nep°ekß₧ejφ, ale n∞kdy se i vzßjemn∞ dopl≥ujφ a p°ekr²vajφ.
GenetickΘ v²zkumy na Zem∞ploÜe skonΦily v ranΘm stadiu. DoÜlo k tomu v dob∞, kdy₧ se mßgovΘ pokusili o zk°φ₧enφ tak znßm²ch ₧iv²ch objekt∙, jako jsou ovocnΘ muÜky a hrachor. Jak je vid∞t, zßklad genetiky jim evidentn∞ pon∞kud unikal. V²sledn² jedinec podivnß zelenß v∞c tvaru lusku, kterß pronikav∞ bzuΦela vedl krßtk² a smutn² ₧ivot, kter² zanedlouho ukonΦil kolemjdoucφ pavouk.
V ·vodu Φlßnku byla zevrubn∞ p°edstavena Zem∞plocha. Ta je jednotφcφm prvkem celΘho cyklu, a taky mu dala nßzev. Jak²msi centrem d∞nφ je tu m∞sto Ankh-Morpork. Snad v ka₧dΘ knφ₧ce se v n∞m odehrßvß alespo≥ krßtkß epizoda. A jednß se o m∞sto opravdu obdivuhodnΘ. Tedy, je obdivuhodnΘ, ₧e mu jeho obyvatelΘ jeÜt∞ stßle z∙stali v∞rnφ (a °ekn∞te nepodobß se n∞kter²m metropolφm, jak je znßme?).
Ankh-morporskΘ lΘto dosßhlo plnΘ zralosti. Up°φmn∞ °eΦeno vφc ne₧ to, smrd∞lo. Velkß °eka se zm∞nila v proud lßvy pomalu se posouvajφcφ mezi Ankhem, to je m∞stem s lepÜφmi adresami, a Morporkem na prot∞jÜφm b°ehu. Morpork vypadal jako dvojΦe dehtovΘ jßmy. Nebylo mnoho v∞cφ, kterΘ by mohly z Morporku ud∞lat horÜφ mφsto, ne₧ jak²m u₧ byl. Tak nap°φklad p°φm² zßsah meteorem by se dal z urΦitΘho hlediska posuzovat jako zuÜlecht∞nφ mφstnφ krajiny.
Na Zem∞ploÜskΘ pom∞ry se jednß o velkom∞sto, kterΘmu sice oficißln∞ vlßdne patriarcha, jeho₧ si obyvatelΘ volφ (ale v∞tÜinou jenom jednou, potom u₧ se pouze mohou sna₧it o jeho svr₧enφ). Ve skuteΦnosti je vÜak velkß Φßst moci shromß₧d∞na v rukou cech∙ vrah∙ a zlod∞j∙.
Slo₧it² systΘm zloΦinn²ch cech∙ neud∞lal z Ankh-Morporku mφsto bezpeΦn∞jÜφ, pouze p°ivedl nebezpeΦφ, kterß tam hrozila, na rozumnou ·rove≥ a polo₧il vÜeobecnΘmu ohro₧enφ urΦitΘ a spolehlivΘ zßklady. Hlavnφ cechy chrßnily m∞sto s v∞tÜφ peΦlivostφ a bezpochyby s v∞tÜφm ·sp∞chem, ne₧ to kdy dokßzaly starΘ hlφdky. Bylo pravda, ₧e jak²koliv zlod∞j na volnΘ noze nebo zlod∞j p°isti₧en² bez zlod∞jskΘ licence se okam₧it∞ stal p°edm∞tem socißlnφho dohledu a navφc zjistil, ₧e mß kolena spojena dlouh²m h°ebφkem . Kdy₧ zlod∞jsk² cech vyhlßsil v roce P°epracovanΘho lenocha generßlnφ stßvku, ·°edn∞ p°iznanß ·rove≥ zloΦinu se zdvojnßsobila.
Jednou z nejv²znamn∞jÜφch Φßstφ m∞sta je vÜak Neviditelnß univerzita. Zde jsou vychovßvßny (a p°echovßvßny) celΘ generace mßg∙. Ne ₧e by mßgovΘ m∞li n∞jakΘ v²jimeΦnΘ a nadp°irozenΘ schopnosti. Jde o spoleΦenstvφ spφÜe postarÜφch a dob°e ₧iven²ch pßn∙, kte°φ se k tomuto °emeslu uch²lili v∞tÜinou proto, ₧e jim zaruΦovalo v²sadu nepracovat, a jejich₧ jedinou cti₧ßdostφ jsou t°i teplß jφdla denn∞. OblΘkajφ si tajemnΘ hßbity a nosφ ÜpiΦatΘ klobouky, n∞kte°φ dokonce zvlßdnou i n∞jakΘ to kouzlo. Ale nejen to...
Ka₧d² mßg se sna₧φ vypudit kolegu nad sebou tφm, ₧e Ülape na prsty koleg∙m pod sebou. ╪φci, ₧e mßgovΘ jsou od p°φrody zdrav∞ sout∞₧φcφ socißlnφ skupinou, by bylo stejnΘ, jako prohlßsit o pira≥φch, ₧e jφdlo jen tak o∩obßvajφ. Proto₧e po VelkΘ magickΘ vßlce z∙staly celΘ rozsßhlΘ oblasti Zem∞plochy neobyvatelnΘ (p°inejmenÜφm pro ka₧dΘho, kdo se cht∞l rßno probudit ve svΘ vlastnφ podob∞ nebo alespo≥ jako p°φsluÜnφk stejnΘho ₧ivoΦiÜnΘho °ßdu), m∞li mßgovΘ zakßzßno vyrovnßvat si svΘ neshody pomocφ magie. Vrßtili se tedy k mnohem mφrn∞jÜφ tradici no₧∙, tajemn²ch jed∙, Ükorpion∙ v botßch a slo₧it²ch pastφ, v nich₧ hlavnφ roli hrßlo jako b°itva nabrouÜenΘ kyvadlo.
Neviditelnß univerzita je d∙le₧itß i proto, ₧e tady to vlastn∞ vÜechno zaΦalo. Hlavnφm aktΘrem prvnφch dvou a °adovou postavou n∞kolika dalÜφch svazk∙ je MrakoplaÜ.
MrakoplaÜ je vysok², huben² a nosφ °φdk² plnovous. Na sob∞ mß ΦervenΘ roucho, kterΘ pamatuje lepÜφ roky, pravd∞podobn∞ lepÜφ desetiletφ. Äe je mßg, poznßte snadno podle jeho ÜpiΦatΘho klobouku s olßman²m okrajem. Klobouk mß vp°edu vyÜito st°φbrnou nitφ a velk²mi pφsmeny slovo M┴K. VyÜφvat ho musel Φlov∞k, jeho₧ zruΦnost byla jeÜt∞ pochybn∞jÜφ ne₧ jeho vzd∞lßnφ.
K tΘto charakteristice p°idejme jeÜt∞ to, ₧e dφky svΘ "Üikovnosti", samoz°ejm∞ zcela bez svΘho p°iΦin∞nφ se MrakoplaÜ jako zßzrakem dostßvß z t∞ch nejzapeklit∞jÜφch situacφ. Dlu₧no dodat, ₧e umφ velmi rychle utφkat.
Kdy₧ Terry Pratchett psal prvnφ dv∞ knihy, netuÜil, ₧e se stanou zßkladem celΘ sΘrie. P°edtφm ji₧ vytvo°il n∞kolik knφ₧ek, mimo jinΘ v lo≥skΘm roce vydanΘ tituly Temnß strana Slunce a Strata, ale ty mu (snad trochu i prßvem) moc velk² v∞hlas nep°inesly. Ve druhΘ z nich se vÜak objevuje plochß planeta, je₧ se v mnohΘm podobß naÜφ Zemi mo₧nß p°edzv∞st Zem∞plochy. Ani Barva kouzel (The Colour of Magic) neznamenala automaticky ·sp∞ch. Snad i zßsluhou toho, ₧e p°φb∞h zaujal redaktorku Diane Pearson natol ik, ₧e se objevil jako Üestidφln² serißl ve vysφlßnφ BBC, se dostal do pov∞domφ ÜirÜφho publika. V roce 1986, po vydßnφ LehkΘho fantastiΦna (The Light Fantastic), se Pratchett rozhodl v∞novat se profesionßln∞ psanφ. Od tΘ doby pravideln∞ vydßvß jednu a vφce knih roΦn∞.
Kdy₧ bylo jasnΘ, ₧e prvnφ dv∞ knφ₧ky jsou ·sp∞ÜnΘ, rozhodl se autor v dalÜφm dφle "anga₧ovat" dalÜφ, novΘ, neokoukanΘ postavy a prost°edφ. V ╚aroprßvnosti se seznamujeme s Φarod∞jkami v horßch Beranφ hlavy.
Kdy₧ se na Zem∞ploÜe narodφ osmΘmu synovi osmΘ dφt∞, a je to takΘ syn, dostßvß podle tradice do vφnku kouzelnickou h∙l a stane se z n∞ho mßg. Dcer se tento nepsan² zßkon net²kß, proto₧e se ₧enami zem∞ploÜskß magie v∙bec nepoΦφtß. Sta°iΦk² kouzelnφk Podomnφ KÜaft si a₧ p°φliÜ pozd∞ uv∞domil, co zp∙sobil, kdy₧ svou h∙l p°edal prßv∞ narozenΘmu osmΘmu potomku osmΘho syna, ani₧ se p°esv∞dΦil, ₧e je to kluk.
Zde se poprvΘ setkßvßme s dalÜφ postavou, prochßzejφcφ n∞kolika p°φb∞hy (SoudnΘ sestry, ╚arod∞jnice na cestßch, Dßmy a pßnovΘ), Esmeraldou ZlopoΦastnou a jejφm skvostn²m dopl≥kem, Sta°enkou Oggovou. O nezdolnΘm temperamentu prvnφ z dam sv∞dΦφ to, jak vy°eÜila situaci, kdy jφ neÜ¥astnou nßhodou spadl do vody plnΘ aligßtor∙ klobouk:
Strhla z blφzkΘho stromu kus lißny a Üvihla s nφ do vody. Sta°enka Oggovß o krok ustoupila. "To bys nem∞la d∞lat, Esme! To bys nem∞la!" Aligßtor zu°iv∞ rozvφ°il vodu a couvl. "TakovΘho drzΘho p°erostlΘho mloka si m∙₧u mlßtit, kdy chci!" "M∙₧eÜ, to vφÜ, ₧e m∙₧eÜ", uklid≥ovala ji Sta°enka Oggovß, "ale mo₧nß..., ₧e bys to nem∞la ...d∞lat ... tφm hadem ..."
V Mortovi se setkßvßme s dalÜφ zajφmavou postavou sßgy Smrt∞m. A navzdory svΘ pov∞sti je jednou z nejoblφben∞jÜφch figur. V Mortovi ale ani tak nejde o postavu Smrt∞, jako o jeho pomocnφka.
Morta zajφmalo mnoho v∞cφ. Nap°φklad proΦ k sob∞ lidskΘ zuby p°ilΘhajφ tak p°esn∞. Pak tady byla hßdanka, proΦ slunce vychßzφ ve dne, kdy je sv∞tlo, kdy₧ by bylo lepÜφ, aby svφtilo v noci, kdy je tma. B∞₧nß vysv∞tlenφ sice znal, ale n∞jak ho neuspokojovala. Krßtce °eΦeno, Mort byl jednφm z t∞ch lidφ, kte°φ byli nebezpeΦn∞jÜφ ne₧ pytel ch°est²Ü∙.
Magick² prazdroj nßs op∞t vracφ do prost°edφ NeviditelnΘ univerzity. Zatφm naposled tu potkßme takΘ "mßga smutnΘ postavy" MrakoplaÜe. Ale mo₧nß to nenφ zcela naposled (alespo≥ na Internetu se o tom ÜuÜkß). Navφc se tu do pop°edφ dostßvß impozantnφ osoba knihovnφk. Ona to spφÜe ne₧ osoba je sice opice (p°esn∞ji lidoop orangutan), ale to se p°ed nφm nesmφ °φkat nahlas, proto₧e takov² orangutan mß velkou sφlu. Koneckonc∙ osobou i byl, a₧ do tΘ osudnΘ magickΘ nehody; ₧asli byste, kolik je toho mo₧nΘ pro st²m "Ook!" vyjßd°it.
I o v∞cech, o nich₧ se ve sluÜnΘ spoleΦnosti ne₧ertuje, se dß napsat knφ₧ka plnß humoru; dokladem toho je prßv∞ SekßΦ. ObΦas se sice Φtenß° musφ pozastavit nad tφm, Φemu se vlastn∞ sm∞je, ale mo₧nß prßv∞ proto je SekßΦ jednφm z nejv²Üe cen∞n²ch titul∙ celΘho cyklu.
Smr¥ je nezv∞stn², p°edpoklßdß se, ₧e jaksi ...odeÜel. Pravdou vÜak je, ₧e dostal v²pov∞∩. To samoz°ejm∞ p∙sobφ urΦit² zmatek, jak² ostatn∞ vznikne poka₧dΘ, kdy₧ zruÜφte n∞jakou hodn∞ vyu₧φvanou slu₧bu ve°ejnosti. Z∞m∞plochu pomalu napl≥ujφ nejr∙zn∞jÜφ duchovΘ, a skupina bojovnφk∙ za prßva mrtv²ch mß najednou vφc prßce ne₧ kdykoli p°edtφm. Zatφm se kdesi daleko na venkov∞ objevφ podivn², velmi skromn² cizinec, kter² umφ skv∞le zachßzet s kosou.
U Pyramid nßm cosi naÜeptßvß, ₧e se d∞j odehrßvß v Φemsi podobnΘm starΘmu Egyptu, ╪ecku a n∞kolika dalÜφm tehdejÜφm velmocem. Hlavnφm hrdinou je mlad² T∞pic, jen₧ po absolvovßnφ studia na vraha v Ankh-Morporku mß nastoupit funkci vlßdce svΘ zem∞.
Tφmhle zp∙sobem vedeme krßlovstvφ u₧ sedm tisφc let. I ten nejprostÜφ p∞stitel meloun∙ tady mß rodokmen tak dlouh², ₧e ve srovnßnφ s nφm rodokmeny krßl∙ v jin²ch zemφch vypadajφ jako ₧ivot jepice. Pat°il nßm cel² sv∞tadφl, ne₧ jsme ho prodali, abychom mohli zaplatit pyramidy.
PohyblivΘ obrßzky navozujφ pocit, ₧e tu asi p∙jde o sondu do filma°skΘho sv∞ta. A ne ledajakou podφvßme se rovnou do SvatΘho Lesa (Holly Woodu). Zßznam na filmov² pßs sice zajiÜ¥ujφ rarßÜci a salamand°i, vystupujφ tu trolovΘ, trpaslφci, ale v jin²ch v∞cech, jako je reklama, mluvφcφ psi, tisφce slon∙ nebo kult hv∞zd, kterΘ jsou samy jen vlßΦen²mi loutkami, si tento Svat² Les s tφm naÜφm p°φliÜ nezadß.
Patricij byl zvykl² na d∙le₧itΘ lidi, p°esn∞ji °eΦeno na lidi, kte°φ si mysleli, ₧e jsou d∙le₧itφ. MßgovΘ byli d∙le₧itφ dφky svΘmu um∞nφ kouzlit. Zlod∞ji zase dφky odvß₧n²m loupe₧φm a ze stejnΘho d∙vodu, i kdy₧ trochu jinak, i obchodnφci. Vojßci byli d∙le₧itφ, proto₧e vyhrßvali bitvy a z∙stßvali obΦas i na₧ivu. Bylo mnoho cest, kterΘ vedly k proslulosti, ale ty byly viditelnΘ, t∞m Φlov∞k rozum∞l. Ty dßvaly smysl. Jen₧e tihle dva lidΘ se prost∞ a jednoduÜe pohybovali v Φele toho novΘho a tak oslavova nΘho pr∙myslu pohybliv²ch obrßzk∙. I ten nejpr∙m∞rn∞jÜφ divadelnφ herec ve m∞st∞ byl ve srovnßnφ s nimi dokonal² mistr um∞nφ Thespidova, ale ani jednomu Φlov∞ku z toho davu, lemujφcφho ulice, by nenapadlo vyk°ikovat jeho jmΘno.
UÜet°eno nez∙stane ani faustovskΘ tΘma knφ₧ka nese nßzev Erik. S mechanismem moci v Ankhu se zase seznßmφme v dφlku plnΘm drak∙ a boje o moc Strß₧e! Strß₧e!
Mn∞ osobn∞ se velmi lφbili Malφ bohovΘ. A nepφÜe se tu jenom o vφ°e Φi nevφ°e, ale takΘ o st°etnutφ diktßtorskΘho re₧imu s demokratick²m nebo o tom, ₧e je-li urΦitΘ bo₧stvo prohlßÜeno za oficißlnφ a vφra v n∞j je vymßhßna, neznamenß to, ₧e v n∞j opravdu n∞kdo v∞°φ.
Zatφm jako poslednφ vyÜel v ΦeÜtin∞ p°φb∞h s nßzvem Dßmy a pßnovΘ. Op∞t se tu potkßme s Φarod∞jkami. Na rozdφl od ostatnφch "dφl∙", kterΘ se dajφ Φφst samostatn∞ a bez ohledu na po°adφ, zde je lepÜφ "absolvovat" nejprve "starÜφ" ╚arod∞jky na cestßch. A pokud si myslφte, ₧e elfovΘ jsou krßsnφ a hodnφ, velmi se m²lφte!
ProblΘm podle vÜeho spoΦφval v tom, ₧e lidΘ u₧ si nepamatovali, jakΘ to bylo, kdy₧ jeÜt∞ ₧ili s elfy. Jist∞, ₧ivot tehdy byl mnohem zajφmav∞jÜφ, ale to bylo hlavn∞ kv∙li tomu, ₧e byl mnohem kratÜφ. TakΘ byl mnohem barvit∞jÜφ, pokud mßte rßdi barvu krve.
Nejen mn∞ p°ipadß, ₧e zatφmco prvnφ dv∞ knφ₧ky byly jak²msi sledem gag∙, v dalÜφch dφlech se zaΦφnß Pratchett p°iklßn∞t k vß₧n∞jÜφm tΘmat∙m smrt, vφra, mocenskΘ boje nebo jen prostΘ chovßnφ lidφ ke starÜφm dßmßm bojovnΘho vystupovßnφ. Ale nem∞jte obavy, zpracovßnφ je znaΦn∞ netradiΦnφ. Jenom vßs obΦas zamrazφ, kdy₧ si uv∞domφte, Φemu se °ehtßte...
Spolu s Neilem Gaimanem napsal Pratchett Dobrß znamenφ. Tato knφ₧ka nepat°φ do zem∞ploÜskΘ sΘrie, ale jako obvykle nenφ autor∙m nic svatΘ ani Nebe a Peklo; nakonec dojdeme k tomu, ₧e se tyto instituce vlastn∞ tolik neliÜφ. Alespo≥ si to myslφ dva Vyslanci Crowley, co₧ byl padl² and∞l, pota₧mo ∩ßbel (kter² ani tak nepadnul, jako se zvolna snesl k zemi) a Azirafal z tΘ druhΘ instituce. Oba majφ pracovat na tom, aby v urΦen² Φas nastal Armageddon a aby tento den byl ·sp∞Ün² pro stranu, kterou zastupova li, ale Φas strßven² na Zemi jejich myÜlenφ p°eci jenom trochu poupravil.
Aby byl v²Φet titul∙ vydan² u nßs ·pln², nesmφme zapomenout na nomy. NomovΘ jsou malΘ bytosti, kterΘ se k nßm dostaly dφky kosmickΘ katastrof∞. Jsou o n∞co menÜφ ne₧ krßlφci a jejich jedinou v²hodou v nelφtostnΘm boji o p°e₧itφ je to, ₧e ₧ijφ a pohybujφ se o dost rychleji ne₧ lidΘ. Knφ₧ky byly psanΘ pro d∞ti, ale p°φb∞h mal²ch nelidiΦek, kte°φ hledajφ kout, jen₧ by jim mohl b²t domovem, a p°itom musφ Φelit nßstrahßm "velkΘho" sv∞ta, nenφ jen pohßdka.
MarkΘta Ci≥kovß
7 0824
Zem∞ploÜskß sφ¥
Terry Pratchett a jeho dφlo se na webu vyskytuje tak hojn∞, ₧e se dß °φci, ₧e tu on a jeho dφlo ₧ije dalÜφm ₧ivotem. Jsou tu podrobnΘ v²Φty d∞l, jejich obsahy, hodnocenφ. P°edevÜφm se ale o p°φb∞zφch zapßlen∞ diskutuje. Autor sßm se aktivn∞ zapojuje do mnoh²ch debat odpovφdß, vysv∞tluje, up°es≥uje. Na Internetu samoz°ejm∞ najdete takΘ fankluby a strßnky nadÜenc∙. Tak do toho!
Asi nejbohatÜφ zdroj informacφ, dokonce s obΦasnou ·Φastφ Mistra samΘho. Popis strßnek by vydal na samostatn² Φlßnek spokojte se proto s konstatovßnφm, ₧e tu najdete snad vÜe, od ₧ivotopisu autora, rozhovory, kterΘ poskytl, obsahy knφ₧ek a₧ po samoz°ejmΘ odkazy na dalÜφ strßnky a diskusnφ skupiny.
http://www.internauts.ca/~bishop/pterry.htm
Äelva krßΦφ dalÜφ z p°ehledov²ch sφtφ.
http://www.aquapal.co.uk/discworld/discworld.html
èestΘ Φφslo e-zinu, jen₧ se cele a pln∞ v∞nuje jen a pouze jednomu tematu a v∞cem s nφm souvisejφcφm tentokrßt nap°φklad orangutan∙m (a nejen t∞m, kte°φ jsou knihovnφky).
http://www.users.zetnet.co.uk/gvaughan/klatch/body.htm
KomentovanΘ Pratchettovy texty, pφsn∞, krßtkΘ povφdky.
http://www.geocities.com/Area51/1777/latest.html
Co je novΘho v "klubu zasv∞cen²ch" setkßnφ, seminß°e, akce "zem∞ploÜnφk∙".
http://www.geocities.com/RainForest/3691
Fanklub autora. Krom∞ jinΘho se m∙₧ete prost°ednictvφm tΘto strßnky vloupat do soukromφ knihovnφka.
http://www.geocities.com/Area51/Vault/4438
Vφtejte v Ankh-Morporku m∞st∞ tisφce p°ekvapenφ! Hudba, reßlie, pohlednice, mapy...
http://members.wbs.net/homepages/f/r/e/freyja0.html
V p°φb∞zφch nevystupujφ jen lidΘ zde naÜli prostor trolovΘ, trpaslφci, ₧elvy a jinΘ bytosti.
http://www.lspace.org/merchandise/clarecraft
Zem∞plocha je krom∞ jinΘho takΘ dobr² obchod figurky, karty...
http://www.uni-karlsruhe.de/~ukl7/terry.pratchett/terry.html
Strßnka fanouÜka od naÜich zßpadnφch soused∙. V poΦtu vydan²ch titul∙, soud∞ podle tΘto strßnky, za N∞meckem nijak nezaostßvßme.
Talpress vydavatelstvφ, je₧ se u nßs o dφlo TP "starß".
Strßnka ΦeskΘho fanklubu TP se momentßln∞ st∞huje. A₧ bude znßma jejφ novß podoba, dßme o tom v∞d∞t.
U nßs se diskutuje o dφle TP p°edevÜφm na serveru mamedia, hovor se v∞tÜinou toΦφ pouze kolem toho, zda je Kant∙rk∙v p°eklad genißlnφ nebo nemo₧n². Odkazy na dalÜφ diskuse hledejte na L-spacu.
Terry Prattchet nenφ zrovna typ, jen₧ by tou₧il sepsat svΘ pam∞ti. Tvrdφ, ₧e Φtenß°e ₧ivotopisnΘ ·daje nezajφmajφ, ₧e se cht∞jφ pustit rad∞ji do knφ₧ky a ne se prokousßvat spoustou povφdßnφ, kterΘ mß dokßzat, ₧e je autor nav²sost zajφmav² Φlov∞k. Nakonec na sebe p°eci jenom prozradil, ₧e se narodil v Buckinhamshiru v roce 1948 a stßle jeÜt∞ ₧ije. Byl ₧urnalistou, poslΘze mluvΦφm spoleΦnosti atomov²ch elektrßren. V roce 1987 zjistil, ₧e ho psanφ bavφ vφce ne₧li "skuteΦnß prßce", a stal se profesionßl nφm spisovatelem. ProhlaÜuje, ₧e psanφ knφ₧ek je nejv∞tÜφ legrace, jakou si Φlov∞k m∙₧e u₧φt sßm.
BIBLIOGRAFIE
Pokud jsou uvedeny ΦeskΘ nßzvy, tituly ji₧ vyÜly v ΦeÜtin∞ (nakladatelstvφ Talpress, 1993-7)
Zem∞ploÜsk² cyklus
NomovΘ
Knihy pro mlßde₧
Ostatnφ
Spoluprßce s jin²mi autory
PoΦφtaΦovΘ hry
