internet4U - 11/97

- internet4U -

Filmy nejen na Internetu

FILMY...

ZaΦßtek podzimu je v Φesk²ch kinech poznamenßn v poslednφch letech obvykle dv∞mi skuteΦnostmi: negativnφ, ohlaÜujφcφ se zvyÜovßnφm vstupnΘho, a pozitivnφ, projevujφcφ se v∞tÜφ mo₧nostφ v²b∞ru. A proto₧e s prvnφ nelze nic d∞lat, v∞nujme se tΘ druhΘ.

Z letoÜnφ nabφdky si dokonce mohou vybrat i zastßnci zcela protich∙dn²ch nßzor∙. CtitelΘ tradiΦnφ hollywoodskΘ tvorby jsou na tom samoz°ejm∞ nejlΘpe, ale i p°φvr₧enci progresivnφho postmodernismu si p°ijdou na svΘ. Distribuce tentokrßt nezapomn∞la ani na antiamerickΘ korteÜe "integrovanΘ filmovΘ Evropy", kter²m p°ipravila jednu z mßla dobr²ch realizacφ podle jejich p°edstav. JeÜt∞ d∙le₧it∞jÜφ je vÜak zjiÜt∞nφ, ₧e vzdor takovΘ rozmanitosti je mezi tituly uvßd∞n²mi v souΦasnΘ dob∞ n∞kolik d∞l skuteΦn∞ d∞jov∞ zßbavn²ch a myÜlenkov∞ zajφmav²ch, p°edstavujφcφch vφce, ne₧ by se dalo ze zatφmnφho pr∙m∞ru Φekat.

Tφm ovÜem nelze odsuzovat pouze °emeslnou produkci, obklopujφcφ stßle ty nemnohΘ v²jimky, a u₧ v∙bec ne varovat p°ed nφ publikum; kvalita se musφ v₧dy od n∞Φeho odrß₧et, jinak by se dala st∞₧φ poznat.

Nap°φklad kriminßlnφ drama KRYCσ JM╔NO DONNIE BRASCO (Donnie Brasco, 1997), natoΦenΘ v Hollywoodu britsk²m re₧isΘrem Mikem Newellem, by mohlo b²t podle reklamnφho sloganu pouhou dalÜφ retro-gangsterkou ze

sedmdesßt²ch let. Vyprßv∞nφ o "Levßku" Ruggierovi, jednom z °adov²ch mal²ch ÜΘf∙ newyorskΘ mafie, kter² si oblφbφ sympatickΘho mladφka Donnieho, ani₧ by ho napadlo, ₧e jde o agenta FBI, jeho₧ ·kolem je vet°φt se pod faleÜn²m jmΘnem do organizace a zniΦit ji, takΘ nepostrßdß scΘny napφnav²ch mo₧nostφ odhalenφ, p°est°elek, vra₧ednΘho vy°izovßnφ ·Φt∙ ani akΦnφch honiΦek, jak je v ₧ßnru obvyklΘ. Sφla filmu je ale ve scΘnß°i, vykreslujφcφm detailn∞ a p°esn∞ charaktery postav, pro kterΘ je zloΦin prßce ja ko ka₧dß jinß, a p°edevÜφm ve vnit°nφm konfliktu rozpolcenΘho hrdiny, sbli₧ujφcφho se stßle vφce se sv²m nic netuÜφcφm protivnφkem; vyhrocenφ situace, v nφ₧ Donnie, kterΘho p°esv∞dΦiv∞ hraje Johnny Depp (Mrtv² mu₧), musφ ob∞tovat "Levßka" ve v²teΦnΘm podßnφ Al Pacina (Carlitova cesta), nebo nesplnit sv∙j ·kol, povyÜuje zdßnliv∞ jen mafißnskou historku na osobnφ drama nezvykle vysokΘ ·rovn∞.

V ryze americkΘ pohßdce pro dosp∞lΘ i d∞ti BATMAN A ROBIN (Batman & Robin, 1997) o₧ivuje Joel Schumacher, v tomto desetiletφ u₧ poΦtvrtΘ (celkov∞ posedmΘ), neohro₧enΘho mstitele, kter² se zrodil v roce 1939 z kreslen²ch serißl∙ Boba Kanea. Tentokrßt bojujφ milionß° Bruce Wayne v masce netop²°φho mu₧e a jeho spojenec akrobat Robin, prav²m jmΘnem Dick Grayson, se Üφlen²m v∞dcem Dr. Victorem Friesem vulgo Mr.Freezem, kter² chce prom∞nit m∞sto Gotham svou mrazφcφ superzbranφ v p°ehlφdku krßpnφk∙ a rampo uch∙. AΦkoliv tenhle druh pon∞kud d∞tinskΘ podφvanΘ nemß u nßs tolik obdivovatel∙ jako ve Spojen²ch stßtech, nßvÜt∞vnost b²vß i zde nadpr∙m∞rnß a Φekß z°ejm∞ i jejφ poslednφ podobu. Velkolepß v²prava, oslnivΘ vizußlnφ atrakce a v neposlednφ °ad∞ i obsazenφ George Clooneye (BßjeΦn² den), Chrise O\Donnella (Lßska a vßlka) a Arnolda Schwarzeneggera (RolniΦky, kam se podφvßÜ) do hlavnφch postav m∙₧e znamenat v²jimeΦn² zß₧itek nejen pro ctitele comicsov²ch serißl∙, ale pro ka₧dΘho, kdo ani ve vyÜÜφm v∞ku neztratil nic z klukovskΘ fantazie.

To v ₧ivotopisnΘ komedii SOUKROM╔ NE╪ESTI (Private Parts, 1977), zfilmovanΘm stejnojmennΘm bestselleru rozhlasovΘho a televiznφho baviΦe Howarda Sterna s Howardem Sternem v roli sebe samΘho, poΦφtala re₧isΘrka Betty Thomasovß s fantaziφ zcela jinΘho druhu a rozhodn∞ kluk∙ a dφvek dosp∞l²ch. U₧ podtitul na plakßtech "Nikdy p°edtφm neud∞lal ₧ßdn² mu₧ tak mnoho s tak mal²m...mßlem" mß v divßcφch vyvolat p°edstavy b∙hvφ jak²ch obscΘnnostφ, ve skuteΦnosti vÜak jde pouze o vtipnou ₧ivotnφ zpov∞∩ komika, j eho₧ zßsadou je jak sßm °φkß naprostß up°φmnost a projevem jak sßm p°ipouÜtφ naprostß vulgarita. Zp∙sobem p°ipomφnajφcφm n∞kdejÜφho Lennyho Bruce i nyn∞jÜφho Jima Carreye napadß vÜe, co je v otßzkßch sexu a morßlky pova₧ovßno za normßlnφ, urß₧φ kdekoho, ₧ßdnΘ tabu pro n∞ho neexistuje..., a p°esto b²vß v dneÜnφ Americe pova₧ovßn za "krßle vÜech mΘdiφ". Je v∞cφ vkusu, jak se komu setkßnφ s "Pr∩olßkem" Sternem zalφbφ, ale zkuÜenost z n∞ho urΦit∞ stojφ za to.

P°edpoklßdan² hit podzimnφ sez≤ny, dobrodru₧nΘ sci-fi Stevena Spielberga ZTRACEN▌ SV╠T (The Lost World: Jurassic Park, 1997), m∞l okouzlit ka₧dΘho da°φ se mu to ve Spojen²ch stßtech i v Evrop∞ a se vÜφ pravd∞podobnostφ usp∞je i u nßs. Jak²si druh² dφl re₧isΘrova "JurskΘho parku" (Jurassic Park, 1993) mß sice pon∞kud jednoduÜÜφ scΘnß° a samoz°ejm∞ mu u₧ p°i pohledu na druhohornφ jeÜt∞ry chybφ moment p°ekvapenφ, ale to vÜe tv∙rce v∞d∞l p°edem, a vφce ne₧ na d∞j se v tomto p°φpad∞ spolehl na specialist y vizußlnφch efekt∙ z Industrial Leight & Magic. Znovu objevenΘ dinosaury, kte°φ p°e₧ili hurikßnovou katastrofu na jednom z ostrov∙ milionß°e Johna Hammonda, se jeho ziÜtn² synovec sna₧φ dostat jako pou¥ovou atrakci do Kalifornie, matematik Ian Malcolm mu v tom brßnφ..., ale u₧ bylo °eΦeno, ₧e o p°φb∞h tu vlastn∞ nejde, a dokonce i takovφ herci jako Richard Attenborough (Zßzrak v New Yorku) a Jeff Goldblum (Den nezßvislosti) tu slou₧φ jenom jako nutnß stafß₧. Velk² mßg nejdokonalejÜφch trik∙ ve sv∞t ovΘ kinematografii si p°edevÜφm hraje s digitßlnφmi veloceraptory stejn∞ jako s omßmen²mi divßky a op∞t mu to vychßzφ. D∞sφ malΘ i velkΘ, nap∞tφ odlehΦuje humorem, nedß publiku vydechnout a jeho tyranosaurus v ulicφch San Diega je dnes podobnou oslavou mo₧nostφ filmovΘ podφvanΘ, jakou byl kdysi King Kong na st°eÜe Empire State Building.

Hororov²m krimi LOST HIGHWAY (Lost Highway, 1996) se do Φesk²ch kin op∞t dostßvß postmodernistick² re₧isΘr David Lynch, tv∙rce stejn∞ tak obdivovan² jako zatracovan². Jeho poslednφ titul, podobajφcφ se jakΘsi noΦnφ m∙°e, je tvo°en dv∞ma samostatn²mi d∞ji: v prvnφm je jazzov² hudebnφk Fred v kreaci Billa Pullmana (Den nezßvislosti) ob₧alovßn z vra₧dy svΘ ₧eny RenΘe, zt∞lesn∞nΘ Patriciφ Arquetteovou (Flirtovßnφ s katastrofou), v cele se vÜak zßhadn∞ zm∞nφ v mladÜφho automechanika Peta, p°edstavovanΘho Balthazarem Gettym (Soudce Dredd). Ve druhΘm je tento mladφk sveden mafißnskou kurtizßnou Alicφ, k nerozeznßnφ podobnou mrtvΘ hudebnφkov∞ man₧elce, a nakonec se Pete op∞t zm∞nφ ve Freda, °φtφcφho se autem onou noΦnφ prßzdnou dßlnicφ z nßzvu filmu...

Lynchovi nelze up°φt fascinujφcφ prßci s obrazem, zvukem i hudbou a schopnost vtßhnout divßka do sv∞ta svΘho ponurΘho snu; v²jimeΦnost jeho celΘ zatφmnφ tvorby je nespornß. Je-li vÜak pravda, ₧e ani herci tentokrßt nerozum∞li scΘnß°i, a tvrdφ-li re₧isΘr, ₧e ₧ßdn²m vysv∞tlenφm nelze p°φb∞h pochopit, majφ to i jeho ctitelΘ dost t∞₧kΘ.

MilostnΘ podobenstvφ PROLOMIT VLNY (Breaking the Waves, 1996) re₧isΘra Larse von Triera mß sice anglick²

nßzev, dßnsko-ÜvΘdsko-francouzsko-nizozemsko-norskou produkci, na v²rob∞ se podφlelo deset vÜelijak sehnan²ch spoleΦnostφ a jeÜt∞ fond Euroimages, vyprßvφ zdßnliv∞ a₧ k²Φovit∞ melodramatick² p°φb∞h, ale p°esto p°inßÜφ snad nejsiln∞jÜφ filmov² zß₧itek poslednφch m∞sφc∙, ne-li let. Osud mladΘ ₧eny Bess z bigotn∞ presbyterißnskΘho prost°edφ skotskΘ v²spy, kterß ve svΘ prostot∞ uv∞°φ, ₧e pom∙₧e umφrajφcφmu mu₧i, kdy₧ bude spßt s jin²mi, a navzdory nßbo₧ensk²m p°ikßzßnφm i prokletφ celΘ vesnice ve svΘm k onßnφ vytrvß a nakonec za cenu vlastnφho ₧ivota zachrßnφ milovanΘho man₧ela, je obrazem skuteΦn∞ velkΘho citu a parabolou novodobΘ Mß°φ Magdaleny, h°eÜφcφ dobrotou a oddanostφ. I kdyby von Trierovo dφlo nezφskalo Velkou cenu v Cannes a berlφnskΘho Felixe, stalo by se zjevenφm evropskΘ kinematografie u₧ pro odvahu a zp∙sob, jak²m se tv∙rce zhostil obtφ₧nΘ lßtky, a pro neb²vale autentick² hereck² v²kon debutujφcφ Emily WatsonovΘ v postav∞ Bess.

Z titul∙, kterΘ teprve p°ichßzejφ do kin a slibujφ v∞tÜφ divßck² ohlas, je spφÜe ne₧ katastrofickß SOPKA (Volcano), ve kterΘ Mick Jackson pouze obm∞≥uje situace, znßmΘ z film∙ "Twister" a "RozpoutanΘ peklo", urΦit∞ zajφmav∞jÜφ politick² (a sv²m zp∙sobem takΘ katastrofick²) thriller AIR FORCE ONE (Air Force One, 1997) Wolfganga Petersena s Harrisonem Fordem (Tich² nep°φtel), Gary Oldmanem (èarlatovΘ pφsmo) a Glenn Closeovou (101 dalmatin∙) v hlavnφch rolφch. To politikum je op∞t v postav∞ prezidenta Spojen²ch stßt∙, ta katastrofa ve skuteΦnosti, ₧e je na cest∞ z Moskvy uneseno jeho letadlo fanatick²mi zastßnci n∞kdejÜφ sov∞tskΘ velmoci a hrozφ mu z°φcenφ. Nßjemce BφlΘho domu ovÜem nenφ v tomto podßnφ lφΦen, jak u₧ se stalo zvykem, v zßpornΘm sv∞tle, naopak. Proto₧e se mu shodou okolnostφ poÜt∞stilo ukr²t se hned na zaΦßtku p°epadenφ v prostorßch specißln∞ stav∞nΘho Boeingu, kter² dal filmu nßzev, je na n∞m, aby se s bezohledn²mi ·nosci vypo°ßdal sßm. A vzhledem k tomu, ₧e ho hraje Harrison Ford , poda°φ se mu to za p°isp∞nφ profesionality scΘnßristy i re₧isΘra nejen v∞rohodn∞, ale takΘ s notnou dßvkou promyÜlen∞ stup≥ovanΘho nap∞tφ.

....A FILMA╪I

Z osobnostφ, kterΘ se v dneÜnφch recenzφch objevily, by stßlo za povÜimnutφ hned n∞kolik, dv∞ vÜak pominout nelze: americkΘ tv∙rce STEVENA SPIELBERGA a DAVIDA LYNCHE.

Mu₧, nazvan² u₧ tΘm∞° p°ed Φtvrtstoletφm "zßzraΦn²m hollywoodsk²m dφt∞tem", se narodil 18.prosince 1947 ve m∞st∞ Cincinnati, stßt Ohio. ZpoΦßtku studoval Spielberg angliΦtinu, pak vÜak p°eÜel na filmovou tvorbu v University of California v Los Angeles

(UCLA), odkud po absolvovßnφ odeÜel do televize. Alegorick²m TV-dramatem "Duel" z roku 1971 si ud∞lal jmΘno ve Spojen²ch stßtech a sv²m druh²m filmem pro kina, thrillerem "╚elisti" (Jaws, 1975), se v osmadvaceti rßzem stal znßm²m i za hranicemi.

V nßsledujφcφch letech si sci-fi fantaziemi "Blφzkß setkßnφ t°etφho druhu" (Close Encounters of the Third Kind, 1977), "E.T. MimozemÜ¥an" (E.T. The Extra-Terrestrial, 1982), vzpomenut²m ji₧ "Jursk²m parkem" a "Ztracen²m sv∞tem" i dobrodru₧nou trilogiφ "DobyvatelΘ ztracenΘ archy" (Raiders of the Lost Ark, 1981), "Indiana Jones a chrßm zkßzy" (I. J. and the Temple of Doom, 1984) a "Indiana Jones a poslednφ k°φ₧ovß v²prava" (I. J. and the Last Crusade, 1989) vydobyl mφsto nej·sp∞Ün∞jÜφho sv∞tovΘho re₧i sΘra i producenta; v prvnφ desφtce nejnavÜt∞vovan∞jÜφch film∙ vÜech dob zaujφmajφ jeho tituly stßle prvnφ, druhΘ, osmΘ a desßtΘ mφsto.

VypoΦφtßvßnφ znßm²ch nßzv∙ ovÜem nevysv∞tluje, proΦ se stal Steven Spielberg favoritem publika p∞ti kontinent∙ a proΦ mß dodnes tolik divßk∙, ₧e se o tom nikomu z Hollywoodu nesnilo od zlat²ch dob t°icßt²ch a Φty°icßt²ch let. On sßm to zd∙vod≥uje dv∞ma jednoduÜe vypadajφcφmi faktory: tematick²m v²b∞rem a zp∙sobem jeho zpracovßnφ.

U₧ na zaΦßtku svΘ kariΘry pochopil, ₧e to, co v literatu°e p°etrvßvß nejdΘle, je dobrodru₧n² p°φb∞h, schopn² trvale upoutat dosp∞lΘ i d∞ti. Takov² Stevenson∙v "Ostrov poklad∙" nebo Dumasovi "T°i muÜket²°i", knihy, kterΘ se nejlΘpe Φtou ve v∞ku dvanßcti let, budou ₧φt v∞Φn∞. Proto si takΘ vybφrß, jak sßm °φkß, hlavn∞ ty nßm∞ty, kterΘ by ve Ükole Φetl pod lavicφ. To je prvnφ zßsada.

TakΘ si brzy uv∞domil, ₧e d∞jov² spßd toho, Φemu se dnes °φkß "akΦnφ film", mß, i kdy₧ to znφ paradoxn∞, sv∙j vzor v americk²ch groteskßch dvacßt²ch let. Tvrdil-li Mack Sennett, ₧e "v nich nezßle₧φ na tom, kdo koho honφ a proΦ ho honφ, d∙le₧itΘ je pouze to, ₧e se honφ", nauΦil se Spielberg uplat≥ovat, i kdy₧ ne doslova, podobnΘ pojetφ ve svΘ prßci. Neustßl² pohyb a co nejdynamiΦt∞jÜφ st°ih a₧ po finßle. To je druhß zßsada.

Samoz°ejm∞, ₧e ka₧d², kdo jen trochu znß filmov² pr∙mysl, vφ, ₧e takhle prostΘ to nenφ. Ke sv²m ·sp∞ch∙m pot°eboval Steven Spielberg jeÜt∞ pßr maliΦkostφ jako jsou talent, pracovitost, odvaha, fantazie a v neposlednφ °ad∞ i Üt∞stφ. NicmΘn∞, i na t∞ch prvnφch dvou jednoduch²ch zßsadßch n∞co je; p°inejmenÜφm to, ₧e na n∞ p°ed nφm nikdo nep°iÜel.

Druh², ne tak slavn², o to vÜak kontroverzn∞jÜφ re₧isΘr, jak²m David Lynch urΦit∞ je, se narodil 20. ledna 1946 ve m∞st∞ Missoula, stßt Montana. Vystudoval v²tvarnΘ um∞nφ na Pennsylvania Academy of Fine Arts, zhlΘdl se vÜak v obrazech pohybliv²ch a na zßklad∞ st°edometrß₧nφho, amatΘrsky natoΦenΘho snφmku "BabiΦka" (The Grandmother, 1970) byl p°ijat na postgradußl AmerickΘho filmovΘho institutu (AFI). Jeho prvnφ celoveΦernφ tituly, spφÜe k hororu inklinujφcφ "Mazacφ hlava" (Eraserhead, 1976) a "Slonφ mu₧" (The Elephant Man, 1980), mu vynesly pov∞st neortodoxnφho tv∙rce se sklonem k bizarnφmu vid∞nφ; pozd∞jÜφ, ₧ßnrov∞ jeÜt∞ obtφ₧n∞ji za°aditelnΘ snovΘ mozaiky "Modr² samet" (Blue velvet, 1986), "Zb∞silost v srdci" (Wild at Heart, 1990) a "Twin Peaks" (Twin Peaks: Fire Walk With Me, 1992) z n∞ho pak ud∞laly tolik diskutovanΘho p°edstavitele filmovΘ postmoderny.

Tenhle termφn, vychßzejφcφ z pojetφ tzv. postmodernφ kultury, zpochyb≥ujφcφ vÜe, Φeho bylo v poznßnφ sv∞ta dosa₧eno rozumem, a projevujφcφ se v um∞nφ emotivnφ hrou, ve kterΘ je pravda jen v∞cφ subjektivnφho vyslovenφ a p°ijetφ, mß ovÜem svß ·skalφ. Jestli₧e je d∞j film∙ "Modr² samet" nebo "Twin Peaks" pro divßka natolik Φiteln², aby chßpal snahu postavit proti sob∞ povrchnφ podobu a vnit°nφ obsah, nevadφ mu, spojuje-li autor r∙znΘ styly, ₧ßnry naopak, necht∞nß parodie, mystifikace a ironick² odstup ho bavφ. Pokud ale postmodernφ tv∙rce zaΦne brßt sebe i svoje dφlo vß₧n∞, jako v p°φpad∞ filmu "Lost Highway", ztrßcφ nadhled i humor a publikum s nφm nejde.

To je ovÜem vφce problΘm Davida Lynche ne₧ jeho divßk∙.

Karel COP

7 0817

Krycφ jmΘno Donnie Brasco

http://www.spe.sony.com/movies/features/donnie.html

http://www.pyramid.net/natesmovies/donnie.htm

Al Pacino

http://pubweb.acns.nwu.edu/~apoorman/pacino.html

http://us.imdb.com/M/person-exact?Pacino%2C%20Al

Batman a Robin

http://www.batman-robin.com/

http://members.aol.com/BatmanLite/frames2.htm