Nedßvno mne zaujaly dv∞ zprßvy z dennφho tisku popisujφcφ dv∞ m∞sta, kterß byla, zatφm jen pro zßbavu, vytvo°ena ve sv∞tovΘ poΦφtaΦovΘ sφti. ObyvatelΘ t∞chto m∞st se v nich usazujφ, pracujφ, bavφ se a potkßvajφ se navzßjem, prost∞ ₧ijφ tak, jak tomu b²vß v ka₧dΘm jinΘm, opravdovΘm m∞st∞. S jedin²m rozdφlem "obyvatelΘ" t∞chto um∞l²ch vytvor∙ "₧ijφ" ve sv²ch virtußlnφch m∞stech, ani₧ by museli opustit na krok p°φtmφ sv²ch skuteΦn²ch domov∙, ozß°en²ch magick²m sv∞tlem obrazovky poΦφtaΦe. Poda°ilo se ji m zdßnliv∞ nemo₧nΘ ₧φt ve sv∞te sv²ch p°edstav. P°esto₧e je dob°e znßmo, jakΘ divy poΦφtaΦe dokß₧φ, zprßva o ₧ivot∞ v um∞l²ch m∞stech je p°ekvapujφcφ a v mnohΘm i inspirativnφ. Jakoby se s mo₧nostφ n∞Φeho podobnΘho ztratil p°ed∞l mezi skuteΦnostφ a p°edstavou, prßh p°ekroΦiteln² sice v um∞nφ, v b∞₧nΘm ka₧dodennφm ₧ivot∞ ale dosud poklßdan² (snad s v²jimkou patologick²ch poruch intelektu) za nedotknuteln².

      Informace o virtußlnφch m∞stech, kde si ka₧d² m∙₧e ₧φt naprosto svobodn∞ podle vlastnφ fantazie, ve mn∞ vyvolala vzpomφnku na nedßvno p°eΦtenou knihu rakouskΘho malφ°e Alfreda Kubina (jinak rodßka z Litom∞°ic), kter² ve svΘm jedinΘm, zato na svou dobu (1909) zcela ojedin∞lΘm romßn∞ Die Andere Seite (Druhß strana) popisuje ₧ivot v jednom podivuhodnΘm m∞st∞, v mnohΘm nßpadn∞ p°ipomφnajφcφm nejen ona virtußlnφ m∞sta, ale takΘ mo₧nΘ d∙sledky virtußlnφ reality v ÜirÜφch souvislostech. Pro ty poΦφtaΦovΘ n adÜence, kte°φ jeÜt∞ nezlomili nad knihami h∙l a mohli by se proto o Kubinovu knihu zajφmat, jen tolik, ₧e kniha se objevila na kni₧nφm trhu v tomto roce pod v²sti₧n²m nßzvem Zem∞ snivc∙. Alespo≥ krßtce, oΦ se v nφ jednß:

      BohßΦ Patera, Φlov∞k s nevyΦerpateln²mi finanΦnφmi prost°edky, se rozhodl postavit m∞sto zßpadoevropskΘho stylu kdesi v st°edoasijskΘ pustin∞, v mφstech, kde se dosud potulovaly roztrouÜenΘ skupinky mongolsk²ch a kirgizsk²ch koΦovn²ch pastevc∙. Sv∙j plßn takΘ uskuteΦnil, uprost°ed stepi nechal vybudovat opevn∞nΘ m∞sto nazvanΘ Perla a otev°el je t∞m Evropan∙m, kte°φ byli nespokojeni s dosavadnφm zp∙sobem ₧ivota a dßvali p°ednost ₧ivotu podle sv²ch p°edstav.

      Äivot obyvatel Perly p°ipomφnß na prvnφ pohled hru, je₧ k niΦemu nezavazuje. P°i "nßkupech" m∙₧e kup°φkladu krabiΦka zßpalek stßt n∞kolik zla¥ßk∙ a kupujφcφmu vyprßzdnit pen∞₧enku. Net°eba si z toho vÜak d∞lat t∞₧kou hlavu u p°φÜtφho nßkupu si nalo₧φ pln² koÜφk a zaplatφ pßr krejcar∙, pop°φpad∞ odejde ani₧ by se kdokoli vzruÜoval bez placenφ. Mß-li n∞kdo jeden den prßzdnΘ kapsy, snadno je m∙₧e mφt dalÜφ den nap∞chovanΘ pen∞zi. VÜe, co se v Perle odehrßvß, je tak skuteΦn∞ vφce hrou ne₧ realitou. Pate rovi se jeho plßn zda°φ. Vytvo°φ vlastnφ stßt, snovΘ m∞sto, v n∞m₧ snovΘ vidiny, p°ßnφ a p°edstavy nejen₧e spl²vajφ se skuteΦnostφ, tak₧e jsou od nφ k nerozeznßnφ, ale dokonce samotnou skuteΦnost v²znamem p°evyÜujφ. Sv∞t imaginace zvφt∞zil nad realitou. Realita mizφ, nahrazena silou pouh²ch p°edstav. A nestalo se tomu tak v oblasti um∞leckΘ tvorby, n²br₧ v ka₧dodennφm normßlnφm ₧ivot∞...

      Po poΦßteΦnφ euforii obyvatel Perly, kte°φ opustili svΘ evropskΘ domovy, dochßzφ k bolestnΘmu vyst°φzliv∞nφ. Probuzenφ ze sna je v∞ru straÜlivΘ: obyvatelΘ Perly podlehli masovΘ hypn≤ze a cizφ myÜlenky ve svΘ hlav∞ poklßdali za vlastnφ, Ütvßni v obludnΘm Paterov∞ kolotoΦi k smrti. Kv∙li vidin∞ snovΘ °φÜe ob∞tovali svΘ existence a nakonec byli p°ipraveni nejen o majetek, ale i o zdravφ a rozum.

      Perla a jejφ tv∙rce konΦφ neslavn∞. Ke str₧enφ magickΘ klatby staΦφ pouhß v∙le obyvatel, jejich odmφtnutφ p°ijmout jako nßhra₧ku reality um∞l² sv∞t a jeho blßznivß pravidla. V troskßch palßce objevenΘ t∞lo mrtvΘho vlßdce boha, jen₧ se zbab∞le ukryl v kout∞ schoulen v klubko, p°ekvapilo vÜechny neobyΦejnou drobnostφ a slabostφ. Hromada d²majφcφch trosek na pozadφ dalek²ch hor to je nakonec vÜe, co z Perly z∙stalo. è¥astlivci, kte°φ vÜechny hr∙zy p°e₧ili, dlouhou dobu nalΘzali svou ztracenou toto₧nost v ·stranφ sanatoriφ, pokouÜejφce se zbavit p°ebujel²ch sn∙ a p°edstav, vrßtit se op∞t do ₧ivota a nauΦit se znovu ₧φt ve skuteΦnΘm sv∞t∞.

      Lze samoz°ejm∞ namφtnout, ₧e autor romßnu m∞l na mysli n∞co zcela jinΘho, ₧e jeho dφlo bylo symbolickou p°edzv∞stφ blφ₧φcφho se konce rakouskΘ monarchie a pod., avÜak samotnΘ podivuhodnΘ tΘma o vztahu reality a snu a jejich vzßjemnΘm prolnutφ nemusφ b²t dnes zas a₧ tolik neaktußlnφ.

      Modernφ sv∞t nastupujφcφho t°etφho tisφciletφ se svou nervovou tkßnφ technologiφ, je₧ mohou prom∞nit vÜednφ realitu v sen a naopak z fantazie uΦinit tak°ka hmatatelnou skuteΦnost, bude sv∞tem netuÜen²ch mo₧nostφ a souΦasn∞ takΘ sv∞tem znaΦn∞ citliv²m. Vzßjemn²m propojovßnφm jednotliv²ch celk∙, unifikacφ a vytvß°enφm novΘ civilizace planetßrnφch rozm∞r∙ roste sφla a moc. Na druhΘ stran∞ tato nesmφrnß jednota, spoΦφvajφcφ na p°ejemnΘ a veleslo₧itΘ celosv∞tovΘ pavuΦin∞, m∙₧e b²t zßrove≥ velmi zraniteln ß. Pouhß malß porucha Φi nepatrnß anomßlie slo₧itΘho systΘmu na nepodstatnΘm mφst∞ by pak v globalizovanΘm sv∞t∞ mohla mφt katastrofßlnφ nßsledky.

      Autorov²m zßm∞rem nebylo stra-Üit chudßka Φtenß°e, kter² v∞noval sv∙j Φas t∞mto °ßdk∙m. A u₧ v∙bec ne zrazovat od v²hod poskytovan²ch onou "p°ejemnou celosv∞tovou pavuΦinou". Zßm∞rem bylo spφÜ zaujmout zajφmavou analogiφ. V₧dy¥ i tento p°φsp∞vek byl napsßn na poΦφtaΦi a odeslßn elektronickou poÜtou.      

aleÜ uhlφ°

      7 0753

      K zavedenφ Kni₧nφho koutku jste nßs p°ivedli vy, naÜi Φtenß°i. Nev∞°φte? Ale ano: byl to skuteΦn∞ jeden z vßs, jej₧ inspiroval d∞j tΘm∞° sto let starΘ knihy Alfreda Kubina k zajφmavΘmu srovnßnφ s virtußlnφmi m∞sty na dneÜnφm Internetu. Ta podobnost, vskutku pozoruhodnß, je navφc provßzena i pom∞rn∞ seri≤znφmi pochybnostmi o tom, zda Zemφ snivc∙ nebyl inspirovßn i Kafk∙v, a₧ pozd∞ji vydan² Zßmek. Kafka se toti₧ s Kubinem osobn∞ znal a jeho knihu prokazateln∞ Φetl. Ale to u₧ te∩, p°eΦtete-li si ob∞, p osu∩te sami.

      Zaujala i vßs v poslednφ dob∞ n∞jakß kniha natolik, ₧e byste o nφ rßdi napsali a pod∞lili se tak o ni s jin²mi? Ud∞lejte to. A i kdyby ne vßmi inspirovanß rubrika u₧ bude pokraΦovat i tak vlastnφm ₧ivotem.