OpominutΘ proroctvφ

      Jasnovidectvφ pr² neexistuje a p°edtuchy se plnφ jen z°φdka. N∞kterΘ shody proroctvφ s realitou vÜak jsou tak nßpadnΘ, ₧e veÜly do d∞jin. V roce 1898 vyÜla kniha neznßmΘho autora Morgana Robertsona, kterß vyprßvφ o osudu fiktivnφho zaoceßnskΘho parnφku jmΘnem Titan, nejv∞tÜφ a nejluxusn∞jÜφ lodi vÜech dob, kterß se potopila s 3 000 lidmi na palub∞ jednΘ dubnovΘ noci po srß₧ce s plovoucφm ledovcem. Takov²ch katastrofick²ch p°φb∞h∙ ovÜem vychßzela spousta, tak₧e tomu nikdo nev∞noval zvlßÜtnφ pozornost . Bohu₧el, jinak by bylo jist∞ pova₧ovßno za p°inejmenÜφm neÜ¥astnΘ znamenφ, postavit skuteΦnou lo∩ o tΘm∞° toto₧nΘ dΘlce, tonß₧i a vybavenφ, s podobn²m jmΘnem a poslat ji do Ameriky severnφ cestou.

      T°i sestry BφlΘ hv∞zdy

      VÜe zaΦalo o deset let pozd∞ji na jednΘ opulentnφ veΦe°i, kde zßstupci firmy White Star Lines debatovali o parnφku Mauretania, poslednφm v²k°iku svΘho rivala, spoleΦnosti Cunard. Bruce Ismay, syn zakladatele firmy a nynφ v²konn² °editel trustu miliardß°e J. P. Morgana, rozhodl, ₧e pro ·sp∞ch v souboji o transatlantickΘ linky bude t°eba postavit lo∩ novΘ generace, nej nej ve vÜech parametrech, a ne jednu, ale hned t°i. Tak se zrodilo sesterskΘ trio lodφ stejnΘ konstrukce, ale rozdφlnΘho osudu. Jen ne jstarÜφ z nich, Olympic, se do₧ila po dlouholetΘ slu₧b∞ d∙chodu, nejmladÜφ Britannic se potopila po zßsahu n∞meck²m torpΘdem za 1. sv∞tovΘ vßlky a Titanic? S typick²m syndromem tzv. prost°ednφho dφt∞te, tedy potφ₧isty, nep°e₧ila sv∙j k°est oceßnem a zp∙sobila obrovsk² rozruch, kter² znamenal poΦßtek nov²ch zßsad bezpeΦnΘ plavby. Majestßtnφ kolos, synonymum pro komfortnφ p°epravu, oslavovan² novinß°i jako nepotopiteln² plovoucφ hotel, Üel po pßr dnech na mo°i ke dnu. Bruce Ismay, kter² doprovßzel na prvnφ plavb∞ ka₧dou ze sv²ch lodφ, sledoval zd∞Üen∞ zkßzu svΘho snu ze zßchrannΘho Φlunu. Byl jednφm ze 705 cestujφcφch, kte°φ p°e₧ili z celkovΘho poΦtu 2 200 pasa₧Θr∙ ironiφ osudu pak byli zachrßn∞ni lodφ Carpathia, pat°φcφ jeho nejv∞tÜφ konkurenci.

      Panenskß plavba

      Plavba Titaniku byla provßzena velk²m medißlnφm zßjmem jako jedineΦnß svΘho druhu. M∞la b²t vφce ne₧ jen prostou p°epravou p°es oceßn, m∞la se stßt zßrove≥ po₧itkem z luxusu, kter²m vnit°nφ vybavenφ lodi opl²valo. Morgan, kter² jejφ stavbu financoval, se v²slovn∞ vyjßd°il, ₧e finanΦnφ nßklady nejsou podstatnΘ. Pro lidi, kte°φ korzovali mezi starou Evropou a novou vlastφ celkem b∞₧n∞, bylo vyzkouÜenφ novΘ vymo₧enosti snobskou presti₧nφ zßle₧itostφ. Dokonce mnozφ ti, kte°φ by si mohli dovolit cestovat prvnφ t°φdou na jinΘ lodi, dali p°ednost t°φd∞ druhΘ na Titaniku.

      A interiΘry, paluby i kabiny skuteΦn∞ sluly nesl²chan²m komfortem. Na lodi byly ku°ßckΘ sal≤nky, taneΦnφ sßly, t∞locviΦna, tureckΘ lßzn∞, Φty°i v²tahy a hlavnφ schodiÜt∞ zvφcφ vstupu do ÜlechtickΘho sφdla. V prvnφ i druhΘ t°φd∞ se servφrovala gurmßnskß menu o mnoha chodech: podle archivnφch ·daj∙ vezla lo∩ s sebou 30 tun masa, 15 000 skleniΦek na Üampa≥skΘ, 1 000 vidliΦek na ·st°ice a 45 000 stolnφch ubrousk∙.

      Tento leskl² povrch ovÜem nemohl vyvß₧it nedostatky v konstrukci a bezpeΦnostnφm vybavenφ. Zkßza "nepotopitelnΘ" lodi je smutn²m potvrzenφm hesla: p²cha p°edchßzφ pßd. PlßÜt∞ jejφho trupu byly (jak zjistil pozd∞jÜφ v²zkum vraku) zhotoveny z mizern∞ kalenΘ, a tudφ₧ k°ehkΘ oceli, a co h∙° na obrovskΘ lodi se "nenaÜlo" dost mφsta pro zßchrannΘ Φluny, kterΘ by m∞ly kapacitu dostateΦnou pro vÜechny cestujφcφ; tehdejÜφ p°edpisy to toti₧ nevy₧adovaly.

      Oslavn² humbuk kolem nejfantastiΦt∞jÜφho plavidla, jakΘ kdy bylo na oceßn spuÜt∞no, zp∙sobil, ₧e nikdo ₧ßdnΘ potφ₧e nep°edpoklßdal. P°itom na palub∞ cestovala crame de la crame stßt∙ New York a Massachussets. Z cestujφcφch, kte°φ p°e₧ili, pak mnozφ podrobn∞ lφΦili svΘ zß₧itky: v∞tÜina uvßdφ, ₧e mo₧nosti definitivnφ zkßzy a₧ do poslednφ chvφle nev∞°ili. A mezi zachrßn∞n²mi se naÜli tacφ, kte°φ hodlali z tragΘdie n∞co vyt∞₧it, mnoho z nich se nap°φklad se spoleΦnostφ soudilo o odÜkodnΘ. Doslova nemφst nou popularitu dφk Titaniku zφskala Margaret Tobin Brown, zvanß nepotopitelnß Molly, americkß dobrodru₧ka, kterß zbohatla v dob∞ zlatΘ horeΦky v Kalifornii a proslula svou ·dajnou znßmostφ s Markem Twainem. Ta byla ovÜem vymyÜlena, stejn∞ jako historky o poslednφch hodinßch lodi. Jejφ podßnφ je ovÜem, aΦ nepravdivΘ, jednoznaΦn∞ nejÜ¥avnat∞jÜφ. Co se vÜak stalo doopravdy?

      Aprφlovß noΦnφ m∙ra

      Titanic m∞l skv∞lou posßdku, jejφ kapitßn Edward J. Smith pat°il k nejzkuÜen∞jÜφm a nejlΘpe placen²m mo°sk²m vlk∙m na sv∞t∞. I nßmo°nφci vÜak podcenili nebezpeΦφ a vφce ne₧ o varovnß hlßÜenφ z jin²ch lodφ o v²skytu plovoucφch ledovc∙ ve sm∞ru kursu plavby se starali o p°ekonßnφ rekordu Olympiku v plavb∞ do New Yorku.

      Noc na 12. dubna byla bezm∞sφΦnß a hlφdka v koÜi napφnala zrak do temnot. Nßhle ticho nad ocelov∞ hladkou hladinou pro°φzl v²k°ik nesmrtelnΘho v²roku: "Ledovec, p°φmo p°ed nßmi!" Kormidelnφk se pokusil kru minout, v²sledek vÜak byl, ₧e led roz°φzl bok lodi a skrz 70metrovou (Titanic m∞l na dΘlku kolem 280 metr∙) dφru v ·dajn∞ vodot∞sn²ch vrstvßch plßÜt∞ zaΦala proudit dovnit° voda. Do dvou hodin pak bylo po vÜem.

      Evakuace probφhala p°φsn∞ podle nepsanΘho zßkona nßmo°nφ plavby: "₧eny a d∞ti prvnφ", kter² posßdka ukßzn∞n∞ dodr₧ela. To ovÜem zp∙sobilo, ₧e zßchrannΘ Φluny byly spouÜt∞ny ne pln∞ obsazeny, a tak se zachrßnilo jeÜt∞ mΘn∞ lidφ, ne₧ jejich omezen² poΦet dovoloval. Je znßmo tisφce historek o hrdinstvφ man₧elek, kterΘ neopustily svΘ mu₧e, o panice t∞ch na spodnφch palubßch, o zmatenΘm hledßnφ p°φbuzn²ch, o zoufalcφch, kter²m jen revolvery d∙stojnφk∙ zabrßnily ve skoku do Φlunu mimo po°adφ.

      T°etina v relativnφm bezpeΦφ labilnφch Φlunu zd∞Üen∞ sledovala zßhubu t∞ch zbyl²ch na palub∞, odsouzen²ch zahynout v ledovΘ vod∞. ScΘnu osv∞tloval oh≥ostroj signalizaΦnφch sv∞tlic a palubnφ kapela hrßla do poslednφ chvφle svi₧n² ragtime...

      Mφsto poslednφho odpoΦinku

      Prvnφ, kdo uz°el Titanic od tΘto chvφle, bylo elektronickΘ oko malΘ podvodnφ sondy Argo. V roce 1985 technika pokroΦila natolik, ₧e bylo mo₧no splnit sen n∞kolika generacφ nadÜenc∙, posedl²ch mystΘriem jφmavΘho p°φb∞hu. Expedice geologa Roberta Ballarda objevila, po mnoha pokusech jin²ch, koneΦnΘ mφsto spoΦinutφ trupu lodi v hloubce Φty° kilometr∙, v blφzkosti severoamerickΘho pob°e₧φ. P°inesla vÜak takΘ zklamßnφ t∞m, kte°φ doufali, ₧e lo∩ je neporuÜena a dφk extrΘmnφm podmφnkßm na dn∞ oceßnu tak p° edstavuje jakousi konzervu edvardißnskΘ Θry. Efekt Pompejφ a mamut∙ v ledu se neopakoval: tΘm∞° vÜechna organickß hmota vzala za svΘ Φinnostφ hlubokomo°sk²ch organism∙. P°esto vypukl boj mezi dv∞ma tßbory ve°ejnosti, zda vyzvednout lo∩ ze dna a uΦinit z nφ muzeum a v∞ΦnΘ memento, nebo zda respektovat fakt, ₧e Titanic je zßrove≥ hrobem a jeho ob∞ti si zaslou₧φ ·ctu a klid. Pieta zvφt∞zila a krom∞ vzork∙ kovu, kterΘ pomohly ΦßsteΦn∞ pochopit "potopenφ nepotopitelnΘho" (do tΘ doby stßle p°et°ßsanou zßh adu), bylo vÜe ponechßno na mφst∞ nßlezu.

      Titanic brßzdφ Net

      Zßjem o Titanic vÜak poh°ben nenφ, ₧ije dßl a plnφ i mnohΘ strßnky na sφti. Pro zßjemce o dalÜφ detaily, pop°φpad∞ jinß "titanika", kterß se na historii nabalujφ, uvßdφme n∞kolik plnokrevn²ch ov∞°en²ch adres:

      http://www.ilap.com/~garnold/toc.htm

      NejlepÜφ strßnka, kterou se mi poda°ilo objevit. Obsahuje mno₧stvφ historick²ch fakt, ut°φd∞n²ch p°ehledn∞ po tematick²ch kapitolßch, a styl vyprßv∞nφ je tΘm∞° um∞leck².

      http://www.mediature.com/titanic/shiphome.html

      http://www.fireflyproductions.com/titanic/

      DalÜφ velmi obsa₧nΘ obecnΘ strßnky s mnoha fotografiemi, kterΘ se ovÜem na webu Φasto opakujφ.

      http://pages.prodigy.com/Unsinkable_Titanic/home.htm

      StruΦnß historie, k rychlΘmu p°eΦtenφ.

      http://www.users.zetnet.co.uk/ig.titanic/titanic.htm

      Historie ve fotografiφch, spektakulßrnφ zßb∞ry a rekonstrukce interiΘr∙.

      http://www.rmplc.co.uk/eduweb/sites/phind/frame.html

      Archiv ·daj∙ o vÜech pasa₧Θrech a Φlenech posßdky. Hesla o p°e₧ivÜφch obsahujφ i nov∞ zφskanΘ informace o jejich ₧ivotnφch osudech po katastrof∞.

      http://www.mollybrown.com/

      Nepotopitelnß Molly a jejφ muzeum ve Spojen²ch stßtech.

      http://www.powerup.com.au/~nicw/index.htm

      Podrobn∞ji o osudech sestersk²ch lodφ Titaniku Olympiku a Britanniku.

      http://www.dailyxpress.com/dp100/titanic.htm

      Jedna z prvnφch kolportovan²ch zprßv o zkßze Titaniku Daily Express z 16. dubna.

      http://www.corona.bc.ca/films/details/titanic.html

      http://www.geocities.com/Hollywood/Lot/6235/

      Informace o d∞ji a zp∙sobu natßΦenφ poslednφ filmovΘ verze p°φb∞hu Titaniku.

      http://www.skidmore.edu/~mcosby/titanic.htm

      Neoficißlnφ strßnka fandy novΘho muzikßlu o Titaniku, kter² zaΦali hrßt letos na Broadwayi.

      http://web.cgrg.ohio-state.edu/folkbook/artists/biographies/DavidWilcox/lyrics/sloping-titanic.html

      Slova pφsn∞ o Titaniku.

      http://www.manzione.com/ATHENA/ARCHIVES/titanic.html

      Nßzor NewyorΦanky, kterß sd∞luje sv∞tu sv∙j zßsadnφ nesouhlas s muzikßlem a nev∞°φ, ₧e lze d∞lat show z tΘto tragΘdie.

      http://www.discovery.com/DCO/doc/1012/world/specials/titanic/titanicopener.html

      Kalendß° expedice, kterß Titanic objevila, vΦetn∞ podvodnφch fotografiφ souΦasnΘho vzhledu vraku.

      http://members.aol.com/wilsonet/index.html

      SchΘma lodi, podrobn∞ rozepsanß menu podßvanß cestujφcφm vÜech t°φd a dalÜφ zajφmavosti.

      http://www.wco.com/~wseright/media/cyber/tiha.html

      Organizace titanikß°∙ a mo₧nosti zalo₧it si vlastnφ strßnku o Titaniku.      

Lenka Reichovß

      7 0750