O planet∞ Mars jsem ji₧ psal naposledy v minulΘm Φφsle prßv∞ ve spojitosti s prvnφm z uveden²ch projekt∙. Mßlo platnΘ, vzdßlenost Zem∞ Mars je jen takovΘ miniaturnφ p°eÜlapovßnφ na mφst∞ (m∞°eno vesmφrn²mi m∞°φtky).

      DneÜnφ vesmφrnΘ zamyÜlenφ bych proto cht∞l pojmout pon∞kud velkoryseji. Nabφzφm malou prochßzku celou SluneΦnφ soustavou. ZamyÜlenφ to bude jen velice struΦnΘ, nebo¥ naÜe soustava mß, krom∞ devφti planet, desφtky m∞sφc∙, kterΘ si n∞kdy sv²mi rozm∞ry nezadajφ s menÜφmi planetami jako je nap°. Mars. Dßle zde nalezneme desetitisφce mal²ch planetek, balvan∙, kamen∙ a dalÜφho "smetφ". VÜe pak zdßlky pozorujφ nesΦetnΘ komety, vyletujφcφ z hypotetickΘho Oortova oblaku, kde se (snad) rodφ.

      Tak daleko vÜak nep∙jdeme, spokojφme se s planetami a jejich m∞sφci. Na prochßzku si vÜak vezmeme "kouzelnΘ br²le", kterΘ majφ adresu http://samadhi.jpl.nasa.gov/txmp.

      Jde samoz°ejm∞ o Internet a °adu bßjeΦn²ch interaktivnφch aplikacφ, z nich₧ pro dneÜek vybφrßm dv∞, kterΘ stojφ za to vyzkouÜet.

      Planetary Texture Maps for Digital Animators

      Na uvedenΘ adrese je toti₧ archiv mapov²ch pohled∙ na planety a jejich m∞sφce (dßle jen objekty). Ke ka₧dΘmu objektu je p°ilo₧ena kvalitnφ fotografie ve formßtu TIF. Na to je t°eba dßt pozor, nebo¥ se leckdy jednß o vφcemegabajtovΘ soubory s delÜφ dobou stahovßnφ. Podobn²ch zdroj∙ je na Internetu vφce, na tom tedy nenφ nic v²jimeΦnΘho. Zajφmavß je vÜak mo₧nost zoomingu obrßzku, tedy opravdovΘ p°iblφ₧enφ objektu se zvyÜujφcφm se rozliÜenφ. U n∞kter²ch map pak m∙₧e b²t detail a₧ 4x v∞tÜφ ne₧ v doprovo dnΘm TIF souboru. Takto lze zv∞tÜovat libovolnou oblast na libovolnΘ map∞, rozdφl je pouze v hodnot∞ maximßlnφho zv∞tÜenφ u r∙zn²ch map.

      VÜechny obrßzky jsou v Φernobφl²ch nebo barevn²ch LZW-kompresovan²ch souborech TIF s rozliÜenφm 720 x 360 nebo 1 440 x 720 bod∙. To znamenß, ₧e pokud nenφ obrßzek "sta₧en" cel² (nap°. p°eruÜen² p°enos), nelze jej zobrazit.

      Z °eΦenΘho je z°ejmΘ, ₧e zdrojovΘ obrßzky urΦenΘ pro zv∞tÜovßnφ jsou zpracovßny v rozliÜenφ a₧ 5 760 x 2 880 bod∙.

      Jednß se tedy o interaktivnφ zpracovßnφ vybran²ch informacφ z velk²ch knihoven NASA.

      Tato krßsnß ukßzka mo₧nostφ Internetu je dopln∞na dalÜφ aplikacφ, kterou lze najφt bez zbyteΦnΘho hledßnφ na adrese http://samadhi.jpl.nasa.gov/space a kterß nese takΘ v²sti₧n² nßzev:

      Solar System Simulator.

      Nejde o nic jinΘho, ne₧ o simulaci pohled∙ z vybranΘho objektu na jin². Prßce se Simulßtorem je velmi jednoduchß. Vybereme si planetu nebo m∞sφc, odkud se chceme dφvat, a cφlov² objekt. Dßle je t°eba vybrat ze dvou rozliÜenφ obrßzk∙: 320 x 240, nebo 640 x 480 bod∙. V procentech nebo stupnφch si zvolφme velikost objektu na obrßzku a m∙₧eme vychutnßvat pohledy odn∞kud, kde jsme nikdy nebyli a nikdo z nßs (souΦasnφk∙) nebude.

      DalÜφ z d∙le₧it²ch ·daj∙, kterΘ je t°eba zadat, jsou takΘ datum a Φas. Simulßtor pak pracuje jako v²konnΘ domßcφ planetßrium. Pro zaΦßteΦnφky dodßvßm, ₧e nenφ t°eba zadßvat nic, standardnφ pohled je pak na M∞sφc s aktußlnφm datem, Φasem a 50procentnφ velikostφ objektu na obrßzku.

      Co lze nap°φklad vid∞t

      Jen velmi struΦn∞ k n∞kolika objekt∙m. Pokud by n∞kdo nepoznal planetu VenuÜi, je to tφm, ₧e je pon∞kud "odhalenß", bez oblaΦnΘ pokr²vky. Takto ji tedy nelze nikdy ve skuteΦnosti spat°it. Zemi si lze prohlΘdnout takΘ z nezvyklΘho pohledu, a to na topografickΘm obrßzku s vyznaΦenφm hloubek oceßn∙ a mo°φ, vΦetn∞ v²Üek pevninsk²ch oblastφ. Zatφm futurologick² pohled na Saturn ze dne 1. ledna 1999 ze sondy Cassini, kterß "tam" jeÜt∞ zdaleka nenφ, p∙sobφ takΘ p°esv∞dΦiv∞.

      Ka₧d², koho tato problematika zajφmß, urΦit∞ najde spousty a¥ u₧ mapov²ch, nebo simulovan²ch pohled∙ na svoje oblφbenΘ objekty.

      Zßv∞rem

      K cestovßnφ SluneΦnφ soustavou tedy nenφ nutnΘ pou₧φvat ₧ßdn² dopravnφ prost°edek, staΦφ Internet, spolehlivΘ p°ipojenφ a dostatek Φasu.

      Aplikace byly p°evedeny ze simulaΦnφch knihoven NASA na webovΘ strßnky v lΘt∞ tohoto roku, tak₧e jde o docela "Φerstvou" novinku, kterß urΦit∞ stojφ za pozornost. Jednß se samoz°ejm∞ o ve°ejnou a zcela bezplatnou aplikaci a jako takovou ji lze doporuΦit pro vÜechny zßjemce o astronomii a ctitele vesmφrn²ch dßlek.      

Petr Kefurt

      7 0728