Nedßvno si jeden okresnφ archivß° ud∞lal takov² mal² pr∙zkum, aby zjistil, co vφ naÜe ve°ejnost o archivech a archivß°φch. V²sledek byl pro naÜi archivnφ obec nelichotiv². Ukßzalo se, ₧e pr∙m∞rn² obΦan ╚eskΘ republiky mß pom∞rn∞ velkΘ znalosti v oborech, jako je jadernß fyzika Φi genetickΘ in₧en²rstvφ, ale o archivech, kterΘ existujφ u₧ n∞kolik tisφc let, nevφ tΘm∞° nic.
èpetka vÜeobecnΘ historie
NejstarÜφ archivy existovaly ji₧ ve 2. tisφciletφ p°. n. l. v oblasti Mezopotßmie. Uklßdaly se v nich tabulky, p°edevÜφm hlin∞nΘ, na n∞₧ si tehdejÜφ ·°ednφci poznamenßvali seznamy pozemk∙, pracovnφk∙, dßvek, poplatk∙ a takΘ dalÜφ ·daje nezbytnΘ pro vedenφ ekonomiky a fungovßnφ stßtu.
Samotn² v²raz archiv je mladÜφho data. Sv∙j p∙vod mß v °eΦtin∞, kde slovo archeion (tΘ₧ archeia) oznaΦovalo nejprve vlßdnφ Φi ·°ednφ instituci, p°φpadn∞ jejφ budovu, pozd∞ji vÜe, co vzeÜlo z ·°ednφ Φinnosti tΘto instituce v podob∞ pφsemnosti. Latina °eck² v²raz i jeho v²znam p°evzala, pouze zm∞nou koncovky upravila jeho tvar na archivum.
Ve st°edov∞ku se spolu s postupn²m vznikem stßl²ch kancelß°φ ustßlil termφn archiv pro oznaΦenφ pφsemnostφ, vzeÜl²ch z provozu t∞chto ·°ad∙. Do doby vzniku stßl²ch kancelß°φ se pro oznaΦenφ archivu u₧φvalo i slova scrinium nebo chartularium, a to podle truhlice Φi schrßnky, do nφ₧ se archivßlie, v tΘ dob∞ p°edevÜφm listiny, uklßdaly. Pro st°edov∞kΘ vlßdce m∞ly tyto dokumenty velk² v²znam, proto₧e potvrzovaly jejich hospodß°skΘ a politickΘ v²sady. Panovnφci je dokonce pova₧ovali za souΦßst svΘho pokladu. Truhlice s listinami doprovßzely svΘ majitele i na vßleΦnΘ v²pravy a stßvaly se tak lßkavou ko°istφ pro nep°φtele.
Zm∞nu pohledu na poslßnφ archiv∙ jako shroma₧diÜt∞ pφsemnostφ s prßvnφ pr∙kaznostφ slou₧φcφch v podstat∞ jen k vnit°nφm sprßvnφm pot°ebßm p°inesla a₧ Velkß francouzskß revoluce. Ta zp°φstupnila archivy vÜem obΦan∙m republiky a zahßjila Θru budovßnφ ve°ejn²ch archiv∙. Zßjem o archivy vzrostl na p°elomu 18. a 19. stoletφ takΘ dφky stßle rostoucφ pot°eb∞ d∞jinnΘho poznßnφ.
Co to vlastn∞ archiv je
V pr∙b∞hu Φasu a na zßklad∞ ji₧ nastφn∞nΘho historickΘho v²voje se u₧φvßnφ slova archiv ustßlilo v trojφm v²znamu. Jednak jako oznaΦenφ pro ·stav Φi za°φzenφ, je₧ archivnφ materißl shroma₧∩uje, jako oznaΦenφ pφsemnostφ vzeÜl²ch z Φinnosti urΦitΘho ·°adu, instituce Φi osoby, a koneΦn∞ jako oznaΦenφ pro samotnou budovu, ve kterΘ se archivnφ dokumenty uklßdajφ.
JednotlivΘ pφsemnosti tvo°φ tzv. archivnφ fondy. Ty nevznikajφ nahodile, n²br₧ jsou v²sledkem organickΘ Φinnosti jednoho p∙vodce a¥ u₧ instituce Φi jednotlivce. Toto respektovßnφ p∙vodu archivßliφ respect des fondes je oznaΦovßno jako tzv. holandskß archivnφ teorie. Byla vyhlßÜena v roce 1897 a stala se zßkladem archivnictvφ na celΘm sv∞t∞. Archivy majφ za ·kol o takto nashromß₧d∞nΘ dokumenty peΦovat, zp°φstup≥ovat je ÜirokΘ ve°ejnosti a podφlet se na jejich v∞deckΘm vyu₧φvßnφ a zpracovßnφ.
SystΘm
archivnictvφ u nßs
V ╚eskΘ republice je struktura archiv∙ stanovena zßkonem Φ. 97/1974 Sb. o archivnictvφ a organizovßnφm a °φzenφm celΘho archivnictvφ je pov∞°eno ministerstvo vnitra.
Na pomyslnΘm vrcholu celΘho systΘmu stojφ Stßtnφ ·st°ednφ archiv v Praze (S┌A), kter² mß na starosti pφsemnosti vlßdy, ministerstev, nejvyÜÜφho soudu, generßlnφ prokuratury a dalÜφch vrcholn²ch institucφ.
DalÜφ p°φΦku tvo°φ Stßtnφ oblastnφ archivy, je₧ majφ na starosti obdobnΘ orgßny jako archiv ·st°ednφ, ovÜem na krajskΘ a oblastnφ ·rovni. Stßtnφ oblastnφ archivy v Brn∞ a Opav∞ majφ ve svΘ pΘΦi rovn∞₧ pφsemnosti zemφ MoravskΘ a SlezskΘ, Φemu₧ se p°izp∙sobily i jejich nßzvy: Moravsk² zemsk² archiv v Brn∞ a Zemsk² archiv v Opav∞.
Pod sprßvu okresnφch ·°ad∙ spadajφ archivy okresnφ a celou soustavu dopl≥uje p∞t archiv∙ m∞stsk²ch (hlavnφho m∞sta Prahy, Brna, Ostravy, Plzn∞ a ┌stφ nad Labem) a archivy zvlßÜtnφho v²znamu (nap°. Archiv Kancelß°e prezidenta republiky, Archiv Pra₧skΘho hradu, Archiv Univerzity Karlovy a dalÜφ).
Stßtnφ ·st°ednφ archiv v Praze Φili S┌A
MyÜlenka shroma₧∩ovat d∙le₧itΘ dokumenty v jak²chsi archivech naÜla zßhy uplatn∞nφ i v ΦeskΘm prost°edφ. Sv∞dΦφ o tom dochoval² archiv st°edov∞k²ch panovnick²ch listin, oznaΦovan² takΘ jako Φesk² korunnφ archiv. Vedle n∞j zaΦal spolu s rozvojem sprßvnφch institucφ vznikat u nejv²znamn∞jÜφ z nich tzv. ΦeskΘ kancelß°e archiv "modernφho" typu, shroma₧∩ujφcφ mimo listiny takΘ stßle rozsßhlejÜφ aktov² materißl. V 18. stoletφ, po slouΦenφ ΦeskΘ kancelß°e s kancelß°φ rakouskou, vÜak byl p°emφst∞n do Vφdn∞. V novΘ ╚eskoslovenskΘ republice jeho kontinuita pokraΦovala, pouze v roce 1919 byl zm∞n∞n jeho nßzev na ┌st°ednφ archiv ministerstva vnitra. Toto oznaΦenφ nebylo nejÜ¥astn∞jÜφ, pon∞vad₧ nevystihovalo ani obsah, ani ·st°ednφ charakter tΘto instituce. K zatφm poslednφ zm∞n∞ nßzvu doÜlo v roce 1954, kdy byl slouΦenφm s dv∞ma dalÜφmi vytvo°en dneÜnφ Stßtnφ ·st°ednφ archiv v Praze.
Dnes je S┌A ohromn²m kolosem peΦujφcφm o vφce ne₧ 80 tisφc b∞₧n²ch metr∙ (bm) archivßliφ, zahrnujφcφch ΦasovΘ obdobφ od st°edov∞ku po souΦasnost. Tento materißl je spravovßn a zpracovßvßn Üesti odborn²mi archivnφmi odd∞lenφmi. Vybrat v tomto mno₧stvφ ty nejzajφmav∞jÜφ ukßzky je nadlidsk² ·kol. A tak jen namßtkou: vynechat nelze listiny korunnφho archivu a zemskΘ desky, zßjemci o specializovanΘ otßzky mohou bßdat ve FinanΦnφ prokuratu°e, hornφch soudech Φi Stßtnφ pamßtkovΘ sprßv∞. Rozsßhl² je i materißl k cφrkevnφ problematice, p°edevÜφm pφsemnosti pra₧skΘho arcibiskupstvφ a cφrkevnφch °ßd∙. BohatΘ jsou rovn∞₧ fondy mapujφcφ dobu okupace, vΦetn∞ materißl∙ exilovΘ lond²nskΘ vlßdy. Po roce 1989 p°evzal S┌A takΘ pφsemnosti n∞kdejÜφho Archivu ┌stavu marxismu-leninismu a ┌st°ednφho v²boru KomunistickΘ strany ╚eskoslovenska, je₧ jsou v dneÜnφ dob∞ vyu₧φvßny p°edevÜφm odborn²mi komisemi posuzujφcφmi komunistickou etapu naÜeho v²voje. Cel² uveden² soubor pak dopl≥uje plejßda osobnφch poz∙stalostφ, pφsemnostφ spolk∙, zßjmov²ch a profesnφch organizacφ a politick²ch stran.
╪ada fond∙ ulo₧en²ch v S┌A p°esahuje sv²m v²znamem rßmec naÜeho stßtu a je vyu₧φvßna takΘ zahraniΦnφmi badateli. Jako p°φklad uve∩me alespo≥ Rodinn² archiv toskßnsk²ch Habsburk∙, vedlejÜφ v∞tve vlßdnoucφ dynastie, a Rodinn² archiv Metternich∙, vΦetn∞ milostnΘ korespondence kanclΘ°e Clemense Metternicha s Kate°inou Zßha≥skou, znßmou to panφ kn∞₧nou z BabiΦky. Archivßlie v nich ulo₧enΘ jsou, mimo jinΘ, cenn²m podkladem pro d∞jiny severnφ Itßlie a n∞meckΘho Por²nφ.
Sna₧φme-li se alespo≥ struΦn∞ charakterizovat materißl ulo₧en² v S┌A, nesmφme opomenout Sbφrku map a plßn∙ s exponßty od roku 1492 po souΦasnost a rozsßhlou fotosbφrku. Ta pat°φ v S┌A k nejmΘn∞ zpracovan²m fond∙m. Jejφ souΦasn² stav snad napom∙₧e objasnit pßr nßsledujφcφch Φφsel: 115 000 zpracovan²ch inventßrnφch jednotek fotografiφ p°ipadß na cca 600 000 inventßrnφch jednotek nezpracovanΘho materißlu, nepoΦφtaje v to 3 000 kus∙ gramofonov²ch desek a 4 000 magnetofonov²ch pßsek a kazet zpracovßno ΦßsteΦn∞. K tomu °ada dalÜφho materißlu, op∞t p°edevÜφm nezpracovanΘho, a 4 zam∞stnanci!
O to, aby se materißl uchovßval v dobrΘm fyzickΘm stavu, peΦujφ vedle archivß°∙ takΘ konzervßto°i a restaurßto°i. Jejich ÜikovnΘ ruce zachra≥ujφ Φasto v hodin∞ dvanßctΘ naÜe kulturnφ d∞dictvφ p°ed ne·prosn²m zubem Φasu. Navφc slou₧φ restaurßtorskß a konzervßtorskß dφlna jako v∞deckΘ pracoviÜt∞, kterΘ se podφlφ na °ad∞ v²zkumn²ch ·kol∙.
A co archivß°i?
...i kdy₧ vhodn∞jÜφ titulek by byl: "Co d∞lajφ archivß°i, kdy₧ prßv∞ nest∞hujφ?" S┌A se toti₧ ji₧ n∞kolik let sest∞hovßvß z v∞tÜiny sv²ch dosavadnφch depozitß°∙ do novΘho, modernφho archivnφho areßlu v Praze na Chodovci, co₧ vß₧e spoustu sil a Φasu. V tom, kter² jeÜt∞ z∙stßvß, se mimo vlastnφ archivß°skou prßci zpracovßnφ a zp°φstup≥ovßnφ archivßliφ a s tφm souvisejφcφ konzultace s badateli a zpracovßnφ odborn²ch reÜerÜφ v∞nujφ °ad∞ dalÜφch Φinnostφ.
Velmi d∙le₧itß je tzv. nahlΘdacφ agenda, Φφm₧ rozumφme poskytovßnφ v²pis∙, opis∙ a kopiφ archivßliφ pro prßvnφ ·Φely. V poslednφch letech zahrnovala tato oblast p°edevÜφm ₧ßdosti o potvrzenφ perzekuce obΦan∙ v letech 1939-1945 za ·Φelem odÜkodn∞nφ, ₧ßdosti o vyhledßnφ podklad∙ pro prokßzßnφ stßtnφho obΦanstvφ, pro majetkovΘ restituce Φi rehabilitace osob.
NemΘn∞ v²znamnß je oblast propagace a publikaΦnφ Φinnost archivß°∙. Archiv po°ßdß ze sv²ch fond∙ jednak samostatnΘ v²stavy, jednak se spolupodφlφ na °ad∞ kulturnφch akcφ, a to nejen poskytnutφm materißlu, ale i odbornou radou. Do prvnφ z t∞chto skupin m∙₧eme za°adit nap°. v²stavu Desky zemskΘ klenot krßlovstvφ ΦeskΘho z roku 1990 Φi v²stavu ItalskΘ Toskßnsko na mapßch a plßnech 18. a 19. stoletφ v roce 1992.
Pro Φasovou i finanΦnφ nßroΦnost je v oblasti propagace Φast∞jÜφm p°φpadem spoluprßce s n∞kterou dalÜφ institucφ, za zmφnku stojφ nap°φklad ·Φast na prßv∞ probφhajφcφ rozsßhlΘ rudolfφnskΘ v²stav∞ a p°ipravovanΘ v²stav∞ o Casanovovi v ╚echßch.
Co se t²kß publikaΦnφ Φinnosti archivß°∙, zmi≥me se alespo≥ o podφlu na projektu mezinßrodnφho v²znamu, vydßnφ TerezφnskΘ pam∞tnφ knihy o ₧idovsk²ch ob∞tech nacistick²ch deportacφ z ╚ech a Moravy. Bohu₧el Üpatnß je situace s vydßvßnφm rozsßhlΘ sv∞tlotiskovΘ edice Archivu ΦeskΘ koruny, jejφ₧ pokraΦovßnφ neustßle vßzne na nedostatku finanΦnφch prost°edk∙.
Z hlediska zasa₧itelnosti ÜirokΘ obce p°φjemc∙ se jevφ jako velmi v²znamnß a zßrove≥ prosp∞Ünß spoluprßce na televiznφch po°adech Lapidßrium a Kronika Φeskß. Äe by archivß°i jenom nest∞hovali?
S┌A a technika
Tak, a tady jsme narazili na "Achillovu patu". Ne ₧e by se pracovnφci S┌A brßnili zavßd∞nφ modernφ, p°edevÜφm v²poΦetnφ techniky, je₧ by i v tomto historiφ prosßklΘm prost°edφ usnadnila a zefektivnila °adu Φinnostφ a zejmΘna by pak zjednoduÜila prßci badatel∙. Jako vÜude v oblasti stßtnφ sprßvy jsou vÜak i zde problΘmy se stßle se ztenΦujφcφmi financemi, kterΘ pomalu nestaΦφ pokr²t ani samotn² provoz archivu. V d∙sledku tΘto situace byl v roce 1996 S┌A v poΦtu pracovnφk∙ na 1 poΦφtaΦ nejh∙°e vybaven²m stßtnφm archivem v ╚eskΘ republice.
Nedostatek pen∞z brßnφ rovn∞₧ ve vybudovßnφ informaΦnφho systΘmu v novΘm archivnφm areßlu na Chodovci a v napojenφ S┌A na Internet. I kdy₧ tady u₧ se mo₧nß bl²skß na lepÜφ Φasy. Dφky Nadaci pro socißlnφ a demografick² v²zkum ╚ech v 16.-19. stoletφ,
na jejφm₧ v²zkumnΘm programu se S┌A podφlφ, budou u₧ mo₧nß v dob∞ vydßnφ tohoto Φφsla i archivß°i ze S┌A listovat strßnkami Internetu. Nadace toti₧ poskytla nejen poΦφtaΦ pro napojenφ na Sφ¥, ale do konce tohoto kalendß°nφho roku je ochotna financovat i jeho provoz. Co vÜak roky dalÜφ? Najdou se novφ ochotnφ sponzo°i? Tyto a dalÜφ otßzky budou spolu s vlastnφ archivß°skou pracφ zam∞stnßvat archivß°e jeÜt∞ hodn∞ dlouhou dobu.
Tak co, u₧ vφte o archivech vφc?
Jana KonviΦnß
Je to neuv∞°itelnΘ, ale nepoda°ilo se nßm najφt ani jedinou strßnku, kterß by byla v∞novßna ΦeskΘmu archivnictvφ, nato₧ n∞jakΘ domßcφ strßnky t∞chto institucφ u nßs. Zatφm. Zßjemc∙m seznßmit se s v²skytem tΘto problematiky na Sφti doporuΦujeme nßslednΘ americkΘ adresy, kterΘ ilustrujφ ·rove≥ prezentace archivnφch fond∙ v cizin∞. Je opravdu Ükoda, ₧e v naÜφ zemφ s dßvnou historickou tradicφ shroma₧∩ovßnφ pramennΘho pφsemnΘho materißlu zatφm nikdo nic podobnΘho nevytvo°il.
http://wwwarc.iue.it/
http://www2.huji.ac.il/~jnul/einstein/index.html
http://library.wustl.edu/~prietto/exhibits/
http://www.tulane.edu/~lmiller/ArchivesResources.html
http://www.muohio.edu/archiveslist/
http://www.msstate.edu/Archives/History/index.html
http://www.centraleurope.com