ISO (International Organization for Standardization)

      ISO je dobrovolnß neziskovß organizace sdru₧ujφcφ nßrodnφ normotvornΘ organizace 89 Φlensk²ch zemφ, zalo₧enß v roce 1946, kterß se zab²vß tvorbou a schvalovßnφm mezinßrodn∞ platn²ch technick²ch norem v mnoha oblastech vΦetn∞ informaΦnφch technologiφ (nap°φklad referenΦnφ model OSI Open System Interconnect pro propojenφ r∙zn²ch poΦφtaΦov²ch systΘm∙).

      CCITT (Consultative Committee International for Telegraphy and Telephony)

      CCITT je zkratka nßzvu mezinßrodnφ organizace, zab²vajφcφ se tvorbou zejmΘna telekomunikaΦnφch technick²ch standard∙, jejφmi₧ Φleny jsou p°edevÜφm spojovΘ organizace (firmy i stßtnφ instituce), kterΘ v jednotliv²ch Φlensk²ch zemφch odpovφdajφ za oblast telekomunikacφ. CCITT je jednφm ze Φty° Φlen∙ sdru₧enφ ITU (International Telecommunications Union), byl zalo₧en ji₧ v roce 1865 v Äenev∞ a sdru₧uje vφce ne₧ 150 Φlensk²ch zemφ.

      Standardy, kterΘ CCITT vydßvß, majφ formu doporuΦenφ (nikoli zßvazn²ch norem) a jsou schvalovßny na plenßrnφch zasedßnφch, kterß se konajφ jednou za Φty°i roky. P°φpravou nßvrh∙ jednotliv²ch doporuΦenφ se zab²vajφ jednotlivΘ tematicky zam∞°enΘ pracovnφ skupiny, kterΘ se stejn∞ jako vlastnφ doporuΦenφ oznaΦujφ pφsmenem, dopln∞n²m o po°adovΘ Φφslo nßvrhu. Mezi nejznßm∞jÜφ standardy CCITT pat°φ doporuΦenφ X.25 pro ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ a doporuΦenφ V.xx a V.xx bis pro modemy.

      OSI (Open Systems Interconnection)

      OSI, neboli architektura propojenφ otev°en²ch systΘm∙, je zkrßcen²m oznaΦenφm standardu Φφslo 7498, kter² vypracovala a v roce 1978 uve°ejnila mezinßrodnφ standardizaΦnφ organizace ISO (International Organization for Standardization) jako zßkladnφ architekturu (souborem norem) pro jednotnou komunikaci mezi poΦφtaΦov²mi systΘmy r∙zn²ch architektur od r∙zn²ch v²robc∙, zapojen²mi do sφt∞.

      Zßkladem ISO 7498 je takzvan² "referenΦnφ model", p°edstavujφcφ teoretick² rßmec pro vytvß°enφ sφtφ, rozd∞len² na sedm komunikaΦnφch ·rovnφ (vrstev). Toto d∞lenφ na postupn∞ se na sebe nabalujφcφ funkΦnφ ·rovn∞ umo₧≥uje p°edevÜφm v p°φpad∞ pot°eby (nap°φklad dojde-li k v²m∞n∞ hardwaru) vym∞nit pouze konkrΘtnφ komunikaΦnφ protokol, odpovφdajφcφ jak p°enosovΘmu mΘdiu (nap°φklad p°i p°echodu z koaxißlnφho kabelu na optickß vlßkna), tak po₧adavk∙m na funkce odpovφdajφcφ vrstvy bez toho, aby bylo nutnΘ zasahovat do ostatnφch (vyÜÜφch) vrstev.

      Funkce jednotliv²ch vrstev jsou nßsledujφcφ:

      »Fyzickß vrstva zajiÜ¥uje fyzickou p°epravu dat po komunikaΦnφ lince a °φzenφ obvod∙ a za°φzenφ nutn²ch pro zßkladnφ funkci konkrΘtnφho p°enosovΘho mΘdia (modemovΘho spoje, optickΘho vlßkna, koaxißlnφho kabelu atd.)

      »Linkovß vrstva zajiÜ¥uje pomocφ prost°edk∙ fyzickΘ vrstvy funkΦnφ datov² spoj vΦetn∞ prost°edk∙ pro detekci a korekci p°φpadn²ch chyb, vznikl²ch p°i p°enosu dat na fyzickΘ vrstv∞.

      »Sφ¥ovß vrstva zabezpeΦuje p°enos dat mezi dv∞ma konkrΘtnφmi poΦφtaΦi v sφti a zajiÜ¥uje funkce jako je adresovßnφ poΦφtaΦ∙ v sφti a sm∞rovßnφ dat mezi jednotliv²mi sφt∞mi. V Internetu t∞mto t°em vrstvßm funkΦn∞ odpovφdß protokol IP (Internet Protocol)

      »Transportnφ vrstva funkcφ odpovφdß internetovΘmu protokolu TCP (Transmission Control Protocol), a zajiÜ¥uje tudφ₧ °φzenφ v²m∞ny konkrΘtnφho celistvΘho bloku dat mezi dv∞ma poΦφtaΦi, vΦetn∞ °φzenφ toku jednotliv²ch paket∙ (zejmΘna zabezpeΦenφ jejich p°φjmu ve stejnΘm po°adφ, v n∞m₧ byly odeslßny) a opravy p°φpadn²ch v²padk∙ v p°enosu.

      »RelaΦnφ vrstva je prvnφ vφce aplikaΦn∞ orientovanou vrstvou, kterß zajiÜ¥uje zßkladnφ obsluhu relace sezenφ mezi dv∞ma poΦφtaΦi, kterΘ lze obecn∞ chßpat (analogicky k telefonnφmu hovoru) jako navßzßnφ spojenφ, v²m∞nu dat a ukonΦenφ spojenφ. Tato vrstva, kterß v prvnφch verzφch nßvrhu normy ·pln∞ chyb∞la, je zatφm nejmΘn∞ propracovanß.

      »PrezentaΦnφ vrstva zajiÜ¥uje transparentnφ komunikaΦnφ slu₧by, kterΘ p°i p°enosu dat odstra≥ujφ rozdφly ve vnit°nφ reprezentaci dat pou₧φvanΘ na konkrΘtnφm poΦφtaΦovΘm systΘmu nap°φklad p°ek≤dovßvajφ obsah textov²ch soubor∙ mezi k≤dy ASCII (American Standard Code for Information Interchange) a EBCDIC (Extended Binary Coded Decimal Interchange Code) Φi konvertujφ formßt ukonΦenφ °ßdek textov²ch soubor∙ mezi DOSem a UNIXem.

      »AplikaΦnφ vrstva je poslednφ vrstvou referenΦnφho modelu a zajiÜ¥uje jednotlivΘ slu₧by, specifickΘ pro urΦitΘ konkrΘtnφ aplikace nebo jejich skupiny. Mezi typickΘ slu₧by aplikaΦnφ vrstvy pat°φ nap°φklad p°enos a vzdßlenΘ sdφlenφ soubor∙, Φi vzdßlenΘ terminßlovΘ relace.

      SLIP (Serial Line Internet Protocol)

      SLIP je standardnφ internetov² protokol pro p°ipojenφ p°edevÜφm koncov²ch za°φzenφ k sφtφm s protokolem IP (Internet Protocol) prost°ednictvφm sΘriov²ch komunikaΦnφch linek (nejΦast∞ji modemovΘ spoje p°es komutovanΘ telefonnφ linky). Detailnφ popis protokolu SLIP je uveden v dokumentu RFC (Request For Comment) Φφslo 1055.

      Koncov² poΦφtaΦ se pomocφ tohoto protokolu m∙₧e stßt hostitelsk²m poΦφtaΦem protokolu IP (Internet Protocol), stejn∞ jako kdyby byl lokßln∞ p°ipojen k lokßlnφ sφti na bßzi protokol∙ TCP/ /IP, respektive k Internetu. P°i p°ipojenφ poΦφtaΦe pomocφ vytßΦenΘho modemovΘho spoje s uzlov²m poΦφtaΦem poskytovatele p°ipojenφ je p°ipojenΘmu poΦφtaΦi p°id∞lena IP adresa komunikaΦnφho portu, kterß je platnß pouze po dobu spojenφ.

      Krom∞ zßkladnφho protokolu SLIP existuje takzvan² komprimovan² SLIP (CSLIP), kter² pomocφ komprimace redukuje velikost hlaviΦek paket∙ protokol∙ TCP a IP, a tφm ΦßsteΦn∞ zvyÜuje propustnost sΘriov²ch linek. Protokol SLIP je v souΦasnosti vytlaΦen sv²m univerzßln∞jÜφm nßstupcem protokolem PPP (Point-to-Point Protocol).

      POP3 (Post Office Protocol verze 3)

      POP3 je zkratka nßzvu v Internetu nejrozÜφ°en∞jÜφho komunikaΦnφho protokolu, slou₧φcφho ke komunikaci mezi poÜtovnφm programem u₧ivatele a poÜtovnφm serverem. B∞₧n² model prßce s elektronickou poÜtou toti₧ spoΦφvß v tom, ₧e ka₧d² konkrΘtnφ u₧ivatel (adresßt) musφ mφt svoji schrßnku na poÜtovnφm serveru (poΦφtaΦi s trval²m p°ipojenφm do Internetu), do nφ₧ je mu jeho poÜta pr∙b∞₧n∞ doruΦovßna tedy i v dob∞, kdy u₧ivatel nenφ k Internetu v∙bec p°ipojen. Jakmile se op∞t p°ipojφ, m∙₧e si obsah poÜtovnφ schrßnky vyzvednout a k tomu prßv∞ slou₧φ protokol POP3.

      P°esnß definice tΘto verze protokolu je stanovena v dokumentu RFC 1081 z listopadu 1988, a aΦkoliv je formßln∞ podobnß p°edchozφm internetov²m protokol∙m POP1 a POP2, nese mnohΘ ideje ov∞°enΘ v rßmci projektu sφt∞ MZnet na University of California, jeho₧ rozÜφ°enφ pro poΦφtaΦe PC byla vyvφjena skupinou ACIS Networking Systems Group p°i Stanford University.

Jan ╚ßp