P°iznßm se, ₧e kdy₧ jsem psal do prosincovΘho Φφsla Φlßnek v∞novan² americk²m automatick²m meziplanetßrnφm sondßm Viking 1 a 2, m∞l jsem vφcemΘn∞ nostalgickou nßladu. Po tomto skv∞lΘm ·sp∞chu modernφ techniky se dvacet let nic zßsadnφho kolem Marsu ned∞lo. To jsem vÜak jeÜt∞ netuÜil, ₧e se p°ipravuje nov² projekt letu automatickΘ sondy, a to prßv∞ k Marsu.

      Cestou necestou

      KlφΦov²m dnem se stal 4. prosinec minulΘho roku, kdy z vesmφrnΘho startovacφho komplexu Cape Canaveral, konkrΘtn∞ z rampy 17b, odstartovala nosnß raketa Delta II. Tato 230 tun t∞₧kß raketa o dΘlce 38 m ukr²vala ve svΘ ÜpiΦce sondu Pathfinder, kterß se m∞la pokusit nejen m∞kce p°istßt na povrchu planety Mars, ale takΘ "vysadit" zde automatickΘho pojφzdnΘho robota nazvanΘho Sojourner.

      Byla zvolena letovß drßha ve sm∞ru pohybu planet, kterß protφnß ob∞₧nou drßhu Marsu a₧ po sedmim∞sφΦnφm letu, a sondu Pathfinder o hmotnosti 890 kg tak Φekala cesta dlouhß 497 milion∙ km, ne₧ planetu koneΦn∞, tΘm∞° na protilehlΘ stran∞ ob∞₧nΘ drßhy kolem Slunce, "dohonila".

      Dne 4.7. v 19 hodin SE╚ sonda nejd°φve pomocφ raketov²ch motor∙ snφ₧ila rychlost z cestovnφch 21 km/sec

      na 1 600 km/hod, a potΘ vyu₧itφm padßk∙ a vzduchov²ch vak∙ bezpeΦn∞ p°istßla.

      Hurß do terΘnu

      Hodn∞ se ve sd∞lovacφch prost°edcφch hovo°ilo o problΘmu, kdy se dva tlumicφ vzduchovΘ vaky nedostateΦn∞ vyprßzdnily, a 16kilogramov² robotek Sojourner nemohl sjet z p°istßvacφ rampy. NaÜt∞stφ byly vÜechny problΘmy vy°eÜeny a specialista v pozemskΘm °φdicφm st°edisku mohl vzφt do rukou 190 milion∙ km dlouhΘ "oprat∞" a rozjet se po Marsu. Tolik toti₧ Φinφ souΦasnß vzdßlenost Marsu od Zem∞.

      Vyd∞lφme-li tuto hodnotu Φφslem 300 000, co₧ je (p°ibli₧nß) rychlost sv∞tla a rßdiov²ch vln, dochßzφme k Φφslu zhruba 10,5 minuty. Takovou dobu tedy letφ signßl na Mars a stejn∞ tak zpßtky. Je tedy jasnΘ, ₧e o n∞jakΘm p°φmΘm °φzenφ robotka nem∙₧e b²t ani °eΦi. ╪φzen je nep°φmo prost°ednictvφm autonomnφho poΦφtaΦovΘho systΘmu.

      Mozky sondy a robotka

      Oba systΘmy musφ b²t do znaΦnΘ mφry autonomnφ a inteligentnφ. Ka₧d² z nich je tedy vybaven samostatn²m poΦφtaΦem, a zde u₧ musφm uvΘst n∞kolik techniΦt∞jÜφch ·daj∙.

      PoΦφtaΦ robotka je osazen mikroprocesorem 80C85 s pam∞tφ o velikosti 512 KB. V²poΦetnφ v²kon je udßvßn 0,1 MIPS (100 000 instrukcφ/sec), vß₧φ 0,5 kg a mß spot°ebu 1,5 W. Jako v²konnΘ nßstroje pou₧φvß 3 kamery, alfa-protonov² spektrometr, komunikaΦnφ jednotku (modem) a dalÜφ p°φstroje.

      ╪φdicφm mozkem sondy je mikroprocesor R6000 s operaΦnφ pam∞tφ o velikosti 128 MB RAM a s v²poΦetnφm v²konem 22 MIPS. Na sond∞ je dßle instalovßna, mimo jinΘ, °ada kamer a komunikaΦnφ prost°edky pro spojenφ se zemφ.

      Ob∞ jednotky jsou napßjeny sluneΦnφmi Φlßnky a ka₧dß dalÜφm nezßvisl²m zdrojem energie z akumulßtoru.

      P°esto, ₧e °φdicφ systΘm dovoluje naprogramovat cestu robotka tak, ₧e m∙₧e pracovat v podstat∞ nezßvisle, je jeho ovlßdßnφ a udr₧ovßnφ spojenφ nejproblematiΦt∞jÜφ Φßstφ celΘho projektu.

      Co tam zjistily

      Zatφmnφ v²sledky jsou mnohdy p°ekvapujφcφ, zejmΘna pro odbornφky, ale i amatΘrÜtφ p°φznivci astronomie (vΦetn∞ mne) jsou fascinovßnφ jednak skv∞l²mi fotografiemi, jednak dalÜφmi zjiÜt∞nφmi, jako je nap°φklad potvrzenφ d°φv∞jÜφ existence vodnφch ploch na Marsu.

      V tisku se v tΘto souvislosti objevily spekulace ve smyslu, ₧e tam, kde je nebo byla voda, je, nebo byl ₧ivot. Nechci b²t zbyteΦn∞ skeptick², ale tato souvislost zatφm nenφ potvrzena zkuÜenostmi z jin²ch planet. V p°φpad∞ Marsu je p°φpadnß souvislost d°φv∞jÜφch mo°φ s existencφ ₧ivota diskutabilnφ proto, ₧e nejsou dodr₧eny dalÜφ podmφnky, nutnΘ k jeho existenci, by¥ i v tΘ nejprimitivn∞jÜφ podob∞.

      Zde mßm na mysli nφzkou teplotu, atmosfΘrick² tlak, neexistenci magnetosfΘry atd. Jen tak na okraj dodßvßm, ₧e Europa, jeden z "velk²ch" Jupiterov²ch m∞sφc∙, je celß pokryta silnou vrstvou vody a zmrzlΘho ledu. Bylo by to sice zajφmavΘ, ale zatφm se nezdß, ₧e by mo°e Europy p°ekypovala ₧ivotem.

      Ani myÜlenka, ₧e d°φve mohlo b²t na Marsu tepleji, kterß je jinak dosti rozÜφ°enß, nenφ zdaleka jednoznaΦnß. Slunce se nechovß jako hromada uhlφ, kterΘ stß°φm ztrßcφ teplotu a vyhasφnß. Naopak ve Slunci probφhß proton-protonov² cyklus, p°i kterΘm dochßzφ ke sluΦovßnφ lehkΘho vodφku v hΘlium lidov∞ takΘ oznaΦujeme tento proces jako termonukleßrnφ syntΘzu a jeho vlastnosti jsou zcela jinΘ.

      Byl bych docela rßd, kdyby se poda°ilo najφt n∞jakΘho "Mar¥ana", mßm ale obavu, ₧e tam nenajdeme ani Φerva.

      Mars, Internet a my

      Prostor pro tento Φlßnek je velmi omezen². Jen velmi letmo proto naznaΦφm spojitost, p°esto₧e by toto bylo tΘma na n∞kolik velk²ch Φlßnk∙.

      Je jasnΘ, ₧e jde o obrovskou sv∞tovou atrakci. Pro prezentaci byly vyhrazeny mohutnΘ technickΘ prost°edky, jako jsou v²konnΘ servery, mnohonßsobnΘ zrcadlenφ obsah∙, silnΘ p°φstupovΘ linky atd.

      Na Internetu zßjemce najde vÜe, poΦφnaje kvalitnφmi fotografiemi, veÜker²mi technick²mi a v∞deck²mi informacemi, QuickTime animacemi okolφ sondy, aplikacemi virtußlnφ reality, pomocφ kterΘ si lze nap°. vyzkouÜet °φzenφ robotka, a dalÜφmi animacemi, filmy a mnoha jin²mi lßkadly konΦe. Mn∞ se nap°φklad velice lφbila QuickTime animace pohledu na ka≥on hypoteticky napln∞n² vodou.

      Cennß a lßkavß je mo₧nost b²t skuteΦn∞ on-line u zdroje v²zkum∙ a ·Φastnit se tak tohoto velkΘho v∞deckΘho dobrodru₧stvφ. TakovΘto dobrodru₧stvφ je pak toti₧ nejen zßbavnΘ, ale i nesmφrn∞ pouΦnΘ.@

Petr Kefurt

http://www.jpl.nasa.gov
http://www.mars.sgi.com
http://www.sun.com/mars
http://mars.compuserve.com
http://entertainment.digital.com/mars/JPL
http://mpfwww.jpl.nasa.gov/
http://www.flatoday.com/space/explore/probes/mars/mpfactt.htm
http://www.mars-sites.arc.nasa.gov
http://www.spacenews.com/homepage.html
http://cnn.com/TECH/9706/pathfinder/multiplex/gallery/gallerylist.html