Z letadla ostrov Korsika vypadß jako obrovskß ₧elva, kterß si na pßr tisφc let zd°φmla v mo°i. Uprost°ed se jejφ krun²° za ta lΘta prom∞nil v horsk² h°bet, kter² Φnφ do dvoukilometrovΘ v²Üe, a na mφst∞ pacek najdete Φty°i velkΘ p°φstavy: Bastii, Calvi, Ajaccio a Porto-Vecchio. Na nejji₧n∞jÜφm mφst∞, jakΘmsi ocßsku vystrΦenΘm do mo°e sm∞rem k Sardinii, se na vysokΘ skßle rozklßdß kouzelnΘ m∞steΦko Bonifacio, s okolφm pln²m tajemn²ch mo°sk²ch jeskynφ. Korsika je vÜak cudnß jako dφvka a svou krßsu nevydß lacino. Musφte za nφ sami dojet lodφ, vystoupit p∞Üky vysoko do hor nebo se vydat po ·zk²ch silnicφch pln²ch zßkrut∙. Zkrßtka chcete-li se dostat k jejφ duÜi, bude vßs to stßt trochu nßmahy.

      Trochu jinß Francie

      Reklamnφ texty turistick²ch kancelß°φ °φkajφ, ₧e na Korsice je vÜechno: p°φmo°skΘ plß₧e i vysokΘ hory, prehistorickΘ pamßtky i bujnß p°φroda, pßlφcφ slunce i mo°skΘ hlubiny s korßly a jin²mi potv∙rkami. Zdß se mi, ₧e reklamnφ texty tentokrßt nep°ehßn∞jφ.

      T∞ch v²jimeΦnostφ je tu ovÜem vφc. Dodal bych, ₧e Korsika sice pat°φ k Francii, ale je natolik svß, ₧e se od kontinentu v²razn∞ liÜφ. Jinß historie dala vzniknout odliÜnΘmu ₧ivotnφmu stylu, k n∞mu₧ jeÜt∞ p°ed sto lety pat°ila krevnφ msta, vendetta. LidΘ tu tolik nesp∞chajφ, ₧ijφ vφc pospolu v₧dy¥ nejv∞tÜφ m∞sto, Ajaccio, mß pouh²ch 60 000 obyvatel. KorsiΦany odliÜuje i to, ₧e vedle francouzÜtiny b∞₧n∞ pou₧φvajφ sv∙j p∙vodnφ jazyk, co₧ je vlastn∞ st°edov∞k² toskßnsk² dialekt italÜtiny. Proto jsou m∞sta a vesnice oznaΦeny tabulkou se dv∞ma jazykov²mi variantami svΘho jmΘna. a aby to nebylo tak jednoduchΘ, mluvφ se tu hned dv∞ma nß°eΦφmi, severnφm a ji₧nφm.

      Na Korsiku nenφ od nßs p°φliÜ daleko, a p°itom je to st°edomo°sk² ostrov se vÜφm vÜudy. Je zajφmavΘ, ₧e i kdy₧ je pom∞rn∞ snadno dostupn² po mo°i z italskΘho Livorna sem dorazφte rychlolodφ za pouhou hodinu a p∙l, z Nice pak za Φty°i hodiny plavby turistΘ ho kupodivu teprve zaΦφnajφ objevovat. Navφc tu pomalu, ale jist∞ ub²vß domßcφch obyvatel. Na sto osmdesßt kilometr∙ dlouhΘm a osmdesßt kilometr∙ ÜirokΘm ostrov∞ jich dnes ₧ije kolem 220 tisφc, a zejmΘna ti mladφ Φφm dßl Φast∞ji odchßzejφ na kontinent za pracφ Φi za studiem.

      Snad vÜichni ostrovanΘ svorn∞ vzpomφnajφ na zaÜlou slßvu Korsiky, na jejφ hrdiny, i kdy₧ si svou vlastnφ minulost nejspφÜ tak trochu lakujφ nar∙₧ovo. Pravda je, ₧e zem∞ prakticky nikdy nem∞la svou vlastnφ vlßdu, v₧dycky pat°ila n∞komu jinΘmu. P°edposlednφ vlßdkyn∞ (Janovskß republika, jφ₧ ostrov pat°il od st°edov∞ku) se dopustila nerozumnΘho Φinu, kdy₧ se v roce 1768 (pouh² rok p°edtφm, ne₧ se tu narodil budoucφ imperßtor Napoleon Bonaparte) Korsiky zbavila tφm, ₧e ji prodala Francouz∙m. Od tΘ doby je ostrov, a₧ na nedlouhΘ epizody z dob boj∙ s Brity a Italy, trvale poΦφtßn k francouzskΘmu ·zemφ.

      Napoleon °ekl: Korsiku poznßm po v∙ni

      Francouzsk² cφsa° Napoleon I., mu₧ malΘho vzr∙stu, ale velk²ch cφl∙, je dodnes nejmilovan∞jÜφm korsick²m rodßkem, a to p°esto, ₧e mu v p°φstavu Calvi vyrostla zdatnß konkurence. Tvrdφ se toti₧, ₧e odsud pochßzel KryÜtof Kolumbus, kter² mß na zdejÜφ citadele takΘ svou bystu, tyΦφcφ se nad lodnφ p°φdφ. HistorikovΘ vÜak tohle tvrzenφ zatφm p°φliÜ vß₧n∞ neberou. Je to p°eci jen u₧ p°es p∙l tisφciletφ, a tak se sv∞dci nehledajφ snadno...

      Zato Napoleon∙v rodn² d∙m v hlavnφm m∞st∞ Ajacciu je "zaruΦen∞ prav²". U₧ lΘta je v n∞m muzeum, vybavenΘ zaruΦen∞ prav²m nßbytkem rodiny Buonaparte, jak se p∙vodn∞ Napoleonovi rodiΦe psali. Nikdo si u₧ dneska nevzpomene, ₧e d∙m Bonapart∙ byl roku 1793 vyplen∞n korsick²mi separatisty. (Napoleon pomohl svΘ matce k ·t∞ku do Francie a takΘ ji i sedm sv²ch sourozenc∙ v Toulonu sßm ₧ivil.) Rozlehl² t°φpatrov² d∙m stojφ v samotnΘm centru m∞sta a jeho expozice zaΦφnajφ u₧ ve sklep∞. Zaryt²ch napoleonist∙ se zmoc≥uje t°es, kdy₧ berou za kliku, kterou pravd∞podobn∞ svφrala ruka sv∞toznßmΘho KorsiΦana. Kustodi vÜak nepietn∞ vyhlφ₧ejφ z oken turisty p°edevÜφm kv∙li frank∙m, kterΘ jim p°inesou.

      Osobnost Napoleona p°itahuje turisty jako magnet, kter² svou sφlu v poslednφch letech jeÜt∞ zesiluje. KorsiΦanΘ ho vÜak nesmφrn∞ mo₧nß a₧ nekriticky ctφ p°edevÜφm proto, ₧e se s nφm identifikujφ. Byl to p°ece jeden z nich. Oni sami mnohdy ₧ijφ s ostrovnφm pocitem odstrΦenosti od velkΘho sv∞ta, ale Napoleon ten pocit p°ekonal a nakonec poko°il skoro celou Evropu. P°ekroΦil nejen sv∙j, ale i jejich stφn. Napoleon, kter² se stal v p∞tat°iceti cφsa°em Francie a sßm o sob∞ °ekl: "╚lov∞k jako jß je bu∩ bohem, nebo ∩ßblem," je pro n∞ doopravdy modlou, nejv∞tÜφm z KorsiΦan∙. A tak nenφ divu, ₧e jeho pomnφky, bysty, vÜemo₧nΘ suven²ry Φi jmΘna v nßzvech ulic a nßm∞stφ najdeme na ka₧dΘm kroku. Je to Napoleon∙v ostrov.

      P∞Üßci i d∞lost°elci mφ°φ do Ajaccia

      Mezi b∞₧n²mi turisty na trajektu mφ°φcφm na Korsiku se letos v polovin∞ Φervna objevily i t°i autobusy se znaΦkou CZ. ZvlßÜtnφ je, ₧e byly obsazeny p°evß₧n∞ mu₧skou Φßstφ populace a sem tam odn∞kud vykoukla Φßst uniformy, historick² klobouk nebo hlave≥ puÜky. A kdybychom nahlΘdli do boΦnφho prostoru pro zavazadla, naÜli bychom tam t°i kan≤ny... Brn∞nskß cestovka Ibis, kterß mß v²hradnφ zastoupenφ korsickΘ nßmo°nφ spoleΦnosti Marittima pro ╚eskou republiku a prodßvß proto i nejlevn∞jÜφ lodnφ lφstky, sem vypravila na sto dvacet napoleonist∙. Ty na st°edomo°sk² ostrov p°ilßkaly NapoleonskΘ dny, slavnost s mezinßrodnφ ·Φastφ konanß poprvΘ v tak velkΘm m∞°φtku na poΦest slavnΘho rodßka.

      Ti mu₧i zralΘho v∞ku si mo₧nß na prvnφ pohled poΦφnajφ poÜetile. OblΘkajφ se do uniforem z doby napoleonsk²ch vßlek, kterΘ si sami uÜili, vybavujφ se zbran∞mi, z nich₧ si v∞tÜinu

      vyrobili podle historick²ch originßl∙, a potom se chovajφ skoro tak, jako vojßci tΘ doby: se°azeni do ·tvar∙ pochodujφ m∞stem (za doprovodu sv²ch ₧en a dφvek p°evleΦen²ch za markytßnky), a pak se na urΦenΘm mφst∞ rozd∞lφ na spojence a nep°ßtele a podle n∞kdejÜφch pravidel ozbrojenΘho boje to do sebe pßlφ ostoÜest. Jsou u toho i ran∞nφ a mrtvφ, ti ale vstßvajφ zßhy po tom, co je sliΦnΘ markytßnky osv∞₧φ lahvφ limonßdy. P°i rannφ toalet∞ v kempu jsem vyslechl vtipnou poznßmku: "ProΦ se holφÜ, v₧dy¥ stejn∞ veΦer padneÜ," °φkal moravsk² Francouz moravskΘmu RakuÜanovi.

      Vypadß to jako klukovskß hra, ale je to spφÜ chlapskß zßbava doprovßzenß spoustou historick²ch znalostφ. VÜak se tomuhle konφΦku v∞nujφ mu₧i nejr∙zn∞jÜφch profesφ, od zßmeΦnφk∙ a ÜofΘr∙ a₧ po lΘka°e, akademickΘho malφ°e, policejnφho radu Φi starostu. Tihle nadÜenci toho v∞dφ hodn∞ o seΦn²ch a paln²ch zbranφch (velitel rakousk²ch granßtnφk∙ je v tomhle oboru soudnφ znalec), o uniformßch a °ßdech, ale pat°φ k tomu i orientace v d∞jinßch 18. a 19. stoletφ na ·rovni vysokoÜkolßka. Samoz°ejm∞, n∞kdo rad∞ji st°φlφ a Üermuje (°ada napoleonist∙ se rekrutuje z °ad Φlen∙ skupin historickΘho Üermu), jinφ znajφ nazpam∞¥ neΦekanΘ podrobnosti z Napoleonova ₧ivota, obdivujφ jeho zßvratnou kariΘru i vßleΦnickΘ schopnosti, dalÜφ jsou zruΦnφ p°i v²rob∞ Üavlφ, puÜek, kan≤n∙ Φi historickΘ v²stroje. Ojedin∞l²m zjevem je t°eba Honza VlΦek z Tvaro₧nΘ, kter² ke ka₧dΘ akci vyrßbφ pam∞tnφ medaili vΦetn∞ ra₧by. I tentokrßt nabφzel Φerstvou napoleonskou medaili s nßpisem Ajaccio 1997.

      Nezvykle i na zkuÜenΘ napoleonisty p∙sobφ Jana Macharikovß, mladß dφvka, kterß se p°evlΘkß za francouzskΘho vojßka, pochoduje s puÜkou na rameni mezi mu₧i, sama si lßduje i st°φlφ. P∙vodn∞ byla ve skupin∞ historickΘho Üermu, pak chodila s napoleonisty jako markytßnka, a₧ si nakonec uÜila uniformu. ObΦas si lidΘ vÜimnou jejφ ₧enskΘ postavy a budφ to veselφ. Jana vÜak svou roli u₧ Φtvrt² rok bere docela vß₧n∞.

      Jak ╚eÜi dobyli ostrov

      M∞l bych spφÜ napsat, ₧e Korsiku dobyli Moravßci, nebo¥ ti m∞li v naÜem stohlavΘm vojsku naprostou p°evahu. Ale tihle mu₧i, p°evt∞lujφcφ se do p°φsluÜnφk∙ cizφch armßd, snad ani nemohou trp∞t p°ehnan²m patriotismem. Ono by se to ani nehodilo v mφst∞, kde svorn∞ vedle sebe pochodujφ Francouzi, ItalovΘ, èv²ca°i, BelgiΦanΘ, RakuÜanΘ, RusovΘ... KoneΦn∞, i v napoleonsk²ch armßdßch slou₧ili p°φsluÜnφci nejr∙zn∞jÜφch nßrod∙ a sßm cφsa° se musel vyrovnat s tφm, ₧e nenφ Francouz. Je mnoho zßznam∙ o tom, ₧e se mu pro jeho cizφ p°φzvuk ostatnφ posmφvali. Nenφ divu, v₧dy¥ se zaΦal uΦit francouzsky a₧ v deseti letech...

      Tu sobotu jako by se Ajaccio probudilo do doby p°ed dv∞ma stoletφmi. Na plßcku u b°ehu mo°e se armßdy stav∞ly do fronty na ob∞d, vφno z demi₧on∙ (plastikov²ch) teklo proudem a vojßci ze znep°ßtelen²ch stran svorn∞ posedßvali pod stromy ve stφnu. Vlevo si belgiΦtφ napoleonistΘ postavili bφlΘ stany s podlahou ze slßmy, tak jak se tßbo°ilo kolem roku 1800. Blφ₧ k silnici si mφstnφ "kupci" rozlo₧ili stßnky, kde se dß koupit vÜechno mo₧nΘ: od cφnov²ch vojßΦk∙ p°es napoleonskΘ grafiky a₧ po autentick² francouzsk² pas, jφm₧ se Napoleon I. zavazuje propustit vßs p°es hranice cφsa°stvφ. Zaplatφte pßr frank∙ a pφsa° do prßzdnΘ kolonky velkΘho listu papφru dopφÜe vaÜe jmΘno, datum narozenφ a povolßnφ. Jak krßsnß iluze!

      P°es m∞sto pochodujφ nekoneΦnΘ zßstupy vojsk obleΦen²ch do nejr∙zn∞jÜφch barev. Je tu i jφzda, sapΘ°i s velk²mi sekyrkami, kapela s historick²mi nßstroji. Nßs tu zastupujφ granßtnφci, myslivci a d∞lost°elci pat°φcφ k rakouskΘ armßd∞, za nimi jdou v modr²ch uniformßch naÜi Francouzi. Je zajφmavΘ, ₧e p°φsluÜnφci nep°ßtelsk²ch armßd se tak trochu odtahujφ i v soukromφ a "p°evlΘknout" uniformu, p°ejφt z jednoho tßbora do druhΘho, je tak°ka nemo₧nΘ. Jedni si z druh²ch d∞lajφ Üoufky, a kdy₧ t°eba rakousk² d∞lost°elec Bo₧ej Urbansk² vleΦe sv∙j p∙llibernφ kan≤n do kopce, za nφm jdoucφ Francouzi ho se zßjmem pozorujφ, ale ₧ßdn² mu nepom∙₧e.

      Na veΦernφ bitvu o citadelu v Ajacciu se musφ ka₧d² p°ipravit. Kanon²°i prohlΘdnou d∞la, p∞Üßci si vyrßb∞jφ nßboje. Do papφrovΘho vßleΦku smotanΘho z novin se nasype asi dvanßct gram∙ ΦernΘho st°elnΘho prachu, na konci se zalepφ a patnßcticentimetrovß patrona je hotova. B∞hem dvou dn∙ jich ka₧d² vyst°φlφ asi padesßt. P°i st°elb∞ vojßk konec papφrovΘ patrony ukousne, odsype prach na pßnviΦku puÜky, zbytek vsype do hlavn∞, ucpe papφrem a udusß nabijßkem. Pazourek v zßmku pak vyk°esß jiskru do prachu a v²sledkem je po°ßdnß rßna, p°i nφ₧ zalΘhajφ uÜi. P°i bitv∞ o citadelu, v kterΘ naÜi hrßli prim, proto₧e majφ s podobn²mi p°edstavenφmi hodn∞ zkuÜenostφ, jsem ohluchl na jedno ucho asi na dv∞ hodiny. Kdy₧ jsem u₧ pot°etφ k°iΦel na jednoho z myslivc∙, jak to d∞lß, ₧e mu ta Ülupka neutrhne uÜi, vyndal si klidn∞ z ucha Üpunt a nevinn∞ se zeptal: "Co₧e?"

      P°ekvapenφm pro m∞ byly rßny z d∞la, p°i nich₧ se st°φlφ papφrov²mi ucpßvkami, a p°esto je i na t°icet metr∙ cφtit prudk² zßvan vzduchu, i kdy₧ tak daleko "st°ela" nedolΘtne. Druh²m Üokem byla bojovß nßlada Rus∙, kte°φ si pod velenφm nemilosrdnΘho generßla Sokolova poΦφnali velice udatn∞, °ekl bych a₧ fanaticky. V roli Francouz∙ Üplhali po dlouh²ch ₧eb°φcφch jen v nepatrnΘm ·hlu op°en²ch o hradebnφ ze∩, jako by ta bitva byla skuteΦnß, jako by jim opravdu Ülo o ₧ivot. NaÜi v roli obrßnc∙ pevnosti z nich m∞li trochu strach, a tak se p°edem dohodlo, ₧e se nep∙jde do souboj∙ "na Üavle". Jeden z Moravßk∙ si z kontaktu s jejich ost°φm, kterΘ mφvajφ oproti vÜem dobr²m mrav∙m nabrouÜenΘ, p°ed Φasem odnesl p∞kn²ch pßr steh∙.

      Druh² den si to naÜe armßdy rozdaly proti sob∞ v malΘm p°φstavu Porto. Potlesk byl ohromn², tak₧e um∞lecky bylo toto m∞sto rozhodn∞ dobyto. Mal² zßdrhel nastal a₧ p°i ukonΦovßnφ bitvy, proto₧e nebyl dßn jasn² povel, kdo ₧e to mß vlastn∞ vyhrßt. Ran∞nφ se zßzraΦn∞ uzdravujφ a vracejφ se do boje, mrtvφ o₧φvajφ a bitva nekonΦφ. A₧ padajφcφ soumrak dal pokyn, ₧e pro dneÜek u₧ toho bylo opravdu dost...

LUBOR FALTEISEK

      http://www.franceway.com/regions/corse
      ObsßhlΘ informace o Korsice

      http://napoleonie-literature.simplenet.com
      Äivot a Φiny Napoleona Bonaparte v mnoha svazcφch a na mnoha strßnkßch