Jedna z diskusφ na nedßvnΘm 32. MFF v Karlov²ch Varech op∞t dokßzala, ₧e n∞kterΘ filmovΘ teoretiky mohou brßt vß₧n∞ jenom jejich kolegovΘ. V socialistick²ch Φasech byla oblφben²m tΘmatem festivalov²ch rokovßnφ t∞chto expert∙ nikoho v ╚echßch netrßpφcφ otßzka prvotnosti formy Φi obsahu, co₧ tehdy kdosi p°irovnal k zßhad∞, byla-li d°φve slepice nebo vejce. Od poΦßtku obdobφ demokratickΘho °eÜφ titφ₧ lidΘ ani pro AmeriΦany neexistujφcφ problΘm rozpor∙ mezi oficißlnφm Hollywoodem a tzv. nezßvisl²m filmem. Tedy tajemstvφ vztahu vejce k slepici a naopak, chceme-li pou₧φt stejnΘho p°φm∞ru. P°itom ka₧d², kdo se alespo≥ trochu zajφmal o filmovou estetiku, samoz°ejm∞ v∞d∞l, ₧e obsahovß i formßlnφ Φßst dφla pat°φ neodd∞liteln∞ k sob∞ a up°ednost≥ovat jednu z nich mohl jen ten, kdo letitΘ zkuÜenosti a pravdy pod°izoval sv²m pseudodialektick²m p°edstavßm. Stejn∞ tak dnes ka₧d², kdo alespo≥ zΦßsti znß filmovou historii, vφ, ₧e tvorba americk²ch re₧isΘr∙, pracujφcφch mimo velkß studia, se s hollywoodskou produkcφ navzßjem obohacujφ ku prosp∞chu kinematografie Spojen²ch stßt∙ a stav∞t je proti sob∞ mohou pouze ti, kdo skuteΦnost ob∞tujφ sv²m p°edsudk∙m. Nßzory lidφ mimo sv∙j okruh ovÜem karlovarÜtφ debatΘ°i nikdy nebrali a neberou v potaz. To u₧ by mohli p°iznat legitimitu i snahßm divßk∙ ne°φdit se kritikou, ale vlastnφm vkusem. A jedna z ·Φastnic vzpomenutΘ letoÜnφ diskuse by nemusela nazvat tento jev "debilizacφ celΘ populace", a pregnantn∞ tak vystihnout ·Φelnost i kulturnφ ·rove≥ t∞chto setkßnφ odbornφk∙.
P°ejd∞me ale rad∞ji k souΦasn²m premiΘrßm a z p°edeÜlΘho si vezm∞me pouΦenφ, ₧e novinß°Ütφ zprost°edkovatelΘ mezi tv∙rci a divßky sm∞jφ na ten Φi onen titul publikum jen upozornit, ne mu ho vÜak vnucovat, a tφm mΘn∞ je urß₧et, nelφbφ-li se mu. A nenφ snad t°eba dodßvat, ₧e to platφ i pro nßsledujφcφ °ßdky.
SkuteΦnost, ₧e hororov² thriller V╪σSKOT (Scream, 1996) je podle tv∙rc∙ urΦen p°edevÜφm mlßde₧i, by asi vyvolala u onΘ karlovarskΘ teoretiΦky mnohem horÜφ v²razy ne₧ ten, jak²m ocenila ΦeskΘ divßky. D∞j historky o ÜφlenΘm vrahovi, kter² bezd∙vodn∞ ubφjφ a roz°ezßvß svΘ ob∞ti, dokud nenφ zast°elen svou p°φtelkynφ, je opravdu na prvnφ dojem a₧ neb²vale drastick², p°i zhlΘdnutφ filmu a pochopenφ nadsßzky i humoru, jimi₧ ho re₧isΘr Wes Craven vybavil, vÜak lze jeho adresnost p°ijmout. Zp∙sob vedenφ mlad²ch herc∙ Neve CampbellovΘ (╚arod∞jky), Drew BarrymoreovΘ (Pistolnice) i Skeeta Ulricha (Poslednφ tanec), mistrovsky zachycenß atmosfΘra m∞steΦka, zachvßcenΘho panikou z "mu₧e s maskou", a ironicky podanΘ prost°edφ st°edoÜkolaΦek, radujφcφch se z neΦekan²ch "vra₧edn²ch prßzdnin", umo₧≥ujφ generaci, tolik milujφcφ krev a hr∙zu v televizi, vid∞t nejen to, po Φem tou₧φ, ale takΘ sebe samu v jakΘmsi zk°ivenΘm zrcadle. A prßv∞ tenhle posun pohledu d∞lß z "V°φskotu" vφc, ne₧ je b∞₧nß hollywoodskß inovace ₧ßnru.
Obnovenß premiΘra protestnφho muzikßlu MiloÜe Formana VLASY (Hair, 1979) by mohla n∞komu p°ipadat pon∞kud pasΘ; koho dnes jeÜt∞ zajφmß vßlka ve Vietnamu. P°φb∞h n∞kolika dn∙ mladφka z Oklahomy, kter² p°ijede v Üedesßt²ch letech kv∙li odvodu do New Yorku, zamiluje se do patricijskΘ dφvky a seznßmφ se s partou hippies, z nich₧ jeden mu chce umo₧nit b²t jeÜt∞ chvφli se svou lßskou, odletφ na vietnamskΘ bojiÜt∞ mφsto n∞ho a padne n∞kde u Danangu, mß vÜak obecnou platnost a trvalΘ hodnoty. SuverΘnnφ Formanova re₧ie proslulΘho jeviÜtnφho dφla z roku 1967, znßmΘ pφsn∞ Galta MacDermota s texty Gerome Ragniho a Jamese Rada v ΦeskΘm p°etlumoΦenφ Ond°eje Hejmy i hereckΘ v²kony Johna Savage (Bφlß smrÜ¥), Beverly D\AngeloovΘ (Bleskov² Jack) a Treata Williamse (Tich² nep°φtel) jsou dodnes strhujφcφ, jak se lze p°esv∞dΦit srovnßnφm s prßv∞ u nßs uvßd∞nou divadelnφ podobou. Najde se jist∞ dost divßk∙, kte°φ si p°ijdou znovu poslechnout stßle ₧ivΘ melodie, a lze jen zßvid∞t t∞m, kdo slavn² hit "Good Morning Starshine" uslyÜφ poprvΘ.
Kriminßlnφ drama ABSOLUTNσ MOC (Absolute Power, 1996), natoΦenΘ re₧isΘrem a p°edstavitelem hlavnφ postavy Clintem Eastwoodem (MadisonskΘ mosty) s Gene Hackmanem (Smrtφcφ lΘΦba) a Scottem Glennem (Odvaha pod palbou) ve vedlejÜφch rolφch, je nevÜednφ variacφ na spojitost moci a korupce. Specialista na krßde₧e Üperk∙ se p°i vloupßnφ do milionß°skΘ vily stane sv∞dkem sch∙zky panφ domu s milencem, kter² se vÜak projevφ jako sexußlnφ sadista, a kdy₧ se ₧ena ubrßnφ no₧em na papφr, dß ji zast°elit svou ochrankou; je to toti₧ prezident Spojen²ch stßt∙. A proto₧e se vra₧da svede na uprchlΘho sv∞dka, nezb²vß zlod∞ji, chce-li se zachrßnit, ne₧ odhalit pravdu, i kdy₧ proti n∞mu stojφ nejmocn∞jÜφ mu₧ zem∞ a jeho zkorumpovanφ pod°φzenφ. Film stojφ za pozornost pro hitchcockovsk² styl vyprßv∞nφ s peΦliv∞ gradovan²m nap∞tφm, jeho p°ednostnφ atrakcφ vÜak bezpochyby bude pro ΦeskΘho divßka pon∞kud zarß₧ejφcφ zpodobenφ sice fiktivnφho, ale p°ece jen nejvyÜÜφho p°edstavitele USA jako bezcharakternφho zvrhlφka; v Americe je z°ejm∞ opravdu vÜechno mo₧nΘ.
TakΘ v hudebnφ komedii VèICHNI ╪σKAJσ: MILUJI T╠ (Everyone Says I Love You, 1996) je re₧isΘr i p°edstavitelem jednΘ ze st∞₧ejnφch rolφ; u Woody Allena (V²st°ely na Broadwayi) je to ovÜem rovn∞₧ p°irozenΘ. Ve svΘm nejnov∞jÜφm titulu se spolu s herci Alanem Aldou (Flirtovßnφ s katastrofou), Goldiφ Hawnovou (Klub odlo₧en²ch ₧en), Juliφ Robertsovou (Mystic Pizza) a dalÜφmi pokusil zobrazit pro n∞ho typickΘ tΘma partnersk²ch a p°φbuzensk²ch vztah∙ jakousi muzikßlovou formou, kterß mß ale k dneÜnφ podob∞ tohoto ₧ßnru dost daleko. MilostnΘ afΘrky Φlen∙ rozv∞tvenΘ rodiny, odehrßvajφcφ se v New Yorku, Benßtkßch a Pa°φ₧i a nepostrßdajφcφ ve svΘm laskav∞ komickΘm pojetφ ani parodii, jφzlivost a ironick² nadhled, jsou proklßdßny nekonvenΦnφmi p∞veck²mi a taneΦnφmi v²stupy, kter²mi jako by tv∙rci vzdßvali hold astairovskΘ Θ°e Hollywoodu t°icßt²ch let. Woody Allen cht∞l podle vlastnφch slov "spφchnout jen zßbavnou konfekci", nast°φhal vÜak na prvot°φdnφ humorn² model, nesoucφ vÜechny znaky osobnosti krejΦφho: chytrost, vtip a p°edevÜφm odzbrojujφcφ "allenovskou" up°φmnost.
Nejv∞tÜφm nßvÜt∞vnick²m lßkadlem akΦnφho thrilleru re₧isΘra Jonathana (Jona) Mostowa ┌NOS (Breakdown, 1997) bude bez ohledu na atraktivnφ podtitul "Bermudsk² troj·helnφk v NevadskΘ pouÜti..." p°ece jen jeho protagonista Kurt Russell (┌t∞k z L.A.). P°itom ten slogan v niΦem nep°ehßnφ: hrdinovi, jedoucφmu autem za nov²m zam∞stnßnφm z Bostonu v Massachusetts p°es celΘ SpojenΘ stßty do kalifornskΘho San Diega, se na p°ehlednΘ a v podstat∞ nudnΘ pφseΦnΘ plßni, kde nenφ ani kam se skr²t, skuteΦn∞ ztratφ man₧elka v podßnφ Kathleen QuinlanovΘ (The Doors). P°esto je to film na sv²ch ÜestaΦty°icet let stßle chlapecky vyhlφ₧ejφcφho Russella, kter² musφ b∞hem pßtrßnφ a rozplΘtßnφ zßhady ·nosu svΘ ₧eny prokazovat nejen hereckΘ, ale i takovΘ fyzickΘ schopnosti, ₧e by mu je mohl leckter² mladÜφ kolega zßvid∞t. A to mu jeÜt∞ scΘnß° p°ikazuje, aby p°i hledßnφ v osam∞l²ch motorestech a zapadl²ch obydlen²ch mφstech p°ekonßval vlastnφ strach, vychßzejφcφ ze skuteΦnosti, ₧e nikomu, koho se ptß, nep°ipadß zmizenφ Φlov∞ka v pouÜti nijak zvlßÜtnφ. Vzdor zdßnlivΘ nepochopitelnosti zcela v∞rohodn² p°φb∞h poskytuje divßk∙m mo₧nost pro₧φt veΦer pln² nevÜednφho vzruÜenφ.
Re₧isΘr Francis Veber, kter² natoΦil francouzskou dobrodru₧nou komedii JAGU┴R (Le Jaguar, 1996), ₧ije a pracuje u₧ deset let v Hollywoodu a na jeho filmu je to vid∞t. Ne snad, ₧e by p∙vodn∞ ·sp∞Ün² scenßrista ztratil sv∙j Üarm rodilΘho Pa°φ₧ana, naopak, jako re₧isΘr si osvojil p°φsloveΦnou americkou profesionalitu a oboje dokßzal spojit v osobit² projev. Bizarnφ p°φhod∞ jihoamerickΘho Üamana, kter² poÜle svΘho francouzskΘho pr∙vodce a nßhodn∞ potkanΘho mladΘho bonvivßna do amazonsk²ch prales∙, aby naÜli jeho odcizenou duÜi, dal spßd, p°esnΘ dßvkovßnφ nap∞tφ, humoru a mystiky i prostor k urΦitΘmu zamyÜlenφ. Dobrodru₧stvφ, p°i kterΘm nep°φliÜ odvß₧n² mladφk, kterΘho hraje Patrik Bruel (Sabrina), nakonec vybojuje za pomoci ob∞tavΘho pr∙vodce, zt∞lesn∞nΘho
Jeanem Renem (Francouzsk² polibek), Üamanovu duÜi a objevφ p°itom i svoji, je zßrove≥ srovnßnφm pragmatick²ch hodnot tzv. civilizovanΘho ₧ivota s duchovnφm p°φstupem bytφ pokrokem nedotΦenΘho. A t°eba₧e se srovnßvß pomocφ vß₧n∞ uplat≥ovanΘho nßsilφ a stejn∞ vß₧n∞ mφn∞nΘ magie, o sm∞ÜnΘ a komickΘ situace nouze rozhodn∞ nenφ.
Nakonec se dnes nelze nezmφnit o politickΘ detektivce Dwighta Littlea VRAÄDA V 1600 (Murder at 1600), kterß u₧ nßzvem (1600 je Φφslo popisnΘ BφlΘho domu ve Washingtonu) dßvß najevo, ₧e v nφ op∞t vystupuje prezident Spojen²ch stßt∙, v poslednφ dob∞ tak oblφbenß postava americk²ch titul∙. I kdy₧ je v tomto p°φpad∞ prost chlφpnΘ zvrßcenosti svΘho kolegy z "Absolutnφ moci", nutnou z°ejm∞ nemorßlnost p°edvßdφ alespo≥ jeho filmov² syn, tou₧φcφ pomilovat se v ka₧dΘm pokoji tradiΦnφho sφdla hlavy USA s jinou ₧enou. Nelze p°itom nevzpomenout na filmy "Zavra₧d∞nφ" (Assassination, 1986) a "Dave" (1993), kde zase man₧elky prezident∙ jsou na pßny; tΘm∞° to vypadß, ₧e se do BφlΘho domu dostßvajφ, alespo≥ podle Hollywoodu, jenom sexußln∞ neukojenΘ rodinky. Ale vß₧n∞: ve "Vra₧d∞ v 1600" jde o spiknutφ, kterΘ mß dohnat prvnφho mu₧e Unie k vyhlßÜenφ vßlky Severnφ Koreji, a hrajφ v nφ Wesley Snipes (Fanatik), u nßs zatφm neznßm² Daniel Benzali, Diane Laneovß (Soudce Dredd), v nezvyklΘ ·loze i Alan Alda. Jako pohled do zßkulisφ je, nehled∞ k t≤nu p°edchozφch °ßdek, solidn∞ natoΦenß a docela zajφmavß.
...FILMA╪I...
Jedno jmΘno p°edstavitele dvou hereck²ch typ∙ a t°φ filmov²ch profesφ, kterΘ se v dneÜnφch nabφdkßch objevilo, stojφ opravdu za pozornost: americk² herec, re₧isΘr a producent CLINT EASTWOOD.
Kdy₧ v roce 1992 psali po ud∞lenφ Oscar∙ novinß°i o "holdu mu₧i, kter² tak vytrvale hledal svou p°edstavu, a₧ se stal legendou", o "uznßnφ Φlov∞ka, kter² zmodernizoval nejznßm∞jÜφ ₧ßnry americkΘ kinematografie, ani₧ by je zniΦil", a o "ocen∞nφ osobnosti, kterß svou filmovou vÜestrannostφ p°ipomφnß hollywoodskΘ pion²ry", m∞li v₧dy na mysli pouze jednoho z t∞ch, kdo tehdy pozlacenou Academy Award obdr₧eli.
Clinton Eastwood se narodil 31. kv∞tna 1930 v San Francisku v pom∞rn∞ chudΘ rodin∞ a po ukonΦenφ st°ednφ Ükoly se proto ₧ivil jako topiΦ u vysokΘ pece, d°evorubec a pumpa°, Φty°i roky strßvil na vojn∞, a kdy₧ se po demobilizaci rozhodl stßt se hercem, trvalo p∞t let, ne₧ byl po epizodßch a B-filmech anga₧ovßn do v∞tÜφ role v TV serißlu "Tisφc mil prachu" (Rawhide, 1959-1964). ┌sp∞ch m∞l za nßsledek °adu nabφdek, z nich₧ si p°ekvapiv∞ vybral prßci v italskΘm filmu nep°φliÜ znßmΘho re₧isΘra Sergia Leoneho, jeho₧ scΘnß° vyhovoval, podle vlastnφch hercov²ch slov, jeho p°edstavßm. Nem²lil se; dnes u₧ slavnΘ tituly "Pro hrst dolar∙" (Per un pugno di dollari, 1964), "Pro n∞kolik dolar∙ navφc" (Per quelche dollaro in piu`, 1965) a "Hodn², zl², oÜkliv²" (Il buono, il brutto, il cattivo, 1966) daly vznik nejen tzv. "spaghetti westernu" a mezinßrodnφ popularit∞ Clinta Eastwooda, ale ud∞laly z jeho postavy Mu₧e beze jmΘna (The Man With No Name) divßck² pojem.
Ve sv²ch hrdinech spojil mlad² zaΦßteΦnφk vlastnosti dvou nejuznßvan∞jÜφch protagonist∙ p°φb∞h∙ z DivokΘho zßpadu; tvrdost a odvahu Johna Waynea s citlivostφ a lidsk²m pochopenφm Randolpha Scotta. A tomuto pojetφ z∙stal v∞rn² i v dob∞, kdy u₧ byl uznßvanou hv∞zdou film∙, z nich₧ nejv∞tÜφho ohlasu dosßhly "Tulßk Üir²ch plßnφ" (High Plains Drifter, 1972), "Psanec Josey Wales" (The Outlaw Josey Wales, 1976), "Bled² jezdec" (Pale Rider, 1985) a Φty°mi Oscary ov∞nΦenΘ ₧ivotnφ dφlo "Nesmi°itelnφ" (Unforgiven, 1992). Nejvlastn∞jÜφ americk² ₧ßnr zmodernizoval tφm, ₧e mu dal novou inspiraci, vychßzejφcφ z tra-dice.
T°eba₧e v roce 1969 zalo₧il spoleΦnost Malpaso a stal se producentem a v∞tÜinou i re₧isΘrem sv²ch fil-m∙, z∙stal p°edevÜφm hercem, kter² cht∞l svou p°edstavu hrdiny uplatnit i v jinΘ podob∞. Jeho stojednadevadesßt centimetr∙ vysokß postava, tvß°, p°ipomφnajφcφ hrub∞ vyd∞lanou k∙₧i, ledov² pohled a pomalß, tΘm∞° ospalß mluva se asi hodφ vφce do sedla kon∞ ne₧ do zßkoutφ losangeleskΘho podsv∞tφ, ale inspektorem Harry Callahanem z gangsterskΘho thrilleru "Drsn² Harry" (Dirty Harry, 1971) a jeho Φty° pokraΦovßnφ, se pln∞ vyrovnal legendßrnφm p°edstavitel∙m dalÜφho v²sostn∞ hollywoodskΘho ₧ßnru, jak²mi byli James Cagney a Humphrey Bogart. Policisty, "tuh²mi jak nehet u palce", vytvo°il Eastwood ve filmu "Äelezn² stisk" (The Gauntlet, 1977), "Stahujφcφ se smyΦka" (Tightrope, 1984) a "ZelenßΦ" (The Rookie, 1990) sv∙j druh² hereck² typ, p∙sobφcφ mo₧nß mΘn∞ emotivn∞ ne₧ prvnφ, ale stejn∞ nep°ehlΘdnuteln². Drsn² Harry je vlastn∞ zase jenom osam∞l² Mu₧ beze jmΘna, p°enesen² z prΘrie do velkom∞sta.
Jako herec, re₧isΘr a producent se zatφm podφlel Clint Eastwood na padesßti sedmi titulech, mezi kter²mi jsou samoz°ejm∞ i komedißlnφ, dobrodru₧nΘ, vßleΦnΘ a melodramatickΘ p°φb∞hy. S ·sp∞chem se pokusil ve filmech "Nat°ete sv∙j v∙z" (Paint Your Wagon, 1969) a "Bird" (1988) zvlßdnout i t°etφ typick² americk² ₧ßnr muzikßl, ale v podv∞domφ publika a kritiky z∙stßvß a z°ejm∞ z∙stane osobit²m tv∙rcem a p°edstavitelem tradiΦn∞ Φestn²ch, jenom na sebe se spolΘhajφcφch kovboj∙ a policist∙.
...A SV╠T FILMU.
Proto₧e minule zcela zaplnil tuto Φßst povφdßnφ "Duke" Wayne a na filmy nezbyl prostor, pokusφm se dnes tuto chybu napravit a na dvou p°φkladech ukßzat, jak rozdφlnΘ jsou d∙vody a Φas, pot°ebnΘ ke vzniku kultovnφho oce≥ovßnφ toho kterΘho titulu.
Nap°φklad znovu p°ipomenut² John Wayne nehraje ve westernu Howarda Hawkse "Rio Bravo" z roku 1959 o nic lΘpe ne₧ v jin²ch, a p°esto byl ze vÜech jeho mnohem v²pravn∞jÜφch projekt∙ prßv∞ tenhle, na prvnφ pohled nep°φliÜ nßkladn² a spφÜe skromn² film, oznaΦen u₧ nedlouho po premiΘ°e za puncovnφ klasiku. P°itom i jednoduch² d∞j scΘnß°e Julese Furthmana a Leigha Bracketta jako by odpovφdal nφzkΘmu rozpoΦtu: Üerif Johnny T. (John Wayne), podporovßn jen potuln²m opileck²m kovbojem Dudem (Dean Martin) a mladiΦk²m zelenßΦem, zvan²m Colorado (Rick Nelson), se sna₧φ ubrßnit celu za svou strß₧nicφ p°ed ·toky ranΦerskΘho klanu Burdettovc∙, kte°φ cht∞jφ osvobodit z v∞zenφ jednoho ze sv²ch Φlen∙. Stejn∞ ochuzen∞ p∙sobφ zpoΦßtku i absence obvykl²ch zßb∞r∙ prΘrijnφch plßnφ, stßd dobytka v krajin∞ a cvßlajφcφch jezdc∙ na obzoru, ovÜem jen do chvφle, ne₧ se zaΦne projevovat
ctnost, kterou ze svΘ nouze tento m∞stsk² western dokßzal ud∞lat.
Re₧isΘr Hawks, kter² v₧dy tvrdil, ₧e dobrΘmu p°φb∞hu staΦφ t°i Φty°i silnΘ scΘny, p°edstavujφcφ hrdiny v akci a zbytek ₧e u₧ se dovyprßvφ, ilustroval sice svoje nßzory promyÜlen²m st°φdßnφm dramatick²ch nßjezd∙ na Üerifovu ·°adovnu s klidn∞jÜφmi pasß₧emi, odhalujφcφmi charaktery protagonist∙, vynalΘzav∞ inscenoval choreografii st°eleck²ch souboj∙ a dbal, aby ·st°ednφ pφse≥ Dimitri Tiomkina "My Riffle, My Ponny and Me" m∞la kvalitu budoucφho country hitu, ale nejv²znamn∞jÜφ bylo jeho odvß₧nΘ rozhodnutφ vyjßd°it obraz doby i poetiku ₧ßnru v²luΦn∞ na jednßnφ a myÜlenφ v²razn∞ individualizovan²ch postav.
Mo₧nß prßv∞ touto snahou o psychologickou v∞rohodnost, u kovbojsk²ch historek dotud neobvyklou, je "Rio Bravo" tak v²jimeΦnΘ a uctφvanΘ jak divßky, tak kritikou. A urΦit∞ jeho ·sp∞chem byl veden Howard Hawks, kdy₧ si jen mßlo obm∞n∞n² d∞jov² p∙dorys zopakoval v dalÜφm westernu "El Dorado" v roce 1966, nemluv∞ u₧ o Johnu Carpenterovi, kter² pou₧il stejnΘho modelu i pro jinou ₧ßnrovou oblast v thrilleru "┌t∞k na 13. okrsek" (Assault on Precinct 13, 1976).
Zcela jin² osud potkal o dvacet let pozd∞ji produkci, pova₧ovanou u₧ p°edem za pretendenta kultu vÜech kult∙. VßleΦnΘ drama Francise Forda Coppoly "Apokalypsa" (Apocalypse Now, 1979) bylo oΦekßvßno jako pokus o rozpt²lenφ tzv. "vietnamskΘho syndromu" pochybnostφ, ovlßdajφcφch AmeriΦany po roce 1975, kdy museli p°enechat hanojsk²m komunist∙m, podporovan²m sov∞tsk²m Ruskem, i ji₧nφ Φßst zem∞, kterou tak dlouho pomßhali hßjit. ProblΘm byl ovÜem v tom, ₧e Coppolu otßzka, na Φφ stran∞ je pravda, zajφmala ze vÜeho nejmΘn∞. Cht∞l ukßzat, ₧e vßlka niΦφ vÜechny pravdy a nakonec i jejich nositele. Podle motiv∙ povφdky Josepha Conrada "Srdce temnoty" (Heart of Darkness, 1902) napsal s Johnem Miliusem scΘnß°, jeho₧ d∞j p°evedl z Afriky minulΘho stoletφ do Asie roku 1969, a st°etnutφ belgickΘho dobrodruha s p°φrodnφmi silami v n∞m nahradil soubojem americkΘho kapitßna Willarda (Martin Sheen) s plukovnφkem Zelen²ch baret∙ Kurtzem (Marlon Brando), kter² zeÜφlel, dezertoval do d₧ungle a spolu s tamnφmi divok²mi kmeny vede svou vlastnφ zr∙dnou vßlku proti vÜem.
NatßΦenφ na Filipφnßch trvalo t°i roky, dokonΦenφ filmu bylo stßle odklßdßno a prßce se tak prodlu₧ovala, ₧e ho novinß°i zaΦali mφsto "Apocalypse Now" (Nyn∞jÜφ apokalypsa) naz²vat ironicky "Apocalypsa Later" (Pozd∞jÜφ apokalypsa). To samoz°ejm∞ jenom zvyÜovalo zv∞davost ve°ejnosti, a kdy₧ p°ece jen p°iÜla premiΘra, nßvÜt∞vnost byla v prvnφch dnech obrovskß. Zßhy se vÜak ukßzalo, ₧e ani hv∞zdnΘ obsazenφ dalÜφch rolφ Robertem Duvallem jako frajersk²m podplukovnφkem Kilgorem a Dennisem Hopperem v postav∞ v∞Φn∞ zfetovanΘho fotoreportΘra, ani nevφdan∞ aran₧ovanΘ bitevnφ scΘny, nemohou zabrßnit vÜeobecnΘ divßckΘ rozpaΦitosti, vypl²vajφcφ z nepochopenφ ·myslu tv∙rc∙. ZklamanΘ publikum, kterΘ oΦekßvalo n∞co jinΘho, neovlivnily Zlatß palma v Cannes 1979, Üest nominacφ a ud∞lenφ dvou Oscar∙, tφm mΘn∞ pak odbornß kritika; "vietnamsk² syndrom", zavin∞n² nikoliv slibem, kterΘ SpojenΘ stßty zemφm jihov²chodnφ Asie daly, ale skuteΦnostφ, ₧e je odchodem ze Saigonu nedokßzaly splnit, byl jeÜt∞ stßle ₧iv² a neumo₧≥oval nutn² nadhled.
Teprve devadesßtß lΘta, kterß p°inesla AmeriΦan∙m bleskovΘ vφt∞zstvφ v PerskΘm zßlivu a Rus∙m nucen² odsun z Afghßnistßnu, umo₧nila spolu s Φasem zapomenout na n∞kdejÜφ poko°enφ a zaznamenala i rehabilitaci st∞₧ejnφho Coppolova filmu, p°ijφmanΘho koneΦn∞ tak, jak byl mφn∞n. Na rozdφl od literatury je pochopenφ dφla po patnßcti letech od doby vzniku jev v kinematografii v²jimeΦn², skuteΦnostφ vÜak z∙stßvß, ₧e kultovnφ postavenφ "Apokalypsy" je dnes neot°esitelnΘ.
Karel Cop