K poΦφtaΦ∙m, Internetu a modern∞jÜφm technologiφm v∙bec se dostal, jak u₧ to dnes b²vß, dφky synovi, ale i okolnosti, ₧e pracuje na pam∞tech ΦeskΘho milionß°e v Americe.

Kdo jel p°ed deseti lety noΦnφm vlakem z Mnichova do Prahy, znß jist∞ malΘ nßdra₧φ pßr kilometr∙ p°ed Φesk²mi hranicemi, kde tehdejÜφ n∞meckΘ drßhy konΦily a muselo se hodinu Φekat na jedin² vagon ╚SD. Vyjφ₧d∞l kolem p∙lnoci zpod ₧eleznΘ opony. Sv∞t socialismu se na n∞meckΘ ·zemφ plazil pro svΘ d∞ti.

M∞l jsem stφsn∞n² pocit a chvφlemi dokonce strach, ₧e se stane n∞co nep°edvφdatelnΘho, ₧e n∞kde n∞co exploduje a zastavφ Φas. Malφ Turci, kte°φ ₧ebrali o drobnΘ, ve mn∞ vzbudili podez°enφ, ₧e m∞ cht∞jφ okrßst, narkoman, kter² si n∞co povφdal sßm pro sebe, mi v m²ch p°edstavßch rusky vyhro₧oval, d∞vka v ΦervenΘm, kterß p°ede mnou a₧ do Landshutu tarasila uliΦku, mi necht∞la uvolnit pr∙chod. Vracel jsem se s propadlou v²jezdnφ dolo₧kou z pokusu o emigraci a byl jsem p°esv∞dΦen, ₧e mne hned za hranicemi zatknou. U₧ po mn∞ matka vlast natahuje neviditelnß chapadla. Matka -- vlast, matka -- chobotnice.

V krychlovΘ mφstnosti se zav°en²m bufetem se nßs na laviΦkßch krΦilo asi deset. Nikomu nebylo do °eΦi, venku padal mokr² snφh, ka₧dou vte°inu s cvaknutφm poskoΦila ruΦiΦka na elektrick²ch hodinßch. Nßhle do Φekßrny vstoupila zvenku, ne z peronu ale z ulice, drobnß Üedivß ₧ena ve sportovnφm t°φΦtvr¥ßku zastaralΘho st°ihu, jak²m se kdysi °φkalo bombajky. Sedla si proti mn∞, zdvihla tvß° a usmßla se. Odkud ji znßm? Musφm ji znßt! Vid∞l jsem sn∞d², kulat² obliΦej, rty sta₧enΘ do n∞₧nΘho a p°i tom trpkΘho ·sm∞vu a vrßsky... ty jsem zpozoroval, a₧ kdy₧ jsem si nasadil br²le... jemnΘ p°edivo tisφc∙ vrßsek, obklopujφcφch Φernohorsky ΦernΘ oΦi, nen∞meckΘ, praslovanskΘ oΦi, i kdy₧ ta ₧ena byla N∞mka. Vrßtil jsem se v databazi svΘ pam∞ti o pßr desφtek let zpßtky, p°ed druhou sv∞tovou vßlku. Proti mn∞ sed∞la skoro nepochybn∞ Anna Burmestrovß z Liberce, Windgasse l, dcera Oscara Burmestra, mΘho kantora z p°edvßleΦnΘ obecnΘ Ükoly. Oba jsme se cht∞li rozhovo°it, ale okam₧it∞ jsme oba ztichli. Le₧ela mezi nßmi propast, hlubokß jako smrt.

To rßno, kdy skonΦila druhß sv∞tovß vßlka, mi bylo patnßct let. Chodil jsem po Hradci KrßlovΘ v ΦervenΘ sokolskΘ koÜili, vφtal rusßky a ₧asl nad do tΘ doby nevφdan²mi pouliΦnφmi jevy. N∞jak² grßzl nafackoval p°edvßleΦnΘmu ΦeskΘmu d∙stojnφkovi, navleΦenΘmu do naftalφnem vonφcφ uniformy, kter² se pokouÜel po letech spokojenΘho sou₧itφ s okupanty °φdit na k°i₧ovatce proud vφt∞zn²ch tank∙. N∞jacφ RusovΘ post°φleli ze samopal∙ jinΘ Rusy, vßleΦnΘ zajatce, radujφcφ se ze dne osvobozenφ. NßÜ soused, do vΦerejÜka N∞mec, se stal ╚echem, a s p∞ticφpou hv∞zdou na saku se za flaÜku domßcφ Ü≥ßby vezl ve velitelskΘm d₧φpu rudΘho kapitßna. Vlasta Mr≥ßk, osmnßctilet² holomek z naÜφ ulice, mne vyzval, abych spoleΦn∞ s nφm vstoupil do RevoluΦnφ gardy.

Mr≥ßk se v mΘm prost°edφ vyznaΦoval tφm, ₧e "vyÜel Ükolu ve trojce". To znamenß, ₧e se jeho zßkladnφ vzd∞lßnφ omezovalo na podpis, sΦφtßnφ jednoduch²ch Φφsel a znalost n∞kolika n∞meck²ch slov, hlavn∞ povel∙. Ty m∞l v hlav∞ ze zßkladnφho v²cviku v Kuratoriu pro mlßde₧ protektorßtu ╚echy a Morava. P°iznßm se, ₧e jsem ho u₧ dlouho obdivoval, proto₧e mne nauΦil jezdit v²tahem a v sobotu veΦer kou°it cigarety, kterΘ balil z list∙ ke°e, politΘho naftou. VyznaΦoval se flßkaΦskou ch∙zφ, nosil havla a plival na t°i metry kolem sebe, a to i v TΘrßku, kde pracoval jako pomocn² d∞lnφk. ╚asto se vychloubal, ₧e u₧ nenφ panic, ale proto₧e jsme znali jeho milenku, Φty°icetiletou alkoholiΦku Matraci, ztratil mezi nßmi jako donchußn kredit.

To rßno, kdy skonΦila druhß sv∞tovß vßlka, jsme se spolu stali revoluΦnφmi gardisty. Na stinnΘm dvo°e jakΘhosi ·°adu jsem v tlaΦenici zpocen²ch chlap∙, ch°estφcφch uzßv∞ry fasovan²ch puÜek, bez uzard∞nφ prohlßsil, ₧e je mi osmnßct a zapsal se na n∞jak² seznam. SpoleΦn∞ s Mr≥ßkem a s dalÜφm troubou, kter² se okam₧it∞ zase zdejchnul, jsme byli p°id∞leni k °idiΦi rozvrzanΘho fabrickΘho nßkla∩ßku jako zßvoznφci a plnili jsme prvnφ bojov² ·kol. Odjeli jsme n∞kam do skladu a nalo₧ili korbu cigaretami Sondermischung. Ty cigarety byly ·dajn∞ urΦeny partyzßnsk²m oddφl∙m v Sudetech, a tak jsme tent²₧ den naveΦer vyrazili k severu.

Nastala jedna z prvnφch nocφ bez zatemn∞nφ. NaÜe auto bylo stßle jeÜt∞ vybaveno maskovacφmi sv∞tly, a proto jsme a₧ do p∙lnoci projφ₧d∞li hlubok²mi lesy tΘm∞° poslepu. Sem tam se °idiΦ odvß₧il zahoukat na chraptiv² klakson. Na jednΘ z k°i₧ovatek jsme zastavili a prohlφ₧eli si protektorßtnφ mapu, kdy₧ jsme se nßhle dostali do obklφΦenφ asi deseti postav. SpφÜ jsme cφtili ne₧ vid∞li, ₧e na nßs jsou namφ°enΘ puÜky. Nemohli jsme v∞d∞t, jestli mu₧i kolem nßs nejsou N∞mci, a tak jsme z∙stali tiÜe sed∞t naho°e na cigaretßch a Φekali, co nastane.

Mrknem se na to, pßni, °ekl n∞kdo Φesky a na korbu zaΦal Üplhat chlap v celt∞. Kdy₧ Mr≥ßk zjistil, ₧e noΦnφ stφny jsou ╚eÜi, za°val stßt, dol∙, hajzli, sem nikdo nepoleze, kurva! Chlap si nßs prohlΘdl, otoΦil se do tmy a povφdß jsou tady n∞jak² d∞ti, Lojzo, a lezl dßl. -- Nebylo to snadnΘ, proto₧e postranice byla zav°enß. Padej dol∙, jeΦel Mr≥ßk a jß ho nßhle nepoznßval. Prom∞nil se v zu°ivce s vysunutou bradou a s oΦima, pln²ma nenßvisti. V minut∞ se stal strojem, vojßkem v bojovΘ pohotovosti.

Dol∙!

Na mou duÜi!... D∞ti!

Chlap se cht∞l zasmßt, ale nezasmßl. Mr≥ßk ho kopl do prsou. P°epadl p°es postranici, s ₧uchnutφm slet∞l na asfalt a z∙stal nehybn∞ le₧et. Ub∞hly t°i tichΘ vte°iny. Pak zana°φkal startΘr, nßÜ au¥ßk sebou Ükubl a vyrazili jsme z obklφΦenφ.

Mr≥ßk °val radostφ, jß buÜil p∞stmi do st°echy kabiny a auto jelo jako o zßvod. Asi po p∞ti kilometrech jsme ucφtili pod koly drnΦet dla₧bu. ╚ekal jsem, ₧e °idiΦ zastavφ, ale auto jen bravurn∞ zatßΦelo z ulice do ulice, a₧ naÜlo otev°enou stodolu a vklouzlo i s nßmi dovnit°.

Padejte, zmetci, °ekl °idiΦ, kdy₧ jsme slezli na mlat a vyjukan∞ se rozhlφ₧eli kolem.

Co blbneÜ, ozval se jeden ze dvou mu₧∙, kte°φ v lese naskoΦili k n∞mu do kabiny, p°ece to nebudeme sklßdat sami?

Tak se stalo, ₧e jsme ve svΘ revoluΦnφ Φinnosti i tady pokraΦovali jako skladnφci. Slo₧ili jsme a peΦliv∞ srovnali cel² nßklad cigaret, urΦen² pro Φern² trh, a pak nßs teprve vykopali ze vrat.

N∞kolik hodin jsme prospali v k°ovφ a n∞kolik dalÜφch se trmßceli krajinou pod kopcem se z°φceninou. NaveΦer jsme dostali hlad. Vlezli jsme do chalupy o samot∞, kde bylo jen nemluvn∞ a hrbatß babiΦka. Vysv∞tlili jsme, ₧e jsme revoluΦnφ gardistΘ, a kdy₧ nßm ukrojila chleba, sßhl Mr≥ßk na almaru pro pekßΦ s ku°etem a m∞li jsme i p°φlohu.

Pomalu jsme putovali dßl. Bylo nßm jako na trampu. Co jsme pot°ebovali, to jsme si ukradli, staΦilo zach°estit flintou a vydr₧et pßr nadßvek. U Turnova jsme se dali dohromady s partou Pra₧ßk∙, takΘ revoluΦnφch gardist∙, od nich₧ jsme za nohu salßmu zφskali pistole a dva balφΦky nßboj∙. Druh² den jsme dorazili do oblasti, osφdlenΘ N∞mci. Ve sva₧itΘ krajin∞ jsme s pou₧itφm ekrazitu a rozbuÜek, zφskan²ch v lomu, vyhodili do pov∞t°φ n∞kolik prßzdn²ch barßk∙ a podφleli se na odzbrojovßnφ n∞meckΘho motorizovanΘho praporu. To jsme u₧ byli souΦßstφ organizovanΘ polovojenskΘ jednotky, kde se obΦas nastupovalo do °ady a kde na nßs °valy Üar₧e.

Bßl jsem se. Byl jsem mal², mezi sv²mi vrstevnφky skoro nejmenÜφ, a chlßpci s rud²mi pßskami na rukßvech, jakou jsem nosil i jß, mne m∞li za pucfleka. Neustßle na mne n∞kdo °val. Odzbrojovßnφ bylo nebezpeΦnΘ. P°ebφrali jsme i svazky granßt∙ a miny, kterΘ se musely zneÜkod≥ovat. Provßd∞l to uΦitel z Turnova, kter² to pr² um∞l. Jednou naveΦer ho to stßlo ₧ivot.

Vlastu Mr≥ßka jsem stßle nepoznßval. Zdrsn∞l, zchlapÜt∞l, a hlavn∞ zvß₧n∞l. Skoro se mnou nemluvil a tvß°il se zavile. Nep°etr₧it∞ si pohrßval se zbran∞mi. ╚istil je, mφ°il jimi na r∙znΘ cφle nebo je alespo≥ pot∞₧kßval. Mluvil se mnou p°es rameno. Moje p°φtomnost ho zjevn∞ obt∞₧ovala. Pro jeho rodφcφ se zupßctvφ jsem byl moc slab². Jednou hodil z prudkΘho svahu granßt na st°echu chalupy v Kate°inkßch. Smßl se lidem, kte°φ v panice vyb∞hli ven. Mn∞ se to nelφbilo a zaΦal jsem na n∞j n∞co °vßt. To ho rozzu°ilo. Uhodil mne do brady a kopl do b°icha.

V Liberci nßs ubytovali v palßci Winkler, v devφtipatrovΘ budov∞ na SoukennΘm nßm∞stφ, tehdy jeÜt∞ Tuchplatzu. Z okna jsem vid∞l p°es nyn∞jÜφ K-Markt a₧ do R∙₧odolu, na nßÜ n∞kdejÜφ d∙m, kter² se p°ed lety, kdy₧ nßs odtud vyhnali henleinovci, stal domovem Hitlerovy mlßde₧e. U branky, kterou jsem jako dφt∞ utφkal rodiΦ∙m na ulici, stßla strß₧nφ budka. UliΦky, zßkoutφ a ohrady podΘl Nisy, kde jsem se toulßval s klukovsk²m lukem a Üφpy, jsem skoro nepoznßval. Um∞l jsem si p°edstavit jen valnφky, pe°iny a rozÜklebenΘ ksichty, jak nßs tenkrßt hnali.

Po veΦerech jsem bloudil kolem nßm∞stφ, prohlφ₧el si starΘ n∞meckΘ fotografie p°ed zav°en²mi biografy, lezl do nabit²ch kavßren a putyk a ztrßcel se ve vylidn∞n²ch ka≥onech postrannφch ulic. P°ed p∙lnocφ jsem se natßhl v palßci Winkler na slamnφk a usnul ve v∙ni vojny, smradlav²ch onucφ, tabßku a kmφnky.

P°es den jsem stßval na strß₧i p°ed nov∞ z°φzen²m ·°adem, kde se prodßvaly ╚ech∙m nemovitosti po N∞mcφch. Jako strß₧n² jsem tu byl ·pln∞ zbyteΦn², ale dali mi rozkaz a jß ho musel plnit. Myslel jsem na Mr≥ßka, na jeho noΦnφ °eΦi o ₧ensk²ch, ╚eÜkßch, N∞mkßch i Rusandßch. ZvlßÜ¥ Rusandy s vojensky oholen²mi podb°iÜky pr² byly parßdnφ kusy. Kdo v Sudetech vÜecko nep°efikne, je v∙l. Z nudy jsem koukal po ₧ensk²ch. U₧ zdßlky jsem si vybφral holky, kterΘ stßly za h°φch. VÜechny jsem obklopil aureolou obdivu, tak₧e se ke mn∞ blφ₧ily jakoby v pr∙svitnΘ bublin∞. Jedna provlßla po mΘm chodnφku zav∞Üena na oblaku zlat²ch vlas∙, jinß mne omßmila v∙nφ t∞la, t°etφ stΘkaly po tvß°i slzy. Dφval jsem se na n∞ jako na stvo°enφ, vlßdnoucφ neznßmou silou. P°itahovaly mne. Byly blφzko a p°i tom nedostupnΘ. N∞kterΘ m∞ly urΦit∞ stejnΘ chut∞ jako jß, ale nedokßzal jsem je oslovit.

SirΘna ohlßsila poledne. Zaregistroval jsem pohyb, kter² se mi zdßl znßm² z p°edvßleΦnΘ doby. Dφvka, kterß se blφ₧ila od divadla, m∞la ΦernΘ kudrnatΘ vlasy, sn∞dou ple¥ a sn∞hobφlΘ zuby, co₧ jsem nevid∞l, ale v∞d∞l, a jejφ krok byl a₧ groteskn∞ frivolnφ. P∙sobila to nepatrnß vada, nßsledek d∞tskΘ obrny. Blφ₧ila se ke mn∞ Annchen Burmestrovß z Windgasse, hv∞zda m²ch p°edvßleΦn²ch her. Zastavila se, nev∞°φcn∞ zakroutila hlavou a zaΦala si zavazovat tkaniΦku , proto₧e se mnou cht∞la mluvit jako jß s nφ, a bylo jφ stejn∞ jako mn∞ jasnΘ, ₧e se to musφ provΘst tajn∞. Hele, Mojmφrku, °ekla do zem∞, tohle je na mou duÜi velkej g≤l, ty vypadßÜ jako Leutenant od Kindergarten! Zn∞lo to pra₧ßcky, jejφ mßma byla ╚eÜka ze Äi₧kova. Vyrostlas, Annchen, °ekl jsem, u₧ je z tebe ₧enskß, co d∞laj vaÜi? Sejdeme se? Kde na m∞ budeÜ Φekat? U vßs v chodb∞? P°φsahej! P°ij∩ ale bez flinty, °ekla. Byla to ta nejkratÜφ mφrovß konference na sv∞t∞.

Mr≥ßk se povaloval na slamnφku a vle₧e Φistil puÜku. ObΦas si cvakl kmφnky a krknul, aby se neliÜil od dalÜφch manφk∙, s nimi₧ jsme v jednΘ mφstnosti t°etφho poschodφ palßce Winkler marnili Φas. Se₧eneÜ n∞jak² pivo, zavelel mi, t°eba maffersdorfsk², ale pivo. Nemßm Φas, °ekl jsem, veΦer mßm rande. Kde, °ekl, ani₧ zdvihl hlavu. Ve Windgasse, ale to ty stejn∞ nevφÜ, kde to je, ty vole blbej, pokraΦoval jsem, co je mu po tom, proΦ chce v∞d∞t, kde mßm rande, ₧e? Ve Windgasse? Jo. V kvart²ru? Jo. Rovnou v kvart²ru? Jo. Reagoval neΦekan∞. Vezmi m∞ s sebou, Mojdo, co ti to ud∞lß? T°eba nßm ta ko¥ulda dß ob∞ma! Kopl jsem mu do flaÜky, kterß se odkulila a₧ doprost°ed cimry. Urazil mne. Promluvit o Annchen jako o ko¥uld∞ a ₧e dß ob∞ma, byla pro mne svatokrßde₧, za kterou jsem byl ochoten padnout. V ₧ivot∞ jsem n∞co tak sprostΘho neslyÜel. Ale nebyl Φas na...v∙bec na nic nebyl Φas. UslyÜeli jsme komisnφ hlas z chodby, Φtoucφ n∞jak² rozkaz. Kßdrov² komisa° prvnφho bezpeΦnostnφho pluku na°izuje vÜem skupinßm, aby b∞hem jednΘ hodiny odevzdaly v p°φzemφ zbran∞...atakdßleatakdßle...a zakazuje mu₧∙m opouÜt∞t budovu, kterß je od tohoto okam₧iku st°e₧ena °ßdn∞ ustaven²mi jednotkami. Je po prdeli, zhodnotil to star² Tlapka. Kdo si jeÜt∞ nenakrad, mß Ülus. Netrefil se, ale pro ten den a t²den jeho slova platila. T°eba by mohla pozvat n∞jakou kamarßdku, rozkecal se zase Mr≥ßk, a my bysme si mohli ty dv∞ GrΘtiΦky vym∞≥ovat, to se d∞lß, to d∞lali chlapi v rajchu ka₧dej den. S Francouzkama. Mlel a mlel kolem dokola a v∙bec si nevÜiml, ₧e se vÜude rozhostilo ticho, ₧e se lφnß Φinnost na cim°e zmrazila jako na ₧ivΘm obrazu. KrejΦφ èintßk odlo₧il h°eben, kter²m se nep°etr₧it∞ Φesal, a puchej° z Kopidlna p°estal pφskat na klßrinet. N∞co se stalo. Znamenß to, zeptal jsem se, ₧e te∩ nesmφme ven? Äe jsme tady zav°en²? U₧ to tak je, °ekl Tlapka, jsme prvnφ revoluΦnφ armßda, kterou n∞jak² krysy zav°ely na zßmek. ProΦ se to stalo, zeptal jsem se a Tlapka °ekl, ₧e n∞kter² z nßs jsou svin∞, kter² si sem jen p°iÜli nakrßst n∞meckej majetek. No?! za°val ten z Kopidlna, dy¥ jsme vyhrßli vßlku! To se vφ, za°val Mr≥ßk, vyhrßli jsme vßlku a m∙₧em si s N∞mcema d∞lat co chcem. M∙₧em si je t°eba upφct v popelu jako brambory! To je peklo, °ekl potßpka èintßk. Vyhrßli jsme vßlku, jeΦel Mr≥ßk, a¥ n∞kdo °ekne, ₧e ne!

Dva policajti nebo n∞co na ten zp∙sob vedli ·zkou strmou ulicφ mezi radniΦnφm nßm∞stφm a Tuchplatzem N∞mce v pumpkßch. Popohßn∞li ho pa₧bami rusk²ch automat∙. Kulhal. Vypadal, ₧e mß v nohßch ostfront.

Nßs nemaj co zavφrat do n∞jak² svinsk² barabizny, jeΦel Mr≥ßk, vyhrßli jsme vßlku! Jß byl v koncentrßku, °ekl tiÜe Tlapka, jß nic nevyhrßl...a odeÜel z mφstnosti. Zabiju prvnφho N∞mce, kter²ho uvidφm, nedal se zarazit Mr≥ßk a zdvihl puÜku. èintßk, kter² p°echßzel od zrcadla ke svΘmu kavalci, °ekl jdi s tφm, takhle je tady mßlo placu a pak se stalo, co se n∞kdy stane a nedß se pochopit, Φas se maliΦko posune a nedß se vrßtit, rßna ohluÜφ a znφ dodnes a jß stßle vidφm p°ed sv²ma Üedesßtilet²ma oΦima opßlenou ruku s dlouh²mi prsty, Üpφnu pod lev²m palcem na p°ednφ Φßsti pa₧by, ukazovßk na straÜideln∞ lehkΘ spouÜti, na spouÜi, kterß je bez dostateΦnΘ inteligence ka₧dΘmu z ÜirokΘho okruhu kolem st°elce nebezpeΦnß.

N∞mec v pumpkßch padl jako pod¥at². Policajti se rozhlφ₧eli na vÜechny strany a pitom∞ se usmφvali. Nic neslyÜeli. Nemohli pochopit, co se stalo.

Mr≥ßk dostal p°es dr₧ku. To pr² staΦφ! NaΦ kazit mladΘmu Φlov∞ku budoucnost? Stejn∞ si nikdo nevÜiml, z kterΘho okna vyÜla rßna. Mo₧nß se st°φlelo z palßce Dunaj nebo odn∞kud se st°echy. Jste blbci °ekl Tlapka, ten N∞mec byl tlumoΦnφk a t∞ch mßme mßlo. Prej n∞jakej uΦitel Burmestr. Se₧enou si jin²ho, °ekl Mr≥ßk na svou omluvu, jak²pak cavyky s N∞mcem, °ekl. Za p∙l roku nastoupφ k bezpeΦnosti. Za t°i roky bude vyznamenßn °ßdem 25. ·nora. Za p∞t let ud∞lß maturitu, za sedm obhßjφ diplomovou prßci a stane se doktorem prßv. JeÜt∞ ₧ije. Je funkcionß°em fotbalovΘho klubu a ka₧d² ho mß rßd.

Moje sch∙zka s Annchen se nikdy neuskuteΦnila. Za pßr t²dn∙ Üla s mßmou do odsunu. Byl jsem velmi smutn². Byl jsem dosp∞l².

Lokomotiva zpod ₧eleznΘ opony se s jednφm vagonem p°iplazila z ╚ech do zßpadnφho N∞mecka. Kde je ta panφ v bombajce, ptßm se spolucestujφcφch. Ta N∞mka.

Jakß N∞mka?

P°iÜla z ulice, vysv∞tluji, ne z peronu, z ulice! Byl tu pro ni n∞jakej Φlov∞k s mercedesem. Starej a Üedivej. P°inesl jφ francouzskou h∙l.

Ale ona mi cht∞la n∞co °φct, povφdßm. Jß nevφm...n∞jak² vzkaz nebo ...

To urΦit∞, Φlov∞Φe...! Asi se vßm n∞co zdßlo. V₧dy¥ jste spal!