U komedie Bena Stillera CABLE GUY (The Cable Guy, 1966) je nßzvem termφn pro servismana kabelovΘ televize (co₧ je ·dajn² Φesk² ekvivalent anglickΘho termφnu a na plakßtech by filmu takΘ dvakrßt nesluÜel), kter² se z touhy po p°ßtelstvφ vet°e do ₧ivota mladΘho architekta a ud∞lß mu z n∞j peklo. Hlavnφ divßckou devφzou je bezesporu jeho p°edstavitel Jim Carrey, (Maska, Blb² a blb∞jÜφ). Tento excentrick² komik u₧ zφskal sv²m drastick²m hereck²m projevem a humorem hrubÜφho zrna mnoho ctitel∙, ale takΘ nemßlo odp∙rc∙; tentokrßt se vÜak p°edvßdφ v trochu jinΘ, p°ece jen ukßzn∞n∞jÜφ podob∞. Ne snad, ₧e by ve scΘnßch s protihrßΦem Matthewem Broderickem (Rodinn² podnik, NovßΦek) nenaÜla uplatn∞nφ jeho pon∞kud infantilnφ mimika a hravß mrÜtnost (nap°φklad b∞hem souboje v restauraci), ale d∞tskß bezelstnost, s jakou reaguje na ka₧d² projev citovΘho vztahu (p°i v²letu k satelitnφ antΘn∞), p°esv∞dΦuje, ₧e je schopen i poloh tragikomick²ch. SvΘ notorickΘ obdivovatele Carrey filmem "Cable Guy" urΦit∞ nezklame, spφÜe se mu poda°φ snφ₧it poΦet t∞ch, kterΘ zatφm p°φliÜ mnoho nenadchl.

èpionß₧nφ thriller MISSION: IMPOSSIBLE (Mission: Impossible, 1996) by se v ΦeÜtin∞ jmenoval "Nesplniteln² ·kol". To by ovÜem nesm∞la distribuce usoudit, ₧e ΦeÜtina je jφ i v tomto p°φpad∞ mßlo a ₧e superhit Briana DePalmy (re₧ie) s Tomem Cruisem (Top Gun, Narozen 4.Φervence, za mnohΘ jinΘ) pot°ebuje mezinßrodnφ punc i v nßzvu. Mß jej ostatn∞ cel² slo₧it² p°φb∞h o zrßdci v °adßch americkΘ tajnΘ slu₧by, kterΘho musφ odhalit neprßvem podez°φvan² agent, hledajφcφ pot°ebnΘ d∙kazy od Kyjeva p°es Prahu a₧ po Lond²n. M∞nφ p°itom vlastnφ identitu jak se mu jen zamane, ve ve°ejnΘ pra₧skΘ kavßrn∞ zp∙sobφ v²buch, v centrßle CIA v Langley ukradne d∙le₧it² seznam, v Anglii p°ipoutß protivnφk∙v vrtulnφk k jedoucφmu vlaku, a neb²t re₧ijnφho mistrovstvφ dePalmy (p°edevÜφm v pasß₧i langleyskΘho vloupßnφ), s nφm₧ dokßzal u zfilmovßnφ motivu ze stupidnφho polokomiksovΘho televiznφho serißlu (u nßs byl vysφlßn pod titulem "Nulovß Üance") dosßhnout stylizovanΘ a tΘm∞° v∞rohodnΘ podφvanΘ, st∞₧φ by mohla mφt takov² ohlas.

O v∞ΦnΘm problΘmu s p°evßd∞nφm anglick²ch nßzv∙ do ΦeÜtiny by se dal dφky tvrdohlavosti distributor∙ a nenßpaditosti p°ekladatel∙ napsat cel² Φlßnek. I kdyby se vÜak realistick² horror TWISTER (Twister, 1966, Warner Brothers www.warnerbros.com, www.wbr.com) jmenoval mΘn∞ m≤dn∞, ale zato logicky sprßvn∞ Φesky Tornßdo nebo Vφr, k historce o rozvßd∞jφcφch se man₧elφch Helen HuntovΘ (Only You, Polibek smrti) a Billa Paxtona (Thombstone, Apollo 13) by se, p°i nejmenÜφm zpoΦßtku, nezdßl o nic pat°iΦn∞jÜφ. Zßhy se ovÜem ukß₧e, ₧e ve filmu Jana de Bonta jde vφce ne₧ o vztahy, nebo dokonce jejich logiku, hlavn∞ a p°edevÜφm prßv∞ o tornßdo: ·st°ednφ dvojice je souΦßstφ t²mu meteorolog∙ "lovc∙ bou°ek" sna₧φcφch se zφskat d∙le₧itΘ informace pro p°φÜtφ varovßnφ obyvatel. Proniknout vÜak n∞kde v Oklahom∞ b∞hem tornßda p°φmo do jeho centra, a navφc i s kontejnerem se senzory pro jeho v²zkum, znamenß riskovat nejen vlastnφ ₧ivoty, ale i nervy divßk∙. Spolu s hrdiny filmu Φelφte opravdu bezprost°ednφm d∞siv²m setkßnφm s bortφcφmi se domy, padajφcφmi stromy, protr₧en²mi hrßzemi a vzduchem lΘtajφcφmi p°edm∞ty (a₧ p°φzraΦn∞ p∙sobφ scΘna s vφrem unßÜenou krßvou nebo explodujφcφm kamionem). Takov² audiovizußlnφ Üok, stvo°en² trikov²mi specialisty z Industrial Light & Magic a vybaven² zvukov²m systΘmem Dolby Stereo, nenφ jist∞ t°eba doporuΦovat.

Ze zcela jin²ch zdroj∙ Φerpß sv∙j p°φb∞h psychologickΘ melodrama s kupodivu u₧ (jak₧ tak₧) Φesk²m nßzvem OPUS PANA HOLLANDA (Mr. Holland's Opus, 1995). I pro opus mßme sice ΦeskΘ slovo dφlo, nicmΘn∞ ... viz v²Üe. Re₧isΘr Stephen Herek sleduje osud hudebnφka, jen₧ p°iÜel uΦit na st°ednφ Ükolu, aby m∞l Φas pro svΘ komponovßnφ; v pr∙b∞hu doby vÜak seznßvß, ₧e jeho ₧ivotnφm dφlem (opusem) se stßvajφ studenti a ne symfonie. PoklidnΘ, epickΘ vyprßv∞nφ mapuje s urΦitou nostalgiφ hrdinovo soukromφ ve m∞st∞ Portlandu i ve°ejnΘ d∞nφ ve Spojen²ch stßtech od Üedesßt²ch do devadesßt²ch let a vynikajφcφ Richard Dreyfuss (╚elisti, Blφzkß setkßnφ t°etφho druhu, Sledovßnφ) dokazuje, ₧e jenom opravdu nevÜednφ herec umφ zt∞lesnit postavu tak vÜednφho Φlov∞ka s tak udivujφcφ a nevÜednφ samoz°ejmostφ. Mßlokdo jin² by asi udr₧el nap°φklad jφmav² vztah stßrnoucφho uΦitele k mladiΦkΘ ₧aΦce nebo zdravΘho otce (zejmΘna ve scΘn∞, kdy mu zpφvß Lennonovu pφse≥ Beautiful Boy) jeÜt∞ v mezφch jemnΘho humoru i silnΘho citu. A prßv∞ tato schopnost tv∙rc∙, neporuÜit rovnovßhu skuteΦnosti a sentimentu, d∞lß ze zhlΘdnutφ "Opusu pana Hollanda" opravdov² divßck² zß₧itek. (ZajφmavΘ interview s R. Dreyfusem najdete na www.electriciti.com/namm/opus/opus.html.)

Z film∙, je₧ premiΘra teprve Φekß, by si nem∞l v∞rn² nßvÜt∞vnφk jak kin, tak Internetu nechat ujφt alespo≥ dva: jeden u₧ mnohokrßt anoncovan² americk² a jeden po delÜφ dob∞ se skuteΦn²m zßjmem oΦekßvan² Φesk². Do st°edu divßckΘ pozornosti se jist∞ dostane prvnφ z nich - "megahit roku" ze Spojen²ch stßt∙, katastrofickß sci-fi Rolanda Emmericha DEN NEZ┴VISLOSTI (Independence Day, 1996), jejφ₧ senzaΦnφ vize nep°ßtelsk²ch nßvÜt∞vnφk∙ z kosmu, majφcφch za ·kol zniΦit naÜi planetu prßv∞ v den oslav americkΘho stßtnφho svßtku, si nikterak nezadß s v²Üφ rozpoΦtu, kolosßlnφ v²pravou, poprvΘ pou₧it²mi digitßlnφmi trikov²mi kompozicemi a celosv∞tovou reklamou. Ohro₧enφ urΦitΘ Φßsti nebo i celΘho lidstva pat°ilo v₧dy k oblφben²m nßm∞t∙m hollywoodsk²ch filma°∙; ulehΦenφ z poznßnφ, ₧e i v tomto p°φpad∞ se najde hrstka stateΦn²ch v Φele s Willem Smithem (Made in America, MizerovΘ) a Jeffem Goldblumem (Moucha, Jursk² park), kterß zabrßnφ nejhorÜφmu, vyvß₧φ op∞t vÜechen strach vyvolan² p°edchozφmi obrazy zkßzy. OvÜem ten, kdo katastrofick²m p°φb∞h∙m zrovna nefandφ, musφ uznat, ₧e nebezpeΦφ, kterΘmu hrdinovΘ Φelφ tentokrßt, je zpodobeno zp∙sobem dosud opravdu nevφdan²m. DavovΘ scΘny paniky ve velkom∞stech, bezmoc ozbrojen²ch slo₧ek, zoufalstvφ uprchlφk∙ a ochromujφcφ hr∙za z mohutnosti blφ₧φcφ se smrti (nap°φklad v zßv∞ru, kdy stφn vesmφrnΘ lodi vet°elc∙ o pr∙m∞ru 550 kilometr∙ zakryje cel² New York) si zaslou₧φ vÜechny superlativy. Svou neobyΦejn∞ silnou emotivnostφ se asi musφ dotknout ka₧dΘho. (I kdy₧ u₧ ΦeskΘho publika, v₧dy mnohem realistiΦt∞jÜφho a skeptiΦt∞jÜφho ne₧ je americkΘ, lze n∞co takovΘho tvrdit stejn∞ jen s rezervou.)

╚ernß groteska debutujφcφho re₧isΘra F.A.Brabce KR┴L UBU (1966) se na rozdφl od Emmerichova filmu dr₧φ, °eΦeno obrazn∞, velmi pevn∞ p°i zemi, nicmΘn∞ nebezpeΦφ, jemu₧ dßvß mo₧nost p°edvΘst se v plnΘ nahot∞, je mnohem horÜφ ne₧ jakΘkoliv ·toky mimozemÜ¥an∙, proto₧e je potkßvßme i v reßlnΘm sv∞t∞: Obludnost blbstvφ spojenΘho s mocφ, popsanß Alfredem Jarrym u₧ p°ed vφce ne₧ sto lety, trvß dodnes a vlastn∞ se ani p°φliÜ nezm∞nila. Takov² polovzd∞lan² hulvßt a mazan² h≥up, kter² krade a l₧e, v touze po bohatstvφ i vra₧dφ a p°ed odpov∞dnostφ zbab∞le uteΦe, to je krßl Ubu; a jen dßvnß, po lΘta neuskuteΦn∞nß touha scΘnßristy M. Macourka a ·ctyhodnß odvaha re₧isΘra Brabce (a₧ dosud "jenom" kameramana ╚asu sluh∙, Akumulßtora I nebo Jφzdy), jej koneΦn∞ p°ivedly i na st°φbrnΘ plßtno. Nepochybujme o tom, ₧e tak kontroverznφ projekt i dφlo se doΦkß krajn∞ protich∙dn²ch hodnocenφ: ti starÜφ budou srovnßvat s Janem LibφΦkem v proslulΘ inscenaci Divadla Na zßbradlφ, jinφ mu budou vyt²kat p°φliÜnΘ intelektußlstvφ, zatφmco dalÜφ naopak p°φliÜnou vulgßrnost. To se ovÜem stßvß vÜemu, co aΦ zrozeno z v²luΦnosti, sm∞°uje k prostot∞. Nejd∙le₧it∞jÜφ je, ₧e vzniklo dφlo, o n∞₧ je mo₧nΘ vΘsti spor. TakovΘ u₧ ΦeskΘ kinematografii °adu let chybφ. A ₧e se naÜel herec schopnostφ Marißna Labudy (VesniΦko mß st°ediskovß, Zßhrada), jen₧ dokßzal vytvo°it postavu, s nφ₧ cel² p°φb∞h stojφ a padß tak, ₧e nep°ipustφ, aby byl n∞kde smφch zcela zastφn∞n divßkov²m odporem (zvlßÜt∞ ve scΘn∞ s latrφnou) a naopak. U₧ jen Labud∙v v²kon stojφ za to.

... a herec mimo n∞j

Z tv∙rc∙ film∙, o kter²ch byla °eΦ, si vzhledem k dv∞ma a₧ Üesti st∙m odkaz∙, jimi₧ se na sv∞tovΘm Internetu vykazujφ b∞₧n∞ herci ameriΦtφ, zaslou₧φ bli₧Üφ pohled rozhodn∞ MARI┴N LABUDA.

Narozen 20.10. 1944 ve st°edoslovenskΘm Zvoleni, vystudoval bratislavskou VèMU a po absolutoriu p∙sobil v p°ednφch slovensk²ch divadlech (Divadlo na Korze, Novß scΘna, SlovenskΘ nßrodnΘ divadlo).

Vzhledem ke svΘmu "exteriΘrovΘmu" vybavenφ zaΦφnal veselohernφmi postavami, vypracoval se vÜak do charakterov²ch poloh a jeho schopnost postihnout ty "nejlidÜt∞jÜφ" vlastnosti ho dovedla i k rolφm tragikomick²m. Dφky jim se stal jednφm z nepopulßrn∞jÜφch slovensk²ch um∞lc∙, a to po obou stranßch neΦekan∞ vzniklΘ hranice. V poslednφch deseti letech se ostatn∞ objevuje vφc v Φesk²ch filmech, v nich₧ nachßzφ v∞tÜφ prostor pro uplatn∞nφ svΘho hereckΘho naturelu. Nej·sp∞Ün∞jÜφ byl v KrejΦφkov∞ sati°e "ProdavaΦ humoru" (1984), Menzelov²ch komediφch "VesniΦko mß st°ediskovß" (1985), "Konec star²ch Φas∙" (1989), "Äebrßckß opera" (1991), ale i v Kleinov²ch tragikomediφch "Dob°φ holubi se vracejφ" (1988), "Vß₧enφ p°ßtelΘ, ano" (1989), "And∞lskΘ oΦi" (1994) a nezapome≥me ani na èulφkovo slovenskΘ podobenstvφ "Zßhrada" (1955).

... a dalÜφ

V∞tÜina slavn²ch jmen minulosti i p°φtomnosti sv∞tovΘ kinematografie je ve°ejnosti znßma z filmov²ch titulk∙. Je zde ovÜem jistß, u₧ letitß k°ivda, ji₧ se dnes pokusφme napravit tφm, ₧e se zmφnφme i o hv∞zdßch, kterΘ mohl v jejich filmech sotva kdo nahradit. A p°esto se musely spokojit s mφstem a₧ na samΘm konci titulk∙ a navφc jen se struΦn²m oznßmenφm typu "... and Pal the Dog as Lassie".

Mßme samoz°ejm∞ na mysli hv∞zdy Φty°nohΘ, a¥ u₧ v²znamu mφstnφho, jako nap°φklad jinak bezejmenn² Φesk² pejsek z ΦeskΘ komedie let Üedesßt²ch "Konec agenta W4C" (z jejφ₧ popularity ovÜem tyjφ jeÜt∞ dnes Hollywood Pictures a Falcon, kdy₧ prßv∞ uvßd∞nou americkou komedii "Spy Hard" p°ejmenovaly u nßs dosti pirßtsky na "Agenta WC40"), nebo mezinßrodnφho, jak²m se samoz°ejm∞ mohou chlubit jenom psi ameriΦtφ.

Vezm∞me takovou foxteriΘrku Astu, kdysi slavnou z kriminßlek s detektivem Mickem, Φi vo°φÜka Benjiho, jen₧ se sv²m herectvφm proslavil natolik, ₧e pozd∞ji zaΦal hrßt dokonce ve filmech o sob∞ samΘm! Lze snad tvrdit, ₧e pro ·sp∞ch sv²ch film∙ znamenali mΘn∞ ne₧ jejich partne°i William Powell a Myrna Loy anebo Chavy Chase a Jane Seymourovß ? - Nemluv∞ o v∞hlasu, jej₧ zφskal t°eba proslul² westernov² "Wonder Dog" Bullit, jeho₧ dal jeho hereck² partner a kolega Roy Rogers po smrti vycpat a dodnes ho ukazuje ve svΘm kalifornskΘm muzeu. TakovΘho uznßnφ se, aspo≥ pokud vφme, ₧ßdnΘ jinΘ mu₧skΘ, ba kupodivu ani ₧enskΘ hollywoodskΘ hv∞zd∞ dosud nedostalo.

Ale vra¥me se ke skotskΘ kolii  Lassie, abychom prßv∞ na jejφm p°φpadu zd∙raznili, ₧e dokonce ani po₧adavek na vt∞lenφ se do postavy opaΦnΘho pohlavφ, tak cen∞n² v anglosaskΘm sv∞t∞ filmu, se nevyhnul ani psφm hrdin∙m. Literßrnφ p°edloha "Lassie se vracφ" i vÜechna jejφ zfilmovßnφ p°edstavujφ toti₧ Lassii jako fenku. U₧ jejφ prvnφ p°edstavitel jmΘnem Pal (1941 - 1959) byl vÜak sameΦek, stejn∞ jako vÜech jeho p∞t dalÜφch nßsledovnφk∙. Instalovßnφ jeho fotografie jako Lassie do presti₧nφ Hall of Fame vedle mu₧sk²ch zaslou₧ilc∙, k n∞mu₧ doÜlo a₧ v roce 1985, tak bylo jenom malou nßplastφ za sebezap°enφ, jemu₧ byl ve svΘm hereckΘm ₧ivot∞ vystaven.

OvÜem jeÜt∞ v∞tÜφ legendou mezi t∞mito psφmi velikßny z∙stßvß alsask² ovΦßk, jeho₧ kariΘra byla prßv∞ tak nezvyklß jako jeho cesta ke slßv∞. Objevil se zΦista jasna uprost°ed prvnφ sv∞tovΘ vßlky na ja°e roku 1917 ve francouzsk²ch zßkopech jako p°eb∞hlφk z prot∞jÜφch n∞meck²ch postavenφ. Od Francouz∙ ho po n∞jakΘ dob∞ zφskal plukovnφk americkΘho expediΦnφho sboru Lee Duncan, jen₧ pak po vyhlßÜenφ p°φm∞°φ dokonce zjistil, ₧e jde o psa jmΘnem Ajax, maskota jednΘ Φety granßtnφk∙ cφsa°e VilΘma, a tedy o dezertΘra. M∙₧eme-li tak ovÜem nazvat vyd∞ÜenΘ jednoroΦnφ Üt∞n∞.

Plukovnφk si Ajaxa odvezl dom∙, kde dojφmav² p°φb∞h vyprßv∞l jednomu z majitel∙ hollywoodskΘ spoleΦnosti Warner Brothers (www.movies.warnerbros.com), kterß v tΘ dob∞ nutn∞ pot°ebovala uvΘst do kin n∞jak² hit. A tak se zrodil Rin Tin Tin (1916 - 1932) - pes, kter² byl a₧ do svΘ smrti hv∞zdou sedmnßcti n∞m²ch i zvukov²ch film∙ a dosßhl ·sp∞chu, o jakΘm se mnoh²m jeho lidsk²m koleg∙m mohlo jen zdßt. Tituly s Rin Tin Tinem se promφtaly po celΘm sv∞t∞. Ajax, zvan² publikem familißrn∞ Rinty, se stal milßΦkem mal²ch i velk²ch a dobrodru₧nΘ historky, jejich₧ byl hrdinou, p°inesly takov² zisk, ₧e neud∞laly bohßΦe jenom z jeho pßna, ale rozhodujφcφm zp∙sobem skuteΦn∞ vylepÜily nevyrovnanou finanΦnφ situaci studia b°φ Warner∙.

Rin Tin Tinovi se u₧ za jeho ₧ivota dostalo poct neb²val²ch: psaly se o n∞m seri≤znφ i populßrnφ publikace, zaklßdaly se jeho fan-kluby, bylo mu umo₧n∞no, aby se osobn∞ podepsal svou packou do tuhnoucφho betonu znßmΘ "Cesty slßvy" na Hollywood Boulevardu a v roce 1976 mu dokonce v∞novali jako jedinΘmu zvφ°ecφmu p°edstaviteli v d∞jinßch kinematografie i vzpomφnkov² film, jakΘ se do tΘ doby natßΦely jen a jen k poct∞ zesnul²ch hv∞zd lidsk²ch. Jmenoval se "Won-Ton-Ton - pes, kter² zachrßnil Hollywood" -- a v jeho p°φb∞hu vystupovalo na Üedesßt nejslavn∞jÜφch herc∙. Nejzajφmav∞jÜφ vÜak na n∞m bylo to, ₧e na kousky, kterΘ ve svΘ dob∞ zvlßdal Rin Tin Tin sßm, museli v tomto snφmku vycviΦit sedm ps∙.

Ani zvφ°ecφ hv∞zdy u₧ zkrßtka nejsou to, co d°φve b²valy. Co₧ ale neznamenß, ₧e by se nem∞lo aspo≥ postupn∞ vylepÜit mφsto jejich titulkovΘho za°azenφ. U₧ v roce 1943 tak mohl naÜt∞stφ u filmu "Lassie si vracφ" zvolit re₧isΘr toto po°adφ: