Steva Palmera z lond²nskΘho ·st°edφ firmy Cisco Systems jsme si museli na tiskovce po°ßdanΘ u p°φle₧itosti otev°enφ nov²ch prostor firmy na pra₧skΘ Novom∞stskΘ radnici doslova "odchytit".

Na radnici nßsledoval velk² raut, i v nov²ch kancelß°φch nedaleko PetrskΘho nßm∞stφ vÜak bylo na druh² den p∞kn∞ ruÜno, a tak jsme s exkluzivnφm interview ud∞lenΘm i4U skonΦili a₧ v hotelu.

Firma, je₧ se na sv∞tovΘm trhu s komunikaΦnφm hardwarem podφlφ na "internetφm" kolßΦi pln²mi osmdesßti p∞ti procenty, je oproti dalÜφm firmßm ve v²jimeΦnΘ situaci. Jak k tomu doÜlo?

Kdy₧ pomineme otßzku kvality v²robk∙, je₧ byla jist∞ zßkladnφ, asi prost∞ u₧ tφm, ₧e jsme byli na samΘm poΦßtku ve velmi v²hodnΘ pozici. A naÜi zakladatelΘ byli nejen ve sprßvnΘ chvφli na sprßvnΘm mφst∞, ale p°edevÜφm dokßzali dost p°esn∞ odhadnout, co doba ₧ßdß. Navφc byli schopni zφskat pro °eÜenφ problΘmu, kter² p°ed nimi vyvstal, nemalΘ finanΦnφ krytφ. Proto₧e pravdou je i to, ₧e v tΘ dob∞ bylo nejmΘn∞ deset, mo₧nß i dvacet firem, kterΘ m∞ly tu Üanci takΘ, nebo¥ byly ve stejnΘ pozici ve sprßvnou dobu i na sprßvnΘm mφst∞, ale prost∞ neusp∞ly.

Na druhΘ stran∞ musφm °φci, ₧e dφky naÜemu dneÜnφmu postavenφ jsme tak trochu i ob∞tφ vlastnφho ·sp∞chu, proto₧e jsme-li u₧ jednou v Φele, musφme vyzkouÜet veÜkerΘ novΘ postupy umo₧n∞nΘ naÜφ vlastnφ technologiφ v∞tÜinou sami, tedy doslova sami na sob∞. A dalÜφ, nemal² a dosti vyz²vajφcφ problΘm vidφm v souvislosti s takovouto v²luΦnou pozicφ i v nezbytnosti postupnΘho otevφrßnφ v∞tÜφho poΦtu poboΦek ve sv∞t∞. Tedy nejenom v zemφch v²chodnφ Evropy, ale doslova vÜude, tedy i na St°ednφm nebo DßlnΘm V²chod∞ nebo v ╚φn∞, kde komunikaΦnφ infrastruktura nenφ jeÜt∞ dostateΦn∞ vyvinutß, tak₧e p°inßÜφ potφ₧e s kvalitou vzßjemnΘho spojenφ s naÜφm ·st°edφm. I tady, v Praze, kde mßme v ΦeskΘ poboΦce zatφm jen n∞kolik spolupracovnφk∙, u₧ zaΦφnßme myslφm chßpat, naΦ si tu v tomto sm∞ru st∞₧ovaly zatφm jen jinΘ zahraniΦnφ firmy. Mo₧nß o to vφc, ₧e zßkladem ·sp∞chu veÜkerΘ naÜφ odbornΘ i obchodnφ Φinnosti je prßv∞ odbornß expertφza p°ichßzejφcφ z naÜeho hlavnφho sφdla ve Spojen²ch stßtech, v Evrop∞ pak z Pa°φ₧e, Lond²na nebo Bruselu. Odtamtud odevÜud Φerpajφ te∩ u₧ i vaÜi lidΘ pot°ebnΘ informace. Na druhΘ stran∞ -- i oni vnßÜejφ do naÜφ struktury cennΘ znalosti, p°edevÜφm o mφstnφch trzφch v ╚eskΘ nebo SlovenskΘ republice. To je to, co -- jak doufßm -- je a bude sounßle₧itostφ naÜeho nejen zdejÜφho ·sp∞chu, co vÜak nicmΘn∞ bez dokonalΘho a spolehlivΘho spojenφ ztrßcφ sv∙j smysl.

SkuteΦn∞ nemßte ₧ßdn² "grif" k udr₧enφ tak atypickΘ pozice, v nφ₧ mßte takov² vliv na trhu? Jist∞ to bude i otßzka vhodn²ch obchodnφch praktik.

╪ekl bych to asi takto: na samΘm poΦßtku jsme m∞li opravdu trochu Üt∞stφ. A jakmile obchody p°ekroΦily urΦitΘ rozm∞ry, dosßhli jsme toho, ₧e i v∞tÜφ firmy zaΦaly v∞°it, ₧e se neslo₧φme hned p°φÜtφ rok, tak₧e nabyly dojmu, ₧e budou-li investovat do naÜich sφ¥ov²ch komponent∙, budou mφt urΦitou jistotu. Samoz°ejm∞, ₧e zdßnφ nestaΦilo: museli jsme dokßzat respektovat ihned veÜkerΘ, navφc m∞nφcφ se po₧adavky zßkaznφk∙, a to velmi rychle, proto₧e n∞kterΘ menÜφ, Φasto inovujφcφ firmy na Üpici neustßle tlaΦφ zßkaznφky, aby kupovali p°edevÜφm poslednφ "v²k°iky m≤dy". NicmΘn∞ opravdu velcφ zßkaznφci dßvajφ naÜt∞stφ p°ednost tomu, z∙stat naopak ·mysln∞ maliΦko pozadu, a pou₧φvat jen za°φzenφ, kterß jsou odzkouÜenß a zaruΦen∞ fungujφ. To neznamenß, ₧e by snad zaostßvali. Pouze cht∞jφ mφt jistotu, ₧e technika, ji₧ kupujφ, je opravdu vyzrßlß. V tomto ohledu jsme se u₧ pr² stali tak°ka zßrukou, ₧e to, co vyvineme, bude takΘ rozumn∞ dlouho fungovat. P°φkladem mohou b²t t°eba sφt∞ ATM, do nich₧ zaΦala °ada firem vß₧n∞ investovat i kdy₧ a₧ donedßvna, tj. konkrΘtn∞ t°eba jeÜt∞ p°ed Üesti m∞sφci, nebyly pro n∞ ₧ßdnΘ normy. Tak₧e i zßkaznφk, kter² zvolil ATM, musel mφt jistotu, ₧e dodavatel bude vzhledem k eventußlnφm potφ₧φm se vzßjemnou sluΦitelnostφ s jin²mi v²robky v dohlednΘ budoucnosti jeÜt∞ existovat. A tak i te∩, kdy₧ u₧ norma je, zßkaznφk vφ, ₧e volil sprßvn∞.

Ale abych se vrßtil k otßzce: ano i velikost firmy je velmi d∙le₧itß a chcete-li, m∙₧e b²t nazvßna i "grifem". Rovn∞₧ tak je d∙le₧itΘ zvß₧it otßzky finanΦnφ. U r∙stu firmy je lepÜφ, aby byl t°eba i pomalejÜφ, ale plynul², a budil d∙v∞ru. Mohu uvΘst p°φklad: ve t°etφm kvartßle jsme ohlßsili obrat 985 milion∙ dolar∙. P°i Üedesßti pracovnφch dn∙ v kvartßle to je 15 milion∙ denn∞. Mohli jsme snadno zφskat jeÜt∞ pßr zakßzek a zaokrouhlit to na 1 miliardu za kvartßl. Bylo by to poprvΘ, kdy n∞kdo dosßhl takovΘhoto Φφsla v naÜem oboru sφ¥ovΘ technologie. Neud∞lali jsme to, proto₧e se to od nßs neoΦekßvß. Nechceme vzbudit tak obrovsk² zßjem, abychom pak t°eba nebyli schopni plnit zakßzky. LidΘ cht∞jφ vid∞t plynul² soustavn² nßr∙st. Tajemstvφ je v tom udr₧et firmu "na kolejφch", neriskovat v zatßΦkßch. B²t v Φele v²voje, ale zabezpeΦit, ₧e °eÜenφ bude fungovat.

Tedy t°eba i pomalejÜφ rozvoj, ale bez nebezpeΦφ ztrßty d∙v∞ry zßkaznφka.

P°esn∞ tak. Mßme t°i typy zßkaznφk∙. Ten prvnφ nenφ up°φmn∞ °eΦeno ani tak zßkaznφk jako partner, jen₧ prodßvß naÜe v²robky dßl. Nßsleduje manager MIS, jen₧ rozhoduje o strategii, nakupuje naÜe za°φzenφ a instaluje je. I to je samoz°ejm∞ zßkaznφk, ale stßle vφce si uv∞domujeme, ₧e koneΦn²m zßkaznφkem je a₧ ten, kdo za°φzenφ ve skuteΦnosti pou₧φvß a sedφ pak u klßvesnice. Tφm "grifem" je i to, dosßhnout, aby tento koneΦn² u₧ivatel, jen₧ sφt∞ vyu₧φvß, dokonce t°eba ani nev∞d∞l, kdo je vlastnφm dodavatelem slu₧by. Samoz°ejm∞ to vφ manager MIS a naÜφm cφlem je dosßhnout, aby tento manager vypadal v oΦφch °adov²ch pracovnφk∙ dob°e: tedy p°edevÜφm co do nßklad∙ na po°φzenφ a provoz sφt∞. Jde nßm tak p°edevÜφm o udr₧enφ efektivnosti podniku, jen₧ ji pou₧φvß, ne aby jej finanΦn∞ vyΦerpala. A nezapomφnßme ani na onoho poslednφho Φlov∞ka u klßvesnice, jen₧ mß p°φstup k informacφm. On je zodpov∞dn² za to, aby se jich dostalo do podniku co nejvφc a umo₧nily tak sprßvnΘ rozhodovßnφ. Organizace jich dnes absolvujφ stßle v∞tÜφ a v∞tÜφ poΦet tak₧e je o to d∙le₧it∞jÜφ, aby m∞ly p°esnΘ informace v reßlnΘm Φase. A prßv∞ zlepÜenφ ·Φinnosti sφt∞ a p°φstupu k informacφm zp∙sobuje r∙st obratu. Nenφ ovÜem snadnΘ "zm∞°it", nakolik tomu napomohla zrovna poΦφtaΦovß sφ¥. NicmΘn∞ -- kdy₧ obrat stoupne dejme tomu z jednΘ miliardy na p∞t, i kdy₧ dφk celkov∞ lepÜφmu vyu₧itφ technologie, tedy nejenom sφt∞, ale i softwaru nap°. lepÜφm vyu₧itφm databßzov²ch aplikacφ, pak zaΦne firma r∙st rychleji, nar∙stß obrat. Myslφme na to, sna₧φme se umo₧nit zßkaznφkovi sni₧ovat nßklady, a napomßhßme managerovi MIS, ani₧ to t°eba koneΦn² u₧ivatel v∙bec vφ.

Klasick²m p°φkladem t°eba je, ₧e kdy₧ mßm jako koncov² u₧ivatel Telecomu sestru v Kanad∞, ₧ije na sever od Toronta, a chci jφ zatelefonovat, mohu k tomu pou₧φt celΘ °ady spojenφ, od klasickΘho, p°es mobilnφ analogov² telefon a₧ k systΘmu GSM, pagingu, e-mailu nebo jinΘ z t∞chto v∞ciΦek. Ale nikdy m∞ ani nenapadne uva₧ovat o tom, jak se signßl ode m∞ dostane a₧ k jejφ poboΦkovΘ ·st°edn∞, jak to prochßzφ p°es kabel pod mo°em nebo vÜelijakΘ satelitnφ slu₧by atd. Jde mi pouze o to, ₧e jφ chci vysv∞tlit, proΦ jsem jφ neposlal vΦas blahop°ßnφ k narozeninßm. Zajφmß m∞ jenom, jak nejlΘpe vyu₧φt dostupnou technologii, ne jak vypadß.

U poΦφtaΦov²ch sφtφ zatφm platφ bohu₧el p°esn² opak. Pou₧φt datovΘ sφt∞, obzvlßÜt∞ na dßlku, b²vß t∞₧k² problΘm. Rovn∞₧ tak n∞kdy pou₧itφ Internetu, problΘmem b²vß i operaΦnφ systΘm nebo PC. My se to sna₧φme zm∞nit, zajistit, aby se i u₧ivatel sφtφ a datov²ch p°enos∙ mohl omezit a soust°edit jen na otßzku proΦ je chce pou₧φt, a zmizely obavy z pou₧itΘ technologie.

Jste-li tedy, jak sami °φkßte, na samΘ ÜpiΦce v²voje tak trochu ob∞tφ vlastnφho ·sp∞chu, nehrozφ obΦas nebezpeΦφ ustrnutφ na mφst∞? PouhΘho shlΘdnutφ se v dosa₧enΘ pozici na trhu a vyu₧itφ ·sp∞chu vßmi zavedenΘ technologie, navφc pak neseni na samΘm h°ebeni tak ·sp∞ÜnΘ vzdouvajφcφ se vlny Internetu? Nenφ to dnes u₧ prost∞ trochu jinΘ ne₧li tehdy na poΦßtku, kdy₧ jste p°iÜli s heterogennφ technikou a byla to tak trochu revoluce ?

Rozhodn∞ ne. I kdy₧ to samoz°ejm∞ hrozφ. Jsme toti₧ pr∙b∞₧n∞ stav∞ni p°ed neustßle p°ib²vajφcφ zm∞ny. Situace je v neustßlΘm pohybu. Internet je jedna v∞c, jen₧e stejn∞ v²raznΘ zm∞ny se odehrßvajφ i v oblasti lokßlnφch sφtφ LAN. LidΘ u₧ toti₧ zaΦφnajφ, ani₧ si to n∞kdy sami uv∞domujφ, v nich pou₧φvat multimΘdiφ. Vezm∞te si t°eba jen videoklipy ve Windows: jejich logick²m d∙sledkem je, ₧e multimedißlnφ po₧adavky se prosazujφ i v sφtφch. Byli jsme velmi p°ekvapeni jejich prudk²m nßr∙stem t°eba na Üφ°ku pßsma. D∙sledkem je, ₧e po Internetu se zab²vßme p°epφnßnφm (switching) i v sφtφch. P°ekvapujφcφ je i to, jak nar∙stajφ po₧adavky firem na propojenφ mezi jejich jednotliv²mi, Φasto o kontinenty vzdßlen²mi poboΦkami nebo partnery. Zdß se, ₧e enormnφ Φßst p°φjm∙ naÜφ firmy bude v budoucnu plynout prßv∞ z tΘto oblasti: propojovßnφ zßkaznφk∙ mezi sebou sam²mi. Kdyby se na to n∞kdo zeptal p°ed takov²mi dv∞ma lety, °ekl bych mu, ₧e p°evß₧nß Φßst naÜich p°φjm∙ poplyne prßv∞ z Internetu a p°epφnßnφ. Jen₧e u₧ dnes je tomu jinak.

V naÜem oboru musφte b²t na p°ekvapenφ prost∞ p°ipraveni a a₧ k n∞mu dojde, nesmφ vßs v nejmenÜφm udivit. Vφte, nejde ani tak o p°φliÜ velkΘ mno₧stvφ nov²ch produkt∙, jako spφÜ o to, um∞t skloubit dohromady to, co u₧ existuje: inovovan²m zp∙sobem pou₧φvat p°epφnßnφ a  sm∞rovßnφ (routing). Hlavnφm t∞₧iÜt∞m naÜφ prßce sice bude stßle jeÜt∞ beze sporu Internet, ale tam p∙jde hlavn∞ o zabezpeΦenφ dostateΦnΘ Üφ°ky pßsma, abychom mohli uspokojit desφtky mili≤n∙ p°φdavn²ch slu₧eb, kterΘ se k Internetu ka₧d² rok p°ipojujφ. DalÜφm po₧adavkem v tomto sm∞ru bude myslφm zajiÜt∞nφ plnΘho komfortu u₧ivatelova p°φpojnΘho bodu. Jde p°edevÜφm o to, jak p°ejφt z dneÜnφch 14,4 nebo 19,6 kB* na ISDN anebo jeÜt∞ v²Ü, p°edevÜφm vzhledem k velk²m po₧adavk∙m na grafiku. Ale jeÜt∞ dßvno p°edtφm ne₧ toho bude dosa₧eno, musφme u₧ dnes zab²vat stejn∞ u₧ dnes jeÜt∞ d∙le₧it∞jÜφm Intranetem.

Jak velkΘ je vaÜe v²vojovΘ odd∞lenφ?

B²vß takovß tendence, m∞°it schopnosti firmy podle poΦtu jejφch in₧en²r∙. My mßme v²vojovΘ st°edisko v Summersdale a dalÜφ u Bostonu v USA. Kolem dvou a p∙l tisφc in₧en²r∙, kte°φ vytvß°ejφ nov² software i hardwarovΘ platformy. To je prosφm z celkovΘho poΦtu sedmi tisφc zam∞stnanc∙ dobrß t°etina. Z toho je vid∞t, jakΘ ·silφ se koncentruje na vlastnφ v²voj a jak se omezuje administrativa. Samoz°ejm∞, oΦ vφce firma roste (jen v poslednφ dob∞ zakoupila nap°φklad spoleΦnost Stratacom, technologii MICA a Φßst spoleΦnosti Telebit), je prßv∞ t°eba v∞novat v∞tÜφ ·silφ takΘ zp∙sobu prodeje. I to je sv²m zp∙sobem nesmφrn∞ u₧iteΦnΘ: n∞kdy zbyteΦnΘ vym²Ülenφ genißlnφch °eÜenφ problΘm∙, kterΘ t°eba ve skuteΦnosti ani neexistujφ, mohou nahradit zkuÜenosti a nßzor lidφ z druhΘ strany, to jest od zßkaznφk∙.

Nedßvß vßm to smysl? -- Inu, je to tak, in₧en²°i n∞kdy vytvß°ejφ sice velmi elegantnφ °eÜenφ, je₧ jsou vÜak v praxi mßlo pou₧itelnß. Je ostatn∞ prßv∞ ·kolem nßs, tady v Evrop∞, takovΘ snahy trochu usm∞rnit, proto₧e ti v Silicon Valley jsou n∞kdy p°φliÜ soust°ed∞ni a do sebe uzav°eni a v jinΘm sm∞ru naopak nedotΦeni. Dobr²m p°φkladem byla t°eba technologie ISDN, u nφ₧ technici v Americe ani nev∞d∞li, o co jde. My jsme byli schopni jim dodat vΦas dostateΦnΘ podklady, abychom tak byli na trhu vΦas a dob°e zastoupeni. A hle -- dnes jsme na p°ednφm mφst∞ mezi dodavateli za°φzenφ pro propojovßnφ ISDN v Evrop∞.

I pro nßs jako Φasopis o Internetu je ISDN ₧ivotn∞ d∙le₧itΘ. M∙₧ete Φtenß°∙m tuto technologii trochu p°iblφ₧it?

Krßtce °eΦeno, je to telefonnφ, avÜak u₧ specißlnφ linka s digitßlnφm p°enosem, u n∞j₧ je signßl posφlan² modemem a normßln∞ "zneΦiÜt∞n²" Üumem, podstatn∞ ΦistÜφ, s mnohem menÜφ chybovostφ. I jß doma v Anglii pou₧φvßm linky ISDN, pomocφ nφ₧ jsem propojen s firmou a ta m∞ potom propojφ dßl. Up°φmn∞ °eΦeno, nepozoruji vlastn∞ n∞jakΘ podstatnΘ zv²Üenφ rychlosti, proto₧e jsem omezen zase u₧ klasick²mi linkami, kterΘ propojujφ firmu s celou Angliφ a zbytkem sv∞ta, ale co do spojenφ s firmou a spolehlivostφ p°enosu je to opravdu n∞co. Navφc, kdy₧ jsme po urΦitou dobu napojen, systΘm mi automaticky otev°e dalÜφ kanßl, tak₧e rychlost se zvedne z 64k na 128k.

P°i tom m∙₧ete po tΘ₧e lince i telefonovat.

To je prßv∞ p°φnosem digitßlnφho spojenφ. Je to po°ßd jen jedna linka, ale ve skuteΦnosti je jich na nφ mo₧nΘ simulovat hned n∞kolik, vΦetn∞ specißlnφ signalizaΦnφ s rychlostφ 16k. B∞₧n∞ m∙₧ete pou₧φvat protokol X25 po tzv. D kanßlu. A dalÜφ v∞c, kterou oce≥ujφ u₧ivatelΘ je, ₧e prßv∞ to, ₧e ISDN funguje i jako b∞₧nß telefonnφ linka, tak₧e kdy₧ jeho v²hod nepou₧φvßte, vypne se a platφte jen za pronßjem linky, v Anglii to je jen 80 liber za kvartßl, plus za skuteΦn∞ vyu₧itou dobu. Pro srovnßnφ -- u pevn∞ pronajatΘ linky 64k placenΘ po celou dobu, je to n∞kolik tisφc liber roΦn∞.

Pro p°φstup na Internet je ISDN rozhodn∞ nejspolehliv∞jÜφm °eÜenφm. A i p°i souΦasn²ch, stßle jeÜt∞ vysok²ch cenßch je to, co do spolehlivosti i zp∙sob nejlevn∞jÜφ. Pokud ovÜem nepot°ebujete spojenφ pr∙b∞₧n∞ Φty°iadvacet hodin denn∞. V takovΘm p°φpad∞ je pronajatß linka p°ece jen vhodn∞jÜφ. I v Anglii je nicmΘn∞ ISDN "pro lidi" po°ßd jeÜt∞ dost drahß, zatφm je spφÜe pro firmy.

Dozv∞d∞li jsme se nicmΘn∞, ₧e vy ji mßte.

NaÜt∞stφ. Mßm jednu sestru, kterß ₧ije severn∞ od Toronta, a dalÜφ dv∞ v Anglii. Myslφm, ₧e jsme si s ₧ßdnou z nich u₧ dlouho nepsali normßlnφ dopis, vÜechno d∞lßme p°es e-mail. Tuhle se m∞ jedna zeptala, proΦ nep°im∞ji i malΘho TomßÜe, aby jim napsal e-mailem. Mohl by tak korespondovat s jen o mßlo starÜφm bratrancem, s nφm₧ se jinak vidφ osobn∞ jenom z°φdka, vym∞≥ovat si nßpady kolem ·rovnφ v poΦφtaΦov²ch hrßch, je₧ prßv∞ hrajφ. Byl by to jak²si ekvivalent Üach∙, je₧ jsme hrßvali na dßlku kdysi na univerzit∞, tehdy jeÜt∞ pomocφ obyΦejnΘ poÜty. Dnes se dajφ hrßt Üachy rovnou p°es Internet, existujφ u₧ celΘ takovΘ kluby. TakΘ u₧ se tak hraje brid₧.

My jsme se v₧dycky sna₧ili, aby se d∞ti nebßly technologie, ale myslφm, ₧e dnes u₧ se jφ ₧ßdnΘ d∞ti nebojφ. Je d∙le₧itΘ, aby m∞ly ve svΘm okolφ nßstroje, kter²ch budou pou₧φvat i v budoucnosti.

ISDN je tedy dalÜφ revolucφ, je₧ k nßm do ╚ech sice teprve p°ichßzφ ale ve sv∞t∞ u₧ se prosazuje i v domßcnostech. ╪ekn∞te nßm, jakΘ je podle vaÜeho nßzoru celkovΘ procento vaÜich p°evß₧n∞ profesionßln∞ lad∞n²ch v²robk∙, je₧ by bylo v budoucnosti mo₧nΘ vyu₧φt takΘ v segmentu tzv. home-workingu, tedy de facto externφ prßce pro zam∞stnavatele na poΦφtaΦi doma: nebo myslφte, ₧e je to utopie?

UrΦit∞ ne. Jß sßm pracuji takΘ doma, proto₧e tam, kde to jde, je pro nßs ekonomicky smyslupln∞jÜφ, aby lidΘ pracovali radÜi extern∞. I nßklady na linku ISDN jsou toti₧ ni₧Üφ, ne₧ za°φdit a udr₧ovat stßlΘ pracoviÜt∞ se stolem, sk°φn∞mi, kant²nou atd. Pom∞r t∞ch, kte°φ pracujφ v kancelß°i a takto doma je u nßs asi dva ku jednΘ. Kancelß° samoz°ejm∞ z∙stßvß v²hodn²m mφstem pro sch∙zky s kolegy nebo zßkaznφky. Jß sßm pou₧φvßm za°φzenφ Cisco 1000, ale je jasnΘ, ₧e bychom je museli trochu zlevnit, pokud bychom jφm cht∞li zßsobovat i b∞₧nΘ jednotlivce. Musφme si uv∞domit, ₧e jejich po₧adavky jsou od po₧adavk∙ kladen²ch na kancelß° opravdu odliÜnΘ. Kdy₧ uva₧ujete o sφti se sm∞rovaΦem (router), normßln∞ si p°edstavujete sφ¥ s omezen²m poΦtem pracoviÜ¥, ka₧dΘ se skupinou u₧ivatel∙, u tradiΦnφ sφt∞ IP-subnet nebo IPX mßte a₧ 256 u₧ivatel∙. P°i home-workingu, tedy prßci zam∞stnanc∙ doma je to zßsadn∞ jinΘ. Pak jde jakoby o nesmφrnΘ mno₧stvφ sφtφ, ale v₧dy jenom jednoho u₧ivatele. Proto mßme i za°φzenφ, je₧ sice nedosahujφ standardu "tisφcovky", ale jsou levn∞jÜφ. Mohli bychom je nazvat personßlnφmi sm∞rovaΦi, co₧ je kombinace rychlΘho modemu a softwaru odpovφdajφcφho sm∞rovaΦi. Toto za°φzenφ musφ spl≥ovat zßkladnφ po₧adavky kladenΘ i na sm∞rovaΦ, ovlßdß se vÜak mnohem snßze. Mßme takovΘ ·slovφ, ₧e pokud by to nebyla schopna nainstalovat vaÜe maminka, nemß smysl sna₧it se vßm to v∙bec prodat.

Vra¥me se k Internetu. Vφme, ₧e jste s technologiφ pro n∞j daleko na ÜpiΦce, ale p°esto mßte i vß₧nΘ konkurenty. Myslφte si, ₧e jsou schopni vyplnit n∞jakΘ ΦernΘ dφry, kterΘ jste zanechali?

Zoufale se o to sna₧φ, a my se zase zoufale sna₧φme, abychom po sob∞ ₧ßdnΘ nezanechßvali. Je to r∙znΘ podle teritoria. V∞tÜinou jsou to menÜφ firmy, jejich₧ v²hodou je, ₧e tak mohou b²t pru₧n∞jÜφ a lΘpe reagujφ na po₧adavky zßkaznφk∙.

Myslφme si ovÜem, ₧e p°φliÜ velk² poΦet drobn²ch firem nenφ dobr², proto₧e to brzdφ cel² obor, ohro₧uje vzßjemnou sluΦitelnost jednotliv²ch za°φzenφ. Jde o to, aby vÜichni spolupracovali na zßklad∞ zaveden²ch norem, jen₧e v n∞kter²ch p°φpadech normy jeÜt∞ nebyly ani napsßny. P°φkladem jsou kabelovΘ modemy nebo virtußlnφ sφt∞ LAN. Pak mßme konkurenty p°φmo uvnit° Internetu. To jsou firmy, kterΘ cht∞jφ dodßvat v∞tÜφ Φßst infrastruktury. Nedßvno jsme koupili jednu z nich, Stratacom za Φty°i miliardy dolar∙, proto₧e byla p°φliÜ aktivnφ v oblasti, v nφ₧ by nßm trvalo celou °adu let, ne₧ bychom ji dohnali. Pou₧φvßme tak akvizice jako strategie k dosa₧enφ komplexnφho °eÜenφ. Tahle byla drahß, ale zabezpeΦila nßm mo₧nost z∙stat konkurenceschopnφ a p°itom uspokojit zßkaznφky. Nechceme dominovat trhu, nutit zßkaznφky kupovat jenom naÜe °eÜenφ, d∞lßme to spφÜ proto, abychom byli schopni slou₧it pot°ebßm. Konkurence mß jednu p°ednost: umo₧≥uje nßm uv∞domit si, ₧e jsou oblasti, kde mßme co dohßn∞t.

Kdy₧ u₧ jsme u otßzky propojenφ sφtφ po celΘm sv∞t∞ -- jakß je situace vaÜφ firmy v Austrßlii, Oceßnii, na NovΘm ZΘland∞?

Jsme tam, u₧ p∞t let mßme i poboΦku pro Australßzii. Mimochodem, na to, ₧e tam ne₧ije p°φliÜ mnoho lidφ -- asi 18 -- 19 milion∙ obyvatel -- je to dosti vysp∞l² trh. Kdy₧ se t°eba podφvßte na Nov² ZΘland, zjistφte, ₧e jsou ·pln∞ na ÜpiΦce technologie. Nevφm z jakΘho d∙vodu, ale jak vlßdnφ ·°ady tak jejich Telecom apod. byly jedny z prvnφch institucφ na sv∞t∞, je₧ p°ijaly systΘmy ATM. Ale n∞kterΘ zem∞ v Evrop∞ takΘ -- p°φkladem m∙₧e b²t Finsko, kde majφ v₧dy ty nejnov∞jÜφ v∞ci. Jen₧e v∙bec nejaktivn∞jÜφ jsou asi p°ece jen na zßpadnφm okraji Pacifiku. Je zajφmavΘ, ₧e t°eba v Japonsku sice nemajφ takovou infrastrukturu, jak by se snad dalo soudit z toho, co sami vyrßb∞jφ, p°itom vÜak p°eskoΦili n∞kolik technologiφ a dnes u₧ majφ vÜe jenom v ISDN, tam nem∙₧ete instalovat nic jinΘho. TakΘ ╚φna p°eskoΦila hned n∞kolik krok∙, a dnes t°eba zavßd∞jφ u₧ zcela bezdrßtov² telekomunikaΦnφ systΘm. Jen pro srovnßnφ, v Americe by rßdi bezdrßtov² systΘm takΘ, ale zatφm tam drßty vedou ·pln∞ vÜude a po pravd∞ °eΦeno, niΦφ vzhled celΘ zem∞. V ╚φn∞ jsou naopak, pokud jde o to, "na zelenΘ louce". P∙jdou tak zcela bezdrßtovou cestou, samoz°ejm∞ vÜe digitßln∞, a to mß nespornΘ v²hody. V jihov²chodnφ Asii je v∙bec obrovskß aktivita -- chystajφ se stßt v²robnφ zßkladnou celΘho sv∞ta, tedy tφm, Φφm b²vala d°φve Evropa, zavßd∞jφ infrastrukturu propojitelnou s ostatnφm sv∞tem. T°eba takovß Indie je velk²m p°φkladem inovace, mnoho softwarov²ch firem v Evrop∞ i Americe dnes vyu₧φvß skv∞l²ch indick²ch program∙.

To mne p°ekvapujete. Nenφ tomu tak dßvno, co jsem vid∞l v Indii na vlastnφ oΦi, ₧e nejrychlejÜφm p°enosem p°i sb∞ru dat na venkov∞ bylo dopravovat je na disketßch pomocφ motocyklist∙ !

To tam -- bohu₧el pro nßs -- stßle jeÜt∞ platφ. OvÜem o to p°esv∞dΦiv∞jÜφ je konstatovßnφ, ₧e jejich software je skv∞l² a ₧e v t°etφm sv∞t∞ jsou pro nßs obrovskΘ mo₧nosti. Ostatn∞ -- jsme teprve docela na zaΦßtku, poΦφtaΦovou komunikacφ se zab²vßme pouh²ch deset let !

Pouh²ch deset let? -- Vlastn∞ ano, i kdy₧ z jinΘho hlediska je to u₧ je hotovß v∞Φnost. Skoro jako Henry Ford, kdy₧ zaΦal vyrßb∞t fordky. -- Kdy jste nastoupil k firm∞ vy?

A₧ loni v lednu. P°ed tφm jsem byl asi p∞t let u 3-com a p°ed tφm dalÜφch p∞t u potravinß°skΘ firmy, kde jsem zavßd∞l poΦφtaΦe a poΦφtaΦovΘ sφt∞. M∞l jsem tenkrßt velikΘ Üt∞stφ v tom, ₧e i jß jsem se ocitl na sprßvnΘm mφst∞ ve sprßvnΘm Φase. V₧dycky jsem cht∞l pracovat s poΦφtaΦi, i kdy₧ vzd∞lßnφm jsem byl spφÜ chemik. Na univerzit∞ jsem se specializoval na biochemii, ale potom jsem se p°ihlßsil do kursu na prßci s poΦφtaΦi mainframe. Kdy₧ jsem pak nastoupil tady na toto mφsto, tak jsem oΦekßval, ₧e m∞ posadφ p°ed terminßl IBM a budu programovat n∞co v jazyku Cobol, nebo tak. Mφsto toho mi dali PC a p°φruΦku k Lotusu 1, 2, 3 a jß jsem se mßlem zvedl a zhnusen∞ odeÜel, proto₧e jsem cht∞l pracovat na mainframu. NaÜt∞stφ jsem to neud∞lal, proto₧e mezitφm se mainframy dostaly do ·tlumu, nebo p°i nejmenÜφm stagnujφ, a zrovna tak se zpomalil vzestup mini-systΘm∙, zatφmco oblast osobnφch poΦφtaΦ∙ je stßle na vzestupu. Po°ßd si ale ₧iv∞ pamatuji, jak jsem byl zklamßn: tehdy jsem to PC a Lotus na n∞m pova₧oval skoro za urß₧ku, za d∞tskou hraΦku. Zapla¥ Pßnb∙h, ₧e jsem vydr₧el.

Dob°e. Dozv∞d∞li jsme se tedy, ₧e mßte t°i sestry, vÜechny na Internetu a ₧e mßte tu bßjeΦnou v²hodu, ₧e m∙₧ete pracovat doma. Jak se to lφbφ vaÜφ ₧en∞ ?

To je dobrß otßzka. Nedßvno jsme se p°est∞hovali a budeme se st∞hovat zase do Bruselu. Te∩, kdy₧ i ten mladÜφ zaΦal chodit do Ükoly, mß najednou i moje ₧ena daleko vφce Φasu i b∞hem dne, a tak se prßv∞ p°ihlßsila do externφho kursu, v Anglii tomu °φkßme "open university", studuje socißlnφ v∞dy a podobn∞. Samoz°ejm∞ p°itom pφÜe r∙znΘ prßce a je tak rßda, ₧e mß klid. Tak₧e nenφ samoz°ejm∞ zrovna nadÜenß myÜlenkou, ₧e ·°aduji v ob²vßku. Hlavn∞ kdy₧ ji obΦas posφlßm spφÜe do kuchyn∞, abych mohl pou₧φvat poΦφtaΦ a faxovou linku jß. ╪ekl bych to asi tak, ₧e globßln∞ je rßda, ₧e m∞ mß doma, ale n∞kdy tak moc ne.

Pro m∞ je to ovÜem skv∞lΘ, proto₧e mohu strßvit t°eba Üest hodin vcelku pracφ a i tak jsem doma rßno, kdy₧ d∞ti odchßzejφ do Ükoly i odpoledne, kdy₧ zase p°ichßzejφ. V mΘm d°φv∞jÜφm zam∞stnßnφ, kdy jsem pracoval v kancelß°i, bylo b∞₧nΘ tak jako v pr∙myslu, ₧e jsem strßvil 10 a₧ 12 hodin denn∞ v prßci a cestou do prßce, tak₧e i kdy₧ jsem v∙bec neopustil Anglii, svΘ d∞ti jsem tak n∞kolik dnφ t°eba v∙bec nevid∞l. Tak₧e i z tohoto d∙vodu to poklßdßm za ideßlnφ. P°esto do firmy samoz°ejm∞ tu a tam jezdφm na nezbytnΘ porady. A tΘ to vyhovuje takΘ, proto₧e za m∞ vynaklßdß daleko ni₧Üφ administrativnφ nßklady. V∞dφ takΘ, ₧e doma jsem mnohem mΘn∞ vyruÜovßn ne₧ v prßci, dejme tomu s v²jimkou toho, kdy₧ se m∞ ₧ena zeptß, zda nechci kafe. Tak₧e v celku lze °φci, po zvß₧enφ vÜech okolnostφ, ₧e vÜem se nßm asi lφbφ vφc kdy₧ pracuji doma, ne₧ kdybych chodil do prßce.

Mßte dv∞ d∞ti, ₧e. StarÜφ je chlapec?

Ne, ne, ne. StarÜφ je d∞vΦe.

Dß se °φci, ₧e ob∞ jsou ovlivn∞ny poΦφtaΦi?

Zcela urΦit∞. A nemyslφm, ₧e ve zlΘm. Tuhle m∞ ·pln∞ p°ekvapila jedna v∞c -- nikdy jsem si neuv∞domil, ₧e d∞ti pou₧φvajφ myÜ ob∞ma rukama. PoΦφtaΦ jsem m∞l doma v₧dycky, nosil jsem dom∙ z prßce notebook, ale a₧ te∩, co jsem doma, jsem zaznamenal, ₧e na rozdφl ode mne d∞ti pou₧φvajφ myÜ levou nebo i pravou rukou zcela bez rozpak∙.

Ano, nedßvno byly zve°ejn∞ny dokonce n∞jakΘ v²zkumy, p°i nich₧ se zjistilo, ₧e je naopak v²hodnΘ, aby lidΘ pou₧φvali myÜ levou rukou, prßv∞ proto aby m∞li tu pravou, Üikovn∞jÜφ, volnou pro klßvesnici, Φφm₧ se prßce na poΦφtaΦi znaΦn∞ urychlφ. VÜe vzniklo kdysi tφm, ₧e z poΦßtku necht∞li tv∙rci myÜi v∞°it, ₧e by ji Φlov∞k mohl zvlßdnout levou rukou, proto ji p°isoudili tΘ pravΘ. A₧ te∩ se potvrdilo, ₧e opak je pravdou.

Vidφte to? -- MΘ d∞ti jsou rozhodn∞ poΦφtaΦov∞ "gramotnΘ". Sßra se u₧ od chvφle, co zaΦala chodit do Ükoly, dokß₧e suverΘnn∞ pohybovat ve Windows a vyznß se i v tom, jak tisknout. Nechßvßme je pracovat zcela svobodn∞. I kdy₧ jeÜt∞ neum∞ly psßt a Φφst, jen rozpoznßvaly jednotlivß pφsmena, u₧ docela dob°e pracovaly i systΘmem "drag and drop".

Nevid∞li jste nebezpeΦφ v tom, ₧e se dφk psanφ na poΦφtaΦi budou t°eba o to h∙° uΦit psßt rukou?

No -- je to trochu problΘm, ale od toho je Ükola. Jß sßm nepφÜu nijak zvlßÜ¥ krßsn∞. N∞kdy uva₧uji, zda za dvacet let, a₧ zaΦnou svoji vlastnφ kariΘru, bude mφt psanΘ slovo v∙bec jeÜt∞ takovou d∙le₧itost. P°ece ji₧ dnes existuje krasopis spφÜ u₧ jen jako hobby. Na druhΘ stran∞ -- i jß sßm pφÜu na papφr sv²m vlastnφm systΘmem zkratek, kdy₧ chci t°eba p°i t°eba brain-stormingu udr₧et krok s myÜlenkou, ale nikdy bych neoΦekßval, ₧e by to po mn∞ mohl v∙bec n∞kdo Φφst. Je to mimochodem velice rychl² zp∙sob zßznamu, mo₧nß jedinß v∞c, pro ni₧ nemohu pou₧φt poΦφtaΦ v tomto sm∞ru rozhodn∞ pomalejÜφ ne₧li m∙j mozek.

To je zajφmavΘ. I u nßs existuje forma jistΘho slouΦenφ t∞snopisu s psanφm na poΦφtaΦi -- jejφm vynßlezcem je nßÜ n∞kdejÜφ sv∞tov² rekordman v rychlopsanφ na psacφm stroji. Dφky celΘmu promyÜlenΘmu slovnφku maker, (nap°. mφsto slova ministerstvo napφÜφ jen "mo") dosahujφ fantastickΘ rychlosti a uplat≥ujφ se pak jako soudnφ nebo tzv. komornφ pφsa°i.

Ano, i u nßs je znßmß ta slavnß reklama, kterß °φkala: "Pokud to p°eΦtete, m∙₧ete pro nßs pracovat." A bylo tam napsßno: "fucnrdths" (If you can read this. ╚esky: Pokud to p°eΦtete). P°i tom Ülo jen o zßpis, v n∞m₧ chyb∞ly v podstat∞ jenom samohlßsky. -- U₧ nejsme tak daleko ani od chvφle, kdy budeme moci poΦφtaΦ∙m diktovat.

Mßte snad n∞jakΘ ₧elφzko v ohni i tady?

Ne. V tomto sm∞ru je zdaleka nejdßl IBM. ZaΦalo to v dobßch, kdy jß jsem jeÜt∞ byl zcela na u₧ivatelskΘ stran∞ barikßdy a systΘmy dokßzaly rozpoznat takovß slova, jako "three" nebo "four" apod. To bylo kolem roku 1985. Od tΘ doby se to velk²mi skoky posouvalo dop°edu. Znßm pßr chlapφk∙ od IBM, kte°φ jsou u₧ dnes schopni pomalu diktovat do poΦφtaΦe, a dokonce i p°eklßdat. Nap°. diktujete n∞mecky a poΦφtaΦ vßm to p°elo₧φ do angliΦtiny. Tak₧e blφ₧φme se, ale zatφm je to jeÜt∞ nesmφrn∞ pomal² proces. Nenφ mo₧nΘ tak snadno aplikovat poznßvacφ procesy probφhajφcφ v lidskΘm mozku.

Ale mo₧nß, ₧e to bude p°ekonßno jin²mi technikami. Nap°. tuhle jsem vid∞l systΘm, kdy je mo₧no posouvat kursor myÜi na obrazovce ne rukou ale pomocφ mozkov²ch proud∙ -- tzv. alfa vln. Je to systΘm vyu₧φvajφcφ tak zvanΘ kladnΘ zp∞tnΘ vazby, kter²m se dß °φdit prakticky cokoliv -- nap°. pohyb invalidnφho vozφku. Dß se to pou₧φt pro lidi, kte°φ jsou ochrnuti od krku dol∙, nasadφ si p°ilbu na hlavu a pomocφ mozkov²ch proud∙ a kladnΘ zp∞tnΘ vazby se jej nauΦφ °φdit. Dß se to tedy pou₧φt i pro pohyb ukazatele poΦφtaΦovΘ myÜi. T°eba to bude p°φm∞jÜφ zp∙sob ovlßdßnφ poΦφtaΦe k p°ekladu, ne₧ lidskß °eΦ.

V technologii dorozum∞nφ je toho v∙bec v∞tÜina jeÜt∞ asi p°ed nßmi. Vφte, pro m∞ t°eba v∙bec nejv∞tÜφm p°ekvapenφm bylo, kdy₧ jsem slyÜel vloni ve èv²carsku na konferenci IT Nelsona Mandelu, jak °ekl, ₧e celΘ dv∞ t°etiny obyvatel na sv∞t∞ nepou₧ily jeÜt∞ nikdy telefon. Kdy₧ tedy dnes naopak slyÜφte, ₧e telekomunikaΦnφ pr∙mysl se blφ₧φ k bodu saturace, a ₧e tak dojde zßkonit∞ k ·tlumu, je to Φir² nesmysl. Lidstvo mß touhu komunikovat a naÜe odv∞tvφ je zde od toho, aby ji naplnilo. Jakmile by skonΦila touha komunikovat, nezkolabujeme jen my, ale i lidstvo.

Pro i4U Pavel Hajn²