Chcete v∞d∞t o Internetu vÜe podstatnΘ a p°itom se neutopit ve zm∞ti odborn²ch termφn∙? Chcete v∞d∞t vÜe, co je pot°ebnΘ pro vytvo°enφ vlastnφ filozofie p°φstupu k tΘto ob°φ sφti? Pak je tento Φlßnek urΦen prßv∞ vßm.

Co je Internet

Vφte nebo snad jen tuÜφte, co je Internet? Jß sßm jsem si dlouho myslel, ₧e to vφm, tedy do chvφle, ne₧ jsem m∞l v²znam tohoto slova vysv∞tlit n∞komu jinΘmu ne₧ kamarßdovi od poΦφtaΦ∙. Internet toti₧ m∙₧e pro ka₧dΘho znamenat n∞co trochu jinΘho. Pro n∞koho to je jen levn∞jÜφ nßhrada telefonu a faxu, pro jinΘho obrovskß knihovnu zajφmav²ch informacφ a pro jinΘho t°eba cesta k zφskßnφ nov²ch zßkaznφk∙ nebo zdroj ob₧ivy, kter² mu umo₧≥uje pracovat v klidu jihoΦeskΘ chalupy, a p°itom b²t ve spojenφ s nejΦerstv∞jÜφm d∞nφm ve firm∞ i v jeho oboru. Samoz°ejm∞ je takΘ pravda to, co tvrdφ ji₧ dosti ot°epanß frßze, ₧e Internet je celosv∞tovß poΦφtaΦovß sφ¥ -- kdyby nebyla, nebyla by ani nic z toho, co je uvedeno v²Üe.

A tak, i kdy₧ mo₧nß nejste profesionßlem v oboru informaΦnφch technologiφ, vyplatφ se v∞d∞t o Internetu n∞co bli₧Üφho. Ne nelekejte se -- nenφ nutnΘ uΦit se velkΘ mno₧stvφ technick²ch detail∙. Je vÜak dobrΘ znßt zßkladnφ fakta a principy: stejn∞ jako dobrß asistentka nemusφ b²t odbornφkem na spojovou techniku, ale musφ v∞d∞t, k Φemu slou₧φ telefon a fax a jak se ka₧d² z t∞chto p°φstroj∙ pou₧φvß.

Jak Internet vznikl

P°ed mnoha a mnoha lety (p°esn∞ v roce 1969), jeÜt∞ v dobßch, kdy byly poΦφtaΦe opatrovßny v klimatizovan²ch sßlech zßstupy technik∙ a jejich u₧ivatelΘ s nimi komunikovali pomocφ elektrickΘho psacφho stroje nebo zelen∞ blikajφcφho terminßlu, vznikla sφ¥ Ministerstva obrany USA, nazvanß ARPANET. Tato sφ¥ byla navr₧ena pro podporu v²zkumu zam∞°enΘho na v²voj poΦφtaΦovΘ sφt∞, kterß by byla schopna fungovat i v p°φpad∞ v²padku jejφch jednotliv²ch Φßstφ (zniΦen²ch nep°ßtelskou armßdou). V²sledkem tohoto v²zkumu bylo technickΘ °eÜenφ, kterΘ navφc umo₧≥uje velmi snadnΘ rozÜi°ovßnφ sφt∞. K ARPANETu se zßhy p°ipojila poΦφtaΦovß centra n∞kter²ch univerzit a v²zkumn²ch organizacφ, pracujφcφch pro Pentagon a jejich u₧ivatelΘ si sφ¥ velmi rychle oblφbili. Vznikl tak jak²si prap°edek dneÜnφho Internetu.

Druhß v²znamnß fßze budovßnφ sφt∞ nastala v roce 1982. Stßvajφcφ sφ¥ okolo ARPANETu byla oficißln∞ propojena s komunikaΦnφmi sφt∞mi orgßn∙ stßtnφ sprßvy USA a takΘ se sφt∞mi vÜech vysok²ch Ükol a dalÜφch civilnφch (zpravidla nev²d∞leΦn²ch) institucφ. ╚ist∞ vojenskß slo₧ka se tehdy od Internetu odÜt∞pila jako samostatnß sφ¥ s nßzvem Milnet. Nßsledujφcφ desetiletφ bylo Θrou rozvoje sφt∞ zejmΘna na akademickΘ p∙d∞ a jejφho Üφ°enφ za hranice USA. Zßhy se pro ni v₧il dneÜnφ nßzev -- Internet.

T°etφ, zatφm poslednφ fßze rozvoje Internetu, byla odstartovßna p°ijetφm zßkona High Perfonmance Computing Act v roce 1991, kter² byl zam∞°en na posφlenφ konkurenceschopnosti ekonomiky USA a znamenal stßtnφ podporu rozvoje informaΦnφch technologiφ. Na jeho zßklad∞ byla vybudovßna dneÜnφ vysokorychlostnφ pßte°nφ sφ¥ americkΘho Internetu -- NREN (National Research and Education Network) a SpojenΘ stßty tak zφskaly oproti ostatnφmu sv∞tu znaΦn² nßskok. B∞hem dalÜφch let se vÜak ukßzalo, ₧e nßklady na provoz sφt∞ NREN pom∞rn∞ znaΦn∞ zat∞₧ujφ stßtnφ rozpoΦet. To spolu se stßle vzr∙stajφcφm zßjmem Φist∞ komerΦnφch organizacφ o rozvφjenφ jejich aktivit prost°ednictvφm sφt∞ vedlo k postupnΘmu sni₧ovßnφ dotacφ na provoz sφt∞ a nastartovßnφ komercializace Internetu a vÜeho co s nφm souvisφ. Historie Internetu v poslednφch t°ech letech je tak historiφ rozvoje r∙zn²ch komerΦnφch aktivit s nφm souvisejφcφch, kter² ruku v ruce provßzφ velk² nßr∙st poΦtu u₧ivatel∙ sφt∞ ze vÜech vysp∞l²ch zemφ a vÜech odv∞tvφ lidskΘ Φinnosti.

Z Φeho se Internet sklßdß

O Internetu se dnes hovo°φ (Φi pφÜe) tΘm∞° vÜude -- v rozhlase a televizi, v odborn²ch i populßrnφch Φasopisech a dokonce i v mnoh²ch denφcφch. Pokud vÜak chcete v∞d∞t "na Φem jste", a tudφ₧ si pod tφmto slovem p°edstavit n∞co konkrΘtnφho -- zjistφte, ₧e v p°evß₧nΘ v∞tÜin∞ Φlßnk∙ vystupuje Internet jako p°φsn∞ abstraktnφ pojem.

Z Φeho se tedy Internet sklßdß? Je to prostΘ a slo₧itΘ zßrove≥. SkuteΦnß fyzickß podoba Internetu pom∞rn∞ p°esn∞ odpovφdß jednΘ z t∞ch nejot°epan∞jÜφch definic, kterß °φkß, ₧e Internet je sφ¥ sφtφ. ProblΘm vÜak je odpov∞d∞t na logicky navazujφcφ otßzku -- z kter²ch sφtφ se sklßdß. Odpov∞∩ na ni se toti₧ m∞nφ tΘm∞° z hodiny na hodinu -- do Internetu chce b²t p°ipojen stßle v∞tÜφ poΦet institucφ i d°φve odd∞len²ch privßtnφch i ve°ejn²ch poΦφtaΦov²ch sφtφ z celΘho sv∞ta.

Kdo ho °φdφ a financuje

Aby se pojem Internet zbavil dalÜφ Φßsti svΘ abstraktnφ slupky, je ve sv∞t∞ pen∞z a soukromΘho vlastnictvφ t°eba odpov∞d∞t na otßzku, komu Internet pat°φ a kdo o n∞m tudφ₧ rozhoduje. Tady je to vÜak o n∞co slo₧it∞jÜφ -- neexistuje toti₧ ₧ßdn² jedin² Φi v∞tÜinov² vlastnφk Φi skupina vlastnφk∙ Internetu, a nenφ tudφ₧ ani ₧ßdnß firma Internet s. r. o. Φi Internet a. s.

V Internetu toti₧ ka₧d² z p°ipojen²ch subjekt∙ vlastnφ, spravuje a financuje tu svoji Φßst sφt∞. Pokud je nap°φklad lokßlnφ sφ¥ vaÜφ firmy trvale p°ipojena do Internetu (a je tudφ₧ jeho souΦßstφ), je vaÜe firma vlastnφkem a provozovatelem tΘ Φßsti Internetu, kterou p°edstavuje jejφ sφ¥ a linka nebo linky, kterΘ ji spojujφ s dalÜφmi uzly sφt∞. VßÜ poskytovatel p°ipojenφ do Internetu je pak vlastnφkem a provozovatelem ji₧ rozsßhlejÜφ sφt∞ uzlov²ch poΦφtaΦ∙ (alespo≥ jeden v ka₧dΘm m∞st∞, kde mß poskytovatel p°φpojn² bod sφt∞), propojen²ch pevn²mi telefonnφmi linkami a m∙₧e b²t Φlenem, a tudφ₧ souΦßstφ v∞tÜφho nadnßrodnφho holdingu. Podobn∞ m∙₧e mφt t°eba vysokß Ükola sφ¥ propojujφcφ vÜechny jejφ fakulty, napojenou na celostßtnφ sφ¥ vysok²ch Ükol, kterou ji₧ financuje stßt z rozpoΦtu ministerstva Ükolstvφ atd.

Aby to celΘ fungovalo, musφ vÜak n∞kdo °φdit Internet alespo≥ po strßnce technickΘho rozvoje a standardizace. O to se starß tzv. SpoleΦnost Internet (ISOC -- Internet Society), co₧ je dobrovolnß organizace, jejφm₧ cφlem je podpora globßlnφ v²m∞ny informacφ pomocφ technologie Internetu. ISOC jmenuje skupinu odbornφk∙, kterß se naz²vß Rada pro architekturu sφt∞ Internet (IAB -- Internet Architecture Board). Tato rada se pravideln∞ schßzφ, aby schvßlila standardy a plßn p°id∞lovßnφ zdroj∙, jako jsou nap°φklad ΦφselnΘ adresy poΦφtaΦ∙ (adresa poΦφtaΦe musφ toti₧ b²t v celΘ sφti jedineΦnß).

Princip fyzickΘho fungovßnφ (resp. dodr₧ovßnφ standard∙) Internetu velmi v²sti₧n∞ popsal ve svΘ knize VÜe o Internetu (Φesk² p°eklad vydalo nakladatelstvφ SCIENCE) americk² publicista Ed Krol: "Internet se v mnoha ohledech podobß cφrkvi, ... Kdy₧ se p°ihlßsφte k n∞jakΘ cφrkvi, p°ijmete jejφ uΦenφ a filozofii, ona vßs p°ijme a vy z toho mßte urΦitΘ v²hody. Jestli₧e se vßm to nelφbφ, m∙₧ete ji opustit. Cφrkev z∙stßvß, ale vy u₧ nemßte ₧ßdnΘ v²hody."

Prßvo, politika, etika a Internet

Z prßvnφho hlediska je souΦasn² Internet p∙dou znaΦn∞ neprobßdanou a slo₧itou. Jednou z jeho zßkladnφch vlastnostφ je, ₧e umo₧≥uje komunikaci lidφ z libovoln²ch kout∙ sv∞ta a nebere p°itom ohled na jeho politickΘ rozd∞lenφ. Tφm Internet znaΦn∞ komplikuje aplikaci zßkon∙ obΦanskΘho prßva, kterΘ je v r∙zn²ch zemφch odliÜnΘ nebo Φinφ kontrolu dodr₧ovßnφ n∞kter²ch zßkon∙ prakticky neproveditelnou. Nap°φklad je-li na urΦitou zemi uvaleno embargo -- t°eba na dovoz superpoΦφtaΦ∙, vyvstßvß otßzka, jak zamezit odbornφk∙m z tΘto zem∞ p°φstup k takovΘmu poΦφtaΦi, instalovanΘmu v USA prost°ednictvφm Internetu.

Nenφ to vÜak jen problΘm p°izp∙sobenφ a kontroly dodr₧ovßnφ zßkon∙, kter² d∞lß z Internetu politickou zßle₧itost. Internet je toti₧ oproti rozhlasu a televizi, kde jedna stanice pokr²vß v₧dy ·zemφ jednoho nebo n∞kolika stßt∙, jedinΘ skuteΦn∞ celosv∞tovΘ informaΦnφ mΘdium. Internet nejen ₧e umo₧≥uje Üφ°enφ informacφ v obrovskΘm m∞°φtku, ale sk²tß i novΘ mo₧nosti. Pomocφ elektronick²ch konferencφ mohou na Internetu debatovat jakΘkoliv zßjmovΘ skupiny lidφ, ani₧ p°itom zßle₧φ na tom, z kterΘho konce sv∞ta jejich ΦlenovΘ pochßzejφ. Na rozdφl od televize lze informace podstatn∞ p°esn∞ji sm∞rovat na okruh potencißlnφch zßjemc∙ nebo pomocφ elektronickΘ poÜty oslovovat p°φmo jednotlivΘ u₧ivatele sφt∞.

P°esto₧e v Internetu neexistuje ₧ßdn² "Zßkonodßrn² orgßn" nenφ v sφti zdaleka takov² "chaos" jak to na prvnφ pohled vypadß. Jednak je pro zajiÜt∞nφ jejφho fungovßnφ nutnΘ dodr₧et urΦitΘ technickΘ podmφnky a konvence a jednak existuje urΦit² nepsan² morßlnφ kodex u₧ivatele Internetu. Chovßnφ b∞₧nΘho u₧ivatele sφt∞ by tedy ve standardnφch situacφch nem∞lo poruÜovat u₧φvanΘ zßsady internetovΘ etiky, kterß se vyvinula zejmΘna v druhΘ etap∞ v²voje Internetu, kdy byl pou₧φvßn p°evß₧n∞ akademickou obcφ. Jejφmi principy jsou individualizmus a snaha vÜech u₧ivatel∙ vÜemo₧n∞ rozvφjet a chrßnit sφ¥ jako obecn∞ prosp∞Ün² nßstroj.

B∞₧n² u₧ivatel sφt∞ m∙₧e Internet chrßnit p°edevÜφm tφm, ₧e se bude vyh²bat skupin∞ aktivit, kterΘ jsou obecn∞ pova₧ovßny za nevhodnΘ a₧ nep°ijatelnΘ z politickΘho hlediska. Pat°φ k nim zejmΘna:

• nadm∞rnΘ hranφ her Φi zßm∞rnΘ p°et∞₧ovßnφ sφt∞
  
• obt∞₧ujφcφ, nenßvistnΘ nebo jinΘ asocißlnφ chovßnφ
  
• zßm∞rnΘ p∙sobenφ Ükod kdekoliv a komukoliv v sφti
  
• zp°φstupn∞nφ obscΘnnφch nebo jinak pohorÜliv²ch materißl∙
  

Kam to (mo₧nß) povede

P°i dneÜnφ masovΘ popularizaci je pojem Internet stßle Φast∞ji pou₧φvßn jako synonymum pro vÜudep°φtomnou a vÜezahrnujφcφ informaΦnφ slu₧bu -- tzv. "informaΦnφ dßlnici", jejφ₧ budoucnost p°edpovφdß Bill Gates (majitel Microsoftu -- nejv∞tÜφ softwarovΘ firmy a zßrove≥ nejbohatÜφ mu₧ na sv∞t∞). P°i reßlnΘm pohledu je vÜak z°ejmΘ, ₧e Internet takovou informaΦnφ dßlnicφ zdaleka nenφ, ale vzhledem k jeho mohutnΘ komercializaci a s nφ spjatΘmu masovΘmu rozÜφ°enφ, mß nejlepÜφ p°edpoklady v nφ b∞hem n∞kolika let p°er∙st.

Nenφ vÜak t°eba zoufat -- Internet toti₧ ji₧ ve svΘ dneÜnφ podob∞ sk²tß neuv∞°itelnΘ mno₧stvφ informacφ a n∞kter²ch dalÜφch slu₧eb. A prßv∞ hlavnφm oblastem vyu₧itφ dneÜnφho Internetu se budeme v∞novat v nßsledujφcφch odstavcφch.

Co Internet umφ

Ne₧ se pustφm do v²Φtu vÜech zßkladnφch mo₧nostφ vyu₧itφ Internetu, je t°eba podotknout, ₧e vÜechno, co Internet umφ, umφ p°edevÜφm v angliΦtin∞, a teprve pak v nßrodnφm jazyce zem∞ p∙vodu p°φsluÜnΘ slu₧by Φi databßze. Pokud vÜak angliΦtinou (tΘm∞°) neovlßdnete, nenφ to v∙bec d∙vod k zoufalstvφ -- ba prßv∞ naopak. V Internetu toti₧ nebudete (pokud si to nebudete v²slovn∞ p°ßt) postaveni p°ed nutnost p°φmo ·stn∞ komunikovat s rodil²m AngliΦanem nebo dokonce s AmeriΦanem s kalifornsk²m dialektem. Pou₧φvßnφ vÜech slu₧eb sφt∞ se toti₧ bude ze vÜeho nejvφce podobat prßci s anglicky komunikujφcφm programem, jste tedy v situaci, kdy na vßs vßÜ partner -- poΦφtaΦ -- neklade tΘm∞° ₧ßdnΘ nßroky a naopak vßm m∙₧e kdykoliv podat pomocnou ruku. Bude toti₧ trp∞liv∞ji ne₧ jak²koliv Φlov∞k Φekat, ne₧ se vßm poda°φ rozluÜtit obtφ₧n∞jÜφ Φßsti textu, p°i nedorozum∞nφ vßm v₧dy umo₧nφ nßvrat do v²chozφ polohy a nov² pokus. V neposlednφ °ad∞ vßm m∙₧e nabφdnout i velmi praktickΘ vyhledßvßnφ v elektronick²ch slovnφcφch a p°φruΦkßch stavebnicovΘ korespondence. Stejn∞ tak i nejpou₧φvan∞jÜφ prost°edek Internetu pro komunikaci mezi jeho u₧ivateli -- elektronickß poÜta -- vßm umo₧≥uje si dopis v angliΦtin∞ v klidu p°elo₧it a peΦliv∞ p°ipravit formßln∞ uhlazenou odpov∞∩ ze stavebnicovΘ korespondence. Internet vßm tak vlastn∞ umo₧nφ samostatn∞ zvlßdnout pasivnφ angliΦtinu p°φmo jejφm praktick²m pou₧φvßnφm. Ale poj∩me se struΦn∞ seznßmit s mo₧nostmi vyu₧itφ dneÜnφho Internetu:

Nejv∞tÜφ informaΦnφ st°edisko

Ano, tak by se dal bezesporu Internet oznaΦit. V₧dy¥ samotn² vznik sφt∞ byl motivovßn p°edevÜφm pot°ebou v²m∞ny informacφ a bez nadsßzky lze tvrdit, ₧e pokud hledßte urΦitou konkrΘtnφ informaci, je pravd∞podobn∞ n∞kde v sφti k dispozici. Pokud chce kdokoliv na sφti zp°φstupnit urΦitΘ informace ostatnφm u₧ivatel∙m, m∙₧e si k tomu podle charakteru informace i p°edpoklßdanΘho okruhu u₧ivatel∙ vybrat z n∞kolika zßkladnφch prost°edk∙ -- slu₧eb. Jejich podrobn∞jÜφ popis by byl nßm∞tem na samostatnΘ Φlßnky, tak₧e zatφm pouze tolik, ₧e pojmy jako FTP, Gopher, WAIS a www jsou nßzvy jednotliv²ch slu₧eb, kterΘ umo₧≥ujφ u₧ivatel∙m sφt∞ zφskßvat informace z p°edem p°ipraven²ch archiv∙ a p°i vyu₧φvßnφ Internetu jako studnice moudrosti budete pravd∞podobn∞ vyu₧φvat nejmΘn∞ jednu z nich.

Pokud jste n∞kdy m∞li p°φle₧itost hledat nap°φklad v klasickΘ univerzitnφ knihovn∞, urΦit∞ vφte, ₧e je to v∞c zdlouhavß a bez systematickΘho katalogu v podstat∞ nemo₧nß. Internet, krom∞ toho ₧e zp°φstup≥uje o n∞kolik °ßd∙ vφce informacφ ne₧ kterßkoliv klasickß knihovna, mß jeÜt∞ dalÜφ charakteristickΘ vlastnosti: nap°. vzhledem k decentralizaci sφt∞ neexistuje ·pln² globßlnφ katalog Internetu a na druhΘ stran∞ dφky poΦφtaΦ∙m je vyhledßvßnφ -- co se t²Φe absolutnφ rychlosti -- podstatn∞ v²konn∞jÜφ. Pro vßs jako u₧ivatele z toho plyne nutnost, pou₧φvat krom∞ slu₧eb pro zφskßvßnφ informacφ jeÜt∞ slu₧by pro jejich vyhledßvßnφ. Ty jsou dvojφho druhu: jednak tematickΘ katalogy, kterΘ soust°e∩ujφ ut°φd∞nΘ seznamy odkaz∙ na zdroje informacφ a jednak v²konnΘ vyhledßvacφ nßstroje, s jejich₧ pomocφ lze ve velkΘ Φßsti archiv∙ vyhledßvat podle klφΦov²ch slov. Mezi slu₧by z tΘto kategorie, s nimi₧ se asi budete nejΦast∞ji setkßvat, pat°φ Archie, Veronica, Yahoo, InfoSeek nebo AltaVista.

Pokud jsem zatφm mluvil o informacφch, nem∞l jsem na mysli pouze v²zkumnΘ zprßvy Φi agenturnφ zpravodajstvφ, ale opravdu informace vÜeho druhu a v nejÜirÜφm slova smyslu. V₧dy¥ na Internetu m∙₧ete stejn∞ dob°e jako snφmky po°φzenΘ dru₧icφ u Jupiterova m∞sφce nalΘzt i jφzdnφ °ßdy vlak∙ a autobus∙, p°ehled v²stav, burzu pracovnφch mφst, katalog nßrodnφ knihovny, bibliografii svΘho oblφbenΘho spisovatele nebo informace o aktivitßch p°ipisovan²ch mimozemsk²m civilizacφm v zßpadnφ Skandinßvii.

Pojem www

Www neboli World Wide Web (celosv∞tovß pavuΦina) jsem ji₧ uvedl jako jednu ze slu₧eb pro zφskßvßnφ informacφ. Jejφ v²znam je vÜak oproti ostatnφm podstatn∞ v∞tÜφ, proto₧e prßv∞ www umo₧≥uje pracovat s Internetem i u₧ivatel∙m s minimßlnφmi znalostmi z oblasti poΦφtaΦov²ch sφtφ. www je toti₧ systΘm pro vytvß°enφ hypertextov²ch dokument∙ p°φstupn²ch v sφti. Listovßnφ www strßnkami se pak velmi podobß prohlφ₧enφ hypertextovΘ nßpov∞dy Windows, kde podtr₧enß slova odkazujφ na dalÜφ strßnky a staΦφ na n∞ poklepat myÜφ a po₧adovanß strßnka se objevφ. U www p°i tom nezßle₧φ, na kterΘm poΦφtaΦi v sφti je p°φsluÜnß strßnka umφst∞na, tak₧e se p°i listovßnφ m∙₧ete pohybovat skuteΦn∞ po celΘm Internetu, ani₧ byste se museli starat o adresy konkrΘtnφch poΦφtaΦ∙ a spoustu dalÜφch technick²ch detail∙.

www strßnky mohou b²t navφc dopln∞ny o obrßzky, vstupnφ formulß°e s tlaΦφtky a dalÜφ objekty, tak₧e se prßce s www m∙₧e podobat prßci s jednoduchou aplikacφ, kterß vÜak b∞₧φ na jinΘm poΦφtaΦi, s nφm₧ komunikujete prost°ednictvφm sφt∞.

Elektronickß poÜta a konference

E-mail neboli elektronickß poÜta je jednou z nejpopulßrn∞jÜφch slu₧eb Internetu a mnozφ odbornφci p°edpovφdajφ, ₧e v blφzkΘ budoucnosti nahradφ znaΦnou Φßst uskuteΦ≥ovan²ch telefonick²ch hovor∙ a rozesφlßnφ klasick²ch fax∙. Jejφ p°ednost spoΦφvß v tom, ₧e aΦkoliv pracuje stejn∞ jako jejφ klasick² vzor (napφÜete dopis, odeÜlete ho na po₧adovanou adresu a adresßt jej dostane do poÜtovnφ schrßnky), je velmi rychlß. Dopis e-mailem b²vß v Internetu doruΦen b∞hem n∞kolika minut a₧ (za nep°φzniv²ch okolnostφ) pßr hodin a to kterΘmukoliv u₧ivateli.

Oproti "papφrovΘ" poÜt∞ je e-mail velmi levnou zßle₧itostφ, jejφ₧ pou₧φvßnφ je zpravidla v cen∞ p°ipojenφ k Internetu a platφ se tudφ₧ pauÜßlem. Je pak jedno, jak² objem poÜty a zejmΘna kolik zßsilek rozeÜlete -- pauÜßlnφ poplatek je stßle stejn². Navφc rozeslat stejn² dopis vφce adresßt∙m znamenß pouze p°idat jejich jedno°ßdkovou adresu do seznamu adresßt∙.

Jako nßhrada telefonu (krom∞ velmi nalΘhav²ch sd∞lenφ) je e-mail tΘm∞° ideßlnφ. V telefonnφ sφti se toti₧ nemusφte dovolat nebo nemusφte volanou osobu prßv∞ zastihnout, kde₧to e-mailem zprßvu prost∞ odeÜlete a o jeho doruΦenφ se starß sφt.

A proti klasickΘ poÜt∞ umφ Internet prost°ednictvφm tzv. diskuznφch f≤r (konferencφ) zaslat vßÜ dopis i potencißlnφm adresßt∙m, o jejich₧ existenci nemßte zatφm ani potuchy. Konference je toti₧ jakßsi databßze dopis∙ na urΦitΘ tΘma, kterΘ nejsou adresovßny konkrΘtnφmu Φlov∞ku, ale celΘmu diskuznφmu kruhu. Jako u₧ivatel Internetu si m∙₧ete kdykoliv prohlΘdnout obsah dopis∙ v konferenci s tΘmatem, kterΘ vßs zajφmß a poslat do nφ sv∙j dotaz, odpov∞d∞t na n∞kter² jeÜt∞ nezodpov∞zen² nebo dokonce zalo₧it na konkrΘtnφ tΘma konferenci vlastnφ.

Hovor Φi Fax do USA za mφstnφ tarif

O telefonnφch poplatcφch je znßma jedna nep°φjemnß v∞c -- b²vajφ toti₧ tφm vyÜÜφ, Φφm dßl volßte. Naproti tomu v Internetu musφte platit pouze p°ipojenφ svΘho poΦφtaΦe k nejbli₧Üφmu dalÜφmu (zpravidla uzlu poskytovatele p°ipojenφ) a komunikovat m∙₧ete takΘ s cel²m sv∞tem.

Tento rozdφl samoz°ejm∞ neunikl podnikav²m lidem a vznikly tak dv∞ novΘ slu₧by -- telefon a fax po Internetu.

Pro telefonovßnφ pot°ebujete, aby byl vßÜ poΦφtaΦ vybaven zvukovou kartou s mikrofonem a specißlnφ program, kter² vßm umo₧nφ navßzat digitßlnφ zvukovΘ spojenφ s jin²m, stejn∞ vybaven²m u₧ivatelem sφt∞ kdekoliv na sv∞t∞ (viz Φlßnek Konec telefon∙m). Proto₧e pro p°enos digitalizovanΘho zvuku je dneÜnφ Internet pom∞rn∞ pomalß sφ¥, dochßzφ p°i rozhovoru a₧ k n∞kolikasekundovΘmu zpo₧d∞nφ, co₧ je vÜak vzhledem k ·spo°e za mezinßrodnφ hovor zanedbatelnΘ.

Rozesφlßnφ fax∙ prost°ednictvφm Internetu je slu₧ba, kterou bezplatn∞ nebo za minimßlnφ administrativnφ poplatky poskytujφ n∞kterΘ servery zejmΘna v USA. Princip spoΦφvß v tom, ₧e fax poÜlete p°es Internet serveru v mφst∞ urΦenφ, server pak pomocφ k tomu vyhrazenΘho faxmodemu vytoΦφ p°φsluÜnΘ faxovΘ Φφslo a fax odeÜle. Zprßvu o doruΦenφ faxu pak obdr₧φ odesφlatel zase e-mailem. Pokud je tato slu₧ba poskytovßna na poΦφtaΦi nev²d∞leΦnΘ organizace nebo instituce, b²vß zpravidla zcela zdarma, nebo¥ mφstnφ telefonnφ hovory jsou v USA zdarma.

Nejen rozhlas po drßt∞

DalÜφ zajφmavou skupinou slu₧eb, s nimi₧ se v Internetu m∙₧ete setkat, je inovovanß sφ¥ovß obdoba klasick²ch informaΦnφch mΘdiφ. Pat°φ sem nap°φklad elektronickΘ noviny a Φasopisy (nap°. Neviditeln² pes Ond°eje Neffa), kterΘ dφky zp∙sobu zpracovßnφ a distribuce mohou velmi pru₧n∞ reagovat na nejnov∞jÜφ udßlosti a s minimßlnφmi nßklady oslovit Φtenß°e na celΘm sv∞t∞.

DalÜφ zajφmavostφ je obdoba klasickΘ rozhlasovΘ stanice na www, kdy si nejen m∙₧ete nechat p°ehrßt n∞ker² ze starÜφch program∙, kter² jste nßhodou zmeÜkali, ale pomocφ novinky RealAudio si pustit i aktußlnφ program, kter² skuteΦnß stanice prßv∞ vysφlß, a to vÜechno i z opaΦnΘho konce zem∞, tedy tam, kde rßdiov² signßl ji₧ nelze zachytit.

Poslednφm v²k°ikem m≤dy v tΘto oblasti vÜak je slu₧ba PCN, kterß je urΦena pro u₧ivatele osobnφch poΦφtaΦ∙, kterΘ jsou k Internetu p°ipojeny trvale (nap°. prost°ednictvφm podnikovΘ lokßlnφ sφt∞). Jednß se o zpravodajsko-informaΦnφ slu₧bu (jakousi obdobu CNN), kterß nahrazuje spo°iΦ obrazovky a v okam₧iku, kdy u₧ivatel aktivn∞ nepracuje, mu na obrazovce nabφzφ sv∙j program.

Reklama a obchod na Internetu

Vyu₧itφ nevÜednφch mo₧nostφ Internetu v marketingu je jednou z nejzajφmav∞jÜφch oblastφ. ╔ra elektronick²ch pen∞z je -- sice jeÜt∞ vzdßlena podobn∞ jako celß informaΦnφ dßlnice -- ale pro reklamu a prodej n∞kter²ch druh∙ zbo₧φ je dneÜnφ Internet jedineΦn²m nßstrojem.

P°es Internet m∙₧ete svΘ produkty nabφzet jak konkrΘtnφm u₧ivatel∙m prost°ednictvφm elektronickΘ poÜty (s vyu₧itφm vÜech jejich v²hod), tak prost°ednictvφm inzerßt∙ na p°φsluÜn∞ tematicky zam∞°enΘ www strßnky. V₧dy p°itom oslovφte velmi rozsßhl² a dob°e vybran² okruh potencißlnφch zßkaznφk∙ s minimßlnφmi nßklady.

V praxi se ji₧ dnes osv∞dΦily zßsilkovΘ slu₧by prodßvajφcφ knihy, cΘdΘΦka nebo videokazety, proto₧e tento druh zbo₧φ lze dnes po sφti p°edvΘst stejn∞ dob°e jako v klasickΘm obchod∞ s prodavaΦem. U zbo₧φ, kterΘ je "nutno vid∞t", vÜak m∙₧e Internet sehrßt d∙le₧itou roli prvnφho p°edstavenφ v²robku. Pokud kupujete nap°φklad automobil, m∙₧ete si prost°ednictvφm nabφdek r∙zn²ch v²robc∙ up°esnit svoji p°edstavu a potΘ navÜtφvit ji₧ jeden Φi dva autosalony, kde si vyzkouÜφte, zda vßm v∙z opravdu sedφ.

DalÜφ oblastφ d∙le₧itou pro obchod je vyhledßvßnφ a navazovßnφ obchodnφch kontakt∙. TakΘ zde je u₧ivatel Internetu ve v²hod∞, proto₧e zφskß levn² p°φstup do mnoha databßzφ firem a telefonnφch seznam∙ p°φmo ze svΘho poΦφtaΦe. Velmi pohodln∞ m∙₧e takΘ prost°ednictvφm Internetu komunikovat se zprost°edkovatelsk²mi agenturami. Jako p°φklad m∙₧e poslou₧it u₧ i u nßs se ·sp∞Ün∞ rozvφjejφcφ zprost°edkovßnφ prßce nebo elektronickΘ verze znßm²ch inzertnφch novin.

Nemusφte jen brßt

M∙₧ete se tΘ₧ rozhodnout na sφti prezentovat i svΘ vlastnφ aktivity vÜeho druhu. Poslou₧φ vßm k tomu v²teΦn∞ prßv∞ www, kde m∙₧ete mφt strßnky prezentujφcφ vaÜi firmu nebo v²robky stejn∞ dob°e, jako svoji privßtnφ strßnku, kterß uΦinφ vaÜi osobu vφce konkrΘtnφ pro ostatnφ u₧ivatele.

Mßte p°itom velkou Üanci, p°ilßkat k jejφ nßvÜt∞v∞ velk² poΦet zßkaznφk∙ nebo sp°φzn∞n²ch duÜφ a zßle₧φ pouze na vßs, zda se k nφ budou vracet (v tom p°φpad∞ z toho budou mφt u₧itek ob∞ strany) Φi nikoliv.