Znßte n∞koho, kdo nerad jφ? Jß tedy ne. MnohΘ recepty se vym∞≥ujφ jako vzßcnΘ znßmky, lidΘ si doporuΦujφ restaurace, kde dob°e pojedli, kuchyn∞ a va°enφ b²vß Φast²m tΘmatem konverzace ve spoleΦnosti, kucha°ky jsou jist²m artiklem na kni₧nφm trhu a leckdo je sbφrß, ned∞lnφ p°φlohy novin jen mßlokdy nenabφdnou n∞jakou specialitu nebo rady pro hospody≥ky. Dokonce i mezi ₧luΦnφkß°i nebo v°eda°i se najdou tacφ, kte°φ i p°es mnohß omezenφ nachßzejφ ve svΘm mφsty fßdnφm jφdelnφΦku radost. Prost∞ - jφdlo nenφ nikomu lhostejnΘ a jeho p°φprava je snad nejrozÜφ°en∞jÜφm hobby na sv∞t∞.

Ani Internet se lidskΘ touze po slastech nad talφ°em nevyh²bß a ctitel∙m kulinß°stvφ, tohoto u₧itΘho (mo₧nß i neju₧it∞jÜφho) um∞nφ, nabφzφ svΘ slu₧by. Epicurious Food, tak se toti₧ elektronick² Φasopis jmenuje, je pastvou pro vÜechny, jejich₧ jaz²Φek je, tak°eΦeno, chlupa¥ouΦk². Nßzev tohoto magazφnu je slovnφ h°φΦkou, je₧ v sob∞ spojuje epikurejstvφ - po₧itkß°stvφ a zv∞davost nebo takΘ zvlßÜtnost - curiousity. A svΘmu nßzvu d∞lß opravdu Φest.

Bohu₧el, po drßtech zatφm nelze poskytnout zß₧itky chu¥ovΘ ani ΦichovΘ (a to je zvlßÜ¥ v tomto p°φpad∞ velkß Ükoda). Ale zato fantazie p°ßtel dobrΘ krm∞ se m∙₧e neruÜen∞ rozvφjet. Poj∩me tedy na nßvÜt∞vu sv∞ta v∙nφ, chutφ a barev.

Adresa http://www.epicurious.com/epicurious/home.html skr²vß opravdu velmi Üvarnou ·vodnφ strßnku. V zßhlavφ Φteme krom nßzvu i motto: Pro lidi, kte°φ jedφ. Toto vydßnφ (obr. 1) nese datum 25. Φervence a hlavnφm tΘmatem Φφsla je novß kniha recept∙ "Chez Panisse Vegetables" od v²znamnΘ kucha°ky Alice Waters, vydanß na sv∞tlo presti₧nφm nakladatelsk²m domem Harper Collins. Alice Waters je majitelkou velmi presti₧nφ restaurace Chez Panisse (nßzev se t∞₧ko p°eklßdß, snad U b°ichopßska) v nemΘn∞ presti₧nφm kalifornskΘm Berkeley.

Podle Epicurious Food mß Alice Waters a jejφ restaurace znaΦnou zßsluhu na tom, ₧e Amerika m∞nφ svΘ chut∞ a zvyky, alespo≥ co se jφdla t²Φe. Novß kuchyn∞ pou₧φvß pouze zcela Φerstvou zeleninu a bylinky a nekompromisn∞ se stranφ Φehokoli, co jen trochu zavßnφ konzervacφ. Novß kucha°skß kniha obsahuje nßvody na p°φpravu prßv∞ takov²ch pokrm∙. A proto₧e suroviny musejφ b²t opravdu ΦerstvΘ a sklizenΘ prßv∞ v dob∞ nejvhodn∞jÜφ pro sklize≥, nezapomφnß Epicurious Food ani na tyto d∙le₧itΘ informace. Pod titulkem Co je zralΘ? (What's Ripe?) je mapa, kde lze nalΘzt ·daje o tom, co a kde prßv∞ dozrßvß a Φekß na mlsnΘ.

Novß kucha°skß kniha je zde objektem d∙kladnΘho zkoumßnφ, hodnocenφ a testovßnφ. D∙kladnost, s jakou se David Glickman pustil do recenze, je udivujφcφ. Podφvejme se tedy na to, co se kritik o zpracovßnφ zeleniny doΦetl a co zjistil, kdy₧ testoval n∞kterΘ recepty:

Orientace v knize je snadnß, v∞tÜina recept∙ je v₧dy pouze na jednΘ stran∞ a suroviny jsou vyznaΦeny po stran∞ textu. Jazyk knihy je elegantnφ a obsa₧n². Pou₧itΘ suroviny jsou dostupnΘ, ale kniha bohu₧el neporadφ, kde koupit mo₧nß mΘn∞ obvyklΘ p°φsady. Nap°φklad lan²₧ov² olej je k dostßnφ pouze ve specializovan²ch obchodech. Pokyny jsou srozumitelnΘ a jejich sled logick². Z uveden²ch recept∙ jsou tΘm∞° vÜechny (95 %) b∞₧n∞ pou₧itelnΘ. V²hrady mß recenzent k popisu p°φpravy ΦerstvΘho fenyklu a zejmΘna artyΦok∙, nebo¥ jejich loupßnφ vy₧aduje jistou praxi a amatΘrsk² kucha° by s tφm mohl mφt problΘmy... Inu, mß to n∞kdo v tΘ Americe starosti.

Mimochodem, testovan²m receptem byl hoblovan² salßt z fenyklu a artyΦok∙ s parmazßnem. Zp∙sob jeho p°φpravy, tedy slabounkΘ plßtkovßnφ nejΦast∞ji syrovΘ zeleniny lehce ochucenΘ t∞sn∞ p°ed p°φpravou, je v restauraci Chez Panisse nejb∞₧n∞jÜφ. Variace na toto tΘma jsou ÜirokΘ - paprika, celer, °edkviΦky a tak dßle; v₧dy se vÜak pou₧φvajφ zßsadn∞ ΦerstvΘ.

Na sßlßt pot°ebujete dva velkΘ artyΦoky, dva citr≤ny, dv∞ velkΘ hlφzy fenyklu, Φtvrt Üßlku extra-panenskΘho olivovΘho oleje, jednu a₧ dv∞ l₧φce bφlΘho lan²₧ovΘho oleje, s∙l, pep°, asi deset deka parmezßnu z Reggiany a zhruba p∙l Üßlku italskΘ na¥ovΘ petr₧elky. Oloupejte artyΦoky na srdφΦko, vydlabejte je l₧φcφ a vho∩te je do vody okyselenΘ Ü¥ßvou z jednoho citr≤nu. Okrßjejte vrÜky fenyklu a oloupejte k∙ru. OΦiÜt∞nΘ hlφzy nakrßjejte na mandolφn∞ nebo velmi ostr²m no₧em na skuteΦn∞ jemnΘ plßtky a₧ hobliny. (Co je to mandolφna, tß₧e se leckdo. Nu₧e, podle slovnφku v Epicurious Food je to ruΦnφ nßstroj s vym∞niteln²mi no₧i na r∙zn∞ silnΘ krouhßnφ, obvykle zeleniny, ovoce nebo brambor.) OloupanΘ artyΦoky nakrßjejte stejn²m zp∙sobem. Plßtky fenyklu navrstv∞te na velk² m∞lk² talφ° nebo na malΘ salßtovΘ talφ°ky. Rovnom∞rn∞ pokropte trochou Ü¥ßvy z druhΘho citr≤nu a pak t°etinou olivovΘho i lan²₧ovΘho oleje. Osolte a opep°ete. P°ekryjte vrstvou z nakrßjen²ch artyΦok∙. Znovu pokropte citr≤novou Ü¥ßvou a dalÜφ t°etinou obou olej∙, p°idejte s∙l a pep°. Nahoblujte parmezßn na plochΘm struhadle a nakla∩te jej na zeleninu. Pak posypte salßt nasekanou petr₧elkou, osolte, opep°ete, p°idejte dalÜφ citr≤novou Ü¥ßvu a zbytek olej∙. Ihned podßvejte.

╚tenß°i Epicurious Food mohou takΘ hlasovat. Mßte rad∞ji telecφ jazyk nebo vep°ovΘ no₧iΦky? PoΦkejte si t²den a uvidφte, jak hlasovßnφ dopadlo. Epicurious Food vÜak nabφzφ mnohem vφce, ne₧ o Φem jsme se dosud staΦili zmφnit.Prost² titulek "Jφdlo"uvßdφ mnoho dalÜφch odkaz∙ nebo Φlßnk∙. Co t°eba nahlΘdnout do dvorany slßvy kucha°skΘho um∞nφ? Barbecue tam pat°φ a Epicurious Food to potvrzuje mno₧stvφm dalÜφch odkaz∙ a recept∙, je₧ majφ s barbecue mnoho spoleΦnΘho. A proΦ se tedy neinspirovat a nezkusit - t°eba - ΦesnekovΘ ku°e:

Rozet°ete dva strou₧ky Φesneku a smφchejte je s deseti deky mßsla. Nechte p∙l hodiny odstßt. Mezitφm velmi jemn∞ nasekejte dalÜφ dva strou₧ky Φesneku a vysypte jimi vnit°ek ku°ete. P°idejte dovnit° velkou snφtku na¥ovΘ petr₧ele, mßslo a uzav°ete otvor alobalem. Pevn∞ p°itßhn∞te k°φdla a sva₧te nohy. Rozeh°ejte odstßtΘ ΦesnekovΘ mßslo, p°idejte do n∞j Ü¥ßvu z jednoho citr≤nu a podle chuti s∙l a pep°. Ku°e opΘkejte na ro₧ni a Φasto jej potφrejte mßslovou sm∞sφ. P°ed podßvßnφm nastrouhejte na hotovΘ horkΘ ku°e nudliΦky mßsla a tvrdΘho s²ra. Podßvejte s Φerstv²mi celerov²mi v²honky a bylinkov²mi toasty. Jak na n∞: nakrßjejte bφl² chlΘb a pot°ete jej mßslem, do kterΘho p°idejte nasekanou petr₧elovou na¥, pa₧itku a rozmar²n. OpΘkejte do k°upava. A co k tomu pφt? Epicurious Food doporuΦuje robustnφ Chianti. A jeÜt∞ jedna, mo₧nß zbyteΦnß poznßmka: barbecue je vlastn∞ gril, grilovßnφ, i u nßs b∞₧nΘ.

Polkni slinu, mil² Φtenß°i a poj∩ s nßmi dßl. Cht∞lo by to n∞Φeho se napφt? Inu, na tΘto strßnce ₧ßdn² problΘm. StaΦφ cvaknout na titulek "Pitφ" a ocitneme se v tekutΘm rßji. PivφΦko? Prosφm, raΦte. Spousty vzkaz∙, hodnocenφ a vyznßnφ lßsky jednotliv²m druh∙m a znaΦkßm. Nechyb∞jφ ovÜem ani varovßnφ a lφΦenφ hr∙zn²ch zß₧itk∙ p°i pitφ t∞ch nejstraÜn∞jÜφch b°eΦek. NaÜe pivo je zde tΘ₧ zmφn∞no a dlu₧no °φci, ₧e po₧φvß v internetovΘm sv∞t∞ ·ctu. Epicurious Food na pivnφ strßnce dß nahlΘdnout i do poetickΘ duÜe piva°ovy a jedno z jihoΦesk²ch piv je objektem velmi chvßlen²m. Jist² AmeriΦan, jen₧ cestoval po Evrop∞, sd∞luje sv∞tu: "I kdy₧ je k mßnφ pouze v lahvφch, je to nejlepÜφ pivo ...Pon∞kud lehΦφ, mΘn∞ ho°kΘ ne₧ Pilsner Urquell, je vhodnΘ pro dßmy. Velkß Ükoda, ₧e je v Americe nem∙₧eme ochutnat. V N∞mecku a èv²carsku jsem je pil po°ßd, ale mß cesta byla nßhle p°eruÜena. Nestydφm se °φci: ChybφÜ mi, m∙j Bude!"

Milovnφci vφna zase mohou navÜtφvit svoje strßnky. Cht∞jφ -li vybudovat si vinn² sklep (tedy spφÜe sbφrku vφn) a nedat za n∞j vφc ne₧ 500 dolar∙, Epicurious Food poradφ, co a kde a za kolik koupit. A taky pom∙₧e vybrat sprßvnou sklenici na r∙znΘ odr∙dy (obr. 2). Pφt vφno ze sklenice, do kterΘ nepat°φ, je toti₧ mnohem v∞tÜφ nep°φstojnost, ne₧ snφst salßt vidliΦkou na mouΦnφk. ProΦ? To hledejte na strßnce viktußlnφ (tj. potravinß°skΘ) reality.

Je-li kdo vyznavaΦem mφÜen²ch nßpoj∙, pak ani on neodejde z nßpojovΘ strßnky s prßzdnou. Mß snad n∞kdo chu¥ na "slanΘho psa"? Pak vezm∞te plßtek citr≤nu a obkru₧te jφm okraj v∞tÜφ suchΘ sklenice, nejlΘpe s no₧kou. Pak vlhk² pruh smoΦte v soli. Do sklenice opatrn∞ vlo₧te dv∞ a₧ t°i kostky ledu, p°idejte 0,3 dcl vodky a 0,6 dcl grapefruitovΘho d₧usu. Lehce zamφchejte a pijte.

P°i brouzdßnφ v nep°ehlednΘ krajin∞ lah∙dek Φasto narazφme na slovo, je₧ ani v hodn∞ tlustΘm slovnφku nenajdeme. Co te∩? Ani na tyto p°φpady Epicurious Food nezapomφnß a v kulinß°skΘm slovnφku nabφzφ vysv∞tlenφ. P°φklad? Goldwasser: jinak takΘ Gda≥sk² Goldwasser - t∞₧k² ko°en∞n² likΘr s p°φchutφ kmφnu a pomeranΦovΘ k∙ry. Zlatß voda se mu °φkß proto, ₧e obsahuje malΘ zlatΘ lφstky. Ty je vÜak nebezpeΦnΘ po₧φvat. Tak pravφ Epicurious Food o tomto nßpoji. Nebo snad n∞co ΦeskΘ kuchyni bli₧Üφho? Prosφm - dumpling, neboli knedlφk: P°edkrm z r∙zn∞ velkΘho mno₧stvφ t∞sta, je₧ je obvykle vhozeno do polΘvky nebo omßΦky a uva°eno. N∞kdy jsou knedlφky pln∞ny masovou nebo s²rovou sm∞sφ. Dezertnφ knedlφky se nejΦast∞ji sklßdajφ z ovocnΘ sm∞si peΦenΘ v t∞st∞. Obvykle se podßvajφ s omßΦkou. N∞kterΘ sladkΘ knedlφky se va°φ ve sladkΘ omßΦce a podßvajφ se smetanou. O houskov²ch nebo bramborov²ch knedlφcφch Epicurious Food mlΦφ. Inu, nikdo nejsme dokonal²... A pro ty, kte°φ nebo spφÜe kterΘ se myslφ, ₧e by mohly b²ti dokonal²mi, je tu strßnka s opravdu v∞deckou dietou. I s obrßzky.

P°esto bylo opravdu t∞₧kΘ vybrat z mno₧stvφ nßpad∙, informacφ a rad n∞kolik tΘmat, kterß opravdu "stojφ za to", p°esn∞ji jsou o tolik lepÜφ a zajφmav∞jÜφ ne₧ ostatnφ. StaΦφ toti₧ poodskoΦit na dalÜφ odkaz a nabφzφ se dalÜφ lo₧isko. Objevil jsem vÜak v Epicurious Food jedno mφsto, kde se mΘ srdce St°edoevropana a Pra₧ßka rozjßsalo. Stopy ₧idovskΘ kultury se toti₧ - zejmΘna v Praze - nedajφ p°ehlΘdnout. A strßnky zmφn∞nΘho magazφnu nabφzejφ velmi podrobnΘ a zajφmavΘ ·daje o ₧idovsk²ch svßtcφch a o tom, co a kdy se jφ a pije. Samoz°ejm∞ se jednß o zvyky americkΘ, ale i tak je to v∞c zaznamenßnφhodnß. Tak₧e, n∞co na hlavu, pßnovΘ, a dobrou chu¥.

Nejd°φve bude vhodnΘ zmφnit se o zßkladnφch p°edpisech, je₧ urΦujφ, co, jak a kdy se smφ jφst. V t≤°e jsou jmenovßny druhy ₧ivoΦich∙ Φist²ch a neΦist²ch. Ze savc∙ se smφ jφst pouze p°e₧v²kavφ sudokopytnφci, tedy skot, ovce, kozy a vysokß zv∞°. Prase nebo divoΦßk majφ jen jeden ₧aludek a proto je jφst nelze, stejn∞ jako kon∞ nebo osly. Ptßci domßcφ jsou "koÜer" a ani proti pernatΘ zv∞°i (ba₧ant∙m, k°epelkßm, koroptvφm) judaismus nic nenamφtß. Na stolech se sm∞jφ objevit takΘ vodnφ ₧ivoΦichovΘ, z nich vÜak pouze ti, kte°φ majφ ploutve a Üupiny a rozmno₧ujφ se jikrami. Tedy kapr nebo pstruh ano, ·ho° nebo ₧ralok nikoli.

Velmi d∙razn∞ vy₧aduje judaismus d∞lenφ potravin na masitΘ a mlΘΦnΘ. Nelze tedy v ₧idovskΘ kucha°skΘ knize najφt t°eba svφΦkovou na smetan∞ nebo mlet² °φzek se s²rem. I nßdobφ mß svΘ urΦenφ a stejn∞ tak, p°i p°φsnΘm dodr₧ovßnφ t∞chto p°edpis∙, musφ b²t v kuchyni dvojφ sady ut∞rek, p°φbor∙, nßΦinφ a dva d°ezy na mytφ. Po masitΘm jφdle je takΘ nutno dodr₧et urΦit² Φas, ne₧ je mo₧no pojφst n∞co, co obsahuje mlΘko.

DalÜφ p°φsn² zßkaz °φkß, ₧e nelze jφst krev. P°i koÜer porß₧ce dobytka zßle₧φ na tom, aby maso bylo dokonale odkrvenΘ. èechita, nebo tΘ₧ Üochet , zkouÜen² odbornφk, musφ maso a vnit°nosti prohlΘdnout a do kuchyn∞ pustφ pouze suroviny bezvadnΘ a zdravΘ. To jsou jen zßkladnφ principy, kterΘ se musejφ v ₧idovskΘ kuchyni dodr₧ovat. Podrobnostφ je samoz°ejm∞ mnohem vφce.

Snad nejznßm∞jÜφm svßtkem je Üabat. Slavφ se ka₧d² t²den, od pßteΦnφho do sobotnφho zßpadu slunce. K pßteΦnφmu veΦeru pat°φvß chala, druh chleba a takΘ nadφvanß ryba - gefilte fiÜ a dßle cimes - mouΦnφk ze suÜenΘho ovoce. V sobotu pak se na st∙l dostßvß Üolet, u nßs spφÜe znßm² jako Üoulet, tj. luÜt∞niny s masem nebo kugel s farfelemi. Kugel je cosi jako bramborßkovΘ t∞sto peΦenΘ v troub∞ (Φeskß kuchyn∞ to znß pod nßzvem kramfleky). Kugel ovÜem m∙₧e b²t takΘ sladk² nebo podobajφcφ se zapeΦen²m t∞stovinßm. Farfele jsou t∞stovina, jejich p°φpravu lze p°irovnat k v²rob∞ haluÜek.

Äidovsk² nov² rok zaΦφnß svßtkem zvan²m roÜ ha-Üana. Slavφ se koncem lΘta, zaΦßtkem podzimu. Na jφdelnφΦku o tomto dvoudennφm svßtku p°evlßdß ovoce a zelenina, maso pak v∞tÜinou rybφ. TradiΦnφm mouΦnφkem b²vß medov² kolßΦ. Nov²m rokem zaΦφnß desetidennφ jamim noraim, Φas pokßnφ, meditacφ a shroma₧∩ovßnφ, jen₧ konΦφ svßtkem jom kipur.

Jom kipur, Den usmφ°enφ je dnem postnφm a p∙st by m∞l b²t absolutnφ, tzn. i bez vody. Den po jom kipuru si vÜak ÄidΘ vynahradφ p∙st bohatou veΦe°φ. NovoroΦnφ obdobφ zavrÜuje sukot, svßtek stßnk∙. P°ipomφnß pouÜtnφ putovßnφ ₧idovskΘho nßroda p°ed p°φchodem ze ZaslφbenΘ zem∞.

Obvykle v prosinci se slavφ chanuka, Svßtek sv∞tel. P°ipomφnß vφt∞zstvφ Makabejsk²ch nad syrsk²m krßlem Antiochem a takΘ jeden zßzrak: ve zneuct∞nΘm jeruzalΘmskΘm chrßmu byla toti₧ tehdy nalezena neporuÜenß nßdoba s olejem, jen₧ vystaΦil na svφcenφ v chrßmu ne jeden, ale osm dnφ. A prßv∞ tak dlouho trvß Chanuka. Tento svßtek majφ snad nejrad∞ji d∞ti, kterΘ p°i n∞m dostßvajφ dßrky. Jφdlo b²vß v∞tÜinou z mlΘka a - jako p°ipomφnka onoho zßzraΦnΘho oleje - nemohou chyb∞t takΘ sma₧enΘ mouΦnφky, nap°φklad latkesy, jakΘsi slanΘ palaΦinky z brambor s cibulφ, vejcem a ko°enφm.

Snad nejveselejÜφm (a nejsv∞tÜt∞jÜφm) ₧idovsk²m svßtkem je Purim, svßtek los∙, jen₧ se slavφ na p°elomu zimy a jara. Vzpomφnß se jφm na vysvobozenφ Äid∙ ze zajetφ Hamanem, jen₧ cht∞l zniΦit ₧idovsk² nßrod. V ·t∞ku jim pomohla krßlovna Ester, ₧idovskß man₧elka perskΘho krßle Ahasvera, kter² prßv∞ svΘho ministra Hamana m∞l ve velkΘ oblib∞. O Purimu se po°ßdajφ karnevaly a dobroΦinnΘ akce, k typick²m jφdl∙m pat°φ t°eba ryby, konzumuje se hodn∞ sladkΘho peΦiva, stejn∞ tak se ÄidΘ nebrßnφ v∞tÜφmu mno₧stvφ alkoholu.

Pesach se slavφ na ja°e, v podobnΘm Φase, kdy k°es¥anΘ majφ velikonoce. Pesach je vzpomφnkou na osvobozenφ Äid∙ z egyptskΘho otroctvφ.

V kuchyni se pro va°enφ o pesachu pou₧φvß svßteΦnφ nßdobφ, jinak cel² rok ulo₧enΘ. Nesmφ se pou₧φvat dro₧dφ a d∙le₧itΘ je takΘ vÜechno poklidit, vyΦistit a starΘ, zka₧enΘ a ÜpatnΘ vyhodit. P°i slavnostnφ veΦe°i se mß dodr₧ovat tzv. seder, co₧ je cosi jako pevn∞ stanovenΘ menu. Podßvanß jφdla se ·zce vß₧ou k vzpomφnan²m udßlostem. Nap°φklad macesy, placky z nekynutΘho t∞sta, upomφnajφ na rychl² odchod Äid∙ z Egypta, kdy nebyl Φas nechat t∞sto vykynout a proto se narychlo pekly prßv∞ macesy. Dßle nesmφ na stole chyb∞t peΦenΘ jehn∞ a vejce, n∞kterß z na¥ov²ch zelenin (petr₧elka, celer) a k°en. DalÜφm pravidlem je podat charoset -sm∞s ovoce, o°ech∙, vφna a ko°enφ, symbolizujφcφ hlφnu, ze kterΘ ÄidΘ v otroctvφ stav∞li egyptskΘ domy. Slavnostnφ veΦe°e konΦφ t°eba nadφvanou rybou, ku°ecφ polΘvkou nebo cimesem.

U₧ je naΦase p°edlo₧it takΘ n∞jak² recept. Proto se podφvßme do Food Epicuirous a nabφdneme americk² kremslach:

3 macesy, namoΦenΘ a dob°e vymaΦkanΘ, 2 l₧φce rybφzu, 2 l₧φce sekan²ch mandlφ, 2 l₧φce sekan²ch suÜen²ch merun∞k, 3 vejce, 1/4 Üßlku macesovΘ mouky, 1/3 Üßlku cukru, Ü¥ßva a sekanß k∙ra z jednoho citr≤nu, koÜer olej na sma₧enφ.

Smφchejte macesy, rybφz, mandle, meru≥ky, ₧loutky, mouku, cukr, citr≤novou k∙ru a Ü¥ßvu. UÜlehejte z bφlk∙ pevn² snφh. Smφchejte jej s macesovou sm∞sφ, je-li v²sledek °φdk², p°isypte jeÜt∞ trochu mouky. V elektrickΘ pßnvi nebo fritovacφm hrnci zah°ejte olej jako na sma₧enφ t°ebas lφvanc∙. Sm∞s vklßdejte l₧φcφ do oleje a asi p∞t minut sma₧te po obou stranßch do zlatava a k°upava. Sma₧te nejvφce t°i souΦasn∞. HotovΘ dejte okapat na papφr. Podßvejte v pokojovΘ teplot∞. Kremslach je zvlßÜt∞ lahodn², podßva-li se takΘ s duÜen²mi Üvestkami a pomeranΦov²m d₧usem.

ZaΦßtek lΘta pak p°inßÜi poslednφ z velk²ch ₧idovsk²ch svßtk∙ - Üavuot, svßtek ₧nφ. Je spojen s Moj₧φÜem, jen₧ na ho°e Sinaj dostal Desatero. Domy a byty se zdobφ kv∞tinami, v kuchyni je hlavnφ surovinou mlΘko a s²ry. V n∞kter²ch rodinßch se nebrßnφ ani masu, ale povinnß p°estßvka se zachovßvß, i kdy₧ v obdobφ èavout ji pravidla dovolujφ zkrßtit na p∞t hodin.

Vida, od americk²ch artyΦok∙ jsme se poznenßhlu p°esunuli a₧ do St°edomo°φ. Inu, proΦ ne? Internet to umφ raz-dva. A v∙bec - jφt s nφm obΦas na prochßzku a pak na n∞co dobrΘho, nenφ Φas od Φasu k zahozenφ. Tak₧e dobrou chu¥ a pamatujte, ₧e loupat artyΦoky je toliko pro kucha°e, pota₧mo gurmßny v∞ci znalΘ.