Jestli₧e dnes za°azujeme prvn∞ i Heski Φeski, nenφ to rozhodn∞ naposled. Naopak -- h°φÜk∙ a h°φch∙ a stßle Φast∞ji p°φmo zloΦin∙ proti psanΘ, ale i mluvenΘ °eΦi p°ib²vß m∞rou, jφ₧ nezb²vß ne₧ Φelit. Tφm spφÜe, ₧e se nevyh²bajφ ani Internetu. Na tomto mφst∞ nalezne tedy ode dneÜka ΦeÜtina (a nejen ΦeÜtina, ale t°eba i angliΦtina a p°eklady z nφ) ne-li svoji tvrz, tedy alespo≥ zastßnφ. P°ivφtßme i vaÜe upozorn∞nφ na neÜvary, jimi₧ jazyk neklidnß doba Φastuje.

Ka₧dß novinka s sebou p°inßÜφ takΘ novß slova, kter²m si tu snadno, tu obtφ₧n∞ji, ale p°ece jen musφme p°ivyknout. Kdo p°ed deseti -- patnßcti lety tuÜil, co oznaΦujφ v²razy jako "telefonnφ zßznamnφk" nebo "fax", p°esto₧e tyto p°φstroje u₧ byly na sv∞t∞? Dnes u₧ tato slova nikoho nep°ekvapφ a stala se b∞₧nou souΦßstφ naÜeho ₧ivota, ba co dφm, i vizitek. P°ed deseti lety jen mßlokdo rozum∞l zkratkßm jako DOS, BASIC Φi PC nebo v∞d∞l, Φo si predstavi¥ pod tak²m slovom "lokalizßcia". To spφÜ jsme rozum∞li slov∙m jako "ustanovize≥" nebo "chozrasΦot".

Novß slova, je₧ se zrodila v anglicky mluvφcφm sv∞t∞, se k nßm poznenßhlu plφ₧ila a jejich okßzale nedbalΘ pou₧φvßnφ se dalo leckdy vyu₧φt nejen p°i loveck²ch v²pravßch na spolu₧aΦky. To ale bylo jeÜt∞ "za totßΦe" (hle, vzpomene si snad n∞kdo, vyslovil-li v∙bec tento v²raz p°ed vφce ne₧ Üesti lety...?). Po tΘ naÜφ slavnΘ sametovΘ se pohyb anglick²ch slov sm∞rem na v²chod v²znamn∞ zrychlil. V poslednφ dob∞ se pak mezi lidi dostal balφk nov²ch slov, s nimi₧ si leckdo nevφ rady. Vinφkem je Internet (vlastn∞ takΘ novinka), jen₧ s sebou p°ivlekl "browser", "www site", "servery", "providery", "html" atd. aj.

Bylo °eΦeno, ₧e si s nov²mi slovy leckdo nevφ rady. Ono to zas tak ·pln∞ nenφ pravda a zas tak ·pln∞ nenφ pravda ani to, ₧e si s nov²mi slovy leckdo nevφ rady a₧ te∩. Nejde jen o to v∞d∞t, co se za slovem skr²vß. D∙le₧itΘ je v∞d∞t, jak se slovem naklßdat a jak ho -- °ekn∞me -- nauΦit Φesky.

In₧en²rÜtinu jsem v₧dycky pova₧oval za zcela zvlßÜtnφ odno₧ jazyka, je₧ se samotnou ΦeÜtinou nemß moc spoleΦnΘho. Zßklady mΘho vzd∞lßnφ jsou humanitnφ a s technick²mi, nato₧ technokratick²mi boj∙vkami jsem se sna₧il setkßvat v₧dy pouze na neutrßlnφ p∙d∞. To mi ale nep°ekß₧elo v tom, abych zejmΘna pφsemnΘ vyjad°ovßnφ pßn∙ in₧en²r∙ nepova₧oval leckdy za trestn² Φin. (╚eÜtinu ·°ednickou, nedejpßmb∙ funkcionß°skou nebo esenbßckou rad∞ji nebudu zmi≥ovat, abych nebyl na°Φen, ₧e Üφ°φm obscΘnnφ materißly...)

Pro ilustraci "schopnostφ" technoΦeÜtiny st∙j zde jeden p°φklad, od n∞ho₧ se pak dostaneme dßl: dosovskß aplikace. Prob∙h, koho napadlo zp°φdavnit zkratku? A kdy₧ u₧ tohleto muselo b²t, koho napadlo ji po zp°φdavn∞nφ zprznit p°φponou -ovsk²? Snad k tomu vedla podv∞domß asociace se slovy "krßlovsk²" nebo "otcovsk²", ale to u₧ je spφÜ tΘma pro Dr. Freuda. ProΦ nelze "aplikaci pro DOS", "okno DOSu" naz²vat takto? Aby se uÜet°il Φas nebo papφr? To sotva, nov² patvar mß jeÜt∞ o slabiku vφc.

Ale kdy₧ u₧: proΦ tedy nepou₧φt kratÜφ a logicky sprßvn∞jÜφ tvar "dosov²"? I to je sice stejn∞ hnusnΘ slovo, ale alespo≥ ne tak ·pln∞ pitomΘ.

P°ipomφnß mi to Φasy, kdy spousta ulic (a nejen v Praze) byla pojmenovßna po v²znamn²ch sov∞tsk²ch lidech a kdy nejΦast∞jÜφ koncovka rusk²ch jmen d∞lala p°i v²rob∞ p°φdavnΘho jmΘna p°ivlast≥ovacφho znaΦnΘ potφ₧e.

V Dejvicφch byla ulice KujbyÜeva. (Ta se dnes jmenuje Wuchterlova a je docela populßrnφ skrze bouchacφ popelnici...) Pßny in₧en²ry tenhle tvar nejspφÜ netrkne. Stejn∞ na tom byli urΦit∞ pßni radnφ, kte°φ ulici k°tili. P°i hlubÜφm rozboru, kterΘho by ti i oni m∞li b²t schopni (raΦte prominout p°i vaÜem vzd∞lßnφ) by vÜak snadno nahlΘdli, ₧e se jednß o chybu: je-li jaksi vlastnφkem ulice jist² KujbyÜev a chce-li to dßt najevo tΘ₧ jejφm nßzvem, pak koncovka p°ivlast≥ovacφ znφ -ova a p°ilφpne-li ji ke svΘmu jmΘnu, v²sledek je nabφledni: KujbyÜevova. Takhle se to ale na ceduli u ÜkoliΦky v Dejvicφch -- kdo to tam znß, vφ, o Φem mluvφm -- nikdy neobjevilo a lΘta letoucφ se tedy onen slavn² sov∞tsk² revolucionß°, stranick² a stßtnφ Φinitel jmenoval KujbyÜ. A notabene i tak to bylo na tΘ ceduli blb∞. (P°i dokonalΘm p°episu ruskΘho p°φjmenφ by to toti₧ dokonce m∞lo znφt "KujbyÜovova".) Skoro ka₧dΘmu to bylo fuk, co do n∞jakΘho KujbyÜe Φi jak se jmenoval. -Ov sem, -ov tam. Tak₧e pak nep°ekvapilo, kdy₧ sportovnφ komentßto°i hrd∞ oznamovali, ₧e dalÜφ branku sbornΘ do naÜφ sφt∞ za°φdil Petrovov∙v ·tok.

Bylo °eΦeno: -ov sem, -ov tam. Stejn∞ nejspφÜ uva₧oval ten, kdo pustil do sv∞ta "dosovskou aplikaci". Co na tom, ₧e p°φpona -sk² (ve zvlßÜtnφch p°φpadech -ovsk²) se pou₧φvß pro vyjßd°enφ p°ivlast≥ovacφho vztahu? Na to, ₧e p∙vod n∞jakΘ v∞ci lze vyjßd°it p°φponou -ov², ten doveda ani nevzdechl. Oficißlnφ "╚eskß mluvnice" ostatn∞ o tΘto p°φpon∞ hovo°φ jasn∞: "... adjektiva takto tvo°enß (tedy s p°φponou -ov² -- pozn. red.) ...jsou velmi produktivnφ, zvl. ve stylu odbornΘm a publicistickΘm ..." ChceÜ-li se, mil² odbornφku Φi publicisto, vyjad°ovat odborn∞, pak tedy u₧ij p°φponu -ov².

Jestli₧e se te∩ tato moje filipika proti "dosovskΘmu" bastardu dostala na strßnky Φasopisu o Internetu, kdos bystr², jist∞ tuÜφÜ, kam mφ°φm. Celou tu sßhodlouhou rozpravu i s oklikou p°es KujbyÜe, KujbyÜova Φi -- ech, Φort znßjet, jak se v∙bec sprßvn∞ jmenoval, jsem podnikl skrze dv∞ slova, je₧ mi pijou krev, zvlßÜt∞ to jedno. Ti dva hanebnφci se jmenujφ "webovsk²" a hlavn∞ "internetovsk²". Ondy jsem si dokonce p°eΦetl v²raz "internetovskΘ spojenφ" a mo₧nß jeÜt∞ v∞tÜφ zh∙v∞°ilost, "internetovsky dob°e vybaven² poΦφtaΦ". P°edstavte si, ₧e na nßdra₧φ se ozve hlßÜenφ: "Upozor≥ujeme cestujφcφ, ₧e vlakovskΘ spojenφ mezi Dob°ichovicemi a ╪evnicemi je do opadnutφ velkΘ vody na Berounce p°eruÜeno," nebo ₧e n∞kdo d∞lß "poΦφtaΦovskou grafiku". Äe je to n∞jakΘ divnΘ? Je. Ale podle v²Üe uveden²ch vzor∙ je p°ece internetovskß kavßrna nebo webovsk² server v po°ßdku.

Je mi jasnΘ, ₧e tento Φlßnek je zoufal²m volßnφm n∞koho, komu se nelφbφ ne·cta k mate°Ütin∞. Jsem prost iluzφ, ₧e si tenhle Φlßnek n∞kdo p°eΦte a okam₧it∞ zaΦne p°em²Ület, co a jak vlastn∞ pouÜtφ z pusy nebo klade na papφr. A v p°φpad∞ zejmΘna n∞kter²ch novinß°∙ na t°eba jen zlomek nad∞je zapomφnßm rad∞ji ihned. Ona ta novinß°skß chßska je stejnß, a¥ mluvφ Φi pφÜe o politice, poΦφtaΦφch nebo sportu. V₧dy¥ co si mßm myslet o tom pßnovi nebo panφ, kte°φ se mluvenφm do televize ₧ivφ a p°itom majφ nßpadnou vadu °eΦi. Nebo kdy₧ mne sportovnφ komentßtor informuje, ₧e "hrßΦi v kanßrkov²ch dresech to budou mφt t∞₧kΘ, proto₧e èvΘdΘ to Φi ono". A nebo kdy₧ mi komentßtor celostßtnφho denφku sd∞luje, ₧e "policie dostala n∞kolik typ∙, kde by se mohl skr²vat hledan² zloΦinec". A nebo kdy₧ se doΦtu, ₧e "www searcher mi nabφdne seznam odkaz∙ na naleznutΘ dokumenty"? A nebo...

Rad∞ji toho nechßm, p°ipadßm si jako trpaslφk ze T°φ veterßn∙. Jak je patrno z n∞kolika p°φklad∙, ·cta k jazyku, jen₧ je novinß°ov²m dlßtem i ₧ulou, mnoh²m chybφ. Bu∩ jφ pozbyli, nebo -- a to je ten horÜφ p°φpad -- ji nikdy nem∞li. Jen₧e nejde jen o tu ·ctu. Jde i o cit. Prßv∞ ten by m∞l leckdy leckomu rozsvφtit Φerven² nßpis: "Pozor, chyba!" T∞m sv∞taznalejÜφm pak "Attention, error!" (Mo₧nß, kdyby to bylo jenom anglicky, brali by to zejmΘna ti n∞kte°φ vß₧n∞ji.)

Ten, kdo doΦetl a₧ sem -- a dal tak najevo sv∙j zßjem o tohle pro n∞koho banßlnφ tΘma -- jist∞ pochopil, ₧e cφlem tΘto soust°ed∞nΘ palby nebylo jenom dosovskΘ okno a internetovskß kavßrna. Tedy vlastn∞ bylo, ale ne hlavn∞. Hlavn∞ Ülo o to, aby ΦeÜtina nebyla tou uÜmudlanou a odrbanou slu₧tiΦkou, jφ₧ se p°eΦasto stßvß. Hlavn∞ Ülo o to, abychom se k nφ chovali jako k dßm∞ a o jejφ slu₧by ji s respektem a uctiv∞ ₧ßdali. A abychom se dokßzali zastyd∞t a pokorn∞ omluvit, kdy₧ jφ Ülßpneme na st°evφΦek. Ona si to toti₧ zaslou₧φ. Dnes vφce ne₧ kdy jindy.