Internet

      Internet je, jak lze z r∙zn²ch mφst nejΦast∞ji slyÜet "Sφ¥ sφtφ" nikoliv vÜak ve v²znamu nejlepÜφ Φi jedineΦnß mezi vÜemi poΦφtaΦov²mi sφt∞mi, ale opravdu celß soustava vzßjemn∞ propojen²ch sφtφ, kterΘ jsou zalo₧eny na stejnΘ filosofii a pou₧φvajφ stejnΘ komunikaΦnφ protokoly. Proto₧e stupe≥ propojenφ a mo₧nosti vzßjemnΘ souΦinnosti jednotliv²ch sφtφ jsou pom∞rn∞ vysokΘ, ve svΘm v²sledku se Internet chovß jako jedna celistvß sφ¥, nebo spφÜe jedno konzistentnφ prost°edφ, v n∞m₧ m∙₧e u₧ivatel pou₧φvat nejr∙zn∞jÜφ sφ¥ovΘ aplikace a jejich prost°ednictvφm komunikovat s jin²mi u₧ivateli Φi p°istupovat k jin²m poΦφtaΦ∙m a jejich archiv∙m po celΘm sv∞t∞.

      Za "pramßti" Internetu je obecn∞ pova₧ovßna sφ¥ ARPANET (Advanced Research Projects Agency NETwork), jejφ₧ filosofie komunikace a p°enosov² protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) jsou dnes vyu₧φvßny v celΘm Internetu. Prßce na v²voji komunikaΦnφch prost°edk∙ sφt∞ ARPANET byly zahßjeny zaΦßtkem sedmdesßt²ch let na p°ednφch v²zkumn²ch pracoviÜ-tφch v USA a sponzorovßny ·Φelovou agenturou DARPA (Defense Advanced Research Project Agency) americkΘho ministerstva obrany. Hlavnφm cφlem bylo vytvo°enφ poΦφtaΦovΘ sφt∞, kterou by v p°φpad∞ vojenskΘho napadenφ bylo nemo₧nΘ zcela ochromit. Vlastnosti, kterΘ dφky tomuto po₧adavku sφ¥ dostala, se ukßzaly jako mimo°ßdn∞ vhodnΘ pro realizaci celosv∞tovΘ sφt∞ propojujφcφ r∙znΘ poΦφtaΦovΘ architektury, jφ₧ je mo₧nΘ bez problΘm∙ vyu₧φvat jako jednolitou poΦφtaΦovou sφ¥.

      Co se t²Φe vlastnictvφ a sprßvy Internetu, pak se dß °φci, ₧e obojφ je v nejv∞tÜφ mo₧nΘ mφ°e decentralizovanΘ. Ka₧d² ze subjekt∙, p°ipojen²ch k sφti vlastnφ, spravuje a financuje prßv∞ tu svoji Φßst sφt∞ (nap°φklad firma, jejφ₧ lokßlnφ sφ¥ je p°ipojena vyhrazenou linkou, je vlastnφkem a provozovatelem tΘ Φßsti Internetu, kterou p°edstavuje jejφ sφ¥ a linka nebo linky, kterΘ ji spojujφ s dalÜφmi uzly sφt∞). Po strßnce technickΘho rozvoje a standardizace °φdφ Internet spoleΦnost ISOC (Internet SOCiety), co₧ je dobrovolnß zßjmovß organizace, jejφm₧ cφlem je podpora globßlnφ v²m∞ny informacφ pomocφ Internetu.

      Na zßv∞r je t°eba jeÜt∞ podotknout, ₧e v²Üe uvedenß fakta se t²kajφ pojmu Internet s velk²m poΦßteΦnφm I, proto₧e internet je v poΦφtaΦovΘ angliΦtin∞ b∞₧nΘ oznaΦenφ pro jakΘkoliv spojenφ dvou Φi vφce poΦφtaΦov²ch sφtφ dohromady.

      Intranet

      Intranet, slovo kterΘ by nezasv∞cen² Φtenß° mohl snadno pova₧ovat za p°eklep, je pojem, kter² vznikl v d∙sledku rozvoje komerΦnφho vyu₧φvßnφ Internetu v poslednφch letech a oznaΦuje n∞co jako mal² vnitropodnikov² Internet, provozovan² ·pln∞ nebo ΦßsteΦn∞ odd∞len∞ od ve°ejnΘ Φßsti Internetu.

      Hlavnφ v²hodou intranetu je, ₧e nabφzφ mo₧nost p°ipravovat a zve°ej≥ovat informace intern∞ v rßmci podniku nebo jeho jednotliv²ch pracoviÜ¥ stejn²m zp∙sobem a za vyu₧itφ stejn²ch prost°edk∙, jako v Internetu. Krom∞ mo₧nosti tyto informace kdykoliv rychle zp°φstupnit komukoliv na sv∞t∞ prost°ednictvφm p°φstupu p°es Internet, je hlavnφm d∙vodem fakt, ₧e technologie pro p°φstup k informacφm pou₧φvanΘ v Internetu (zejmΘna na bßzi www) z n∞j ud∞laly u₧ivatelsky velmi p°φjemnou informaΦnφ sφ¥, kterou m∙₧e vyu₧φvat ka₧d² bez specißlnφch znalostφ. V intranetu m∙₧e ka₧d² pracovnφk najφt pot°ebnΘ informace, ani₧ by musel v∞d∞t, na kterΘm serveru se tyto informace nachßzejφ a jak² program pot°ebuje pro prßci s nimi na vÜechno toti₧ staΦφ www prohlφ₧eΦ a znalost n∞kolika jednoduÜe zapamatovateln²ch adres. U elektronickΘ poÜty je pak mo₧nß prßce s jedinou schrßnkou a poÜtovnφm programem jak pro vnitropodnikovou, tak pro vn∞jÜφ komunikaci, tak₧e odpadß nutnost kontrolovat n∞kolik ·Φt∙ v r∙zn²ch sφtφch.

      Pro zavedenφ Internetu navφc nenφ t°eba nijak zvlßÜ¥ investovat do stßvajφcφ poΦφtaΦovΘ sφt∞, ale postaΦuje nasadit odpovφdajφcφ software, kter² je zΦßsti nov² (nap°φklad intranet server) a zΦßsti jej firma, pracujφcφ s Internetem ji₧ stejn∞ vyu₧φvß (klientskΘ programy jako www prohlφ₧eΦ Φi program pro elektronickou poÜtu).

      Extranet

      Extranet, jeÜt∞ "Φerstv∞jÜφ" termφn ne₧ intranet. Jeho vznik lze patrn∞ p°isuzovat urΦitΘ nerovnovßze, kterou zp∙sobilo rozÜφ°enφ pojmu intranet (ve v²znamu Φßsti Internetu slou₧φcφ ke komerΦnφm ·Φel∙m), kter² rozd∞lil Internet na "to uvnit° firmy" a nepojmenovan² zbytek. Extranet je pak logick²m oznaΦenφm, vytvo°en²m negacφ v²znamu intranetu (extra vn∞ opakem intra uvnit°) a obecn∞ se pou₧φvß ve dvou zßkladnφch v²znamov²ch odstφnech.

      Prvnφm je v²znam pojmu extranet jako oznaΦenφ pro technologie Φi mechanismy, jejich₧ vyu₧itφ p°esahuje rßmec jednoho podniku, kam pat°φ zejmΘna veÜkerΘ technologie pro obchodovßnφ prost°ednictvφm Internetu, proto₧e jejich zßkladnφ funkcφ je oslovit potencißlnφ zßkaznφky mimo mate°skou organizaci.

      Druh² v²znam oznaΦuje vyu₧itφ Internetu k vnitropodnikovΘ komunikaci mezi vzdßlen²mi poboΦkami Φi zßvody pat°φcφmi k jedinΘ organizaci, co₧ je z hlediska nßklad∙ na p°enos dat bezkonkurenΦnφ °eÜenφ. Hlavnφm ·kolem produkt∙ pro extranet je krom∞ zajiÜt∞nφ u₧ivatelsky p°ijatelnΘho p°φstupu (nap°φklad aby se sφ¥ t°φ vzdßlen²ch poboΦek chovala jako jejich spoleΦnß lokßlnφ sφ¥) stoprocentnφ ochrana p°ed ·nikem a nßsledn∞ mo₧n²m zneu₧itφm internφch firemnφch informacφ.

      BITNET ("Because It\s Time Network")

      BITNET je nßzev jednΘ z nejstarÜφch akademick²ch sφtφ, kterß dnes propojuje poΦφtaΦe vφce ne₧ 10 000 akademick²ch a v²zkumn²ch institucφ v Severnφ Americe a Evrop∞. Sφ¥ BITNET byla v USA ustavena neziskov²m vzd∞lßvacφm sdru₧enφm EDUCOM (jeho Φleny jsou p°edevÜφm vysokΘ Ükoly) v roce 1981, stejn∞ jako jejφ kanadskß v∞tev, sφ¥ NETNORTH. Evropskß v∞tev sφt∞ BITNET, nazvanß EARN (European Academic and Research Network), byla uvedena do provozu o dva roky pozd∞ji, v roce 1983.

      BITNET, jejφ₧ doslovn² hanliv² nßzev majφ patrn∞ na sv∞domφ pr∙tahy p°edchßzejφcφ jejφmu z°φzenφ, je sφtφ typu store-and-forward, tedy sφ¥ zam∞°enß na uchovßvßnφ a v²m∞nu informacφ podobn∞ jako sφ¥ stanic BBS (Bulletin Board System) FIDONET, spravujφcφ p°edevÜφm archivy soubor∙, Φi o dva roky starÜφ USENET, shroma₧∩ujφcφ p°φsp∞vky k r∙zn²m tΘmat∙m posφlanΘ elektronickou poÜtou (elektronickΘ konference). BITNET rozÜi°uje jednotlivΘ zprßvy prost°ednictvφm specializovan²ch server∙ nazvan²ch LISTSERV a na rozdφl od USENETu, kde si u₧ivatel po dobu p°ipojenφ m∙₧e prost°ednictvφm specißlnφho Φtecφho programu proΦφtat zprßvy z n∞kolika konferencφ, zprßvy z BITNETu chodφ odb∞rateli jako balφk elektronickΘ poÜty, p°iΦem₧ jejφm odesφlatelem je server LISTSERV jako₧to administrßtor konference, do nφ₧ se u₧ivatel p°ihlßsil.

      V souΦasnosti je sφ¥ BITNET ji₧ na ·stupu (poΦet u₧ivatel∙ dosßhl maxima v roce 1990 a od tΘ doby soustavn∞ klesß). D∙vodem je zejmΘna pon∞kud svazujφcφ zp∙sob adresovßnφ v sφti, jejφ pom∞rn∞ malß v²konnost (ve srovnßnφ se sφt∞mi USENET a Internetem) a jejφ hlavnφ v²hoda ₧e k jejφmu vyu₧φvßnφ staΦφ p°φstup ke slu₧bßm elektronickΘ poÜty nenφ ji₧ dnes podstatnß. V dob∞ svΘho rozkv∞tu (kterß se kryje s dobou p°ipojenφ naÜφ zem∞) vÜak byla sφ¥ EARN dφky existenci oficißlnφ brßny mezi BITNETem a Internetem, kterß se naz²vß Interbit, jednou z vφtan²ch p°φle₧itostφ k alespo≥ omezenΘmu p°φstupu do Internetu.

Jan ╚ßp