V²stava pod tφmto nßzvem, uspo°ßdanß skoro symbolicky se spoleΦnou finanΦnφ podporou pevninskΘ ╚φny i prßv∞ se k nφ p°ipojujφcφho Hongkongu zßrove≥, naplnila v∞tÜinu v²stavnφch prostor pra₧skΘho Rudolfina a p°edstavila tak dneÜnφ, modern∞jÜφ Φßst ΦφnskΘho malφ°stvφ.
Vedle sugestivnφho "rodinnΘho portrΘtu", jeho₧ nßzev se stal i nßzvem v²stavy a obraz sßm p°edlohou jejφho plakßtu, zaujal nßs p°edevÜφm prakticky jedin² p°φklad jinΘ ne₧li tradiΦnφ v²tvarnΘ metody. (Snad s v²jimkou instalace °ady Φernobφl²ch diapozitiv∙ jako "skel" v oknech prosklenΘho ark²°e v²stavnφ sφn∞.) Tφm byl projekt "MΘ soukromΘ album" Feng Meng-Pa.
Kdy₧ jsem na n∞m zaΦal pracovat, m∞l jsem p°edstavu, ₧e vytvo°φm prost∞ sΘrii diapozitiv∙ vyprßv∞jφcφch historii naÜφ rodiny. Nakonec jsem se vÜak rozhodl dßt publiku v∞tÜφ svobodu manipulace s m²m dφlem: interaktivnφ disk spφÜe napodobφ rukopisnou povahu pam∞ti samΘ.
V poslednφ k≤ji se tak pro naÜe v²stavy po°ßd jeÜt∞ dost nekonvenΦn∞ objevil poΦφtaΦ Apple Macintosh a na n∞m instalace Fengova CD ROMu, v nφ₧ si nßvÜt∞vnφci "listujφ" pomocφ myÜi.
A₧ donedßvna byla v ╚φn∞ i pouhß fotografie luxusnφ v∞cφ, °φkß autor. P°esto se v₧dy n∞jak poda°ilo k aparßtu se dostat a koupit i levnΘ filmy. Prochßzel jsem i alby mnoha dalÜφch rodin. Ohromilo m∞, ₧e i lidΘ na obrßzcφch v nich majφ stejn² druh Üat∙, jejich tvß°e podobnΘ ·sm∞vy, jejich t∞la se zdajφ vrhat tytΘ₧ stφny.
Kdykoli jsem se podφval do naÜeho rodinnΘho alba, upadl jsem do zmatku, proto₧e na ka₧dΘm obrßzku se cosi zm∞nilo. T°eba n∞kdo ze starÜφch Φlen∙ rodiny zem°el a jeden z potomk∙ zaujal jeho mφsto. A poka₧dΘ tam bylo jedno nebo dv∞ novΘ d∞ti. A v dob∞ mezi dalÜφmi dv∞ma fotografiemi ony d∞ti pozoruhodn∞ vyrostly, majφ v∞tÜφ Üaty, mladÜφ bratr te∩ mß bundu svΘho starÜφho bratra, nov∞ provdanß starÜφ sestra Φekß dφt∞.
T°i generace mΘ rodiny na mne, obrßzek za obrßzkem, zφrajφ. Jejich pohledy mne tφ₧φ. Zrozenφ, staroba, seÜlost a smrt to vÜe je reflektovßno na tomto malΘm prostoru, kter² spoleΦn∞ sdφlφme.
Unavuje mne um∞nφ, kterΘ se sna₧φ b²t novΘ a odliÜnΘ. A opovrhuji t∞mi, kdo si libujφ v estΘtstvφ. VÜechno toto afektovanΘ pozΘrstvφ se stßvß bezv²znamn²m tvß°φ v tvß° ₧ivotu samΘmu. Fascinuje m∞ skuteΦnost, ₧e lidstvo p°es vÜechny svΘ agonie pokraΦuje v zßpase o p°e₧itφ, sna₧φ se uchovat si elementßrnφ d∙stojnost, v₧dy s nad∞jφ a Φasto s humorem.
Pamatuji se, ₧e kdy₧ jsem byl mal², byli jsme tak chudφ, ₧e mi otec, aby uÜet°il, ud∞lal vlastnoruΦn∞ postel. Ale nebyla jen funkΦnφ, dodal jφ takΘ krßsn²ch tvar∙. Vzpomφnßm si, jak peΦliv∞ vy°ezal zvlßÜ¥ p∞ticφpou hv∞zdu, proto₧e v∞d∞l, jak moc ji mßm rßd, a jak ji pro m∞ celß naÜe rodina vymalovala.
Dnes, po dvaceti letech, sedφ moji rodiΦe p°ed poΦφtaΦem a kdy₧ rukama ztvrdl²ma celo₧ivotnφ pracφ pohybujφ neohraban∞ myÜφ, objevujφ na obrazovce fotografie, chvφlemi jsou jejich oΦi plnΘ slz. Moje CD je interaktivnφ, nenφ to prßce urΦenß pro impozantnφ st∞ny galerie. Mo₧nß ₧e v budoucnu tak budou vÜechny naÜe vzpomφnky promlouvat k sob∞ navzßjem, vytvß°ejφce nepr∙hlednou mno₧inu, chaotickou, ale vÜeobsa₧nou zßrove≥.
Projekt mladΘho talentovanΘho studenta postrΦila z°ejm∞ sm∞rem k nov²m technikßm i Φerstvß zkuÜenost z australskΘho stipendia, technologick² impuls, jeho₧ se mu tam dostalo. Mimochodem, na celou v²stavu, kterß trvß, nebude-li prodlou₧ena, bohu₧el jen do zaΦßtku Φervna, navazuje i n∞kolik odborn²ch setkßnφ a seminß°∙. I to je zvlßÜt∞ vzhledem k letitΘ um∞lΘ bariΘ°e mezi nßmi a ╚φnou nejenom sympatickΘ a povzbuzujφcφ, ale i symptomatickΘ: nastupujφcφ komunikaΦnφ v∞k vφt∞zφ ve vÜech oblastech a um∞nφ nepat°φ naÜt∞stφ k t∞m poslednφm.
ajn