P°edstavte si, ₧e na dve°e svΘho pokoje pov∞sφte cedulku s textem "Pasovß kontrola a celnφ odbavenφ", vyrobφte si pas a prohlßsφte se za panovnφka suverΘnnφho ·zemφ. Kdy₧ p°esv∞dΦφte nejmΘn∞ Φty°i kamarßdy a ti uΦinφ totΘ₧, pak sepφÜete ·stavu, vyberete vlßdce a t°eba jeÜt∞ navß₧ete diplomatickΘ styky s podobn²mi stßty kdekoli ve sv∞t∞ a tahle legrace vßm vydr₧φ alespo≥ jeden rok, jste na nejlepÜφ cest∞ do Ligy secesionistick²ch stßt∙ LOSS, League of Secessionist States. (Secese tu nemß s Muchou, Tiffanym Φi Klimtem, nato₧ s Obecnφm domem, pokladem to secesnφ architektury, nic spoleΦnΘho. Secese je zde ve smyslu odpadnutφ, odlouΦenφ, odÜt∞penφ, odchod.) Zb²vß u₧ jen poslat ₧ßdost o Φlenstvφ a Φekat, jak rozhodne LOSS, tedy p°esn∞ji jejφ p°edstavitel a souΦasn∞ Jeho VeliΦenstvo Robert I., krßl Talossy.

      Kde ale hledat a najφt dalÜφ vßm podobnΘ cφsa°e, krßle, presidenty, vΘvody, knφ₧ata Φi diktßtory? Na Internetu, p°ece!

      Tam se to toti₧ mikrostßty jen hem₧φ. Zßkladnφ informace o nich se nalΘzajφ nap°φklad na strßnkßch spravovan²ch ji₧ zmφn∞n²m Robertem Ben Madisonem. Tedy krßlem talossk²m Robertem I. Talossa je nezßvisl², suverΘnnφ stßt v Severnφ Americe, kter² se mφrovou cestou odd∞lil od Spojen²ch stßt∙ v roce 1979. O Vßnocφch p°ed osmnßcti lety toti₧ prohlßsil t°inßctilet² st°edoÜkolßk Robert sv∙j pokoj za samostatnΘ ·zemφ, krßlovstvφ Talossa. V roce 1981 zφskal dalÜφ obΦany, uspo°ßdal demokratickΘ volby a v roce 1985 se Talossa stala konstituΦnφ d∞diΦnou monarchiφ. Po dalÜφch t°ech letech byla p°ijata novß, jeÜt∞ demokratiΦt∞jÜφ ·stava, Constituzi·n.

      Talossa je velmi podrobn∞ propracovanou parodiφ na opravdovΘ stßty. P°evzala jejich strukturu, formy vlßdy i frazeologii. N∞kterΘ atributy jsou vÜak dovedeny do absurdnφch poloh. P°φklad? Zde, prosφm: Talossa mß 40 plnoprßvn²ch obΦan∙ a 40 000 dalÜφch obΦan∙, kte°φ se na rozdφl od t∞ch prvnφch nemohou ·Φastnit politickΘho ₧ivota v zemi. Mnozφ stßtnφ p°φsluÜnφci ₧ijφ v zahraniΦφ a jejich obΦanstvφ je kybernetickΘ. VÜichni obΦanΘ majφ stejnß prßva...

      Zßkonodßrnou moc mß 215Φlenn² parlament zvan² Cos╚. 200 poslanc∙ se volφ, p°edseda vlßdy jmenuje deset poslanc∙ a jeho mφstop°edseda p∞t. Krßl mß prßvo veta. Parlament zasedß jednou roΦn∞, ·Φast je osobnφ Φi p°es e-mail. Volby jsou pololetn∞, pokud nenφ parlament rozpuÜt∞n za rok. Vlßd∞ p°edsedß premiΘr zodpov∞dn² parlamentu, kter² premiΘra takΘ m∙₧e odvolat. P°edseda vlßdy mß ÜirokΘ pravomoci smφ vydßvat dekrety, kterΘ majφ platnost zßkona. StaΦφ?

      Rozloha Talossy je maliΦko p°es 13 km2, ze t°φ stran ji obklopuje v²chodnφ okraj m∞sta Milwaukee, na v²chod∞ pak jezero Michigan. Navφc "...vznßÜφ na Milwaukee ·zemnφ nßroky. O t∞chto po₧adavcφch se s americkou vlßdou nikdy oficißln∞ nejednalo, tak₧e se p°edpoklßdß, ₧e SpojenΘ stßty proti tomu nemajφ nßmitek". Zem∞ je rozd∞lena na sedm provinciφ a dßle ovlßdß n∞kolik koloniφ, nap°φklad Φßst ·zemφ Antarktidy s nßzvem Peng╓pΣts nebo ostr∙vek u breta≥skΘho pob°e₧φ CΘzembre. DalÜφch ·zemnφch nßrok∙, nap°φklad Islandu Φi Φßsti N∞mecka, se Talossa vzdala.

      SuverΘnnφ stßt nem∙₧e existovat bez sv²ch symbol∙. Talosskß vlajka se takto vyv∞Üuje v dobßch mφrov²ch, ve vßleΦnΘm stavu se obracφ vzh∙ru nohama. Text na stßtnφm znaku, Miehen Huone on Hanen Valtakunta, je finsky a znamenß Lo₧nice Φlov∞ka je jeho krßlovstvφm.

      N∞kterß pou₧itß slova vypadajφ trochu podivn∞, co₧? Nenφ se co divit, krom∞ angliΦtiny je toti₧ ·°ednφm jazykem takΘ talosÜtina. Jejφm zßkladem je angliΦtina a sm∞s Üpan∞lÜtiny, francouzÜtiny, n∞mΦiny, islandÜtiny, berberÜtiny a dalÜφch jazyk∙. Existuje jejφ slovnφk s 25 000 v²raz∙ a obsßhlß gramatika. Proto₧e statnφm jazykem v∞tÜina obΦan∙ zem∞ nevlßdne, slou₧φ talosÜtina spφÜe jako symbol vlastenectvφ. O tom sv∞dΦφ takΘ existence p°eklad∙ epiÜtoly sv. Jana Φi rozsßhlΘ bßsnickΘ dφlo.

      Na Internetu jsou vÜak k nalezenφ dalÜφ soukromΘ, miniaturnφ, ₧ertovnΘ Φi fiktivnφ stßty. Talossa je do dokonalosti vypiplan² f≤r, a proto se jφ v∞nuji mo₧nß a₧ podez°ele d∙kladn∞. Existujφ samoz°ejm∞ dalÜφ, kterΘ vÜak kvalit talosskΘho stylu nedosahujφ, p°φpadn∞ z nich recese trΦφ na prvnφ pohled. To ale ne°φkßm jako odsudek. Jednφm z takov²ch stßtnφch ·tvar∙ je Riesenguthland-Ellemark. Z nßzvu i adresy je jasnΘ, ₧e se jednß o n∞mecky mluvφcφ stßt. Riesenguthland-Ellermark je absolutnφ monarchie v a kolem Dⁿsseldorfu o rozloze 0,001 km2 s t°iceti obyvateli. Krßlovstvφ vzniklo v roce 1988 a od tΘ doby mu vlßdne krßl Tosti 0,842 (Φti Tosti nula celß, osmist²Φty°icßt²druh²). O tom, ₧e se od samΘho zaΦßtku jednß o studentskou legrßcku, sv∞dΦφ n∞kterΘ citace ze zßkon∙ Φi slo₧enφ vlßdy: bicykly musejφ mφt "SPZ". StarΘ majφ bφlß, novß pak Φernß Φφsla na fialovΘm podkladu. Tabulky vydßvß krßl. Po zßkonem stanovenou dobu neaktivnφ obΦanΘ budou ┌°adem pro vyhnance dotßzßni, zda stojφ o obΦanstvφ. Po negativnφ odpov∞di budou obΦanstvφ zbaveni. Op∞tnΘ zφskßnφ obΦanstvφ je mo₧nΘ pouze v p°φpadech hodn²ch zvlßÜtnφho z°etele, obvykle vÜak je nemo₧nΘ. Ka₧d² obΦan Riesenguthland-Ellermarku mß stßtnφ funkci. Jejich nßzvy takΘ stojφ za to: zastßnce krßlφk∙, tichß v∞tÜina, nep°φtel stßtu Φ. 1, strß₧ce Φistoty holandskΘho jazyka.

      Jednφm z nejpraÜt∞n∞jÜφch samostatn²ch stßt∙ je Monvainie. Vznikla v roce 1972 na zadnφm sedadle rodinnΘho auta. Nezßvislost vÜak vyhlßsili jist² Lord Yankot Treusduk Akerwitz (to je pseudonym) a jeho bratr a₧ o dva roky pozd∞ji, kdy₧ ₧ili v Kalifornii. Vloni m∞la Monvainie pr² 35 obyvatel.

      Nejen neznßmφ a za "um∞leckß" jmΘna se skr²vajφcφ vlada°i vyhlaÜujφ svΘ vlastnφ stßty. Kup°φkladu John Lennon oznßmil na Aprφla v roce 1973 vznik Nutopie. Mo₧nß k tomu p°isp∞ly problΘmy, kterΘ m∞l s p°ist∞hovaleck²mi ·°ady USA. Proto se prohlßsil obΦanem Nutopie, p°i°kl si diplomatickou imunitu a ₧ßdal k°eslo v OSN. Na jeho desce Mind Games je hymna Nutopie, sestßvajφcφ ze t°φ vte°in ticha.

      NovΘ stßty Φasto vznikajφ tak, ₧e n∞kdo pojme nßpad zabrat si n∞jakΘ nepou₧φvanΘ ·zemφ. Tak vznikla takΘ republika Minerva. Michael J. Oliver a n∞kolik jeho kamarßd∙ z Kalifornie prohlßsili za svΘ v²sostnΘ ·zemφ dva 17 mil vzdßlenΘ korßlovΘ ostr∙vky, viditelnΘ pouze za odlivu, mezi Havajφ a Nov²m ZΘlandem. Zam²Üleli vytvo°it sv∙j stßt jako rßj bez danφ, ve°ejn²ch dotacφ, a dalÜφho ekonomickΘho balastu. Jedin²m p°φjmem m∞ly b²t poplatky za registraci obchodnφch lodφ, podobn∞, jako se tφm dob°e ₧ivφ Panama Φi LibΘrie. Brali sv∙j plßn vß₧n∞, bohu₧el stejn∞ vß₧n∞ to vzali na ostrov∞ Tonga, jednom z nejmenÜφch "opravdov²ch" stßt∙ a minivßlka byla mßlem na sv∞t∞. Kdy₧ Davis postavil na jednom z ostr∙vk∙ kamennou v∞₧iΦku a vztyΦil minervskou vlajku, Taufa\ahau Tupou IV. krßl ton₧sk² se nßhle rozhodl, ₧e oba korßlovΘ ·tesy velmi nutn∞ pot°ebuje, a tak vyslal ozbrojenou lo∩ se stovkou naverbovan²ch trestanc∙. Ti pak strhli minervskou vlajku a p°eΦetli prohlßÜenφ o ton₧skΘm panstvφ. Ostr∙vky z∙staly neobydleny. Inu, i k takov²m konc∙m to m∙₧e vΘst.

      JeÜt∞ nebyla °eΦ o pen∞zφch, nutno tedy °φci, ₧e vznik a ₧ivot n∞kter²ch mikrostßt∙ je veden motivy, inu, ziÜtn²mi. Zß°n²m p°φkladem je knφ₧ectvφ Huttovy °eky. Ministßt je pro jeho hlavu, prince Leonarda (p∙vodn∞ farmß°e Leonarda George Casleyho), z°ejm∞ opravdu dobr² obchod. V roce 1970 mu vlßda napa°ila takovΘ dodßvky obilφ, ₧e je nemohl zvlßdnout. Proto slezl z traktoru a vyhlßsil samostatnost sv²ch sedmi a p∙l tisφce hektar∙ nedaleko od Perthu na zßpad∞ Austrßlie. Domßcφ strßnky knφ₧ectvφ jsou jasn²m d∙kazem toho, kam p∙vodnφ zßm∞r zbavit se tlaku stßtnφch ·°ad∙ zejmΘna v poslednφch letech, pod °φzenφm prince regenta Kevina, doÜel. Strßnky jsou plnΘ nabφdek na obchodnφ spoluprßci, p°edvßdφ se produkce znßmek, je₧ stejn∞ jako mφstnφ platidla slou₧φ zejmΘna jako suven²ry. Turistika se toti₧ stala nejv²znamn∞jÜφm ekonomick²m odv∞tvφm. Rarita, kterou po dlouhß lΘta je toto knφ₧ectvφ, z°ejm∞ nevadφ ani stßtnφm ·°ednφk∙m. Austrßlie toti₧ knφ₧ectvφ mlΦky uznala, z°ejm∞ proto, ₧e i pro ni je to sluÜn² byznys.

      Od ₧ertφk∙ se p°es kÜeft dostßvßme ke stßle vß₧n∞jÜφm, n∞kdy i temn∞jÜφm motiv∙m vzniku t∞chto stßt∙. N∞kdy b²vajφ pohnutky opravdu seri≤znφ, leckdy i uÜlechtilΘ. M∙₧eme se podφvat nap°φklad na Houtbaai. Poblφ₧ KapskΘho m∞sta se usφdlila skupina um∞lc∙, kte°φ byli nespokojeni s rasistickou politikou v Ji₧nφ Africe a vyhlßsili samostatnost. Na jejich pasy mohli dokonce bφlφ JihoafriΦanΘ cestovat do zemφ, kterΘ jihoafrickΘ doklady jinak nep°ijφmaly. PolitickΘ zm∞ny v JAR ukonΦily ₧ivot stßtu, i kdy₧ jako turistickß atrakce stßle trvß.

      A¥ byly boje o nezßvislost dosud zmφn∞n²ch stßt∙ spφÜe humornΘ, n∞kdy n∞kdo ud∞lal "bububu" a n∞kdy zasßhl Zßkon, jsou p°φpady, kdy opravdu tekla krev. N∞kdo mo₧nß vid∞l film Nebeskß stvo°enφ (Heavenly Creatures). Odehrßlo se to v padesßt²ch letech na NovΘm ZΘlandu. Dv∞ kamarßdky si vymyslely stßt Borovnia a svΘ fantazii podlehly tak, ₧e vÜe vy·stilo ve vra₧du.

      Tady asi nebylo vÜe v po°ßdku po psychiatrickΘ strßnce. TotΘ₧ se vÜak dß °φct takΘ o n∞kter²ch komunitßch, je₧ se sice za suverΘnnφ stßt neprohlaÜujφ, ale jejich praxe je koneckonc∙ velmi podobnß autokratick²m re₧im∙m. Vlßdcem je prorok, spasitel, kazatel, jen₧ svΘ oveΦky ovlßdß hrozbou zatracenφ Φi slibem v∞ΦnΘho spasenφ. Ano, mluvφm o n∞kter²ch sektßch, jejich₧ konce mohou b²t tragickΘ. StaΦφ si vzpomenout na Nebeskou brßnu nebo na davidißny ve Wacu.

      Dlu₧no °φci, ₧e i n∞kterΘ dalÜφ mikrostßty p∙sobφ °ekn∞me podivn∞, avÜak pro ostatnφ lidi, nato₧ pro celou spoleΦnost nejsou nebezpeΦnΘ. Jejich aktivity se toti₧ odehrßvajφ spφÜe v mysli vlßdce-majitele, ne₧ ve hmatateln²ch krocφch. Co si pomyslet nap°φklad o Alphistii, je₧ sφdlφ pouze v hlav∞ Anthony Skaggse z New Yorku a p°itom mß bohatou historii, dokonale zpracovan² zem∞pis, bohat² politick² ₧ivot, systΘm zßkon∙, cφrkve, ekonomiku (socialistickou) i vlastnφ jazyk, kter²m ale krom∞ Skaggse pravd∞podobn∞ nikdo nemluvφ. A toto vÜe se p°ece nakonec dostalo na ve°ejnost, dokonce ve v²pravnΘ knize, vydanΘ nßkladem samovlßdcov²m.

      Dosud zmφn∞nΘ stßty vznikaly ve druhΘ polovin∞ tohoto stoletφ, kdy na map∞ sv∞ta ji₧ vlastn∞ nebylo bφl²ch mφst a kdy bylo vÜe jaksi "usazeno". Historie vÜak znß mnoho p°φklad∙ stßtnφch ·tvar∙, je₧ se objevily hlavn∞ na mφstech, ke kter²m se nikdo nijak moc nehlßsil a kterß jsou dnes souΦßstφ "opravdick²ch" stßt∙. Na nejji₧n∞jÜφm cφpu jihoamerickΘho kontinentu, zhruba od 38. stupn∞ ji₧nφ dΘlky, je Patagonie a Araucanie, dnes ·zemφ dφlem chilskΘ, dφlem argentinskΘ. V roce 1858 se do t∞chto pustin dostal Francouz Orelie-Antoine des Tounens a nechal se mφstnφmi Indißny p°ijmout za krßle NovΘ Francie. Chilskß vlßda jej vÜak promptn∞ zbavila tr∙nu, uvrhla do ₧alß°e a potΘ postrkem poslala do domovskΘ obce. Krßl Antoine vÜak projevil nezdolnΘho ducha: vrßtil se a dokud mu staΦily penφze, buntoval proti Chile. Pak rad∞ji ujel do Francie a psal pam∞ti. Od tΘ doby ₧ijφ araukßnsko-patagonÜtφ vlßdci v exilu.

      SebeurΦovacφ choutky vÜak nem∞li a vlastn∞ nemajφ nejen na jihu Ameriky. StaΦφ vzpomenout t°eba na QuΘbec, jen₧ jen o fous z∙stal (zatφm?) v nßruΦi Kanady. To je ale u₧ zßle₧itost opravdu vß₧nß, o nφ₧ se jednß na sv∞tovΘ ·rovni. Jde tu toti₧ o sakra velkΘ penφze. TakΘ snahy Texasan∙ o odtr₧enφ od USA se v poslednφ dob∞ o₧ivujφ a federßlnφm ·°ad∙m d∞lajφ dost starostφ. Pak nenφ divu, ₧e n∞jakΘ "pokojovΘ krßlovstvφ", "zahradnφ republika" nebo "p∙dnφ knφ₧ectvφ" vzbudφ t°eba ve Washingtonu pakli se tam ta informace v∙bec dostane jen pobaven² ·sm∞v.

      Pon∞kud komick² byl t°eba osud stßtu nazvanΘho velmi nezvykle: Rough and Ready (Φesky by se snad dalo °φct "z voleje" nebo "zhruba"). Roku 1850 se stejnojmennΘ zlatokopeckΘ m∞steΦko u Sacramenta v Kalifornii odd∞lilo od Unie. 3 000 zlatokop∙ zvolily presidenta, p°ijaly zßkony. Po pßr t²dnech je to vÜak p°estalo bavit, na vÜechno se vykaÜlali a vrßtili se po ochrannß k°φdla str²Φka Sama.

      Obvykle si ·°ady (dozv∞dφ-li se o novΘm stßt∞ v∙bec) °eknou: "Inu, dokud platφ dan∞ a nest°φlφ po policajtech, a¥ si doma t°ebas pape₧uje nebo dalajlßmuje." Jsou vÜak p°φpady, kdy i miniaturnφ soukromΘ panstvφ se stane vÜφ v ko₧iÜe oficißlnφch vlßd. Takov²m p°φpadem byla p°ed Φasem t°eba um∞lß ploÜina v mo°i asi deset kilometr∙ na v²chod od Anglie, v mezinßrodnφch vodßch. Sφdlilo tam toti₧ rßdio Caroline, tzv. pirßtskß vysφlaΦka. SuverΘnnφ stßt Sealand zalo₧ili dva BritovΘ, O┤Rahilly a Bates. Jak u₧ to b²vß, brzy, u₧ po roce, se neshodli a Bates svΘho partnera vyhnal. O┤Rahilly se necht∞l dßt, pokusil se obsadit ploÜinu nßsilφm a spor vyvrcholil bitvou, kde se pou₧φvaly zßpalnΘ lßhve, zbran∞ i plamenomety. BritskΘ vlßd∞ doÜla trp∞livost, to bylo Φervnu 1967, a poslala tam nßmo°nφ p∞chotu.

      Bates se vÜak prohlßsil princem a oznßmil, ₧e vznikl nov² stßt, Sealand, a v n∞m platφ jeho zßkony. P°esto byl postaven p°ed britsk² soud, jen₧ vÜak rozhodl, ₧e nenφ oprßvn∞n rozhodovat o v∞cech, je₧ se udßly mimo hranice impΘria. Bates se vrßtil do svΘho panstvφ. O dalÜφm osudu Sealandu nejsou d∙v∞ryhodnΘ informace.

      V souvislosti s rßdiem Caroline je vÜak nutno zmφnit se jeÜt∞ o jednom stßt∞, vzniklΘm v oblasti zßjm∙ britskΘ koruny. Je jφm Reach, m∞steΦko v Cambridgeshire. Len Warren se tu prohlßsil krßlem a m∞l se zejmΘna v tradicionalistickΘm britskΘm prßvnφm °ßdu o co op°φt: na zaΦßtku 13. stoletφ toti₧ anglick² krßl Jan Bezzemek daroval tehdejÜφ vsi Reach samostatnost a nav∞ky zaruΦil jejφ hranice. Warren nabφdl rßdiu Caroline, ₧e z jeho krßlovstvφ m∙₧e vysφlat. Jak vÜechno dopadlo, se nevφ.

      Ale proΦ chodit p°es hranice? Jß jsem byl zhruba p°ed patnßcti lety ministrem vßlky samostatnΘho stßtu BorotφnskΘ republiky. Zalo₧il ji tehdy p°φtel Antonφn krßtce po svΘm odchodu z Prahy do Borotφna, m∞steΦka na Tßborsku. Sßm se prohlßsil ministersk²m p°edsedou a vlßdl rukou pevnou a spravedlivou. Sepsal D∞jiny nßroda borotφnskΘho, vydal n∞kolik emisφ poÜtovnφch znßmek (to byla jedna z povinnostφ borotφnsk²ch obΦan∙: vÜechny dopisy odchßzejφcφ z borotφnskΘ poÜty musely b²t krom∞ Φeskoslovensk²ch znßmek frankovßny tΘ₧ borotφnsk²mi). BorotφnskΘ znßmky jsou dnes raritou a domnφvßm se, ₧e jen mßlo i proslaven²ch filatelist∙ je mß ve sbφrkßch. Nßm∞ty znßmek byly r∙znΘ, zajφmavß byla sΘrie vydanß k v²roΦφ bitvy u Hradce KrßlovΘ. Nep°φmo ·m∞rn∞ se stoupajφcφ nominßlnφ hodnotou znßmky ub²valo kanon²ra Jab∙rka...

      O soukrom²ch stßtech by se dalo vyprßv∞t p°edlouho. Kdo z P.T. Φtenß°∙ usoudφ, ₧e by mu sluÜela cφsa°skß koruna a ₧e je naΦase "ud∞lat se pro sebe", m∙₧e napsat panu Erwinu S. Straussovi a objednat si knihu i s obrßzky. Je v nφ popsßno vÜe, co t°eba uΦinit, aby stßt fungoval a aspo≥ n∞kdo ho bral vß₧n∞.

Vladimφr Fuksa

      Alphistia
http://www.geocities.com/CapitolHill/2418

      Araucania Patagonia
http://www.pitt.edu/~jwcst17/kap.html

      Borovnia
http://www.helix.net/~adamabr/creatures.html

      Hutt River
http://www.wps.com.au/hutriver/hut1.htm

      Liga secesionistick²ch stßt∙
http://www.geocities.com/CapitolHill/5111/

      Monvainia
http://www.geocities.com/Athens/9481/INDEX.HTM

      Reach
http://www.reach.drakken.com

      Riesenguthland-Ellermark
http://www-public.rz.uni-duesseldorf.de/~oth/kre.html

      Talossa
http://www.execpc.com/~talossa/index.html

      Texas
http://www.access.digex.net/~redcap/texas.html

      Justus
http://www.sltrib.com/96/jun/15/twr/04072516.htm