David Bowie se nebojφ novinek ani technick²ch. Jeho CD ROM "Jump" pat°il mezi ty prvnφ, pr∙kopnickΘ. Pilotnφ singl z poslednφho LP "Telling Lies" se objevil na Davidov∞ oficißlnφ webovΘ strßnce(http://www.davidbowie.com) ve formßtu Real Audio, MPEG a dalÜφch, jeÜt∞ dlouho p°ed vydßnφm na nosiΦφch a o sv²ch narozeninßch byl Mistr dva dny k dispozici on-line pro zodpov∞zenφ jak²chkoli otßzek.
Verze 1.0, lΘta 60.
Bowie se narodil 8. dubna 1947 jako David Robert Jones v anglickΘm Brixtonu. Ze rvaΦky na Ükolnφm h°iÜti si odnesl poÜkozenou oΦnφ panenku. Jeho zvlßÜtnφ pohled pozd∞ji stßl u zrodu jeho nezemskΘ image. Jako mladφk se nauΦil na saxofon a hrßl ve spoust∞ Ükolnφch kapel: "Hodn∞ m∞ ovlivnili Φernφ muzikanti. Vlastn∞ zp∙sobili, ₧e jsem se dal na hudbu. Nap°ed Little Richard a John Coltrane. Potom jsem objevil blues Johna Lee Hookera a ostatnφ. Dlouho jsem ·Φinkoval v rythm\n\bluesov²ch partßch."
Bowie byl v Üedesßt²ch letech um∞lcem, kter² natoΦil spoustu ne·sp∞Ün²ch desek pro velkΘ mno₧stvφ gramofonov²ch firem. Na podzim 1969, v dob∞ americkΘho letu na M∞sφc, vydal singl "Space Oddity" (Vesmφrn² podivφn) s pφsnφ o majoru Tomovi, jeho₧ dlouh² pobyt v kosmickΘm prostoru dezorientuje do tΘ mφry, ₧e se rozhodne nevrßtit se zp∞t na planetu Zemi. Prorazil do Top Ten, ale nedokßzal ·sp∞ch niΦφm potvrdit.
Verze 2.0, lΘta 70.
V roce 1970 se spojil s kytaristou Mickem Ronsonem a n∞kolika dalÜφmi muzikanty a vydal v²jimeΦnΘ album "The Man Who Sold The World" (Mu₧, kter² zaprodal sv∞t). Drsn² a t∞₧k² kytarov² zvuk se tu mφsil se syntezßtorov²mi krajinami Ralpha Mace a nade vÜφm vlßl Bowieho dramatick² vokßl. Textov∞ se na desce objevujφ neveselß tΘmata, je₧ Bowieho provßzejφ po celou dalÜφ tvorbu: sexußlnφ perverze, duÜevnφ pomatenφ, dystopie (fyziologickß porucha, kdy je orgßn na t∞le umφst∞n na neobvyklΘm mφst∞) a nihilismus nietzscheovskΘho ra₧enφ. Obal, zobrazujφcφ Davida v dlouh²ch vlajφcφch Üatech, naznaΦil takΘ jeho ve°ejn² p°φklon k bisexualit∞.
Nßsledujφcφ LP "Hunky Dory" bylo jen kvalitnφm odrazov²m m∙stkem k opusu magnum sedmdesßt²ch let desce "The Rise And Fall Of Ziggy Stardust and Spiders From The Mars" (Vzestup a pßd Ziggy Stardusta a Pavouk∙ z Marsu, 1972), p°φb∞hu o strmΘ kariΘ°e a pßdu apokalyptickΘ rockovΘ hv∞zdy, jejφ₧ tragΘdie Φasov∞ souznφ se zßnikem sv∞ta. V²razn∞ se tu uplat≥uje jeÜt∞ dalÜφ Bowieho tΘma vesmφr (Starman, Lady Stardust, Moonage Daydream).
Na prvnφ p°φΦku ₧eb°φΦku alb se vyÜplhalo takΘ album "Aladdin Sane" dalÜφ konceptußlnφ zßle₧itost, zab²vajφcφ se zniΦenφm celΘ planety.
V p°edtuÜe osmdesßt²ch let cht∞l Bowie vystoupit s orwellovskou deskou "1984". Nepoda°ilo se mu zφskat licenci k nßzvu, ale p°esto mu Orwell∙v romßn poslou₧il jako nßm∞t k oblφben²m hrßtkßm s dystopiφ, sexem a tragickou lßskou. Albu, nakonec pojmenovanΘmu "Diamond Dogs", vÜak chyb∞l hutn² zvuk Pavouk∙ z Marsu a hlavn∞ Ronsonova kytara.
Sedmdesßt²m let∙m ale jeÜt∞ zdaleka nebyl konec. Bowieho zlßkala pov∞st Berlφna jako kolΘbky i nositele dekadence a na n∞kolik let se tam usadil. Jeho tamnφ spoluprßce se zvukov²m mßgem a mistrem ambientnφch sonick²ch krajin Brianem Enem dala zrod t°em v²jimeΦn²m deskßm v jeho kariΘ°e. Low, Heroes a Lodger byly p°evß₧n∞ instrumentßlnφmi zßle₧itostmi, jejich₧ nßlada byla do znaΦnΘ mφry ovlivn∞na Enov²mi minimalisticko-elektronick²mi v²zkumy.
Verze 3.0, lΘta 80.
Do osmΘ dekßdy Bowie vstoupil albem "Scary Monsters" (1980), p°iblφ₧en²m hlavnφmu tahu rockovΘ muziky. V²raznou souΦßstφ modernφho elektro-popovΘho zvuku byla zkreslenß kytara Roberta Frippa, protagonisty slavn²ch King Crimson. Sugestivnφ hit alba "Ashes To Ashes", doprovßzen² surrealistick²m videoklipem, vylΘtl po jedenßctiletΘm p∙stu op∞t na prvnφ p°φΦku britskΘho ₧eb°φΦku.
Bowie hraje ve filmovΘm hororu Hunger s Catherine Deneuve a ve vßleΦnΘm dramatu Merry Christmas Mr. Lawrence. Da°φ se mu takΘ natoΦit po mnoha letech skuteΦn∞ komerΦn∞ ·sp∞Ünou desku "Let\s Dance" (1983) pod producentsk²m dohledem Nilea Rodgerse. Tytam jsou berlφnskΘ zvukovΘ experimenty, tytam jsou apokalyptickΘ vize poΦßtku let sedmdesßt²ch. Let\s Dance je deskou odlehΦenou, taneΦnφ, a₧ optimistickou.
Ve zbytku dekßdy se mu ale tolik neda°φ. Hv∞zda, je₧ svou stylizacφ inspirovala desφtky um∞lc∙ a kapel a tΘm∞° p°edurΦila a formovala styl pop music osdesßt²ch let, z tΘ ·rody sama p°φliÜ neokusila. Uprost°ed v∙kolnφ klßvesovΘ superstylizace jeho koncertnφ sestava Tin Machine s kytaristou Reevsem Gabrelsem prozkoumßvala starΘ dobrΘ kytarovΘ postupy, mφsty hraniΦφcφ a₧ s heavy metalem.
Verze 4.0, lΘta 90.
LP"Black Tie, White Noise" (1993) bylo po mnoha letech op∞t nabitΘ nßpady a invencφ, a k tanci zvoucφ nßlada je vynesla a₧ na prvnφ p°φΦku britskΘho ₧eb°φΦku. Zp∞vßk o albu °ekl: "Jde o protiklady, Φernou a bφlou, o rasovΘ p°edsudky, o ΦernobφlΘ vid∞nφ sv∞ta. White Noise (bφl² hluk) je zvuk, kter² jsem kdysi vynaÜel p°i experimentovßnφ se syntezßtorem. Black Tie (ΦernΘ pouto) jsou mΘ vazby a inspirace ΦernoÜskou hudbou." V duchu tradice texty alba nejsou tak veselΘ jako hudba. Zab²vajφ se nap°φklad rasov²mi bou°emi v Los Angeles v roce 1993. David∙v vnit°nφ sv∞t tΘ doby se pokouÜφ mapovat takΘ jeden z pr∙kopnick²ch hudebnφch CD ROM∙, nazvan² "Jump" (Skok). Prochßzφme se v n∞m um∞lcovou Üatnou, st°i₧nou a ob²vacφm pokojem. Ke zhlΘdnutφ vybφzejφ kompletnφ Φty°i videoklipy a jeÜt∞ m∙₧ete b²t nap°φklad virtußlnφm mistrem funky na trumpetu pouh²m klepßnφm na jejφ obrßzek zahrajete ze sampl∙ nejbßjeΦn∞jÜφ s≤lo v ₧ivot∞. Z°ejm∞ nejatraktivn∞jÜφm mφstem je ale st°i₧na. M∙₧eme znovu sest°φhat videoklip k pφsni "Jump They Say" a nebo p°emφchat Φty°i zvukovΘ stopy pφsn∞ "Black Tie, White Noise". Bowieho CD ROM je dnes u₧ formßln∞ p°ekonanou zßle₧itostφ, ale zajφmav² je po°ßd a bez n∞j a pracφ dalÜφch technologick²ch pion²r∙ bychom se net∞Üili z dneÜnφch novinek.
Tohle vÜechno byla jeÜt∞ hra. Milß, obΦas trochu morbidnφ, rozlΘtlß do hlubin vesmφru, ale stßle jenom hra. V roce 1996 ovÜem Bowie vydal LP "1. Outside" fiktivnφ denφk detektiva Nathana Adlera, kter² pro ·°ad pro ochranu um∞nφ v Lond²n∞ vyÜet°uje bestißlnφ vra₧du malΘ Baby Grace Blue v americkΘm m∞steΦku Oxford Town. D∞vΦßtko bylo rozporcovßno, vypreparovßno a vystaveno jako artefakt v tamnφm muzeu. Vzpomφnßte, jakΘ pozdvi₧enφ v naÜich pom∞rech zp∙sobila v²stava vφde≥skΘho akΦnφho um∞lce Hermanna Nitsche rozporcovanß t∞la dobytΦat, aplikovanß na nahß t∞la statist∙, ve°ejn² krvav² ritußl? Brit Damien Hirst zase vystavuje kusy t∞l, hlavy a orgßny krav a ovcφ v pr∙hledn²ch nßdr₧φch s formaldehydem. David Bowie, futurista-experimentßtor, na svΘm albu zbo°il poslednφ hranici ochranu lidskΘho ₧ivota p°ed tφmhle druhem p°φstupu. Otßzka pro Nathana Adlera znφ je to zloΦin, nebo um∞leckß technika?
Obrazn∞ se k tΘmu₧ vyjad°uje videoklip k hypnotickΘ pφsni "Heart Filthy Lesson", kter² Bowie vytvo°il ve spoluprßci s mßgem makabrozity, Davidem Lynchem. Uprost°ed scΘny jak ze zlΘho snu stojφ torzo, kterΘ postupn∞ zasypßvajφ zeminou, polΘvajφ krvφ, hn∞tou, zdobφ Φern²m pΘ°ov²m boa a koupajφ je v okrovΘ lßzni. Ve finßle mu pomahaΦi ritußlu nasadφ zvφ°ecφ hlavu s rohy a kolem znovustvo°enΘ modly se rozpoutß ritußlnφ rej. MTV necht∞la klip vysφlat a LP se nijak zvlßÜ¥ neprodßvalo. LidΘ si spletli um∞leck² obraz se skuteΦnostφ a um∞lce odsoudili. Nepomohlo ani to, ₧e zvlßÜtnφ a hudebn∞ silnΘ album navazovalo na robustnφ mφsta dosavadnφ Bowieho tvorby (LP Lodger, Diamond Dogs), ani to, ₧e ₧iv∞ reagovalo na aktußlnφ muzikantskΘ d∞nφ na lond²nsk²ch diskotΘkßch.
Jestli₧e lo≥skΘ album naznaΦilo, ₧e Bowie chytil druh² um∞leck² dech, letoÜnφ "Earthling" z n∞j d∞lß osobnost, s nφ₧ se m∙₧e ve schopnosti mφsit letitΘ zkuÜenosti se zvukem novΘ krve srovnßvat mßlokdo. Bowie je jako Eric Cantona nenφ u₧ nejrychlejÜφ na h°iÜti, ale vφ p°esn∞ jak dßt g≤l, umφ to, a jeÜt∞ p°itom pobavφ tribuny. Album Earthling p°inßÜφ dev∞t skladeb, ve kter²ch nestßrnoucφ rocker mφsφ kytarovΘ riffy svΘho mlßdφ s drum\n\bassov²mi rytmick²mi smyΦkami, kterΘ odlehΦen∞, ale ne·prosn∞ ₧enou celou desku kup°edu. To nejd∙le₧it∞jÜφ ovÜem je, ₧e Bowie nezapomn∞l psßt pφsniΦky. JednotlivΘ opusy neodd∞luje nastavenß rychlost automatickΘho bubenφka, ale v²raznß melodie a textov² nßpad. Äe jim Bowie s chutφ dodßvß v²raz i sv²m hodn∞ tvßrn²m p∞veck²m projevem, se rozumφ n∞jak samo sebou. Fantaskn∞ surrealistick² Φernobφl² videoklip "Little Wonder" na titulnφ track alba od nep°φliÜ znßmΘ kanadskΘ re₧isΘrky Florie Sigismondi se objevil v r∙zn²ch televiznφch hudebnφch po°adech i u nßs. P°i tΘ net°φd∞nΘ bφd∞ p∙sobil doslova jako sd∞lenφ z jinΘ sv∞ta.
Kniha n∞meckΘho spisovatele Heinricha Harrera inspirovala Bowieho ke skladb∞ "Sedm let v Tibetu". Podobn∞ jako mnoho dalÜφch rockov²ch a filmov²ch hv∞zd i Bowie je p°φznivcem, ne-li p°φvr₧encem tibetskΘho buddhismu. Nutno mu ovÜem p°iznat, ₧e s tφm zaΦal u₧ v sedmdesßt²ch letech. Do svi₧nΘho drum\n\bassovΘho utφkßΦku a tu lahodn²ch, tu p°itvrzen²ch akord∙ kytar a syntezßtoru deklamuje a zpφvß text o "prasatech" Φφnsk²ch Rud²ch gardßch, kterΘ poΦßtkem 60. let vyplenily Tibet. Z celΘho alba mß Bowie tuhle skladbu pr² nejradÜi.
Deska obsahuje takΘ vzpomφnku na starΘ dobrΘ Φasy v Berlφn∞. Skladba "I\m Afraid of Americans" je jedinou, o to p∙sobiv∞jÜφ spolupracφ s Brianem Enem. Nenφ to moc veselΘ album. Ale to nenφ ani doba, ve kterΘ ₧ijeme. Bowie zpφvß o hrozbßch a obavßch o osud sv∞ta. LP "Earthling" je tv∙rΦφ Φin. Tv∙rΦφ Φiny jsou toti₧ z°ejm∞ to jedinΘ, co snad mß nad∞ji tu pomoci.
SaÜa Neuman