Minule nadhozenß mo₧nost p°φpadnΘho vymizenφ drsn²ch p°φb∞h∙ z naÜich kin, Φi dokonce jejich nahrazenφ historkami p°evß₧n∞ romantick²mi, mohla svßd∞t k p°edstavßm generßlnφ zm∞ny naÜφ filmovΘ distribuce a zrodu publika, jeho₧ touha po Φestn²ch hrdinech, laskavΘm humoru a siln²ch citech by tak byla zßzrakem vyslyÜena. Podobn∞ snadnΘ °eÜenφ ovÜem progn≤za ani nep°edpoklßdala. Ne₧ se toti₧ z kina vyt°eÜt∞n²ch oΦφ stane biograf mokr²ch kapesnφk∙, uplyne jist∞ jeÜt∞ n∞jakß ta doba a zmφn∞n², by¥ i z°eteln² trend, se bude prosazovat jen zvolna.
Tak zßsadnφ zm∞ny se nepot²kajφ s t∞₧kostmi jen v politice a ekonomii. Vyst°φdat odchßzejφcφ (nicmΘn∞ pro mnohΘ stßle jeÜt∞ platnΘ) jistoty nßvratem k leckdy zapomenut²m (i kdy₧ nesporn²m) hodnotßm, je proces nelehk². A ta Φßst kritiky, kterß zatφm vybφjφ svoje pokrytectvφ neustßl²m horlenφm proti p°emφ°e nßsilφ, nemusφ hned opraÜovat slovo k²Φ, jakkoliv ten se tak stane bezpochyby jejφm p°φÜtφm oblφben²m termφnem namφsto slova krvßk. JeÜt∞ bude mφt dost Φasu si je znovu osvojit. I kdy₧ sentiment, konkurujφcφ na promφtacφch plßtnech stßle vφce brutalit∞, je jenom vn∞jÜφm znakem p°ichßzejφcφch zm∞n. Ten skuteΦn² trend se projevuje hlavn∞ snahou nahradit dosavadnφ prefabrikaci stßle stejn²ch d∞jov²ch motiv∙ osobit∞jÜφm p°φstupem.
Do prvnφ kategorie samostatnΘho pohledu jist∞ pat°φ romantickß komedie PRO╚ KO╚KA NEN═ PES? (The Truth About Cats & Dogs, 1996) re₧isΘra Michaela Lehmanna. Historka o zv∞rolΘka°ce, kterß kv∙li svΘmu zevn∞jÜku postrßdß sebev∞domφ a na sch∙zky s fotografem, do n∞ho₧ se telefonicky zamilovala, posφlß svou sousedku modelku, je sice obrßcenou obm∞nou cyranovskΘho motivu, ale obm∞nou tv∙rΦφ. Zßm∞na z nouze je zde p°edevÜφm prost°edkem k hledßnφ vlastnφ toto₧nosti zakomplexovanΘ hrdinky. A proto₧e jejφ vztah k sob∞ samΘ je up°φmn² a v²sostn∞ ironick², nenφ divu, ₧e mnohde p°ipomφnß pasß₧e z n∞kdejÜφch "sophisticated comedies" s dvojicφ Tracy Hepburnovß. Ostatn∞ i tento mil² film stojφ na hercφch, a¥ u₧ je to vynikajφcφ Janeane Garofaloovß (Cable Guy, Nav₧dy spolu) v roli bezradnΘ veterinß°ky, Uma Thurmanovß (Pulp Fiction, Vzteklej Pes a Glorie) v postav∞ rozkoÜn∞ pitomouΦkΘ modelky nebo pro nßs objevn² Ben Chaplin, kter² u₧ v ·vodnφ scΘn∞ se psem na koleΦkov²ch bruslφch dokazuje, ₧e toho po slavnΘm d∞deΦkovi zd∞dil dost.
Zato katastrofickΘ drama Rogera Donaldsona ROZPOUTAN╔ PEKLO (Dante┤s Peak, 1997) nezap°e svou p°φsluÜnost k onΘ druhΘ kategorii nßm∞tovΘ p°edv²roby. Mφsto padajφcφch letadel, ho°φcφch hotel∙, zem∞t°esenφ a v∞trnΘ smrÜti tentokrßt zaujφmß sopka nad m∞steΦkem kdesi na severozßpad∞ Spojen²ch stßt∙. ZkuÜen² vulkanolog mladistvΘho zjevu varuje mφstnφ autority i odbornφky p°ed blφ₧φcφ se erupcφ, leΦ marn∞; uv∞°φ mu jen starostka, tΘ₧ dosud sv∞₧e vypadajφcφ, a hrdina ji proto za nastßlΘ katastrofy zachrßnφ i s jejφmi dv∞ma d∞tmi, tvrdohlavou tch²nφ a zab∞hl²m psem. Samotn² v²buch sopky, provßzen² siln²mi ot°esy p∙dy, proudy ₧havΘ lßvy, povodnφ, padajφcφmi tunami popφlku a hr∙zn²m mrakem z pφsku a kamenφ, niΦφcφm vÜe, co mu stojφ v cest∞, je samoz°ejm∞ zobrazen s obvyklou poΦφtaΦovou virtuozitou made in USA, ale to je vÜe. Pominou-li se nep°φliÜ p°esv∞dΦivΘ v²kony Pierce Brosnana (Mars ·toΦφ!, ZlatΘ oko) a Lindy HamiltonovΘ (Den z·Φtovßnφ, Terminßtor), je hodna pozornosti jen kuri≤znφ prom∞na tch²n∞ z mezkovitΘ babky v uÜlechtilou sta°enu, ob∞tujφcφ se pro ostatnφ; ta by se ovÜem uplatnila spφÜe v parodii.
TakΘ akΦnφ komedie POLICAJT ZE SAN FRANCISCA (Metro, 1997) naznaΦuje i sv²m Φesk²m nßzvem snahu re₧isΘra Thomase Cartera a hlavnφho p°edstavitele Eddie Murphyho (Zamilovan² profesor, Upφr z Brooklynu) t∞₧it z n∞kdejÜφho hitu "Policajt v Beverly Hills" (Beverly Hills Cop, 1985), kter² ΦernΘho komika proslavil. Bohu₧el, tentokrßt jde o zßle₧itost spφÜe akΦnφ ne₧ komedißlnφ a jedineΦnß slovnφ ekvilibristika, kterou Murphy vynikß, se ztrßcφ mezi honiΦkami, st°elbou, ne°φzen²mi tramvajemi a v²buchy. P°φb∞h policejnφho odbornφka na vyjednßvßnφ se zloΦinci, zadr₧ujφcφmi rukojmφ, kterΘmu cynick² vrah v podßnφ Michaela Wincotta (Mrtv² mu₧, Vrßna) zabije p°φtele a unese milenku, mß bezesporu svΘ nap∞tφ, je dob°e vystav∞n a d∞jov∞ pod°φzen stylu, jak²m Eddie Murphy neohro₧enΘho, i kdy₧ svΘrßznΘho mu₧e zßkona hraje. Stereotypnφ opakovßnφ znßm²ch motiv∙ z n∞j vÜak d∞lß jenom dalÜφ ze zam∞niteln²ch titul∙; kdyby v n∞m mφsto "ΦernΘ perly Hollyvoodu" d∞lali totΘ₧ Keanu Reeves nebo Sylvester Stallone, zas tak moc by se nestalo. èkoda.
Kriminßlnφ thriller TICH▌ NEP╪═TEL (The Devil\s Own, 1997) je dokladem u₧ zmφn∞nΘho tvrzenφ, ₧e romantika nenφ jenom sentiment a ₧e v rukou skuteΦnΘho tv∙rce dokß₧e p°iblφ₧it divßk∙m stejn∞ p∙sobiv∞ i leckterou temnou strßnku ₧ivota. ╚len newyorskΘho policejnφho sboru, sßm irskΘho p∙vodu, se ujme mladΘho emigranta ze starΘ vlasti a netuÜφ, ₧e sympatick² chlapec, kter² si brzy zφskß svou up°φmnostφ srdce vÜech Φlen∙ rodiny, je brutßlnφ terorista z IRA, majφcφ na sv∞domφ vφce ne₧ dvacet lidsk²ch ob∞tφ... U₧ jenom toto zßkladnφ rozvr₧enφ d∞je v sob∞ nese konflikt, kter² se zßsluhou hereckΘho obsazenφ Harrisona Forda (Sabrina, Uprchlφk) do role vyu₧itΘho policisty a Brada Pitta (Legenda o vßÜni, Dvanßct opic) do postavy skr²vajφcφho se vraha, rozr∙stß v obecn∞ pojatΘ osudovΘ st°etnutφ dvou z mnoha protich∙dn²ch sil dneÜnφho sv∞ta. S minimem krve i slov je zobrazen snad nejhorÜφ jev souΦasnosti; d∞j se odvφjφ od nßhodnΘho setkßnφ lidφ s rozdφln²m pojetφm spravedlnosti, je₧ jim velφ jednat tak, jak jednajφ. Brilantnφ re₧ie Alana J. Pakuly, chladnß, zdßnliv∞ objektivnφ kamera Gordona Willise a samoz°ejm∞ um∞nφ obou protagonist∙, d∞lajφ z "TichΘho nep°φtele" film, hodn² zapamatovßnφ.
TotΘ₧ se u₧ nedß s jistotou tvrdit o fantastickΘ komedii Nory EphronovΘ MICHAEL (Michael, 1996), kterß z∙stßvß n∞kde v p∙li cesty. V tΘto pohßdce pro dosp∞lΘ o nutnosti lßsky mezi lidmi je toti₧ realizßtorem bohulibΘho zßm∞ru mu₧ se skuteΦn²mi k°φdly, p°edstavujφcφ se jako archand∞l Michael; vypadß sice spφÜe na omÜelΘho playboye, pije pivo a pova₧uje smφch za pravou cestu ke skuteΦnΘmu citu, ale dokß₧e zßrove≥ o₧ivit mrtvΘho psa, zp∙sobit, ₧e se dva lidΘ do sebe zamilujφ a za°φdit, aby ÜΘf nepropustil zam∞stnance, kterΘho cht∞l vyhodit. Na prvnφ pohled originßlnφ myÜlenka se vÜak v pr∙b∞hu vyprßv∞nφ p°ece jen projevφ jako pouhΘ ozvlßÜtn∞nφ starΘho schΘmatu. Bez vlastnostφ a v∙le bo₧φho posla jsou situace, do kter²ch se dostßvajφ lidÜtφ p°edstavitelΘ, pouze melodramatick²m kliÜΘ o milencφch, kte°φ se zprvu nesnßÜφ, aby nakonec zjistili, ₧e nemohou ₧φt jeden bez druhΘho, a existence Michaela
je pro re₧isΘrku sßzkou na jistotu. JeÜt∞ ₧e John Travolta (Chy¥te ho!, FenomΘn) p°edvßdφ svΘho nekonvenΦnφho and∞la, milujφcφho pφsniΦku Beatles "All You Need Is Love", s takovou chutφ a komedißlnφ vervou; u₧ jenom jeho v²kon zaruΦuje kdy₧ ne vynikajφcφ, tak alespo≥ p°φjemnou zßbavu.
A nakonec jeÜt∞ nezbytnΘ akΦnφ dobrodu₧stvφ DOUBLE TEAM (Double Team, 1997), kterΘ jenom potvrzuje slova o p°etrvßvajφcφ divßckΘ oblib∞ ₧ßnru, p°edstavujφcφho jednu z producentsk²ch jistot. Ve filmu re₧isΘra Tsui Harka, jeho₧ reklamnφ slogan nabφzφ "americk² rozpoΦet a hongkongskΘ tempo", jde o vra₧edn² duel ÜpiΦkovΘho tajnΘho agenta a pomstychtivΘho teroristy, v n∞m₧ nejprve prvnφ zavinφ smrt dφt∞te druhΘho a druh², jak je zvykem, za to unese ₧enu a syna prvnφho. Spor se pak °eÜφ, jak je takΘ zvykem, nejen seky a kraty rukama a kopy Φi ·dery nohama, ale i st°elbou z r∙zn²ch druh∙ paln²ch zbranφ, nemluv∞ u₧ o zb∞sil²ch automobilov²ch honiΦkßch a ohluÜujφcφch explozφch. Tedy nic novΘho. AvÜak vzhledem k tomu, ₧e titulnφ postavu vytvo°il belgick² musculman Jean-Claude Van Damme (nositel ΦernΘho pßsu v kickboxingu, v²Üka 174 cm, vßha 85 kg, obvod bicepsu 45,75 cm a kolem hrudnφku 101,6 cm), dß se p°edpoklßdat znaΦnß nßvÜt∞vnost, by¥ ji bude tvo°it publikum sotva Ükole odrostlΘ.
... FILMA╪I ...
Z tv∙rc∙, o nich₧ je zmφnka v dneÜnφch recenzφch, je jeden sv²m zp∙sobem natolik nevÜednφ, ₧e si zaslou₧φ pozornost: americk² herec HARRISON FORD:
Tou nevÜednostφ je paradoxn∞ jeho vÜednost. VÜednφ jmΘno, vÜednφ zjev. Kolik je ve Spojen²ch stßtech Ford∙ a kolik chlapφk∙ a tvß°φ, kter²m by sluÜely stejn∞ tak tovßrnφ montΘrky jako bφl² lφmeΦek ·°ednφka? Tisφce, ale jenom jeden z nich se stal sv∞tov∞ znßm²m hlavnφm p°edstavitelem Üesti z deseti nej·sp∞Ün∞jÜφch film∙ vÜech dob, kter² pouze v sez≤n∞ 1993 vyd∞lal na honorß°φch 44 miliony dolar∙ a rok na to byl americk²mi majiteli kin vybrßn jako Star of the Century (Hv∞zda stoletφ).
Trvalo mu to ovÜem dosti dlouho. Narodil se 13. Φervence 1942 v Chicagu, kde po absolvovßnφ st°ednφ Ükoly navÜt∞voval znaΦn∞ nepravideln∞ kursy dramatickΘho projevu na Ripon College, a jak to Ülo, zaΦal se uΦit herectvφ na scΘnßch provinΦnφch divadel. Samoz°ejm∞ se takΘ pokouÜel o uplatn∞nφ ve filmu a v televizi, ale tam mu Üt∞stφ moc nep°ßlo; agenti si nemohli nikdy vzpomenout, o kterΘho Forda jde, a re₧isΘ°i nebyli schopni zapamatovat si jeho tvß°.
A₧ do sv²ch p∞tat°iceti let tak sdφlel ·d∞l v∞tÜφ Φßsti americk²ch herc∙: obΦasnΘ anga₧mß, roliΦka tady, Üt∞k tßmhle a dohromady nic. A pak se nßhodou, kterß je vlastnφ v²jimeΦn²m osud∙m, stal tΘm∞° p°es noc hv∞zdou, kdy₧ mu byly sv∞°eny role mezigalaktickΘho paÜerßka v cyklu sci-fi pohßdek o Hv∞zdn²ch vßlkßch George Lucase a neohro₧enΘho archeologa v trilogii o dobrodru₧stvφch Indiana Jonese Stevena Spielberga.
Nejzajφmav∞jÜφm d∙sledkem rychlΘho vzestupu nebyla ani tak skuteΦnost, ₧e si vÜichni okam₧it∞ p°estali plΘst Forda s jin²mi Fordy, ale bezradnost, s jakou ho producenti, sna₧φcφ se vyu₧φt jeho neustßlΘ popularity, obsazovali do postav r∙zn²ch ₧ßnr∙. Snad doufali, ₧e se vyhranφ jako hereck² typ, opak vÜak byl pravdou. B∞hem nßsledujφcφch let dokßzal Harrison Ford, ₧e nenφ jen vynikajφcφm p°edstavitelem dobrodu₧n²ch a pohßdkov²ch fantaziφ; byl stejn∞ p°esv∞dΦiv² v dramatech "Pob°e₧φ moskyt∙" (The Mosquito Coast, 1986) a "Myslete na Henryho" (Regarding Henry, 1991), akΦnφch krimi "Frantic" (1988) a "Uprchlφk" (The Fugitive, 1993), politick²ch thrillerech "Vysokß hra patriot∙" (Patriot Games, 1992) a "JasnΘ nebezpeΦφ" (Clear and Present Danger, 1994) a dokonce i v komediφch "Podnikavß dφvka" (Working Girl, 1988) a "Sabrina" (1995). Nadto u₧ v n∞kter²ch poΦßteΦnφch titulech tohoto obdobφ, jak²mi byly nap°φklad sci-fi "Blade Runner" (1982) a kriminßlnφ drama "Sv∞dek" (Witness, 1985), p°edvedl, ₧e po₧adavky dobovΘ stylizace jsou mu stejn∞ blφzkΘ jako modernφ realismus.
N∞kte°φ odbornφci vysv∞tlujφ Üφ°i jeho rejst°φku a snadnost, s jakou zvlßdß rozdφlnΘ ₧ßnry faktem, ₧e Ford pat°φ k herc∙m, kter²m AmeriΦanΘ °φkajφ "illiterate actor", co₧ v ÜirÜφm v²znamu znamenß profesionßla, jemu₧ vzd∞lßnφ, a¥ u₧ jakΘkoliv, nepokazilo p°irozen² pohled na sv∞t. Takov² byl p°ed nφm Gary Cooper a po n∞m sv²m zp∙sobem Tom Hanks lidΘ bez teoriφ, p°edsudk∙ a nßvyk∙, pohybujφcφ se p°ed kamerou bez vnit°nφch zßbran a nelßmajφcφ si s rolφ p°φliÜ hlavu. Podle vlastnφch slov Harrisona Forda, ₧e jako herec "d∞lß prost∞ to, co mu °eknou," se zdß, ₧e na tom nßzoru odbornφk∙ m∙₧e n∞co b²t.
ProblΘmu se sv²m jmΘnem se ovÜem Ford nezbavil; na dla₧b∞ proslulΘ "Walk of Fame" (Cesta slßvy) v Hollywoodu u₧ toti₧ hv∞zda s nßpisem Harrison Ford je, ale p°ipomφnß charakternφho milovnφka n∞mΘho filmu, ₧ijφcφho v letech 1892 a 1957. A jeliko₧ se dß p°edpoklßdat, ₧e stejnΘ pocty se dostane i jeho souΦasnΘmu jmenovci, nikdo nebude v∞d∞t, kter² Ford je kter².
... A SV╠T FILMU.
Äßdnß evropskß hereΦka p°ed nφ ani po nφ nebyla tak oce≥ovßna i zatracovßna, zbo₧≥ovßna i proklφnßna jako Brigitte Bardotovß, legenda francouzskΘ kinematografie. Vzdor tomu p°erostla plavovlasß hv∞zda rßmec svΘ filmovΘ profese, poznamenala Üedesßtß lΘta naÜeho v∞ku stejn∞ v²razn∞ jako Beatles, coca cola, James Bond, kosmonauti nebo d₧φny firmy Levi Strauss, a jejφ kult existuje dodnes.
Kdy₧ se dvaadvacetiletß mladß ₧ena, kterß se narodila 28. zß°φ 1934 v Pa°φ₧i a vystupovala dotud jen ve vedlejÜφch rolφch, stala sv∞tov∞ proslulou re₧ijnφm debutem svΘho tehdejÜφho man₧ela Rogera Vadima "... a B∙h stvo°il ₧enu" (... et Dieu crΘa la femme, 1956), vypustila p°φsloveΦnΘho d₧ina z lßhve. Vadimova prvotina byla sice pozd∞ji oznaΦena za prvnφ vlaÜtovku sexußlnφ revoluce, ale tφm, kdo jφ umo₧nil vzlΘtnout, je prov₧dy Bardotovß. AΦkoliv byl zjev tΘto p°edstavitelky modernφch dφvek nez°φzen∞ veleben, vliv, jak² m∞la na mlßde₧, se doΦkal stejn∞ nez°φzenΘho odsuzovßnφ. V kinech, kde byl film promφtßn, se konala protestnφ shromß₧d∞nφ, v °ad∞ stßt∙ vyst°ihovali cenzo°i n∞kterΘ scΘny a v New Yorku horlil proti jeho uvedenφ za ·Φasti hereΦky jak²si reverend Barrow pamßtnou v∞tou: "... and God created woman but the Devil created Brigitte Bardot!" (... a B∙h stvo°il ₧enu, ale ∩ßbel stvo°il Brigitte Bardotovou!)
D∙vod mezinßrodnφho ta₧enφ proti subtilnφ hv∞zd∞ byl ve zp∙sobu, kter²m p°inßÜela do kin jin² ne₧ obvykl² druh sexappealu; nevyz²val jenom k dobyvaΦnosti, ale zdßnliv∞ p°φmo ke h°φchu. Spojenφ nap∙l dφt∞te a nap∙l mladΘ ₧eny s bezbrannou tvß°iΦkou, nevinn²ma Φist²ma oΦima a dokonale tvarovan²m zral²m t∞lem vyvolßvalo touhu, zßrove≥ vÜak i obavu z Φehosi zakßzanΘho; jako by Φlov∞k n∞co cht∞l, ale styd∞l se, ₧e to chce. TakovΘ zosobn∞nφ utajen²ch hlubin divßkovy duÜe p°edstavovala Bardotovß i ve sv²ch dalÜφch titulech, z nich₧ nejv∞tÜφ ohlas m∞ly "V p°φpad∞ neÜt∞stφ" (En cas du malheur, 1958), "Babeta jde do vßlky" (Babette s\en va-t-en guerre, 1959), "Pravda" (LΘ veritΘ, 1961), "Soukrom² ₧ivot" (La Vie privΘe, 1962), "OdpoΦinek vßleΦnφka" (Le repos du guerrier, 1963), "Viva Maria" (1965), "Novicky" (Les novices, 1969) a "Rumov² bulvßr" (Boulevard du rhum, 1971). AΦkoliv komerΦn∞ byly filmy neobyΦejn∞ ·sp∞ÜnΘ (podle francouzskΘho statistickΘho ·°adu p°inßÜela Bardotovß ve svΘ dob∞ stßtnφ pokladn∞ v∞tÜφ zisk ne₧ vÜechny poboΦky automobilovΘho koncernu Renault), natoΦenΘ tu s rutinou, tu s um∞leck²mi ambicemi, v₧dy vÜak s vysokou profesionalitou, podivn² odΘr jak²chsi ne°estn²ch zßm∞r∙ se kolem nich vznßÜel stßle a obklopoval celou tu dobu i jejich hlavnφ protagonistku.
P°itom Bardotovß, osmnßct let p°ed feministicky mnohem agresivn∞jÜφ Sylviφ Kristelovou, pouze p°inesla na plßtno obraz vÜednφ, ale samostatnΘ dφvky, kterß bez ohledu na kohokoliv a cokoliv zachßzφ v b∞₧nΘm ₧ivot∞ se sv²m t∞lem a sv²mi city, jak se jφ zlφbφ. Chovßnφ bez zßbran s nφ vstoupilo se vÜφ otev°enostφ z ulice do sßl∙ i premiΘrov²ch kin, a to jφ m∞Ü¥ßckß Φßst ve°ejnosti nemohla odpustit.
Ta druhß, mΘn∞ konzervativnφ, zato v∞tÜφ Φßst publika z nφ naproti tomu ud∞lala legendu s puncem nesmrtelnosti a z jednoduchΘho Vadimova p°φb∞hu o venkovskΘ holΦin∞, uv∞domujφcφ si p°i styku se starÜφmi mu₧i probouzenφ svΘ sexuality, kultovnφ film takovΘ pov∞sti, ₧e kdysi puritßnÜtφ AmeriΦanΘ si ho dali v roce 1987 natoΦit t²m₧ re₧isΘrem jeÜt∞ jednou v pon∞kud pozm∞n∞nΘ podob∞, ale se stejn²m nßzvem.
Karel COP