Egon Ervφn Kisch m∞l problΘmy s babiΦkou, kdy₧ se uΦil nepochopitelnΘ: ₧e Solnohrad je hlavnφ m∞sto Solnohrad. Jß jsem dosp∞l k opaΦnΘ-mu kacφ°skΘmu poznßnφ: ₧e Jihoafrickß republika nenφ v Africe.

      Byl to m∙j prvnφ vjem po p°istßnφ v KapskΘm m∞st∞. Mo₧nß snad èvΘdsko nebo drobßtko èv²carsko, s naprosto samoz°ejm∞ udr₧ovanou Φistotou, p°φpadn∞ vzneÜenΘ p°φmo°skΘ vilovΘ Φtvrti v Miami na Florid∞. Ale v ₧ßdnΘm p°φpad∞ tu neobstojφ p°edstava zaostalΘ, rozvojovΘ Afriky. KapskΘ m∞sto se nov∞ p°φchozφmu ostentativn∞ p°edstavφ jako perfektn∞ vedenΘ modernφ velkom∞sto s dokonale fungujφcφm °ßdem, s ·rovnφ sv∞tovΘ metropole.

      Pßr dn∙ cestovßnφ v klimatizovanΘm autokaru na vzorn²ch silnicφch po jihov²chod∞ venkova JihoafrickΘ republiky vßm potom bezohledn∞ odejme i vysn∞nou sebestylizaci do role cestovatele, Φelφcφho nßstrahßm a dobrodru₧nΘmu nebezpeΦφ na cest∞ za objevn²m odhalovßnφm neznßmΘho kontinentu. Sprßvn∞ d∞lßte, ₧e tropickou helmu kterou jste si zaopat°ili jeÜt∞ doma v Pikovicφch za ·Φelem ztoto₧n∞nφ se s Dr. Emilem Holubem jste u₧ vΦera jakoby zapomn∞li v hotelu. Ne ne, tady je to n∞jak jinak.

      Je b°ezen, konΦφ tu lΘto. Man∞ si vzpomenete na stejnΘ obdobφ v jihov²chodnφ Asii. Tam do zrzava spßlenß trßva, tady sytß zele≥ udr₧ovanß stßl²m zavla₧ovßnφm. Tam sice posvßtnΘ, ale vychrtlΘ a hladovΘ krßvy, tady ₧φrn², dob°e krmen² a s odbornostφ oÜet°ovan² hov∞zφ dobytek.

      NebetyΦn² rozdφl ₧ivotnφ ·rovn∞ mezi nap°φklad b²val²mi koloniemi Ke≥ou Φi Indiφ a n∞kdejÜφ taky koloniφ Jihoafrickou republikou je mo₧nß dan² i tφm, ₧e v t∞ch prvnφch se kolonißlnφ mocnost omezila na dodßnφ vicekrßle a "civil servant∙" vlßdnφch ·°ednφk∙, kde₧to do ji₧nφ Afriky p°iÜli holandÜtφ sedlßci boers, Bauern po naÜem b·rovΘ, zabrali kus zem∞koule, kterß se nßhodou jmenuje Afrika, a na tom velkΘm plßcku si ud∞lali kopie evropsk²ch farem a zaΦali budovat nßhradnφ Holandsko. Pracovit∞, s bohat²mi zkuÜenostmi a ... s ·sp∞chem.

      Tady vÜak musφme trochu p°ibrzdit: ti hodnφ, pracovitφ a ·sp∞Ünφ Nizozemci a jejich potomci nebyli zdaleka svatφ. Vyu₧φvali svou nadvlßdu nad mφstnφm obyvatelstvem a postupem Φasu vybrousili a₧ k dokonalosti (stejn∞ jako zdejÜφ diamanty) takΘ systΘm nad°azenΘho odlouΦenφ apartheid, sv∙j zp∙sob ₧ivota a ·rovn∞ na bßzi ekonomickΘ, spoleΦenskΘ a v∙bec lidskΘ izolace a utlaΦenφ mφstnφch. ObrovskΘ konglomerace ΦernoÜsk²ch slum∙ na okrajφch prosperujφcφch m∞st jsou drßsajφcφm mementem.

      Mezitφm se porozhlΘdli po sv∞t∞ BritovΘ a zalφbila se jim mo₧nost rozÜφ°it svΘ kolonißlnφ panstvφ na tento katastr. Jejich lod∞ se cestou z Indie na nejji₧n∞jÜφm cφpu Afriky mysu DobrΘ nad∞je, kde se st²kß Atlantik a Indick² oceßn p∙vodn∞ zastavovaly jen na dopln∞nφ zßsob a pitnΘ vody. Zalφbilo se jim tu a Φasem p°ivedli vojsko a sna₧ili se Holan∩any vytlaΦit. P°i jednom takovΘm pokusu, ve 2. anglo-b·rskΘ vßlce (1899-1902) si tu svΘ vojenskΘ ostruhy zφskßval takΘ mlad² podporuΦφk britskΘ armßdy Winston Churchill.

      Mo₧nß takΘ v∞°φte tomu, ₧e od jednΘ sirky si sm∞jφ p°ipßlit cigaretu jen dva ku°ßci. T°etφ by u₧ m∞l sm∙lu. Tahle pov∞ra mß domovskou p°φsluÜnost tady, v ji₧nφ Africe. Pochßzφ prßv∞ z dob b·rsk²ch vßlek, a jako v∞tÜina mystick²ch v∞cφ mß logickΘ a pragmatickΘ ko°eny. Za₧ehnutφ zßpalky v noci, v zßkopech, znamenalo prozrazenφ se nep°φteli. P°i zapalovßnφ druhΘ cigarety si mohl namφ°it, a zkuÜenost p°ikazovala sfouknout sirku d°φv, ne₧ na t°etφ cφl p°iletφ kulka.

      BritovΘ se tu jako kolonizßto°i dlouho neoh°ßli, zato Holan∩ani tu vlßdli po n∞kolik generacφ. Vytvo°ili afrikßnÜtinu, k°φ₧ence angliΦtiny a holandÜtiny. ┌°ednφmi jazyky jsou tu dnes afrikßnÜtina, angliΦtina a vybranΘ africkΘ jazyky.

      Äije tu kosmopolitnφ nßrodnostnφ sm∞s. Ji₧nφ Afrika za₧φvala p°φlivy nov²ch a nov²ch osφdlenc∙ z Evropy Holan∩ani, AngliΦani, Francouzi, N∞mci, Seve°anΘ; po roce 1948 a 1968 se tu usadil takΘ menÜφ vzorek Φesk²ch krajan∙. Z Asie jsou tu hlavn∞ IndovΘ a Malajci, ale mΘn∞ vφtan² je ilegßlnφ p°φsun p∙vodnφch obyvatel okolnφch africk²ch zemφ p°itahovan²ch nesrovnateln∞ vyÜÜφ ₧ivotnφ ·rovnφ a pracovnφmi mo₧nostmi. Pestrobarevnß Afrika si asi nem∙₧e dovolit fßdnφ jednotvßrnost ani v nßbo₧enstvφ, tak₧e nap°φklad v provincii Zßpadnφ Kapsko s hlavnφm m∞stem dvaap∙lmilionovou Pretoriφ jsou nejv∞tÜφmi nßbo₧ensk²mi skupinami k°es¥anΘ, hinduistΘ, ₧idΘ a muslimovΘ.

      P°ist∞hovalci s sebou p°inßÜeli krom svrÜk∙ takΘ nßrodnφ zvyky, kulturu, jazyk, gastronomii... V n∞kter²ch p°φpadech to byly zßkladnφ ingredience koneΦnΘho spoleΦnΘho jihoafrickΘho gulßÜe, jindy a to snad v∞tÜinou si etnickΘ skupiny svoji odd∞lenou identitu uchovaly. Ale i tak (a zapla¥pßnb∙h) se tady vzßjemn∞, po vφce ne₧ t°i stoletφ, ovliv≥ujφ kultury a kuchyn∞ nßrod∙ Afriky, Asie, Orientu i Evropy. A zahrnuji-li kuchyni, je to proto, ₧e jsem zkuÜen² strßvnφk a vφm, o Φem mluvφm.

      Kuchyn∞ Φφnskß, francouzskß, italskß, mexickß, malajskß, kontinentßlnφ, indickß a nevφmjakß jsou tu na vrcholu.

      A samoz°ejm∞ africkß. Ta obnßÜφ vedle zeleninov²ch, ovocn²ch a rybφch zßzrak∙ p°φrody taky t°ebas biltong, suÜenΘ hov∞zφ nebo antilopφ maso, pÜtrosφ steaky a mφchanici s pÜtrosφho vejce. JednotnΘ Φφslo je namφst∞: 1 vejce pÜtrosφ = 34 slepiΦφch. A bez cholesterolu! Ochutnal jsem obojφ steak i vejce na pÜtrosφ farm∞, kde jsem ale p°iÜel o zß₧itek povozit se na mφstnφm chovanci. M∞l jsem p°ijφt d°φv, kdy₧ jsem byl mladÜφ o jednadvacet kilo; vßhov² limit pro turistickΘho ₧okeje stanovil farmß° velmi liberßln∞, ale pro n∞koho nedosti₧n∞ na Üedesßt kilogram∙. Nenechal jsem si ale ujφt v²stavku malovan²ch pÜtrosφch vajec naÜe kraslice po africku.

      Za svΘ cesty jsem se takΘ zab²val v∞deck²m bßdßnφm. Fyzikßlnφ vzd∞lanci u nßs doma mi °ekli, abych si vÜiml, ₧e zatφmco u nßs odtΘkß voda z vany ve sm∞ru hodinov²ch ruΦiΦek (nebo obrßcen∞?), je tomu na ji₧nφ polokouli prßv∞ opaΦn∞. Proto₧e jsem v nßporu nov²ch dojm∙ zapomn∞l, jak₧e se ta voda doma toΦφ (folkl≤rn∞ vφm, ₧e dokola okolo javora), nemohl jsem provΘst d∙kaz pravdy. Rozhodl jsem se proto pou₧φt nßhradnφ, ale zato naprosto preciznφ metodu teprve p°i nßvratu, a to v letadle. N∞kdy se v∞dec p°i svΘm bßdßnφ musφ uch²lit do naprosto ned∙stojnΘho prost°edφ. T∞sn∞ p°ed tφm, ne₧ jsme k°i₧ovali rovnφk, jsem se odebral na palubnφ WC, abych tu na mφst∞ potvrdil platnost tohoto ·kazu. NedoÜlo k tomu. Nejsem velk² astronaut, a tak stoje dlouho proti sm∞ru letu v tom malΘm prostoru a navφc v p°edklonu, zaΦala se mi toΦit akorßt hlava a pak u₧ jsem m∞l ·pln∞ jinΘ starosti. Snad p°φÜt∞.

      Te∩, po nßvratu dom∙, mi naÜe Φeskß realita obΦas vyplavφ vzpomφnku na Afriku. Onehdß Φekßm s autem v Legerov∞ ulici na sv∞tlech na sprßvnou barvu, kdy₧ tu m∙j soused zprava, asi tak osmnßctilet², urΦit∞ ·sp∞Ün² chlapec v BMW otev°en²m oknem bezstarostn∞ katapultuje eskamotΘrsk²m cvrnknutφm ho°φcφ p∙lΦφk na vozovku hlavnφho m∞sta. A tak si vzpomenu na cestovßnφ v buÜi, kdy nßÜ domorod² °idiΦ m∞l pro sebe a dalÜφ nenasytnΘ ku°ßky plechovku na sirky a nedopalky cigaret, abychom nezneΦistili divokou africkou p°φrodu. Inu, jin² kraj, jin² mrav. Evropa je p°ece jen Evropa. A my jejφ srdce.

      Tady povφdßm u₧ o domov∞, ale p°edtφm se po°ßd dßlo poznßvßnφ ji₧nφ Afriky. Byli jsme ochutnßvat na vina°skΘ farm∞. Vina°skß farma, jak to znφ jednoduÜe. Takovß instituce u nßs nebo v preciznφm N∞mecku by musela b²t p°inejmenÜφm "VzornΘ sdru₧enΘ vina°skΘ zßvody pro p∞stovßnφ hrozna nejr∙zn∞jÜφch odr∙d a pro pr∙myslovou v²robu nejkvalitn∞jÜφch vφn, dodßvan²ch do nejvyhlßÜen∞jÜφch restaurant∙ sv∞ta". A tady pr² jenom vina°skß farma. Ale jakß! Holandsko-kapskß architektura s bφl²mi zdmi, kontrastujφcφmi s a₧ k²Φovit∞ modrou oblohou, p°eruÜenou jen vysok²m horstvem. Uvnit° stavenφ Φistota, po°ßdek, ·Φelnost a p°itom moderna. Technicky vysp∞lß hygienickß velkov²roba. A ochutnßvka? P°esta≥me u₧ poklonkovat cizin∞ b∞₧nß, moravskΘ sklφpky si v niΦem nezadajφ.

      Zatφm jsme se pohybovali na jihu a jihov²chod∞ JihoafrickΘ republiky. KapskΘ m∞sto, vina°skΘ, pÜtrosφ a krokod²lφ farmy, mys DobrΘ nad∞je, pob°e₧φ IndickΘho oceßnu, pßsmo st°edozemnφho poΦasφ. Te∩ se vydßme n∞jak²ch patnßctset kilometr∙ severn∞, k hranici s Mozambikem. KoneΦn∞ africkß romantika s Kruegerov²m parkem, divok²mi Üelmami, se subtropick²m podnebφm a s Üancφ na malßrii.

      I tady je Jihoafrickß republika na ·rovni. Turistick² pr∙mysl poskytuje slu₧by i nejnßroΦn∞jÜφm. Ani₧ by ruÜila p°φrodu, jsou p°φmo uvnit° buÜe citliv∞ vybudovßna turistickß st°ediska s bungalovy, tj. zvenku loveckΘ chaty, zevnit° oßza luxusu. Klimatizovanß lo₧nice a ob²vßk, koupelna s teplou a studenou vodou... Pod oknem dosti agresivnφ opice (drzΘ jak opice) a pod strßnφ v °ece krokod²li, kterΘ ze vzdßlenosti n∞kolika metr∙ pozorujete u Üßlku Φaje, poku°ujφce d²mku zdejÜφho tabßku. (Tenhle Φajov² syndrom zanechßvajφ AngliΦani vÜude, kam jednou vstoupφ...)

      Bydlφme vÜak p°ece jen p°φmo uprost°ed africkΘ divoΦiny a tak nßm doporuΦujφ, abychom z bungalov∙ sami nevychßzeli (Üelmy a hadi) a do jφdelny ₧e nßs budou svß₧et elektrick²mi vozφtky. Tento zßvan nebezpeΦenstvφ a dobrodru₧nΘho chlapßctvφ zaÜimrß turistu p°φv∞tiv∞ pod krkem. Dostßvß se koneΦn∞ do p°φmΘho kontaktu s drsnou divoΦinou. DuÜiΦka ΦeskΘho Φlov∞ka je navφc pot∞Üena, ₧e v²daje na tuhle cestu jsou ospravedln∞ny. A to jsou prßv∞ ony stezky, kter²mi chce u₧ shora vychvßlen² mφstnφ turistick² pr∙mysl jeho duÜiΦku povodit.

      Ale u₧ na prvnφ veΦe°i jdeme p∞Üky a bez doprovodu. Mo₧nß, ₧e i to pat°φ k dokonalΘ re₧ii: nahnat trochu p°φjemnΘho strachu nucenou prochßzkou zÜe°elou buÜφ. U veΦe°e nßm pak °eknou, ₧e ty nejstraÜn∞jÜφ Üelmy se prßv∞ v tomto obdobφ v bezprost°ednφ blφzkosti naÜich obydlφ nezdr₧ujφ. DuÜiΦka je uspokojena, ale rßda si nechßvß v rezerv∞ p°ece jen n∞co drß₧div²ch obav. Co kdy₧ nemajφ pravdu?

      Za rannφho kurop∞nφ se ka₧d² den vydßvßme do hloubky buÜe. NßÜ °idiΦ jeepu a loveck² pr∙vodce v jednom je z kmene Zulu a jmenuje se Washington. Mluvφ obstojn∞ anglicky. Jako lovec mß mimo°ßdn∞ vyvinut² zrak a sluch, a jako Φlov∞k bßjeΦn² smysl pro humor. Nejd°φv jen s Üirok²m spokojen²m ·sm∞vem reagoval na to, kdy₧ jsme ho zaΦali oslovovat Mr. President, Sir. Pozd∞ji Üel do tΘto hry s takovou samoz°ejmou d∙stojnostφ, ₧e dneska nemßm ni₧ßdn²ch pochyb o tom, ₧e vezmu za naprosto p°irozenΘ, a₧ se dozvφm, ₧e se stal 44. Φi 45. nßjemnφkem BφlΘho domu. Toho jmΘna u₧ druh²m. Jedeme-li landroverem, zaujφmß Washingtonovo mφsto modrook² opßlen² blon∩ßk Brian. Mluvφ afrikßnsky a anglicky. Trochu to na nßs propagandisticky hraje, kdy₧ na naÜi otßzku po jeho p∙vodu tvrdφ, ₧e ani nevφ, odkud pochßzejφ jeho p°edkovΘ. Pro n∞j ₧e je nejd∙le₧it∞jÜφ, ₧e je Afrikßnec a jeho vlast je ji₧nφ Afrika. Je to p°φznaΦn² postoj n∞kter²ch bφl²ch starousedlφk∙, kte°φ se obßvajφ p°φpadnΘ radikalizace n∞kter²ch ΦernoÜsk²ch politick²ch sil, kterΘ by cht∞ly intenzivn∞ji prosazovat myÜlenku afrikanizace jihu Afriky. Obranou bφl²ch, asijsk²ch a jin²ch neΦernoÜsk²ch obyvatel proti tΘto politice je neustßlΘ zd∙raz≥ovßnφ starousedlictvφ a prßva na africkou vlast. Z tohoto hlediska nehrozφ Brianovi ze strany Washingtonovy pra₧ßdnΘ nebezpeΦφ. Ten je liberßl a nenφ rasista. Kdy₧ jsme se s Brianem vφce sblφ₧ili, vyprßv∞l nßm, ₧e opravdu nevφ, z kolikßtΘho kolena sv²ch praotc∙ pochßzφ, ale je mu znßmo, ₧e p°iÜli do Afriky z LotyÜska. A celß rodina ₧e poklßdß za svou vlast ji₧nφ Afriku.

      S Brianov²m landroverem k°i₧ujeme soukromou rezervacφ Sabi-Sabi, kterß mß rozlohu n∞kolika set ΦtvereΦnφch kilometr∙. Neomezujeme se na jφzdu po cestßch, jako tomu bylo v Kruegerov∞ parku, ale zajφ₧dφme i do hust²ch k°ovisek, do brod∙ p°es ·₧labiny divok²ch potok∙, do stepn∞ prΘrijnφch oblastφ a nev∞°φme sv²m oΦφm, kdy₧ zjistφme, ₧e po n∞kolika hodinßch je₧d∞nφ k°φ₧em krß₧em a po nespoΦetn²ch velmi blφzk²ch setkßnφch se zv∞°φ jsme se nejen v buÜi neztratili, ale dokonce jsme vΦas a bez bloud∞nφ podle programu dorazili na zßkladnu.

      To vÜechno je zßsluhou nejen bravurnφho °idiΦskΘho umu Brianova, ale p°edevÜφm prßce stopa°e Doca. Jeho p°edkovΘ byli p∙vodnφ obyvatelΘ Afriky SanovΘ K°ovßci, jejich₧ potomci ve svΘ drtivΘ v∞tÜin∞ (k nφ₧ nepat°φ nßÜ stopa°) pokraΦujφ v primitivnφm zp∙sobu ₧ivota v odlehl²ch Φßstech JihoafrickΘ republiky.

      Stopa° Doc mß sedaΦku vp°edu na kapot∞ auta a v sob∞ musφ mφt zabudovan² specißlnφ radar sp°a₧en² s tykadly v oΦφch, uÜφch, nosu a mozku, a neomyln∞ naviguje Briana ·sporn²mi, leΦ neobyΦejn∞ plavn²mi gesty pravΘ pa₧e. A to navφc bez jedinΘho vy°ΦenΘho slova za cel² den.

      Doc je profesionßl, k n∞mu₧ uznale vzhlφ₧φ sßm taky profφk Brian, kter² bezodkladn∞ plnφ Docovy pantomimickΘ p°φkazy: tu bleskov∞ svede v∙z p°es rigol doleva, proto₧e prßv∞ tam vedou stopy zde dost vzßcnΘho pakon∞, tu o pßr centimetr∙ zacouvß k lepÜφmu rozhledu, nebo vypne motor, aby Doc mohl ze zvuk∙ vychßzejφcφch z buÜe kterΘ pro nßs ostatnφ jsou sice exotickΘ, ale monot≤nn∞ stejnΘ urΦit dalÜφ sm∞r naÜeho sledovßnφ zv∞°e.

      DeÜifruje v²znam ka₧dΘ zlomenΘ v∞tve, zvln∞nΘ trßvy, zßvanu pachu. Jeho jistota, s nφ₧ nßs v₧dy dovede k sledovanΘ zv∞°i, je tak dokonalß, ₧e u b∞₧nΘho evropskΘho skeptika m∙₧e vyvolat opaΦn² dojem: podez°enφ o vycviΦen²ch zvφ°atech. Docovy schopnosti jsou pro nßs, laiky z Proseku Φi Pardubicka, natolik nadp°irozenΘ, ₧e si je musφme oddΘmonizovat: dva mladφ lvi, k nim₧ jsme se dφky Docovi dostali na n∞jak²ch p∞t, Üest metr∙, jsou pro nßs Marcel a Michal a o kus dßl dvouroh² nosoro₧ec je ArnoÜt Doc jim urΦit∞ musel minulΘ noci p°edhodit nßvnadu nebo jinak je p°emluvit. Te∩ tu po hostin∞ odpoΦφvajφ, my jsme za nimi p°ijeli najisto a oni se od nßs dßvajφ blahosklonn∞ okukovat. Nic nßm nenφ svatΘ.

      Nezdß se mi zakonΦit povφdßnφ o JihoafrickΘ republice statφ o Üelmßch a o safari. To tu nenφ nejd∙le₧it∞jÜφ. Ani prvo°adΘ. Je to dob°e prosperujφcφ bran₧e turismu, ale nic vφc a nic mφ≥. Myslφm, ₧e to specifickΘ le₧φ jinde. T°ebas v tom, ₧e tento africk² stßt mß mimo°ßdn∞ vysokou ₧ivotnφ ·rove≥, ale pro znaΦnou Φßst p∙vodnφho africkΘho obyvatelstva je macechou a z∙stßvß po°ßd dlu₧nφkem. Äe doÜlo tΘm∞° sametov∞ k transformaci rasistickΘho re₧imu ve z°φzenφ, v n∞m₧ po desetiletφ v∞zn∞n² Φernoch se stßvß prezidentem. To je historick² t°esk, zajistΘ vrcholn∞ pozitivnφ, ale zßkonit∞ zßrove≥ p°inßÜejφcφ dosud nezvyklΘ problΘmy a n∞kdy a₧ obavy o budoucnost. (FenomΘn, kter² m∙₧e mφt obdobu i mimo Afriku.)

      ╚ßst prosperujφcφho neΦernoÜskΘho obyvatelstva zva₧uje d∙sledky mo₧nΘ dalÜφ radikalizace n∞kter²ch politick²ch slo₧ek, a to jak v oblasti p°φpadnΘho ΦernoÜskΘho rasismu, tak v oblasti t°φdnφ ideologie. Jejich obavy nap°φklad z mo₧nΘho znßrod≥ovßnφ sdφlejφ i n∞kte°φ ΦernoÜÜtφ kapitalistΘ. V praxi se to projevuje zv²Üenou emigracφ nebo alespo≥ intenzivn∞jÜφmi ·vahami o nφ.

      V tΘto pom∞rnΘ nejistot∞ o budoucφm v²voji mß u vÜech Φßstφ populace nejv∞tÜφ kredit nesporn∞ prezident Mandela, jako evidentnφ faktor jistoty a stability. Co bude po n∞m?

Ji°φ Fried / foto Josef Blecha