Jednou z nejsiln∞jÜφch vlastnostφ Internetu je jeho rozmanitost, zejmΘna co se v²razovΘ strßnky t²kß. A totΘ₧ platφ o poΦtu mo₧n²ch kombinacφ hardwaru a softwaru, kterΘ k jeho "zkoumßnφ" m∙₧eme pou₧φt. V∞tÜinou nßm k tomu bude staΦit skuteΦn∞ jen minimßlnφ konfigurace, pokud ale budeme od surfovßnφ chtφt n∞co vφc, p°φpadn∞ si na nßs autor prohlφ₧enΘho mφsta vymyslφ n∞jak² neobvykl² formßt Φi formu, budeme s instalacφ nuceni zajφt dßle.

      V minulΘm dφlu jsme se v∞novali spφÜe hardwarovΘ strßnce problΘmu. Nynφ nadeÜel Φas se v∞novat www prohlφ₧eΦ∙m, zatφmco na zßkladnφ formy jejich dopl≥k∙ jako jsou zßsuvnΘ moduly, Java applety apod. zbude mφsto a Φas p°φÜt∞.

      Na poΦßtku bychom si m∞li vyjasnit, jak vlastn∞ www sv∞t funguje; krßsnΘ je, ₧e pokud p°ijdete k "hotovΘ" a funkΦnφ konfiguraci, nepot°ebujete o problematice nic v∞d∞t. Na druhΘ stran∞, neexistuje koneΦnß a ·plnß konfigurace, p°inejmenÜφm ne v ΦasovΘm ·seku delÜφm ne₧ t²den.

      Strßnky nabφzenΘ www servery jsou dokumenty napsanΘ v p°φkazovΘm jazyku HTML, co₧ snadno zjistφme otev°enφm takovΘho souboru v libovolnΘm textovΘm editoru. Je z°ejmΘ, ₧e takovΘ soubory nejsou p°φliÜ informaΦn∞ "hustΘ"; na druhΘ stran∞ jsou krßsn∞ ΦitelnΘ a pochopitelnΘ pro ka₧dΘho se zßkladnφ znalostφ angliΦtiny. Navφc jsou-li znaky sprßvn∞ p°eneseny, nebude s nimi mφt problΘmy ₧ßdnß z poΦφtaΦov²ch platforem. ╚tenφ strßnky v∞tÜinou probφhß v po°adφ p°enesenφ Φßsti strßnky na nßÜ poΦφtaΦ jejφ lokßlnφ Φtenφ. To jist∞ nenφ ₧ßdn² zßzrak v p°φpad∞, ₧e strßnka mß mnoho desφtek kilobajt∙ a nßs zajφmß zrovna jen ten poslednφ °ßdek. Proto se Φasto pou₧φvajφ hyperlinkovΘ odkazy strßnky jsou spφÜe kratÜφ a podle obsahu °et∞zenΘ vzßjemn²mi odkazy. Nev²hodou takovΘho °eÜenφ je obtφ₧nΘ uklßdßnφ na lokßlnφ disk a takΘ velmi vysokß pravd∞podobnost zabloud∞nφ, Φi nedej bo₧e zacyklenφ.

      Vlastnφ p°enesenφ strßnky k nßm, u₧ivatel∙m, lze provΘst r∙zn²m zp∙sobem. Pokud na disku, z n∞j₧ chceme informace stahovat, b∞₧φ spuÜt∞n² ftp server, m∙₧eme je klidn∞ nahrßt protokolem ftp, n∞kdy vßm je poÜlou poÜtou. Pokud ale chceme se strßnkou komunikovat nebo strßnka samotnß bude chtφt nahrßvat medißlnφ elementy ze svΘho disku, je nejvhodn∞jÜφ pou₧φvat specißlnφ program, tedy www browser Φi prohlφ₧eΦ, kter² je na takovou prßci zaveden. A¥ u₧ se k www strßnce dostaneme jakkoli, skonΦφme v programu, kter² ji bude schopen rozumn²m zp∙sobem dek≤dovat a zobrazit. Z tohoto pohledu je ovÜem pou₧φvan² Φesk² nßzev "prohlφ₧eΦ" ne zcela adekvßtnφm p°ekladem slova browser. Pokud se tedy dostanete k programu oznaΦovanΘmu jako "off-line browser", p∙jde doslova o prohlφ₧eΦ strßnek, kter² je ovÜem nedokß₧e p°enßÜet z Internetu.

      A tady se koneΦn∞ dostßvßme k faktu, ₧e ka₧d² "www zpracovßvaΦ" je ve skuteΦnosti interpreter p°φkaz∙ jazyku HTML. Obdobn∞ jako programovacφ jazyk projde cel² text, nalezenΘ p°φkazy provede a vyu₧ije ke korektnφmu zobrazenφ strßnky. ╚asto se o tom m∙₧eme sami p°esv∞dΦit, jestli₧e je p°enos strßnky p°edΦasn∞ ukonΦen v odpovφdajφcφm mφst∞ obsah strßnky konΦφ a pokraΦuje nesmysln²mi zlomky p°φkaz∙. Je to otßzka konkrΘtnφho p°φpadu, jakß Φßst °ßdky chybφ a jak² algoritmus, a tedy i program, ji interpretuje. V n∞kter²ch p°φpadech chybu ani nemusφme post°ehnout, strßnka se bude jevit celistv∞. Je ovÜem omylem si myslet, ₧e ji₧ zobrazenou Φßst strßnky m∙₧eme pova₧ovat za korektnφ: poslednφ p°φkaz strßnky m∙₧e ovlivnit cel² jejφ vzhled, zejmΘna pokud jde o n∞jak² skript.

      Cel² tento d∞j m∙₧e proti klasickΘmu formßtovanΘmu text, nap°. v Microsoft Wordu, docela konzumovat v²kon poΦφtaΦe p°i otevφrßnφ souboru z disku poΦφtaΦe byste mohli p°edpoklßdat p°φmo nadsv∞telnou rychlost, zatφmco vßm program ohlßsφ n∞jakΘ desφtky kB/s. Ideßlnφ nenφ ani to, ₧e ka₧d² program pou₧φvß vlastnφ interpreter. V²sledky se mohou kvalitativn∞ znaΦn∞ liÜit, p°iΦem₧ kvalitou rozumφme vzhled strßnky vΦetn∞ takov²ch drobnostφ, jako je barva Φi velikost pφsma. Souvisφ to i s tφm, ₧e n∞kterΘ parametry strßnky nemusφ b²t explicitn∞ stanoveny potom prohlφ₧eΦ pou₧ije hodnoty ze sv²ch p°edvoleb. Z hlediska zßsahu do cizφho dφla to nenφ ideßlnφ, ovÜem takov² Φerven² text na ΦernΘm pozadφ takΘ nenφ ₧ßdn² med. Internet byl v nedßvnΘ minulosti pln² podobn²ch v²tvor∙ Ülo o formu protestu vlastnφk∙ strßnek proti cenzurnφm snahßm americkΘho kongresu.

      Krvav² souboj prohlφ₧eΦ∙

      NeustßlΘ rozebφrßnφ a porovnßvßnφ mo₧nostφ jednotliv²ch www prohlφ₧eΦ∙ je a₧ ·navnΘ. P°esto se u tohoto tΘmatu zastavφme. S www strßnkami je to jako se star²m soubojem kulka-pancφ° (jako studijnφ materißl doporuΦuji dφlo J. Wernea Cesta na m∞sφc). Obsah nab²vß nov²ch forem a vaÜich 1 000 MB u₧iteΦnΘho softwaru na disku je najednou k niΦemu. Obdobn∞ je tomu se zßvodem prohlφ₧eΦ∙ r∙zn²ch firem. Ji₧ dßvno se oficißln∞ porovnßvajφ mo₧nosti beta-verzφ, zatφmco ty oficißln∞ finalizovanΘ nejen ₧e n∞kterΘ strßnky nemusφ zvlßdnout, ale dokonce je skoro nikdo nepou₧φvß.

      Kupodivu situace se v poslednφ dob∞ spφÜe zjednoduÜila, vzßcn² to zjev v dneÜnφm sv∞t∞. Stß-le jeÜt∞ existuje °ada aplikacφ schopn²ch surfovßnφ www sv∞tem, ovÜem pro nßs se z·₧ila na dva favority Microsoft Explorer a Netscape Navigator. Kdysi dßvno na prapoΦßtku www to byl NCSA Mosaic, kter² v akademickΘm sv∞t∞ zahßjil webovΘ b∞sn∞nφ. Nikdy nebyl p°φliÜ optimalizovan² pro pomalΘ modemovΘ p°ipojenφ a po nßstupu firmy Netscape zaΦal ztrßcet dech a procento u₧ivatel∙. To vedlo vloni k zastavenφ jeho v²voje, a tak NCSA Mosaic vypadl ze hry. Velmi Φasto se m∙₧eme setkßvat se specializovan²mi prohlφ₧eΦi, je₧ jsou souΦßstφ komunikaΦnφ komerΦnφch balφk∙ (nap°. TCP Connect). P°es veÜkerou provßzanost a integrovanost s operaΦnφm systΘmem ovÜem nakonec u₧ivatel stejn∞ skonΦφ u zmi≥ovanΘ dvojice, ne proto, ₧e by byla nejkompatibiln∞jÜφ, ale proto, ₧e standardy p°φmo definuje.

      V blφzkΘ budoucnosti se ovÜem situace zm∞nφ pou₧φvßnφ Internetu bude natolik vÜednφ formou prßce na poΦφtaΦi, ₧e se HTML stane p°φmo systΘmov²m formßtem, tak jako se to p°ed n∞jakou dobou poda°ilo u formßt∙ text∙ a grafiky. DneÜnφ textovΘ procesory a utility v∞tÜinou jen otev°ou okΘnko a o vlastnφ zprßvu obsahu se starajφ systΘmovΘ rutiny. Pokud by se podpora html vΦetn∞ r∙zn²ch plug-in∙ dostala na ·rove≥ systΘmu, vymizely by potφ₧e s neustßl²m aktualizovßnφm jednotliv²ch aplikacφ. Nejzajφmav∞jÜφm trendem tohoto typu je Microsoft Explorer 4.0 a CyberDog 2.0.

      CyberDog 2.0 je unikßtnφ systΘm zalo₧en² na komponentnφ architektu°e OpenDoc firmy Apple. Dφky "editor∙m" podporujφcφm prohlφ₧enφ www strßnek je mo₧no vytvo°it takovouto Φßst v libovolnΘm dokumentu OpenDoc kompatibilnφ aplikace. Dokonce tak fungovaly i zßsuvnΘ moduly Navigatoru. CyberDog je t°eba promyslet a vyzkouÜet, aby se Φlov∞ku otev°ely novΘ obzory integrace poΦφtaΦ∙ s Internetem. Bohu₧el, z mnoha d∙vod∙ mate°skΘ firmy IBM a Apple odstavily OpenDoc na vedlejÜφ kolej, Φφm₧ se CyberDog stal naprost²m outsiderem a polo₧kou v p°edlouhΘm seznamu technologiφ odpoΦφvajφcφch v pokoji (R.I.P.).

      P°ece jen o n∞co ₧iv∞jÜφm je Explorer 4.0, kter² se stane nedφlnou souΦßstφ nadchßzejφcφch Windows 97 pod nßzvem Active Desktop (do premiΘry se nßzev urΦit∞ jeÜt∞ n∞kolikrßt zm∞nφ). Jeho Achillovou patou je zase bezpeΦnost, naprostΘ zaΦlen∞nφ systΘm∙ otevφrß spoustu potencißlnφch d∞r pro ·tok zl²ch hacker∙ na datovΘ vnit°nosti naÜeho numerickΘho milßΦka.

      Explorer versus Navigator

      Pro naÜi souΦasnou praxi je ale d∙le₧it∞jÜφ souboj Exploreru 3.0 a Navigatoru 3.0. (existujφ jeÜt∞ dalÜφ verze, k nim se ale za chvφli vrßtφme). Firma Netscape m∞la z hlediska Wall Streetu dokonal² nßstup a snadno to dotßhla a₧ na 80 % klient∙. Pokud je vßm zßhadou, jak se takovß procenta zjiÜ¥ujφ, jde jednak o v²sledek r∙zn²ch statistick²ch pr∙zkum∙, jednak server p°i p°ipojenφ zφskßvß n∞kterΘ zßkladnφ informace o vaÜem programu (k≤dovΘ oznaΦenφ, zda podporuje rßmce, atd.).

      SpoleΦnost Netscape vyd∞lßvß p°edevÜφm na svΘm softwaru pro www servery, klienti jsou pro nekomerΦnφ pou₧itφ k zφskßnφ na Internetu. Microsoft zpoΦßtku pon∞kud zaspal, alespo≥ co se Internetu t²Φe. Tφm spφÜe musφme ocenit ·silφ, s jak²m zßvod v klientech zvrßtil, Φi p°inejmenÜφm vyrovnal, jak tomu nasv∞dΦujφ tvrzenφ statistik n∞kter²ch server∙. Prozatφm i klientskΘ programy jsou zdarma dostupnΘ pro nekomerΦnφ pou₧itφ, ovÜem n∞kterΘ znßmky jako nßb∞h na povinnou registraci programu ukazujφ na mo₧nou budoucφ zm∞nu v tΘto politice. P°φliÜ se toho ale bßt nemusφme, budoucnost Internetu je z°ejm∞ p°edevÜφm v placen²ch slu₧bßch, a nikoli programech tyto slu₧by zp°φstup≥ujφcφch.

      V ka₧dΘm p°φpad∞, problΘm znφ "Explorer nebo Navigator" i kdy₧ n∞kdo tuto otßzku m∙₧e hnßt na ost°φ no₧e "Microsoft nebo Netscape."

      Na Internetu je d∙le₧itß crossplatformnost, na kterou kladou d∙raz p°edevÜφm sprßvci heterogennφch sφtφ slo₧en²ch z r∙znΘho hardwaru i operaΦnφch systΘm∙. Tady Microsoft z°eteln∞ prohrßvß, p°es vÜechny jeho proklamace, ovÜem jednook² Netscape je jen mezi slep²mi krßlem unixovou verzi Navigatoru jen t∞₧ko m∙₧eme oznaΦit za rovnocennou s t∞mi pro majoritn∞jÜφ platformy. Mo₧nß vßs pobavφ, jak se postupuje p°i portovßnφ podobnΘho typu softwaru pro minoritnφ platformu. V p°φpad∞ OS/2 firma IBM a u BeOS firma Be v podstat∞ portovßnφ softwaru Netscape platily z vlastnφch pen∞z. (V²jimeΦn∞ nemusφme uvΘst platformu MacOS, Apple ale zase investovala do macovskΘ verze Linuxu, to pro po°ßdek.) V p°φpad∞ Exploreru je nejslabÜφ strßnkou architektura ActiveX, kterß je siln∞ Windows-centrickß a mß nebezpeΦnΘ bezpeΦnostnφ dφry o tom ale a₧ p°φÜt∞. V ka₧dΘm p°φpad∞ Java se skuteΦn∞ zdß b²t panaceou univerzßlnφm lΘkem na vÜechny tyto problΘmy.

      Minul² dφl Φlßnku o hardwaru byl orientovßn siln∞ WYSIWYG, tedy na snahu co nejv∞rn∞ji zobrazit dotyΦnou strßnku. Z tohoto ·hlu pohledu je nejvhodn∞jÜφ Navigator 3.0. Na mnoha strßnkßch dnes nalezneme malΘ logo s doporuΦen²m prohlφ₧eΦem. Je to velmi nep°φjemnΘ a v ideßlnφm p°φpad∞ nepochopitelnΘ, ale v²sledn² vzhled interpretovanΘ strßnky se v zßvislosti na prohlφ₧eΦi m∙₧e v²razn∞ liÜit. Tady stßle jeÜt∞ vφt∞zφ Netscape. Situace se komplikuje, pokud strßnka vyu₧φvß specializovan²ch plug-in∙ nebo komponent Active-X, kterΘ dopl≥ujφ funkce do prohlφ₧eΦ∙ a nemusφ b²t s urΦit²m programem stoprocentn∞ kompatibilnφ a₧ na Active-X mno₧stvφm prozatφm op∞t vφt∞zφ Netscape.

      DalÜφm kritΘriem je rychlost, spot°eba pam∞ti a luxusnost funkcφ. ╚ßsteΦn∞ je to otßzka osobnφch preferencφ, zde se ale na Navigatoru podepisuje orientace firmy na servery a pro jejφ prohlφ₧eΦ by brzy mohlo platit to, co pro Mosaic. Navigator 3.0 je osv∞dΦen² prohlφ₧eΦ s integrovan²m mailerem a sprßvcem diskusnφch skupin. Verze Gold dokonce umo₧≥uje strßnky i vytvß°et. Tomu ovÜem odpovφdajφ pam∞¥ovΘ nßroky a bohu₧el zaostßvajφcφ rychlost.

      Microsoft Üel rozumn∞jÜφ cestou separovßnφ funkcφ do logick²ch skupin, tak₧e sprßva mailu a diskusnφch skupin je implementovanß v samostatn²ch aplikacφ. Stßle vφce u₧ivatel∙ se k Exploreru 3.0 p°iklßnφ, proto₧e je skuteΦn∞ v²razn∞ rychlejÜφ ne₧ Navigator 3.0 (rozdφl je markatnφ zejmΘna pod MacOS na Power Macφch). Obsahuje i n∞kterΘ u₧iteΦnΘ funkce navφc (zejmΘna vypφnßnφ podpory specißlnφch formßt∙ strßnek), na jin²ch je zase vid∞t sp∞ch ve v²voji viz potφ₧e s uklßdßnφm strßnek obsahujφcφch rßmce, prßce s bookmarky (zßlo₧kami) by takΘ mohla b²t mnohem lepÜφ.

      V budoucnu se z°ejm∞ rozdφly mezi mo₧nostmi program∙ podstatn∞ zv∞tÜφ, pokud je ovÜem Java neomezφ na pouhΘ anonymnφ p°ehrßvaΦe applet∙. Vzhledem k neustßle rostoucφmu poΦtu plug-in∙ zaΦnou b²t preferovßny programy s jejich lepÜφm managementem.

      O Exploreru 4.0 tu ji₧ byla °eΦ bude to p°edevÜφm systΘmovß zßle₧itost Windows a ostatnφ platformy p°ijdou zkrßtka. Dnes dostupnß beta-verze Netscape Communicatoru 4.0 zase dokazuje v∞tÜφ p°φklon k rychl²m p°ipojenφm p°es pevnΘ linky, s podporou pro videokonference a tisφce dalÜφch funkcφ, kterΘ si ovÜem ₧ßdajφ svΘ v podob∞ pam∞ti.

Jaroslav Zapletal