ZEM, KLIMA A OBYVATEL╔

      V Peru existujφ t°i naprosto r∙znΘ typy krajiny v zßvislosti na podnebφ, blφzkosti u oceßnu a nadmo°skΘ v²Üce. SpecifiΦnost mikroklimatu jednotliv²ch oblastφ s fascinujφcφmi scenΘriemi spolu s nap∙l zßhadn²mi poz∙statky dosud ne p°φliÜ prozkouman²ch civilizacφ z n∞j tvo°φ zemi p°ita₧livou pro p°φrodov∞dce, archeology a hlavn∞ pro turisty.

      Nejznßm∞jÜφ a nejΦast∞ji uvßd∞nß v turistick²ch bedekrech je oblast Amazonie, vnitrozemskΘho tropickΘho pralesa s bujnou vegetacφ, kterß poh°bila mnohß tajemstvφ civilizacφ p°ed nßmi. Proto mnohΘ nov∞ p°iÜlΘ nßvÜt∞vnφky p°ekvapφ, kdy₧ prvnφ, co po p°φletu do hlavnφho m∞sta Limy uvidφ, je pouÜ¥. Je to Φßst velmi specifickß, kterou si v∞tÜina lidφ ve sv²ch p°edstavßch s Peru v∙bec nespojuje. ┌zk² pruh pouÜt∞ se tßhne kolem pob°e₧φ, ale hned za nφm sm∞rem do vnitrozemφ se prudce zdvφhajφ Andy z pouÜt∞ kolem Limy se do hor dß vystoupat za dv∞ hodiny.

      Hory takΘ zachytφ vÜechnu vlßhu odpa°enou z oceßnu, veÜker² dΘÜ¥ spadne a₧ nad nimi, tak₧e paradoxn∞ hned u mo°e je vyprahlß pustina, ale zßrove≥ velmi vlhk² vzduch -100% vlhkost jako ve sklenφku, obΦas lze cφtit kapiΦky srß₧ejφcφ se na obliΦeji. Nejkrßsn∞jÜφ pouÜtnφ oblastφ je Φßst zvanß Paracas na tomto poloostrov∞ je pφsek krßsn∞ ₧lut², ne Üed² a oÜkliv² jako poblφ₧ hlavnφho m∞sta, a spolu s modr²m oceßnem vytvß°φ nezvyklou a ·chvatnou kombinaci.

      DalÜφm extrΘmem jsou oblasti le₧φcφ nad hranicφ v∞ΦnΘho ledu ve v²Ükßch okolo 5000 m n. m., nap°. ledovec Pastoruri. Na ·zemφ ledovce se nachßzejφ ledovΘ jeskyn∞, vytΘkajφ z n∞j °eky a pramenφ zde ₧elezitΘ minerßlnφ prameny, nikoliv vÜak horkΘ, ale studenΘ.

      Z klimatickΘho hlediska je zajφmavΘ, ₧e vzhledem k umφst∞nφ Peru na ji₧nφ polokouli je zde poΦasφ v roΦnφch obdobφch sice obrßceno, lΘto v zim∞ a naopak, ale jen v Amazonii a v pouÜti, v horßch je to stejnΘ jako u nßs, v lΘt∞ hezky a v zim∞ prÜφ.

      Turisticky nejp°ita₧liv∞jÜφ je oblast vysokohorskß. Zde takΘ ve v²Ükßch kolem 3000 m. n. m. ₧ije v∞tÜina domorodΘho obyvatelstva. Mφstnφ se ₧ivφ chovem koz, ovcφ, lam a prasat, dobytek vÜak nedr₧φ zvlßÜ¥ v r∙zn²ch podmφnkßch podle druhu, ale v∞tÜinou jej vyhßn∞jφ na pastvu vÜechen dohromady. Ke sv²m zvφ°at∙m ovÜem majφ v mnoha ohledech humßnn∞jÜφ p°φstup, ne₧ my v civilizovan²ch zemφch s mnoha zßkony na jejich ochranu proti muΦenφ, nap°φklad nikdy je netrßpφ vypalovßnφm Φφsel do k∙₧e, mφsto toho jim pro snadn∞jÜφ identifikaci zav∞Üujφ barevnΘ st°apce a bambulky.

      Krom∞ toho p∞stujφ nenßroΦnΘ plodiny jako sladkΘ brambory a tzv. yuku, ty vÜak nejsou zvlßÜ¥ v²₧ivnΘ a jednostrannß strava zp∙sobuje, ₧e spousta lidφ trpφ avitamin≤zami. Potraviny se konzervujφ tak, ₧e se p°es noc, kdy je zde opravdu zima, nechßvajφ venku, kde se scvrknou a vyschnou a tak u₧ z∙stanou. Typick²m nßpojem v Peru je tzv. chicha, zφskßvanß z nejtypiΦt∞jÜφ plodiny, kterß ₧ivφ Ji₧nφ Ameriku kuku°ice. Z alkoholu pak samoz°ejm∞ tequila. Nevyrßbφ se "z n∞jak²ch kaktus∙", jak se laici mnohdy domnφvajφ, ale z listu agßve, rostliny, kterß roste v Mexiku. Indißni majφ po vrstevnicφch terasovitß polφΦka jeÜt∞ ve v²Üce 4000 m n. m. Aby byli schopni je obd∞lßvat, udr₧ujφ dodnes starß zavla₧ovacφ za°φzenφ r∙znΘ vodopßdky a strouhy teΦou po vrstevnici i stovky kilometr∙.

      MladÜφ generace se oblΘkß ji₧ v∞tÜinou do tovßrn∞ vyrobenΘ konfekce zßpadnφho stylu, starÜφ stßle tradiΦn∞ nosφ pestrobarevnß ponΦa. IndißnskΘ ₧eny samy sp°ßdajφ v°et²nka bavlny na primitivnφch obdobßch kolovrßtk∙.

      Typickou architekturou jsou stavby z nepßlenΘ hlφny, stav∞nΘ z hlin∞n²ch cihel zvan²ch adobe, Φesky tΘ₧ vep°ovice. Takto postavenΘ domy jsou zde velmi obvyklΘ, majφ toti₧ dobrΘ izolaΦnφ vlastnosti. Dosahuje se jich ·pravou povrchu zamazßnφm velmi jemn²m blßtφΦkem tak, aby se nedal lehce

      naruÜit, po naruÜenφ se toti₧ celß stavba m∙₧e vlhkem snadno rozpadnout. NejΦast∞ji se samoz°ejm∞ stav∞jφ v pouÜti, kde neprÜφ v∙bec.

      INKOV╔, JEJICH P╪EDCHUDCI A POTOMCI

      Chavin de Huaniar

      se naz²vajφ nejstarÜφ ruiny v Peru asi z obdobφ 900 let p°. K. Z jednΘ strany to v₧dy vypadß jako kopec hlφny, z druhΘ strany, pop°φpad∞ seshora, se dß vstoupit dovnit°, ale jen do n∞kter²ch, kterΘ archeologovΘ ji₧ vykopali. O t∞ch ostatnφch se stßle jeÜt∞ nevφ, co skr²vajφ. JistΘ je, ₧e je to tzv. p°edinckß kultura, kterou sami InkovΘ, kultura mnohem mladÜφ, neznali. LidΘ p°edinckΘ kultury nem∞li pφsmo, a tudφ₧ nezanechali ₧ßdnΘ pφsemnΘ pamßtky, proto se tato kultura naz²vß podle jmΘna oblasti.

      V∞tÜina hmotn²ch pamßtek z vykopßvek nepochßzφ nutn∞ z obdobφ nejslavn∞jÜφ civilizace Ink∙, inckß °φÜe existovala pouh²ch 75 let, a nebyl to ani pevn² stßt, spφÜ ·tvar podobn² v naÜφ historii nap°φklad Sßmov∞ °φÜi takΘ vznikla nßhl²m rozp∞tφm p∙vodnφho, neorganizovanΘho kmene.

      V Peru je pom∞rn∞ lehkΘ sehnat inckΘ i p°edinckΘ pamßtky: jsou sice chrßn∞ny zßkonem, ale jejich v²voz ze zem∞ se nedß dost dob°e kontrolovat. Pod dohledem je pouze oficißlnφ v²zkum, kter² provßd∞jφ hlavn∞ N∞mci, bohatφ Perußnci pak organizujφ vykopßvky tak, ₧e zaplatφ mzdu amatΘrsk²m kopßΦ∙m a doma pak majφ soukromΘ sbφrky. Krom∞ nich pak samoz°ejm∞ existujφ jeÜt∞ vykradaΦi hrob∙ a vesniΦanΘ, kte°φ si b∞₧n∞ zdobφ svß obydlφ p°edm∞ty star²mi i 3000 let, nap°φklad hlaviΦkami s pilφ°ky na zasunovßnφ do zdi. V∞ci asi z obdobφ naÜφ VelkΘ Moravy pak jsou zde k dostßnφ na ka₧dΘm kroku: kdy₧ vφte, kam jφt, dajφ se koupit i na tr₧iÜti.

      V oficißlnφm muzeu inckΘ °φÜe jsou zajφmavΘ exponßty lebek p∙vodnφch obyvatel, typickΘ prßv∞ pro Inky. Majφ roztodivnΘ tvary vytvo°enΘ deformacemi m∞kk²ch d∞tsk²ch hlaviΦek pomocφ svazovßnφ pßskami: hlavy jsou zvlßÜtn∞, vejΦit∞ protßhlΘ nebo placatΘ, rozÜi°ujφcφ se vzh∙ru do troj·helnφku ap. Jin²m b∞₧n²m ritußlem bylo trepanovßnφ lebek vy°ezßvßnφ kruhov²ch otvor∙ pazourkama a nßslednΘ vsazovßnφ m∞d∞n²ch a zlat²ch destiΦek. ZhojenΘ rßny dokazujφ, ₧e zßkrok lidΘ b∞₧n∞ p°e₧φvali.

      Pachacamac

      je jedinß opravenß pφseΦnß ruina. D°φve to byl indißnsk² chrßm, kter² byl ΦßsteΦn∞ v permanenci jeÜt∞ v dob∞ p°φchodu èpan∞l∙. Stavba mß specißlnφ lichob∞₧nφkovß okna, kterß se sm∞rem vzh∙ru zu₧ujφ, co₧ je typickΘ pro vÜechny indißnskΘ kultury. InkovΘ jsou jen jednou z nich, tou nejznßm∞jÜφ a poslednφ, p°ed nimi ₧ili dv∞ dalÜφ velkΘ spoleΦnosti. Perußnskß historie rozliÜuje civilizace na tzv. horizonty: ran², st°ednφ, a modernφ. Ka₧d² horizont p°edstavuje jedna mohutnß °φÜe, v mezidobφ mezi nimi v₧dy doÜlo k rozpadu a znovusjednocenφ a tφm ke vzniku °φÜe novΘ. Kdy₧ p°ijeli èpan∞lΘ, slavnß inckß °φÜe stßla prßv∞ na poΦßtku obΦanskΘ vßlky a k rozkladu u₧ jφ mnoho nechyb∞lo, Φeho₧ dobyvatelΘ samoz°ejm∞ vyu₧ili, podobn∞ jako se to stalo s °φÜφ AztΘk∙ v Mexiku.

      Cusco

      se pova₧uje za hlavnφ inckΘ m∞sto. Je proslaveno sv²mi zdmi sestaven²mi z kamen∙ p°esn∞ otesan²ch tak, aby zapadly do sebe a dr₧ely i bez pojiva: jsou zaklφn∞ny do sebe a n∞kterΘ majφ a₧ 12 ·hl∙. Na ruinßch t∞chto d∙mysln²ch staveb pak stojφ pozd∞jÜφ, Üpan∞lskΘ domy. V Peru si brzo povÜimnete, ₧e ka₧dΘ v²znamnΘ m∞sto mß svoji charakteristickou barvu. Cusco je nahn∞dlΘ, Lima Üpinav∞ Üedß a m∞sto Arequipa na jihu zem∞ zß°iv∞ bφlΘ. Ka₧dß oblast mß toti₧ sv∙j vlastnφ lom na stavebnφ kßmen.

      Macchu Picchu

      je nejvyhledßvan∞jÜφ turistickou atrakcφ v zemi, takov² Karl∙v most v Peru. P°edpoklßdß se, ₧e po dobytφ Cusca èpan∞ly odeÜli Indißni do blφzk²ch hor, asi 3000 m n. m., prßv∞ na toto mφsto. Je mo₧nΘ, ₧e to bylo o kousek jinde, ale slßva z∙stßvß Macchu Picchu. Mφsto le₧φ na nßhornφ ploÜin∞, obklopeno typick²mi homolovit²mi horami, zßrove≥ vÜak le₧φ na samΘm okraji d₧ungle. Dole v ·dolφ pod nφm ji₧ zaΦφnß Amazonie, vÜude jsou vid∞t hejna papouÜk∙ a teplomilnΘ rostlinstvo.

      ╚ßst sφdliÜt∞ je odkryta a zp°φstupn∞na ve°ejnosti, vykopßvky stßle pokraΦujφ, ale hlavn∞ se celß pamßtka renovuje. VÜude okolo v horßch se nalΘzajφ dalÜφ ruiny nep°φstupnΘ turist∙m, ΦßsteΦn∞ v∙bec neprobßdanΘ, od nich₧ se oΦekßvß, ₧e by tam mohlo b²t jeÜt∞ n∞co rozsßhlejÜφho ne₧ dosud znßm² komplex Macchu Picchu. Nic bli₧Üφho se vÜak dosud nevyzkoumalo, proto₧e jeÜt∞ nedßvno byla celß oblast pod kontrolou "Sv∞tlΘ stezky" a ₧ßdn² v∞deck² pr∙zkum tudφ₧ nepadal v ·vahu.

      Dnes byla obnovena starß indißnskß cesta do hor a tisφce turist∙ se vydßvajφ na Φty°dennφ pou¥ po tΘto trase, aby slavnΘ mφsto zhlΘdli. Odtud pak jezdφ vlaky p°φmo do d₧ungle na krßtkou exkurzi.

      Domorodci ₧ijφcφ poblφ₧, v rozmezφ v²Üek 3000 a 4000 metr∙, se u₧ivφ dφk turist∙m. Oblφbenou atrakcφ je pohled na mφstnφ d∞ti. HoÜi s indißnsk²mi rysy a v americk²ch keckßch b∞₧φ st°emhlav z kopce, zatφmco autobus s turisty traverzuje po vrstevnici, v zatßΦce na n∞j poΦkajφ, poÜklebujφ se jeho pomalosti, d∞lajφ veselΘ grimasy...no a dole pak vybφrajφ od cestujφcφch za svΘ vystoupenφ spropitnΘ.

      Marcahuasi

      Domorodφ obyvatelΘ profitujφ z cestovnφho ruchu i v oblastech mΘn∞ turisticky navÜt∞vovan²ch, zato velmi nßroΦn²ch na v²stupy, p°i nich₧ jsou mφstnφ nezbytnφ jako pr∙vodci.

      V oblasti zvanΘ Marcahuasi naleznete p°edinckΘ hrobky (a zdaleka ne vÜechny jsou vybranΘ archeology nebo vykradenΘ), skßly roztodivn²ch tvar∙, na nich₧ lze rozvφjet fantazii, podobn∞ jako p°i h°e, jako co vypadß kter² mrak, ale takΘ artefakty nedßvnΘ minulosti. V 60. letech zde uspo°ßdali ve v²Üce 4000 m rockov² koncert, co₧ dodnes p°ipomφnajφ skßly pokreslenΘ sprejema. A₧ do v²Üky 3000 metr∙ jede autobus, zde si pak lze najmout pr∙vodce. Obvykle je to Φipern² sta°φk kolem sedmdesßtky, kter² p∙jde celou cestu kus p°ed vßmi a bude vßs zahanbovat lehkostφ svΘho v²stupu, pop°φpad∞ vßm vezme i krosnu, proto₧e na rozdφl od Evropan∙, kte°φ to nemohou "ud²chat" kv∙li °φdkΘmu vzduchu, pro₧il v t∞chto v²Ükßch cel² ₧ivot. Za 80 korun na den vßm ukß₧e celou oblast a jeÜt∞ si v pohod∞ na noc odskoΦφ dom∙, ale v p∞t rßno u₧ je zpßtky, respektive vrßtφ se na mφsto, kam jste se vy turisti drßpali cel² den. Je to tak vysoko, ₧e ve shod∞ s fyzikßlnφmi zßkony se voda nechce va°it a ohe≥ zhasφnß.

      Zßhady minulosti Nasca

      ZßhadnΘ obrazce, nap°φklad trojzubec, o kterΘm pφÜe DΣniken, se nachßzejφ v Peru na n∞kolika mφstech. V nejznßm∞jÜφ lokalit∞ zvanΘ Nasca jsou do pφsku vyrytΘ kresby, nap°φklad velryby a ptßci, desφtky kilometr∙ dlouhΘ. A₧ na jednu, kterß je viditelnß z rozhledny, je m∙₧ete vid∞t jen z letadla, tak byly takΘ, zcela nßhodou, objeveny. Pro pozorovatele ze zem∞ jsou to jen obyΦejnΘ r²hy, kter²ch si nevÜimne. Jsou vyryty do tvrdΘho podkladu pod jemn²m pφskem: jemnΘ nßnosy se odvφvajφ a tvrdΘ podlo₧φ z∙stßvß po tisφce let a stßlΘ se obnovuje.

      Dnes se tΘto techniky vyu₧φvß i pro reklamnφ ·Φely nebo k oznaΦenφ d∙le₧it²ch oblastφ, nap°. vojenskΘho prostoru, co₧ pon∞kud ztrap≥uje monumentßl-nost celΘ v∞ci. Jsou zde i k nesmrtelnosti odsouzenß agitaΦnφ hesla z obdobφ levicovΘ vlßdy, bohu₧el asi nav₧dy...

      Konec slavnΘho "produktu" Islas Balestas

      ProslulΘ ptaΦφ ostrovy, kde se t∞₧ilo tzv. gußno, ptaΦφ trus, kter² se vyvß₧el do Evropy, byly svΘho Φasu mφstem, odkud vzchßzelo 60 a₧ 80 % nßrodnφho v²vozu Peru. V minulΘm stoletφ se jednalo o velmi rentabilnφ podnik, proto₧e na prßci staΦilo pßr set kopßΦ∙ s lopatami, lod∞ a naklßdacφ rampy. V dob∞ 2. sv∞tovΘ vßlky N∞mci vynalezli um∞lΘ hnojivo a Peru skonΦily zlatΘ Φasy: dnes je tu p°φrodnφ rezervace, kde ₧ijφ krom∞ ptßk∙ tv∙rc∙ "zlatΘho" pokladu takΘ tuleni, mo°skΘ hv∞zdice, kor²Üi "muy muy" a jinΘ chrßn∞nΘ druhy.

      Peru a my Huascaran

      To prvnφ, co se vybavφ komukoliv ze st°ednφ generace, kdy₧ se °ekne Peru, je toto mφsto ·mrtφ naÜich Φtrnßcti horolezc∙ vΦetn∞ slavnΘho fotografa VilΘma Heckela. Pod blßtivou lavinou, kterou s sebou strhl utr₧en² kus hory, spolu s nimi zahynulo dalÜφch 70 000 lidφ. Katastrofa zlikvidovala celΘ m∞sto, balvany lφtaly rychlostφ a₧ 400 km/h a jejich slabÜφ proud dopadl mezi jezera Llanganuco na okraji masivu, kde m∞la Φeskß v²prava sv∙j tßbor. Z∙stali tam poh°beni dodnes, naÜli jen jednoho, kter² vyplaval v jeze°e. I v souΦasnosti sem jezdφ naÜi seismologovΘ m∞°it pohyby zem∞, podlo₧φ je zde velmi nestßlΘ a drobnΘ ot°esy a laviny kamenφ nejsou niΦφm zvlßÜtnφm. I pamßtnφk tragΘdie, kter² byl mimochodem zbudovßn z velkΘ Φßsti na nßklady perußnskΘ vlßdy, je ji₧ nap∙l zavalen.

      CσRKEV A SPOLE╚NOST

      Nejsiln∞jÜφ cφrkvφ v Peru je cφrkev °φmskokatolickß. Hlßsφ se k nφ cca 98 % veÜkerΘho obyvatelstva, navφc je zde vφc ne₧ jinde propojenß se stßtem, nap°. biskupovΘ majφ diplomatick² pas. I na samΘ hranici ledu, v 5000 m n. m., stojφ katolickΘ kostely; v∞tÜinou jsou Φist∞ baroknφ, jen mφsty s gotick²mi prvky, ale ₧ßdnou pseudogotiku zde nenajdete. VÜe je slohov∞ ΦistΘ a p∙vodnφ. Obecn∞ lze °φct, ₧e ve srovnßnφ s Ji₧nφ Amerikou ani nejv∞tÜφ velmoc americkΘho kontinentu USA nic podobnΘho nevlastnφ.

      ZvlßÜtnostφ je vφra napojenß na tradiΦnφ indißnskΘ m²ty: i na architektu°e a postavßch svat²ch jsou patrnΘ p∙vodnφ indißnskΘ prvky a na ka₧dΘ ho°e je k°φ₧, proto₧e v dobßch indißnskΘho "pohanstvφ" byly uctφvßny jako bohovΘ. (PodobnΘ jevy jsou vÜak znßmΘ i v Evrop∞ a u nßs, kapliΦka na RadhoÜti kup°φkladu byla zbudovßna na mφst∞ p∙vodn∞ pohansk²ch slavnostφ.) I jinak je v Peru nßbo₧enstvφ smφÜenΘ, je to patrnΘ i p°i praktikovßnφ vφry:

      nap°. oslavy svßtku tzv. Pßna zßzrak∙, "Se≥or de los Milagros", co₧ je v podstat∞ Kristus, se slavφ ve stejnou dobu jako p∙vodnφ indißnsk² svßtek, a navφc to koliduje s ΦernoÜsk²m svßtkem na pam∞¥ zßzraku, k n∞mu₧ doÜlo p°i jednom ze zem∞t°esenφ. ╚ern² v∞ze≥ pr² namaloval na ze∩ Krista a p°i ot°esech, kterΘ zde nejsou niΦφm neobvykl²m, se vÜe z°φtilo, jen ta jedinß ze∩ z∙stala. Vznikl z toho kult, kter² vÜechny spojuje b∞lochy, Φernochy a indißny.

      Tato situace ovÜem v∞rn∞ odrß₧φ fakt, ₧e perußnskΘ obyvatelstvo je smφseno i rasov∞. Peru je jedna ze dvou zemφ, v nich₧ p°i procesu dob²vßnφ Evropany nebylo zlikvidovßno p∙vodnφ obyvatelstvo (ta druhß je Mexiko) doÜlo k vzßjemnΘ asimilaci a pozd∞ji jeÜt∞ k mφÜenφ ras s Japonci a ╚φ≥any, kte°φ se sem dovß₧eli na prßci. Nedß se °φct, ₧e by vyÜÜφ vrstvy byly mφÜenφm mΘn∞ zasa₧eny, respektive rekrutovaly se jen ze èpan∞l∙, jako je tomu v jin²ch latinskoamerick²ch zemφch, proto₧e p∙vodnφ inckß Ülechta z∙stala. èpan∞lΘ vyhubili jen Inky, tedy vlßdnoucφ rodinu, ale struktura sprßvy z∙stala v rukou pom∞r∙ znal²ch p°φsluÜnφk∙ p°ednφch indißnsk²ch rodin, kterΘ èpan∞lΘ °φdili. (To nenφ p°φliÜ obvyklß, zato velmi ·Φinnß metoda podmanitel∙ jakΘhokoliv ·zemφ, jak zajistit kontinuitu a funkΦnost °φzenφ zem∞.)

      DneÜnφm problΘmem Peru nenφ tudφ₧ nßbo₧enskß Φi rasovß intolerance, ale spφÜe Φist∞ politicky motivovan² terorismus. Od okam₧iku, kdy razantnφ prezident Fuchimori vyhlßsil vßlku terorist∙m a dost jich zlikvidoval, zvlßÜ¥ ze Sv∞tlΘ stezky, se bezpeΦnost v zemi a tedy i v turistick²ch lokalitßch znaΦn∞ zlepÜila. Nedßvn² p°φpad s hnutφm MRTA (RevoluΦnφ hnutφ T·paka Amarua bylo pojmenovßno podle indißnskΘho revolucionß°e z 18. stoletφ, vlastnφm jmΘnem JosΘ II. Gabriel Condorcanqui, zvanΘho tΘ₧ "poslednφ Inka") je z tohoto pohledu tragΘdie a z trendu zlepÜujφcφ se situace vyboΦujφcφ sm∙la. Za Üt∞stφ v neÜt∞stφ je mo₧no poklßdat skuteΦnost, ₧e tohle hnutφ nenφ tak agresivnφ jako Sv∞tlß stezka. Ve srovnßnφ s t∞mito maoisty a fanatiky jsou ΦlenovΘ MRTA relativn∞ "rozumnφ" marxisti, s kter²mi se dß jednat. SS ve stejnΘ situaci by pravd∞podobn∞ m∞la na kont∞ ob∞ti z °ad rukojmφch.

Podle vyprßv∞nφ Jana Vytopila Lenka Reichovß