V tomto Φlßnku se podφvßme na mo₧nosti dneÜnφch www strßnek, je₧ jsou definovßny p°edevÜφm mo₧nostmi klient∙ www prohlφ₧eΦ∙, kterΘ se starajφ o zobrazovßnφ na stran∞ p°ipojenΘho u₧ivatele.

Je to tedy paralelnφ pojednßnφ o tom, co m∙₧eme vid∞t, ale i co m∙₧eme vytvo°it. DneÜnφ sv∞t webov²ch strßnek je medißln∞ nesmφrn∞ bohat², ale v∞tÜina z nov²ch forem dat nenφ implicitn∞ podporovßna operaΦnφm systΘmem ani vaÜφm prohlφ₧eΦem a je t°eba je urΦit²m zp∙sobem obhospoda°ovat zφskßvat, instalovat a konfigurovat prost°edky jejich podpory. TotΘ₧ platφ v p°φpad∞, ₧e chceme docφlit stejnΘho estetickΘho efektu, jako ten, kdo grafiku strßnky navrhuje. Pro zaΦßtek bude urΦit∞ staΦit zφskat alespo≥ zßkladnφ p°ehled a konzistentn∞jÜφ p°edstavu proΦ, naΦ a jak...

      Proto₧e ale budeme mluvit o v∞cech jdoucφch nad rßmec prostΘ distribuce informacφ, zopakujeme i pßr neustßle omφlan²ch doporuΦenφ a vysv∞tlenφ z trochu jinΘho ·hlu pohledu. Z d∙vodu rozsahu zde dnes naleznete spφÜe obecn∞jÜφ ·vod do problematiky a n∞co hardwaru, konkrΘtn∞jÜφ dokonΦenφ tohoto Φlßnku o softwarovΘ strßnce p°inese p°φÜtφ Φφslo Internet 4U.

      Medißlno ano,
      multi nikoli!?
      Jednou z nejsiln∞jÜφch vlastnostφ Internetu je jeho rozmanitost. Mßme na mysli samoz°ejm∞ rozmanitost v²razovou, i kdy₧ jeho u₧ivatelΘ (dobyvatelΘ) a stvo°itelΘ (obyvatelΘ) jsou takΘ p∞knou sm∞sicφ typ∙, ras, povah a nßrodnostφ. DneÜnφ Internet ji₧ nep°inßÜφ jen prostß a p°φmoΦarß data, to snad jen v poΦßtcφch, p°ed skuteΦn²m rozmachem World Wide Webu.

      Dnes se ji₧ v∞tÜina autor∙ www strßnek a pro naÜe ·Φely si se Φtenß°ov²m prominutφm chßpßnφ Internetu z·₧φme na n∞ sna₧φ o n∞co jinΘho a "v∞tÜφho". Jejich www strßnka je jejich soukromou galeriφ, knihovnou, dφlnou, nebo party, kterou cht∞jφ do striktn∞ vymezenΘ mφry sdφlet s ostatnφmi.

      P°itom jejich cφlem nenφ jen nabφzet obsah. Jde jim o formu sd∞lenφ a atmosfΘru Φi pocity, kterΘ mohou v p°ipojenΘm u₧ivateli, Φtenß°i Φi divßkovi vyvolat. A mohou k tomu vyu₧φt a tedy i vyu₧φvajφ prakticky neomezenΘ v²razovΘ prost°edky, kterΘ p°ekonßvajφ mo₧nosti minul²ch dob.

      Jist∞ se shodneme na tom, ₧e na Internetu existuje °ada www strßnek, kterΘ jsou multimedißlnφmi dφly skuteΦn∞ nadan²ch jedinc∙. Lze nalΘzt celΘ interaktivnφ novely, tvo°enΘ za pochodu skupinami autor∙, doprovßzenΘ depresivnφ Φi osv∞₧ujφcφ hudbou a grafikou. Mohou se p°itom uzp∙sobovat vaÜim preferencφm, podle p°ednastaven²ch informacφ v prohlφ₧eΦi (p°φsluÜnΘm plug-inu), Φi reakcφm prost°ednictvφm klßvesnice, joysticku nebo myÜi. Existujφ a vznikajφ virtußlnφ t°φrozm∞rnΘ sv∞ty i prostΘ strßnky s digitalizovanou grafikou, vzniklou klasick²mi prost°edky.

      Za pou₧itφ nov²ch v²razov²ch forem zde p°φle₧itostn∞ vznikajφ ohromujφcφ um∞leckß dφlka, kterß jsou ovÜem nesmφrn∞ snadno p°ehlΘdnutelnß a velmi Φasto nedocen∞nß. Na druhou stranu na Internetu m∙₧e publikovat kdokoli a cokoli, co₧ v °ad∞ p°φpad∙ samoz°ejm∞ vede k produkt∙m, kterΘ zp∙sobujφ alergickΘ zßchvaty p°i pouhΘm zahlΘdnutφ na obrazovce a p°i delÜφm setrvßnφ na strßnce mohou zp∙sobit fyzickou i duÜevnφ ·jmu. S takovou cenou za tak°ka absolutnφ svobodu projevu ovÜem musφme poΦφtat a akceptovat ji.

      ProblΘmem z∙stßvß i nadßle unikßnφ pozornosti kritik∙, odbornΘ ve°ejnosti Φi zkrßtka t∞ch, kter²m jsou urΦeny. D∙vodem je mno₧stvφ www strßnek, kterΘ je pon∞kud zahlcujφcφ a naprosto se vymykß mo₧nostem jejich konzument∙. Tady p°irovnßnφ ke kabelovΘ televizi sedφ a pro n∞koho se Internet m∙₧e stßt naprosto pasivnφ formou ubφjejφcφho listovßnφ strßnkami, v p°φpadech hardwaru jako je WebTV dokonce i pomocφ dßlkovΘho ovlßdßnφ (vzpomφnßte na den, kdy Fantozzi s dv∞ma ovladaΦi dosßhl 50 p°epnutφ za minutu?)

      Virtußlnφch galeriφ, shroma₧dujφcφch poda°en∞jÜφ dφlka z hlediska formy, nikoli zam∞°enφ obsahu je prozatφm velmi mßlo. DoporuΦujφcφ odkazy na p°φsluÜnou adresu v∞tÜinou vychßzejφ z informaΦnφ povahy strßnky, a tak b²vß objev n∞jakΘho perceptußlnφho zjevenφ spφÜe nßhodou (statisticky posφlen² Φetnostφ naÜeho p°epφnßnφ strßnek a oslaben² dobou setrvßnφ a vnφmßnφ).

      Tak jak jsou dneÜnφ www strßnky stßle medißln∞ komplikovan∞jÜφ, je za souΦasnΘho stavu Internetu stßle jednoduÜÜφ p°ehlΘdnout celΘ nezßvislΘ v²razovΘ roviny objektu. Slep² i hluch² Φlov∞k si m∙₧e nepochybn∞ u₧φt operu, ka₧dΘmu z nich ale "n∞co" p°ece jen unikne. U dob°e navrhnut²ch strßnek bychom asi nem∞li ignorovat obrazovou ani zvukovou strßnku, a stejn∞ tak pokud se autor rozhodl vyu₧φt n∞jakΘho mΘn∞ "vÜednφho" formßtu, budeme asi muset na jeho hru p°istoupit.

      Ke kompletnφ prezentaci strßnek (mφn∞no na p°ipojenΘm poΦφtaΦi, nikoli serveru) je toti₧ t°eba vlastnit nßle₧itΘ vybavenφ (hardwarovΘ, ale p°edevÜφm softwarovΘ) a b∞₧n∞ publikovanß doporuΦenφ na "prointernetovΘ" vybavenφ nejsou z tohoto pohledu korektnφ nebo dostateΦnß. Navφc neexistuje trvale uspokojiv² stav konfigurace jak jeÜt∞ uvidφme, platφ co nov² formßt dat Φi interakce, to nov² kousek nutnΘho softwaru.

      Jestli₧e se p°ipojφme k strßnce bez podpory jφ pou₧φvanΘho formßtu, nebudou data zobrazena. Pokud pou₧ijeme nevhodnΘ prost°edky a metody, budou deformovßna. Jestli₧e je chybn∞ p°eneseme na sv∙j disk, budou zniΦena. (Pokud vßm to znφ jako citßt Lao-c\, tak to tedy nenφ.)

      Poslednφ p°ehlφ₧enou vlastnostφ v²tvoru na www je jepiΦφ doba existence a k°ehkost jejich povahy. Sprßvci www adresy p°ichßzejφ a odchßzejφ, soukromΘ strßnky se st∞hujφ z mφsta na mφsto, tΘmata, motivy Φi formy publikace jsou zavrhovßny a znovuobjevovßny. Nezaznamenat si adresu zajφmavΘho mφsta je samoz°ejm∞ chybou, kterß nßs m∙₧e mrzet o den pozd∞ji, a ₧ßdn² souΦasn² vyhledßvaΦ nenalezne strßnku "s tφm krßsn²m nßdechem do fialova a zvukov²m podmalovßnφm africk²mi bubny", KonkrΘtnφ URL (Uniform Resource Locator) nßm ale stejn∞ nezajistφ p°etrvßnφ mφsta do p°φÜtφho p°ipojenφ, proto₧e o tom rozhoduje autor, provider a rozhodnutφ vyÜÜφ moci.

      Pokud si chceme strßnku archivovat, t∞₧ko asi pou₧ijeme na reagujφcφ "₧ivΘ" dφlo klasick²ch metod tisku na papφr Φi ulo₧enφ otisku obrazovky do souboru. I kdy₧ to alespo≥ zachovßvß zmrazenou a p°esnou vizußlnφ podobu strßnky v danΘm okam₧iku. Pokud pou₧ijete p°φkaz Ulo₧it (Save nebo Save as) v n∞kterΘm z nejrozÜφ°en∞jÜφch prohlφ₧eΦ∙, doΦkßte se p°ekvapenφ: ze zßhadn²ch d∙vod∙ je mo₧no strßnku ji₧ nahranou a ulo₧enou kdesi ve vyrovnßvacφ pam∞ti na disku ulo₧it pouze jako text nebo "cosi jako HTML", bez obrßzk∙, o animacφch a jin²ch formßch ani nemluv∞. PodobnΘ nßroΦnΘ po₧adavky si vy₧adujφ specißlnφ postupy a pom∙cky, a v p°φpad∞ SGI (vysv∞tleno dßle) ani °eÜenφ neexistuje. Z tohoto pohledu Internet skuteΦn∞ pokroΦil k modelu klient-server a vzdßlen²ch dat. I pokud strßnka ulo₧it jde (a to stßle jeÜt∞ m∙₧eme °φci minimßln∞ o 99 % t∞ch soukrom²ch), u₧ivatelΘ majφ obΦas zßbrany si n∞co hezkΘho uschovat pro p°φÜtφ proΦtenφ nebo t°eba k inspiraci pro vlastnφ prßci. N∞kdy proto, ₧e jde o strßnku posetou reklamami, n∞kdy je v∞novßna "zßvadnΘmu" tΘmatu a n∞kdy to prost∞ znamenß prßci.

      "Zßkladnφ vybavenφ"
      K prßci s www lze prakticky pou₧φt jak²koli poΦφtaΦ s modemem, k uspokojivΘ prßci ovÜem bude t°eba rozumn∞jÜφ forma multimedißlnφ konfigurace. P°itom hrub² v²kon nenφ tak rozhodujφcφ, pokud se shodneme na 28,8 modemu a alespo≥ 100MHz Pentiu (Φi AMD...) jako samoz°ejmosti.

      U grafiky obecn∞ platφ, ₧e ideßlnφho pravdivΘho zobrazenφ nejsnßze dosßhneme na vybavenφ identickΘ s tφm, je₧ dφlo vytvß°elo. Podpora managementu barev, korektnφho pou₧φvßnφ pφsem atd. je na Internetu teprve v poΦßtcφch.

      Otßzkou je monitor a pou₧itß grafickß karta, dvojice le₧φcφ na konci zobrazovacφho °et∞zce. M∞li bychom se sna₧it o zobrazenφ co mo₧nß nejv∞tÜφ Φßsti strßnky. Zatφmco na dΘlku nßm nevyhovφ nejspφÜ ₧ßdn² monitor a rolovßnφ nßs Φekß tak jako tak, strßnky b²vajφ navrhovßny na urΦitou Üφ°ku a tu bychom m∞li dodr₧et zejmΘna v p°φpad∞ vno°en²ch rßmc∙. Tady je monitor s rozliÜenφm 640 x 480 skuteΦn∞ nedostateΦn². 800 x 600 je naprostΘ a spφÜe nedostaΦujφcφ minimum, s 1 024 x 768 a vφce body je skuteΦn∞ pohodlnß prßce a v p°φpad∞ pot°eby je mo₧no umφstit dv∞ okna prohlφ₧eΦe vedle sebe.

      Pokud mluvφme o v∞rnΘm zobrazenφ, nejsou body jako body a skuteΦnß velikost monitoru hraje roli. Abychom si to p°iblφ₧ili pokud byl motiv rukou pou₧it² na strßnce propracovßn tak, aby na 20" monitoru s rozliÜenφm

      1 024 x 768 bod∙ velikostn∞ odpovφdal p°edloze, bude tent²₧ obrßzek na 14" monitoru s t²m₧ rozliÜenφm ·pln∞ malink². Na grafick²ch Macφch se proto dodnes preferujφ "monoskennφ" monitory, zachovßvajφcφ 72 bod∙ na palec p°ibli₧n∞ platφ 14" = 640 x 480, 16" = 832 x 624, 20" = 1 024 x 768.

      V∞tÜφ monitor ovÜem p°edstavuje podstatn∞ v∞tÜφ investice do hardwaru. TotΘ₧ platφ o grafickΘ kart∞. Typick² 1 MB VRAM zvlßdß zmi≥ovanΘ rozliÜenφ, ovÜem pouze v 256 barvßch. Rozdφl mezi 8 a 16bitov²mi barvami m∙₧eme nazvat principißlnφm, ovÜem ani p°φnos 24bitov²ch barev nenφ zanedbateln². Pokud doporuΦenφ u softwaru i strßnky mluvφ o tisφcφch barvßch, m∙₧ete poΦφtat s "milionovou" grafikou, kterß je akceptovateln∞ zobrazitelnß ji₧ v 16bitovΘ barevnΘ hloubce. ZejmΘna u film∙ QuickTime a p°φbuzn²ch formßt∙ v∞tÜφ barevnß hloubka sni₧uje digitalizaΦnφ relikty obrazu. 24 bit∙ p°i 1 024 x 768 bodech si ovÜem ₧ßdß 4 MB VRAM. (Zmi≥me krßtce, ₧e v²kon grafick²ch karet m∙₧e zßviset na mno₧stvφ a pou₧itΘm typu videopam∞ti.)

      GrafickΘ karty v∞tÜinou nabφzejφ i °adu hardwarov²ch akceleracφ, dnes typicky MPEG-1 dekomprimace a 3D operace. U nov∞ kupovanΘ karty by v ₧ßdnΘm p°φpad∞ nem∞ly chyb∞t. Hodn∞ specißlnφ a dnes teprve prozkoumßvanou oblastφ je p°ehrßvßnφ film∙ z DVD, p°iΦem₧ horkou novinkou je pou₧itφ DVD disku jako doprovodnΘho k ulo₧enφ medißlnφch soubor∙ k danΘ strßnce. Prvnφ testy DVD-ROM kit∙ (bundlovan²ch s MPEG2 a AC-3 dekodΘry) prozatφm ukazujφ na nutnost p°epnutφ monitoru do modu 800 x 600 bod∙, 60 Hz (p°φpad NTSC, u PALu b∙h su∩).

      U zvukovΘ karty p°ipome≥me, ₧e n∞kterΘ strßnky mohou b²t ozvuΦeny nap°φklad MIDI plug-iny firmy Yamaha a p°φmΘ p°ipojenφ MIDI klßves by mohlo p°inΘst °adu p°φjemn²ch p°ekvapenφ. N∞kterΘ prohlφ₧eΦe a strßnky dnes dokonce nabφzejφ ovlßdßnφ hlasem, a tak alespo≥ primitivnφ mikrofon (cena by m∞la b²t nep°φmo ·m∞rnß vaÜφ v²slovnosti angliΦtiny) se dß jen doporuΦit.

      Programy jako je WaveCube dnes umo₧≥ujφ virtußlnφ rozmφs¥ovßnφ hrajφcφch midinßstroj∙ v prostoru a dek≤dovanφ jejich pozice v p°φpadnΘm Dolby ProLogic dekodΘru. ╪ada u₧ivatel∙ si dnes po°izuje specializovanΘ magneticky stφn∞nΘ reproduktory, v budoucnu si ale stßle Φast∞ji budou p°ipojovat svΘ domßcφ hi-fi aparatury pro lepÜφ v²sledky a ·sporu investic.

      Velikost pam∞ti a pevnΘho disku nenφ nijak zvlßÜt∞ omezujφcφ pro kvalitu zobrazenφ, i kdy₧ mnou prßv∞ testovanΘ jednosm∞rnΘ satelitnφ p°ipojenφ do Internetu pr² vy₧aduje alespo≥ 5GB disky pro efektivnφ keÜovßnφ.

      P°φÜt∞ se podφvßme na d∞nφ v oblasti browser∙ a jejich modulßrnφho rozÜi°ovßnφ pomocφ plug-in∙, jazyku Java, a Active-X.

Jaroslav Zapletal