Jitka Erazφmovß, obchodnφ °editelka pra₧skΘ divize profesionßlnφch materißl∙ spoleΦnosti FOTO-WORLD s. r. o. (joint venture Eastbridge N.V a Kodak Ltd.) je dßma na svΘm mφst∞. Cφtφte se p°ed nφ tak trochu na kobereΦku skoro jeÜt∞ d°φv ne₧li jste v∙bec veÜli. Kdy₧ ale rozkryjete svΘ ledvφ a ona pochopφ, ₧e to, co mßte ve skuteΦnosti na srdci, je prßv∞ to, co skuteΦn∞ °φkßte, mßte nap∙l vyhrßno.

      S Kodakem ve znaku a krßsnou kolß₧φ z historick²ch fotografiφ za zßdy: jste spφÜe fotograf nebo obchodnφk?

      Rozhodn∞ obchodnφk.

      Obvyklß otßzka po kontinuit∞ zakladatel∙ s dneÜnφm vedenφm firmy je u Kodaku, s jeho vφce ne₧ stoletou historiφ, sotva na mφst∞. Nebo tomu tak p°ece jen nenφ?

      (┌sm∞v.) Ne, opravdu ne. Dnes mß jmΘno George Eastmana se souΦasn²m Kodakem spoleΦnou u₧ jen vazbu na jeho n∞kdejÜφ zalo₧enφ a prehistoriφ. JmΘno p°etrvalo jeÜt∞ ve znaΦce Eastmancolor a Eastmankodak. Ale °ada jφm zaveden²ch zßsad dodnes platφ. I vΦetn∞ hesla "Vy zmßΦkn∞te spouÜ¥, my ud∞lßme to ostatnφ". I v tom, ₧e naÜφm zßkladnφm obchodnφm cφlem je krom∞ "co nejvφc zßkaznφk∙" takΘ "co nejvφc spokojen²ch zßkaznφk∙". To, °ekla bych, je pro Kodak typickΘ. A je to o to nßroΦn∞jÜφ, ₧e Kodak je p°itom pov∞stn² vysokou kvalitou.

      Znamenß to, ₧e pak se ovÜem dostßvßte do vyÜÜφ kategorie zßkonit∞ i cenou.

      Bohu₧el to spolu souvisφ, u₧ proto, ₧e Kodak vydßvß obrovskΘ prost°edky na v²zkum, proto₧e chce, aby v²slednß ·rove≥ byla opravdu zaruΦena. Samoz°ejm∞ s tφm souvisφ i stejn∞ kvalitnφ prezentace dosa₧en²ch v²sledk∙ zßkaznφk∙m, ÜpiΦkovφ zam∞stnanci ale i volba dobrΘho obchodu, jeho₧ prodavaΦ neud∞lß na samΘm konci °et∞zu Kodaku medv∞dφ slu₧bu svojφ neznalostφ nebo nezodpov∞dnostφ apod.

      Tak₧e cena je p°ece jen vyÜÜφ.

      Vφte, jß jsem z t∞ch, kte°φ k tomu dnes tak populßrnφmu m≤dnφmu heslu nep°iÜli a₧ vloni, proto₧e to byla p°φmo moje babiΦka, od nφ₧ jsem sl²chala: "Nejsem tak bohatß, abych si mohla dovolit lacinΘ v∞ci." A jß si myslφm, ₧e prßv∞ u roliΦky s filmem to platφ dvojnßsob. M∞ v₧dycky iritujφ lidi, kte°φ dajφ dvacet, t°icet tisφc za rodinnou dovolenou, ale kdy₧ jde o to, koupit si pak na cestu ni film, jsou hrdφ na to, ₧e naÜli n∞jak² o dvacet, t°icet korun lacin∞jÜφ. Tak₧e si to pak vyΦφtajφ, proto₧e se a₧ do konce ₧ivota budou dφvat na nekvalitnφ obrßzky, kterΘ jim m∞ly p°ipomφnat jejφ barvitost.

      Pou₧φvßte d∙sledn∞ tradiΦnφ logo. Znamenß to, ₧e firma je i jinak, v dobrΘm smyslu toho slova konzervativnφ?

      Ano. Relativn∞ urΦit∞ ano. Logo formy a barvy a zpracovßnφ se toti₧ natolik v₧ily a staly se pojmem kvality, ₧e nenφ d∙vod je jakkoliv obm∞≥ovat a Kodak je naopak velice striktnφ co do toho, jak²m zp∙sobem a kdo je m∙₧e pou₧φvat. Na to existuje celß kniha urΦujφcφ, v jak²ch p°φpadech a kombinacφch se smφ vyskytnout apod.

      A kdo tedy p°iÜel na jmΘno?

      Byl to jeÜt∞ zakladatel firmy pan Eastman a dal si na n∞m zßle₧et. èlo mu pr² o to, aby nßzev byl co nejkratÜφ, dob°e zn∞l a ve vÜech jazycφch se vyslovoval stejn∞. Co₧ se mu docela povedlo. NicmΘn∞ se od t∞ch dob opravdu hrozn∞ moc zm∞nilo.

      N∞jakΘmu FrantiÜkovi NovßΦkovi z KarmelitskΘ 18, jen₧ se rozhodne fotit na Kodak nebo koupit si vßÜ digitßlnφ aparßt, tedy u₧ p°φmo nedodßvßte.

      S n∞kter²mi v²jimkami. P°φmo dodßvßme t°eba do tiskßren, nemocnic (tam jde hlavn∞ o rentgenovΘ filmy a za°φzenφ) nebo redakcφm Φasopis∙, laborato°φm, studiφm. Nemßme vlastnφ obchody. Kdy₧ vidφte t°eba i velkΘ logo Kodak, je to jen podpora tam prodßvanΘho naÜeho zbo₧φ, vysloven∞ vlastnφ sφ¥ mßme jenom pokud jde o laborato°e minilaby se znaΦkou Kodak Express. V jakΘm pom∞ru jsou asi sama technika a fotografick² materißl?

      LiÜφ se to rok od roku, ale °ekla bych, ₧e materißl p°edstavuje minimßln∞ Üedesßt procent. Rozhodn∞ p°eva₧uje.

      Kde vÜude ve sv∞t∞ vyrßbφte?

      Ve Spojen²ch stßtech, Kanad∞, Mexiku, Brazφlii, VelkΘ Britßnii, N∞mecku, Francii, Austrßlii. Ve Spojen²ch stßtech ·pln∞ vÜechno. V Evrop∞ filmy, ve Francii a VelkΘ Britßnii. P°φstroje v N∞mecku. V Mexiku a Brazφlii jen dφlΦφ v∞ci. Mßme takΘ vlastnφ v²robu kvalitnφch bateriφ.

      Jak velkß je firma co do poΦtu zam∞stnanc∙?

      Celosv∞tov∞ asi devadesßt tisφc. Tady v Praze sto padesßt, vΦetn∞ minilab∙. Kolem padesßti tisφc jen v Americe, zbytek prakticky v celΘm sv∞t∞, proto₧e v²robky jdou do vφce ne₧ sto padesßti zemφ.

      A pr∙m∞rn² v∞k?

      Vφte, na to bych mo₧nß ani neodpovφdala. Ne ₧e by se odpov∞∩ nenaÜla, ale pro mne je Φlov∞k, umφ-li n∞co, stejn∞ cenn², a¥ je mu dvacet nebo padesßt.

      To je tedy odpov∞∩ jak by se hezky Φesky °eklo do pranice. Dφk za ni. Tu by si m∞ly p°eΦφst vÜechny ty firmy inzerujφcφ v Φesk²ch novinßch p°edem v∞kov² limit.

      Taky mn∞ vadφ. A pro nßs jako Φeskoamerickou firmu to pova₧uji p°φmo za diskriminujφcφ. V Americe by se to tak aspo≥ kvalifikovalo a dnes u₧ by se tam takov² inzerßt vlastn∞ ani nesm∞l objevit.

      Vidφte v Φem vÜem jsme "pape₧Üt∞jÜφ ne₧ pape₧". A p°itom se tvß°φme, ₧e i to jsme, podobn∞ jako "keep smiling" tedy snaze, mφt v∞Φn∞ mladΘ a usm∞vavΘ zam∞stnance, p°ebrali jako standard prßv∞ odtamtud.

      Tak tΘ usm∞vavosti bych se nebrßnila.

      A tak zvanß ₧enskß otßzka?

      Podobn∞ jako otßzka v∞ku. "No problem." Naopak, odhaduji, ₧e na poΦet zam∞stnanc∙ je to u₧ zhruba padesßt na padesßt. A co do tak zvan²ch vyÜÜφch funkcφ tam je snad ₧en dokonce mo₧nß i vφc. Rozhodujφcφ jsou schopnosti a odbornost.

      V Φem jeÜt∞ myslφte, ₧e se zatφm liÜφ v∞tÜina naÜich spoleΦnosti od standardu?

      Myslφm, ₧e t°eba prßv∞ v mφ°e dobrΘ v∙le respektovat lidskou d∙stojnost a zßsadnφ prßvo na ten nejlepÜφ p°φstup nejenom zam∞stnance ale i zßkaznφka. Ostatn∞ tyhle, v ╚echßch po°ßd jeÜt∞ zdßnliv∞ podru₧nΘ v∞ci, jsou dob°e viditelnΘ. Jen my je nevnφmßme. Pak nenφ divu, ₧e jsme po°ßd jeÜt∞ brßni trochu s rezervou.

      M∙₧e b²t i to jednφm z d∙vod∙, proΦ u nßs jeÜt∞ nenφ tak zvan² Kodak House?

      UrΦit∞ ne. VÜechny vysp∞lΘ zem∞ na Zßpad∞ jej sice majφ, p°i Φem₧ tato tradice se zaΦφnß postupn∞ rozÜi°ovat na Blφzk² a St°ednφ V²chod, vysp∞l²ch zemφ Asie a dokonce u₧ i k nßm do V²chodnφ Evropy. (Tady mß zatφm Kodak House jenom Moskva a BudapeÜ¥, pozn. redakce.) To u₧ je vÜak otßzka i jin²ch, p°edevÜφm ekonomick²ch zßjm∙ a jist∞ i obchodnφ diplomacie. Ne v₧dy zde rozhoduje sama t°eba i jenom velikost zem∞ jako trhu.

      Dalo by se °φci, ₧e takov² Kodak House je pak do jistΘ mφry velvyslanectvφm Kodaku v zahraniΦφ? Jak²m je t°eba co do anglosaskΘ kultury v mnoha zemφch (u₧ i u nßs) pov∞stnß The British Council?

      (┌sm∞v.) No mo₧nß ano. I kdy₧ my se t°eba jako Foto World sna₧φme zajiÜ¥ovat podobn² rozsah slu₧eb. Rozdφl je pak t°eba u₧ jen v tom, ₧e Kodak House zajiÜ¥uje takΘ p°φmou dodßvku profesionßlnφch t°icetip∞timilimetrov²ch kinomaterißl∙ pro filmovß studia a laborato°e, co₧ je vφce mΘn∞ jedinß slu₧ba, kterou World Foto ned∞lß.

      Poj∩me trochu jinam. Kodak je pro mnoho lidφ synonymem vysoce kvalitnφ fotografie. Jß sßm jsem se kdysi v Austrßlii setkal s Φlov∞kem, jen₧ mi vyprßv∞l p∙vabnou historku o tom, ₧e se na Papua-NovΘ Guineji dostal do oblasti, kde jeÜt∞ nem∞li v²raz pro fotografovßnφ, a pou₧φvali pro n∞ slovo kodak, tedy de facto kodakovat, proto₧e ve vlastnφm jazyce takovΘ slovo jeÜt∞ nem∞li, ale fotografovΘ, kte°φ se tam u₧ vyskytli, je nauΦili pou₧φvali slova Kodak a domorodci si je tak spojili s fotografovßnφm. Existuje jakßsi firemnφ strategie nebo "filosofie" kterß vidφ smysl nebo poslßnφ Kodaku nejenom v existenci spokojenΘho zßkaznφka, o nφ₧ jsme mluvili, ale i ve sm∞ru pokroku fotografie v∙bec?

      Stoprocentn∞. Myslφte celosv∞tov∞?

      Jakkoli. Dejme tomu v poΦtu sponzorovan²ch nebo aspo≥ podporovan²ch fotografick²ch v²stav, talentovan²ch jedinc∙... a podobn∞.

      Ka₧doroΦn∞ nßs najdete v souvislosti s n∞kolika opravdu kvalitnφmi v²stavami. NaÜφ zßsadou toti₧ je, ₧e se sna₧φme podporovat spφÜe celΘ skupiny nad∞jn²ch fotograf∙ a v²tvarnφk∙. Ne ₧e by se nßm nelφbilo podporovat p°edevÜφm ÜpiΦkovΘ jedince, ale nechceme zapomφnat ani na ty ostatnφ a tφmto zp∙sobem pom∙₧eme p°ece jen v∞tÜφmu poΦtu talent∙. Ve sv∞t∞ je to u₧ tradiΦn∞ takΘ World Press Photo a u nßs pak sponzorujeme po lo≥skΘm odstoupenφ Fuji a Koniky jako jedin² sponzor z oblasti v²robc∙ foto materißl∙ Czech Press Photo.

      Mß Kodak jako svΘho druhu sv∞tovß fotografickß velmoc n∞jak² systΘm archiv∙ nejlepÜφch fotografiφ sv∞ta? Nap°φklad ve°ejnosti p°φstupnou knihovnu snφmk∙ na CD-ROM?

      Kodak je urΦit∞ zainteresovßn v podniku Image Bank, co₧ je celosv∞tovß firma s n∞kolika desφtkami tisφc snφmkov²ch archiv∙, ovÜem na komerΦnφm principu. Ale pokud jde o takovou knihovnu musφm vßm °φci, ₧e mojφ zßsadou je n∞co, co by mn∞ stejn∞ nedalo Φerpat z nφ, existuje-li zde dobrß fotografie Φeskß. P°φklad: Kodak nßm samoz°ejm∞ postupuje k inzerci vφce ne₧ krßsnΘ fotografie sv∞tov²ch autor∙, o nich₧ mluvφte. Ale jß jsem se rozhodla, nevyu₧φvat toho a prosadit myÜlenku, dßt rad∞ji Üanci autor∙m naÜim, v mnoha ohledech stejn∞ vynikajφcφm, ba mo₧nß lepÜφm, kte°φ vÜak p°itom nemajφ zdaleka tolik Üancφ jako nap°φklad fotografovΘ ameriΦtφ. A tak samoz°ejm∞ nejen v inzerci pou₧φvßme p°i vÜech akcφch p°edevÜφm fotografiφ Φesk²ch.

      Kdy₧ u₧ jsme u t∞ch v²stav: co novΘho ze sv²ch "nefilmov²ch" technologiφ p°inesl Kodak na CEBITu v Hannoveru?

      Z t∞ch opravdu ÜpiΦkov²ch asi profesionßlnφ aparßt DCS 465 Digital Camera Back s vysok²m rozliÜenφm a₧ Üesti milion∙ pixel∙ nebo DCS 460 a DCS 420, postavenΘ z klasickΘho 35 mm Nikonu 90 a opat°enΘ digitßlnφm snφmaΦem, z nich₧ n∞kterΘ byly pou₧ity i p°i letech raketoplßnu NASA. Vystavovßn byl i systΘm Photo CD umo₧≥ujφcφ naskenovßnφ a ulo₧enφ zßb∞r∙ z 35mm filmu, zpracovßnφ, zkomprimovßnφ, archivaci a kdykoli pozd∞ji i novΘ naΦtenφ b∞₧nou jednotkou CD ROM. Z hlediska Internetu byly zajφmavΘ p°edevÜφm novΘ universßlnφ rychlostnφ scannery k naΦφtßnφ negativ∙ i pozitiv∙.

      DalÜφ v²stavy?

      V Americe PMA, kterß cestuje, posledn∞ byla v Los Angeles, letos v New Orleans... Ale ta jedinß se konß ka₧doroΦn∞, asi prßv∞ proto, ₧e je americkß. Jinak, ty evropskΘ, jako Photokina v Kolφn∞ nad R²nem, Imprinta nebo Drupa v Dⁿsseldorfu, se konajφ v₧dycky jen ka₧dΘ Φty°i nebo p∞t let.

      Jednou za p∞t let? Znamenß to, ₧e ve vaÜem oboru by nebylo d°φv ne₧ za p∞t let dost novinek?

      Jednotliv²ch urΦit∞ ano. Ale aby jich bylo tolik, ₧e by to znamenalo v²znamn² posun v oboru, d∙vod, proΦ po°ßdat v²stavu ka₧doroΦn∞ tak jako t°eba CEBIT, urΦit∞ ne. Tady nenφ v²voj zase tak masov² a rychl². Kde je novinek podstatn∞ vφc, zvlßÜ¥ u Kodaku, je snad oblast filmov²ch materißl∙, zvlßÜt∞ v t∞ch pro profesionßly. Tady se Kodak vydal na rozdφl od v∞tÜiny znaΦek vyrßb∞jφcφch spφÜ univerzßlnφ materißly pro ka₧dou p°φle₧itost, jinou cestou: vyrßbφ celou Ükßlu materißl∙ ideßlnφch pro urΦitΘ podmφnky a urΦitΘ situace. Je to kv∙li kvalit∞, o ni₧ nßm jde p°edevÜφm, samoz°ejm∞ vhodn∞jÜφ. Na druhΘ stran∞ uznßvßm, ₧e je jich tolik, ₧e nemusφ b²t snadnΘ se v nich, zvlßÜt∞ ve sp∞chu, v₧dycky vΦas vyznat. Ale ani to nenφ oblast pro Φast∞jÜφ a hlavn∞ ne samostatnou v²stavu. A pak je tu samoz°ejm∞ naÜe Interkamera. Tam se ·Φastnφme °ady doprovodn²ch akcφ. Prßv∞ letos t°eba i setkßnφ ÜΘfredaktor∙ fotografick²ch Φasopis∙ St°ednφ a V²chodnφ Evropy, ale zastoupeny tam budou i v²znamnΘ Φasopisy n∞meckΘ, a samoz°ejm∞ lidΘ z Rochesteru. (Dnes u₧ historickΘ sv∞tovΘ centrum Kodaku ve stßt∞ New York, pozn. red.) Kodak tam bude mφt seminß° o tom, kam sm∞°uje dneÜnφ fotografie, vΦetn∞ digitalizace a jejφch ukßzek.

      Existuje n∞jakß oblast, v nφ₧ si Kodak vydobyl zvlßÜtnφ renomΘ? V nφ₧ mß odjak₧iva svΘ prsty?

      UrΦit∞ vesmφr. Ve spoluprßci s NASA, kde byla v₧dycky t°eba ÜpiΦkovß rozliÜovacφ schopnost, dokonalß fotografie. Tam mßme urΦit∞ prst∙ hned n∞kolik. NASA mß svoje po₧adavky, podle nich₧ se pak v²vojovφ pracovnφci Kodaku sna₧φ vyvinout materißly, je₧ by je spl≥ovaly. To je samoz°ejm∞ obtφ₧nΘ, ale i inspirativnφ. TakΘ proto naÜe materißly nikdy nezaostßvajφ, prßv∞ naopak.

      Existuje i specißlnφ odbor leteckΘ fotografie, Division of Ariel Photography. I to je myslφm symptomatickΘ.

      Co vy sama: jevila jste u₧ v d∞tstvφ n∞co jako mana₧Θrsk² zßjem o to, jak sv∞t funguje? Nebo spφÜ technologick²? Jak vypadß panenka zevnit°?

      Ani to ani to. Jako "holΦiΦka z dobrΘ rodiny" jsem sice hrßla na klavφr, zpφvala v part∞ a pozd∞ji samoz°ejm∞ chodila do taneΦnφch, ale pamatuji si dob°e, ₧e na druhΘ stran∞ jsem zase u₧ spφÜ chlapecky jezdila radÜi na kole nebo hrßla s kluky hlaviΦky ne₧ abych si psala denφk, Φetla r∙₧ovou knihovnu nebo fantazφrovala s holkami. Asi vφc takov² ten sportovn∞jÜφ styl nebo st°ih.

      Koho jste jako prvnφho "zmened₧ovala"?

      Asi nikoho. Pat°ila jsem sice ke skupince takov²ch t∞ch aktivn∞jÜφch, co stßla za r∙zn²mi akcemi i neplechami, v tomto sm∞ru jsem byla i se strany uΦitel∙ dob°e "Φitelnß", ale ₧e bych byla n∞jak² v∙dce to urΦit∞ ne.

      Odkud p°φmo jste?

      Z Karlov²ch Var∙. A ty mne dost poznamenaly, i kdy₧ jsme se pom∞rn∞ brzy p°est∞hovali do Prahy.

      UrΦit²m kosmopolitismem? Mezinßrodnostφ nßvÜt∞vnφk∙?

      Naopak: °ekla bych, ₧e spφÜ nßrodnostn∞. Vφte, m∙j otec byl opravdov² vlastenec a na m∞ to dost zap∙sobilo. Tatφnek byl lesnφk, velk² feÜßk, byla jsem na n∞j hrozn∞ hrdß a dost t∞₧ce jsem pak nesla, kdy₧ zem°el. P°φliÜ brzy. Bylo mi dvacet.

      A maminka?

      Ta m∞ prßv∞ vedla k jazyk∙m, tatφnek k hudb∞. Tu jsme m∞li v rodin∞.

      Ale Karlovy Vary m∞ poznamenaly i svojφ kulturnostφ. A nejen festivalem nebo koncerty. My jsme t°eba chodili na ples do Puppu, kde je nßdhern² vzduÜn² prosv∞tlen² sßl, kde se nßdhern∞ d²chalo, zatφmco kdy₧ jsem p°iÜla v Praze poprvΘ do Lucerny, se vÜφm tφm horkem, t∞sn²mi balkony, tmav²mi st∞nami a stropy i jakousi zapÜklostφ vÜech t∞ch chodeb a schodiÜ¥... byla jsem hrozn∞ zklamanß. Do Prahy vßs zavedla asi i Ükola. Pro tu jste se rozhodla sama?

      (┌sm∞v.) No spφÜ ne. Byl to kompromis mezi tφm, co jsem cht∞la jß, co rodiΦe i tφm, kam takΘ byla v∙bec nad∞je se dostat. Otec ze m∞ cht∞l mφt lΘka°ku.

      A kam jste cht∞la jφt sama?

      Na archeologii.

      ?????

      Jß o nφ p°eΦetla ve Φtrnßcti, patnßcti kdejakou knφ₧ku a m∞la jsem jasn² cφl: na gymnßzium a pak archeologii. Byl to otec, kdo m∞ p°esv∞dΦil o tom, ₧e vydr₧φ-li mi to, m∙₧u to p∞stovat i jako konφΦka nebo to m∙₧u zkusit jeÜt∞ i pozd∞ji.

      ╚φm vÜφm jste byla, ne₧ jste se stala tφm, Φφm jste?

      Musφm °φci, ₧e jsem m∞la to Üt∞stφ, ₧e odjak₧iva pracuji v tomto oboru. Proto₧e jß jsem hned po Ükole zaΦala pracovat v podniku zahraniΦnφho obchodu s monopolem na tak zvanΘ "sv∞tlocitlivΘ materißly", pod Φφm₧ se skr²valy v zßsad∞ filmy. M²m ·kolem bylo dovß₧et je z dnes u₧ naÜt∞stφ tak jen tak zvan²ch "nesocialistick²ch zemφ". Tak₧e m²mi partnery byly u₧ od zaΦßtku prßv∞ fotografickΘ firmy a mezi nimi i Kodak. Tak jsem se dostala, kdy₧ zaΦala i pro n∞ novß Θra, prßv∞ k n∞mu.

      Kdy₧ °φkßte "po Ükole", znamenß to...?

      Po st°ednφ Ükole jeÜt∞ v Karlov²ch Varech Vysokß Ükola ekonomickß, obchodnφ fakulta. Sice vnit°nφ obchod, ale proto₧e jsem byla dost na jazyky, nebyl problΘm vstoupit i do zahraniΦnφho ochodu.

      KterΘ jazyky?

      N∞mΦina, angliΦtina, ΦßsteΦn∞ francouzÜtina, ale tu u₧ se mi zda°ilo ve zdravφ pozapomenout. NicmΘn∞ rozumφm.

N∞mΦina asi vypl²vala tak trochu i z t∞ch Karlov²ch Var∙. A angliΦtina?

      JednoznaΦn∞ z Beatles. Zpφvali jsme je... vlastn∞ jsem se zaΦala uΦit anglicky, abych porozum∞la text∙m. A to byl skv∞l² motor: proto₧e to samoz°ejm∞ neÜlo najednou, ale dokud byly prost∞ po°ßd jeÜt∞ pφsniΦky, jejich₧ texty mn∞ spl²valy, tak₧e jsem jim nerozum∞la, uΦila jsem se prost∞ o to vφc, a₧ to koneΦn∞ Ülo. I proto jsem pak m∞la u₧ na vysokΘ ale i pak v podniku v²hodu, ₧e jsem um∞la dob°e anglicky, zatφmco v∞tÜina ostatnφch byli spφÜ n∞mΦinß°i.

      KonφΦky?

      Jß vlastn∞ ₧ßdnΘ nemßm. Tedy krom∞ chalupy. Tam m∞ hrozn∞ bavφ ·pln∞ vÜechno: zahrßdka, kytky... pes... taky jsem jezdila na koni, na kole, rßda plavu, Φtu, poslouchßm hudbu... to vÜechno spφÜe bez lidφ, proto₧e t∞ch mßm kolem sebe po cel² t²den habad∞j.

      VßÜ man₧el?

      Pracuje v oboru vzd∞lßvßnφ dosp∞l²ch, mß mana₧erskou Ükolu, jeho domΘnou jsou mezilidskΘ vztahy a kreativita, tak₧e je mi leckdy takov²m sparring partnerem, m∙₧e posoudit mß zam²Ülenß rozhodnutφ. Ten mß rßd zase obrazy, tak₧e se vhodn∞ dopl≥ujeme takΘ co do koncert∙ a v²stav.

      D∞ti?

      Dnes dvacetiletß dcera, kterß studuje a s poΦφtaΦi to umφ, ale naÜt∞stφ o n∞ nejevφ v∞tÜφ zßjem.

      NaÜt∞stφ?

      Vφte, jß mßm stßle Φast∞ji dojem, ₧e i zdßnliv∞ jenom chvßlyhodn² d∞tsk² zßjem o poΦφtaΦe a poΦφtaΦovΘ hry by m∞l b²t vΦas podchycen. I proto jsem byla rßda, ₧e k poΦφtaΦ∙m u₧ jako dφt∞ nem∞la nikdy n∞jakou zvlßÜtnφ p°φze≥.

      VßÜ vztah k Internetu a jeho vymo₧enostem?

      K elektronickΘ poÜt∞ v²razn∞ kladn². Je to genißlnφ komunikaΦnφ prost°edek. Mo₧nost oslovit n∞kolika °ßdky najednou t°eba t°icet lidφ na celΘm sv∞t∞ a v p°φÜtφch pßru minutßch si od v∞tÜiny z nich p°eΦφst odpov∞∩, je fascinujφcφ. A hlavn∞ sm∞Ün∞ levnß.

      Je takΘ n∞co, co se vßm na n∞m nelφbφ nebo Φeho se dokonce bojφte?

      Samoz°ejm∞. Prßv∞ tΘ rychlosti. Äe v tom, co jsem tak bleskov∞, ale u₧ nenßvratn∞ odeslala, najdu za dalÜφ dv∞ minuty chybu. Jen₧e tu u₧ nelze vzφt zp∞t. Leda poslat nov², opravn² mail.

      A informaΦnφ bohatstvφ webov²ch strßnek?

      Tam bych asi nejradÜi °ekla, ₧e zßjem by byl, ale nenφ Φas. A na Internetu je zatφm vÜechno, alespo≥ pro m∞, tak straÜn∞ pomalΘ. Tak₧e co pot°ebuji, si nechßm v₧dycky najφt radÜi od n∞koho jinΘho.

      T°eba jeÜt∞ n∞co z prehistorie firmy na zßv∞r?

      Na to nepot°ebuji Internet, tu mßm v malφΦku. T°eba ₧e slavn² formßt 35 milimetrovΘho kinematografickΘho filmu vznikl tak, ₧e se George Eastman setkal s Thomasem Alfou Edisonem a p°em²Üleli hlavn∞ nad jeho Üφ°kou. No a tehdy pr² odtßhl Edison od sebe palec s ukazovßΦkem a °ekl: "No... asi takhle." A to bylo t∞ch t°icet p∞t milimetr∙.?

ajn