K prvnφmu rozhovoru pro nov² Φasopis jsme pozvali RNDr. TomßÜe Svobodu, spolumajitele a °editele pra₧skΘ firmy INFIMA. Ta je na trhu u₧ dlouho znßma p°edevÜφm jako dodavatel technologiφ pro dßlkov² p°enos informacφ a v poslednφ dob∞ jako prodejce produkt∙ Netscape. Tφm nejznßm∞jÜφm a nejrozÜφ°en∞jÜφm je Navigator, jen₧ slou₧φ pro p°ipojenφ na Internet.
Jak dlouho vaÜe Infima existuje a jakΘ byly jejφ zaΦßtky?
Infima vznikla v roce 1992. To "inf" v nßzvu naÜφ firmy znamenß "informace" a "ima" je zkratka Institutu mikroelektronick²ch aplikacφ p°i Tesle Eltos.
Infima je tedy jejφm "dφtkem"?
Dß se to tak s jistou nadsßzkou °φct. Jejφm jßdrem je opravdu skupina, kterou "porodila matka IMA". Ta se zab²vala informatikou a Φφm dßl vφce takΘ komunikacemi. Po likvidaci Eltosu jsme se, sice s chv∞jφcφm srdcem, ale p°ece jen osamostatnili. NaÜe podnikßnφ je vÜak takΘ v²sledkem nßhod, n∞kdy nßhod velmi Ü¥astn²ch. Nap°φklad naÜe prvnφ setkßnφ s modemem byla prßv∞ takovß nßhoda. Kdosi nßm p∙jΦil - tehdy jako ·₧asnou v∞c - dva modemy. Zden∞k Hladφk podlehl pokuÜenφ a pustil se do nich. No a od tΘ doby se to s nßmi vlastn∞ tßhne.
DalÜφ osudovß, chcete-li, nßhoda se t²kß naÜφ vlajkovΘ lodi, produktu Major BBS od firmy Galakticomm. My jsme tehdy koketovali s p°enosem informacφ po telekomunikaΦnφch linkßch a tenhle software se nßm zalφbil jako n∞co, co bychom cht∞li sami provozovat. Abychom jej ale mohli pou₧φvat, museli jsme ho nauΦit Φesky. A potom nßm nabφdla firma Galakticomm, abychom ji s tφmto produktem zastupovali. Tak₧e ani₧ jsme to vlastn∞ p∙vodn∞ zam²Üleli, zφskali jsme artikl, na kterΘm jsme pozd∞ji celou Infimu postavili.
Padlo tady slovo informace, kterΘ se dostalo i do nßzvu firmy.
Kdy₧ jsme Infimu zaklßdali, naÜφm prvotnφm zßm∞rem byla prßv∞ prßce s informacemi, poskytovßnφ informaΦnφch slu₧eb. S tφmhle jsme se pokouÜeli nejd°φv obchßzet Φasopisy a nabφzeli jsme, ₧e jejich data budeme nabφzet v digitßlnφ form∞. To ale ztroskotalo. Ostatn∞ nebyli jsme sami, s podobn²m zßm∞rem neusp∞lo minimßln∞ dalÜφch deset firem. NaÜt∞stφ jsme m∞li ty obchodnφ Φinnosti a postupem Φasu jsme se zcela p°eorientovali na dodßvßnφ informaΦnφch systΘm∙ a vybavenφ.
Jak se zdß, Infima je v∙bec dφtkem Üt∞st∞ny. Nebo je to jen odm∞na za prozφravost?
Asi ano. Tedy ano, asi obΘ. Jen₧e jß jsem jeÜt∞ ne°ekl vÜechno. Podobnou neplßnovanou p°φle₧itost jsme za₧ili ·pln∞ na zaΦßtku. Jak u₧ to b²vß, zaΦalo vysychat konto a situace byla vß₧nß, a zaΦali jsme se obßvat, ₧e i zoufalß. Tak₧e jsme hledali n∞co, Φφm skomφrajφcφ Infimu resuscitovat. Zjistili jsme, ₧e u₧ dva roky provozujeme ve°ejnou centrßlu BBS s dv∞ma tisφci u₧ivatel∙ s - °ekn∞me - kladn²m vztahem k modem∙m a komunikacφm. A to byl zlat² poklad v podob∞ databßze, kterß se dala vyu₧φt pro direct mailing a podobnΘ Φinnosti.
Od toho u₧ nenφ daleko k hlasovΘ poÜt∞. Ta je v naÜich podmφnkßch stßle jeÜt∞ perspektivnφ a mo₧nß pon∞kud neznßm² komunikaΦnφ nßstroj. Co to vlastn∞ je, jak funguje, jakΘ jsou jejφ technickΘ podmφnky a nejvhodn∞jÜφ vyu₧itφ?
Hlasovß poÜta se navenek k u₧ivatel∙m tvß°φ jako deset tisφc telefonnφch zßznamnφk∙, napojen²ch na velmi tlust² kabel s deseti tisφci stßtnφch linek. U₧ivatel si takov² "zßznamnφk" pronajme. D∙vody, kterΘ ho k tomu vedou, mohou b²t r∙znΘ. V jeho okolφ je t°eba nedostatek linek a situaci v jejich zavßd∞nφ vÜichni znßme. Tak₧e hlasovß poÜta je v tΘto situaci jakousi nßhra₧kou vlastnφho telefonu. N∞kdo t°eba chce chrßnit soukromφ. Nebo dokonce zachovßnφ anonymity. D∙vody mohou b²t vÜelijakΘ, od pln∞ legitimnφch, nebo na druhΘ stran∞ kriminßlnφch. Pro firmy, agentury, kterΘ podnikajφ - nap°φklad - reklamnφ akce po telefonu a jsou nßrazov∞ vystaveny velkΘmu mno₧stvφ telefonßt∙, je hlasovß poÜta ideßlnφ. Tam se projevφ ty schopnosti hlasovΘ poÜty, kterΘ umo₧≥ujφ souΦasn∞ po jedinΘ telefonnφ lince p°ijφmat n∞kolik vzkaz∙ souΦasn∞.
Sloupem vaÜeho obchodovßnφ je te∩ Netscape. To ale urΦit∞ nenφ vÜechno...
Samoz°ejm∞, Netscape jako nejpresti₧n∞jÜφ firma na Internetu a jejφ Navigator a serverovΘ produkty jsou tφm, Φφm se opravdu m∙₧eme - a rßdi - chlubit. Ani dalÜφ naÜφ partne°i vÜak nejsou jen tak n∞kdo. T°eba BSDI, tedy Berkeley Software Design, dodavatel BSD Unixu, univerzßlnφho Internet Serveru, a u₧ zmφn∞n² Galakticomm. S nφm jsme dodßvali BBS modemovΘ centrßly, nebo - alespo≥ jak se tomu dnes dß °φct - komunikaΦnφ server. To ale bylo tehdy. Dnes p°iÜel Internet a my jsme vlastn∞ zjistili, ₧e - ani₧ jsme cht∞li - u₧ t°i roky dodßvßme servery. T°i roky je v elektronick²ch komunikacφch dlouhß doba, a ten okruh zßkaznφk∙ a tradici m∙₧eme p°i internetovΘm boomu vyu₧φt.
Poskytujete takΘ internetovΘ slu₧by. Co zahrnujφ a jakΘ jsou vaÜe podmφnky?
Na prvnφm mφst∞ jsme - jak u₧ jsem °ekl - distributorem firmy Netscape. Hned za nφ BSDI a Galakticomm. VÜechno jsou softwary pro z°izovßnφ komunikaΦnφch server∙ pro Internet. Dodßvßme kompletnφ °eÜenφ, konzultace, servis, prost∞ vÜe, co se t²kß server∙. N∞jakou dobu jsme se zab²vali i myÜlenkou poskytovßnφm p°φstupu do Internetu. To jsme ale definitivn∞ odlo₧ili ve chvφli, kdy jsme se stali partnerem Netscapu, proto₧e by to s jistotou vedlo k rozptylovßnφ pozornosti, t°φÜt∞nφ aktivit a mo₧nß i konfliktu zßjm∙ mezi t∞mi dv∞ma Φinnostmi. Tak₧e poskytovßnφ p°φstupu jsme otesali na jedinou v∞tev, kterou je naÜe ve°ejnß BBS slu₧ba. Tu postupn∞ chceme p°em∞nit na systΘm pro poskytovßnφ nejni₧Üφ ·rovn∞ p°φstupu.
Tedy vlastn∞ jakΘsi "lepÜφ demo"?
Ano. Ten, kdo pak bude mφt zßjem o kompletnφ p°φstup na sφ¥, od nßs dostane spojenφ na profesionßlnφ providery, kte°φ jsou naÜimi zßkaznφky.
Krom∞ Internetu se zab²vßte takΘ home-bankingem. Jakß je souΦasnß situace v t∞chto slu₧bßch u nßs, zejmΘna ve srovnßnφ se zahraniΦφm?
Zßkladem je server s programov²m vybavenφm Major BBS. Ten je v bance, v centrßle nebo poboΦce, a klient banky mß doma nebo v kancelß°i nßÜ specißlnφ software BBSman. Ten se starß o p°enos dat mezi bankou a klientem. TakΘ je Üifruje a opat°uje kontrolnφmi znaky, aby se vylouΦila mo₧nost zneu₧itφ. SystΘm funguje v jednΘ v²znamnΘ ΦeskΘ bance a u₧ivatelΘ se u₧ poΦφtajφ na tisφce.
Na home-banking jsem se zeptal proto, ₧e ·sp∞Ün∞ funguje, ale jeho medißlnφ prezentace je minimßlnφ. ProΦ?
Ten v²raz "jedna v²znamnß banka" nepou₧il nßhodou, a to je i d∙vodem, proΦ naÜe kontakty s nφ reklamn∞ nevyu₧φvßme. VÜude, kde se p°esunujφ penφze, je nezbytnß ostra₧itost, a nato₧ tam, kde se to d∞lß po drßtech. Tak₧e se v rßmci bezpeΦnostnφch opat°enφ hlφdß a omezuje i publicita.
V∞tÜina vaÜich aktivit je spojena s p°enosem informacφ. ╪ekn∞te nßm, jakΘ jsou vaÜe nejv∞tÜφ problΘmy, kterΘ nedokß₧ete °eÜit vlastnφmi silami; jin²mi slovy: co vßs nejvφc Ütve, co nejvφc brßnφ dokonalΘmu uskuteΦn∞nφ vaÜich plßn∙ a p°edstav?
Tady je odpov∞∩ jednoznaΦnß: stßt. SlaboduchΘ byrokratickΘ p°edpisy. T°eba celnφ "ou°adovßnφ". Nevφm, jestli mß n∞jak² pozitivnφ v²znam pro stßtnφ orgßny, ale pro nßs je obrovskou p°ekß₧kou a zdrojem naprosto zbyteΦn²ch starostφ. Druh²m donebevolajφcφm nesmyslem je da≥ z p°φjmu. Ta paralyzuje veÜkerΘ drobnΘ podnikßnφ. Ale o tom nemß cenu mluvit...
Jist∞. Na tyhle starosti se asi nejlφp zapomene doma. Poj∩me tedy tam.
Doma? Jß, kdy₧ p°ijdu dom∙, tak mi zaΦφnß druhß sm∞na. Mßm man₧elku a dv∞ malΘ d∞ti. Ty m∞ ulovφ a jß si naopak n∞kdy p°ipadßm jako krotitel v cirkusu.
Kolik jim je?
Klukovi jsou Φty°i a holΦiΦce dva.
Ale pou₧il jste v²raz "druhß sm∞na"? To znamenß, ₧e taky p°ilo₧φte ruku k dφlu?
Tady bych se mo₧nß mohl trochu styd∞t. Hodn∞ toho z∙stßvß na man₧elce. NaÜt∞stφ je, jak se °φkß, ₧enou v domßcnosti, ale p°esto mßm pocit, ₧e jφ z∙stßvßm hodn∞ dlu₧en. Jen₧e na to, aby m∞l tenhle pocit, Φlov∞k v∙bec nemusφ b²t podnikatel.
A kdy₧ d∞ti usnou, pak nastßvß Φas pro konφΦky...
KonφΦky? Byly. B∞₧koval jsem a v lΘt∞ jsem toho hodn∞ pochodil. Ale dneska? U₧ ani nepamatuju, kdy jsem byl naposled na horßch. Vlastn∞ ano, letos jsme m∞li v zim∞ dovolenou poprvΘ po t°ech letech. Kdyby to bylo p°φÜt∞ za dva roky, tak to bude ideßlnφ.
Co ₧ena? Jak nese tuhle, °ekn∞me poloviΦnφ ztrßtu man₧ela?
Jß se sna₧φm se zas tak moc neztratit a dr₧φm se trochu na uzd∞. Podφvejte se kolem sebe, kolik man₧elstvφ podnikatel∙ se zhroutilo, proto₧e kdy₧ se dostali dom∙ v deset veΦer, tak byli rßdi. To ale nenφ jen v tom, ₧e p°ijdou dom∙ v deset.
Vßm je kolik, ₧e jsem tak sm∞l²?
Mn∞ je sedmat°icet, jestli se nepletu. Ale p°iznßm se, ₧e u₧ to zas tak moc nesleduju.
Tak₧e jste na prahu nejlepÜφch let. Te∩ byste se m∞l rozlet∞t do sv∞ta.
No, dß se to tak °φct. Kdy₧ jsem zaΦφnal podnikat, tak jsem byl v ideßlnφm v∞ku. Tehdy jsem m∞l za sebou p∞t let praxe ve stßtnφm podniku.
To bylo jedinΘ mφsto, kde jste p°ed vznikem Infimy pracoval?
Ano. Tam jsem nastoupil po Ükole. Jß jsem vystudoval matfyz. Znφ to pon∞kud zvlßÜtn∞, ale ten obor se jmenoval fyzikßlnφ elektronika, tedy ΦßsteΦn∞ aplikovan² obor. Ale ta aplikovanost byla p°ece jen malß, tak₧e jsem Üel rovnou do v²voje. Kdy₧ jsme mluvili o t∞ch konφΦcφch, te∩ si uv∞domuji, ₧e t∞ch konφΦk∙ bylo jeÜt∞ vφc. Ony ale vÜechny ty konφΦky souvisely s tφm, co te∩ d∞lßm, tak₧e jß je ani nepova₧uju za konφΦky, jako spφÜ za kvalifikaci.
Vy jste tedy cφlil k prßci s diodami, tranzistory, drßtky...
Asi tak. Ale samoz°ejm∞, jako ka₧d² kluk, jsem m∞l ideßl, kter² se mi, jako skoro ka₧dΘmu, nesplnil. T∞ch ideßl∙ bylo hodn∞, ale asi nejvφc jsem cht∞l b²t kosmonautem. Pak taky pilotem, maÜinfφrou ale ne, i kdy₧ to je kolem Üesti let taky obvyklß touha. A pak se mi taky lφbilo v papφrnictvφ. Tam to hezky vonφ a dodneÜka se rßd prohrabuju v regßlech.
Pamatujete se v∙bec, kdy jste prvn∞ vid∞l poΦφtaΦ? Kdy jste si na n∞j poprvΘ sßhl?
Pamatuju. P°esn∞. Byl jsem tehdy na gymnßziu. Stanice mlad²ch technik∙ vyhlßsila zalo₧enφ poΦφtaΦovΘho krou₧ku. P°ivedli nßs n∞kam, kde m∞li vy°azen² poΦφtaΦ z ╚KD, jestli se nepletu, tak to byla znaΦka Zuse, nevφm kolik. Ten dojem byl ohromujφcφ. Velkß mφstnost plnß beden a hukotu, vedro, a uprost°ed pult, kde bylo osm pßΦek. Tedy osm bit∙. Tam jsem si poprvΘ zkusil napsat program. V assembleru.
Toho, kdo se pustil do k°φ₧ku s assemblerem, asi hned tak n∞co nep°ekvapφ. Udivφ vßs ve vaÜem oboru v∙bec jeÜt∞ n∞jakß novinka.
On ten vztah k t∞m novinkßm je u m∞ dß se °φct citov². ╚asto jsou to toti₧ v∞ci, o kter²ch jsem jako kluk fantazφroval. Jß jsem v rßmci sv²ch fantaziφ v∙bec vynalezl leccos. T°eba Internet. Nebo www slu₧bu, distribuovan² hypertext. To nßs ale bylo vφc, dokonce n∞kte°φ o tom napsali knφ₧ky a jsou skrze to slavnφ. Na m∞ ten Internet p°iÜel tak n∞jak pomalu, plφ₧iv∞, nap°ed n∞jakΘ nßznaky z Φasopis∙, pom∞rn∞ nesm∞lΘ, tak₧e jß jsem v tΘhle souvislosti ₧ßdn² Üok neza₧il. Rozhodn∞ je pro m∞ ale p°ekvapivΘ to, ₧e se rozvinul do t∞chhle rozm∞r∙. V∙bec v informaΦnφch technologiφch, komunikacφch jsme mnohem dßl, ne₧ jsem si p°ed dvaceti lety dokßzal p°edstavit.
NeÜtve vßs ten - °ekn∞me - chaos, kter² na Internetu panuje?
Ani ne. Pravda, v tom segmentu, do kterΘho koukßm, si n∞jakou anarchii neuv∞domuju nebo nevnφmßm. Jß vφm, co hledßm a u₧ taky vφm, kde to hledat. Samoz°ejm∞ nemßm nikdy jistotu, ₧e najdu vÜechno nebo ₧e pou₧φvßm tak mocn² nßstroj, kter² p°i hledßnφ nic nevynechß a ₧e mi nabφdne to, co chci. Jist∞, kdo hledal v p°edm∞tovΘm katalogu v Universitce, tak mohl mφt na - dejme tomu - devadesßt p∞t procent jistotu, ₧e jestli to v knihovn∞ je, tak ₧e to najde. Vφm, hodn∞ lidφ mß pocit, ₧e hßzejφ kßmen do lesa a Φekajφ, kter² strom a kdy trefφ.
Myslφte, ₧e lze v tom mno₧stvφ informacφ v∙bec zavΘst takov² °ßd, aby se p°φstup k hledanΘ informaci usnadnil?
Ne°ekl bych °ßd nebo po°ßdek. SpφÜ bych pou₧il slovo "p°ehled". Myslφm, ₧e velk² v²znam budou mφt tzv. navigßto°i. Tφm mφnφm lidi nebo za°φzenφ, kte°φ nebo kterß budou ostatnφm pomßhat se orientovat a vzßjemn∞ se najφt.
Jak by to tedy m∞lo fungovat?
Jedna forma je Φlov∞k, kter² sestavuje kvalifikovanΘ p°ehledy o tom, co kde na Internetu je. Druhou cestou je to, co d∞lß t°eba Verity. PojmovΘ vyhledßvßnφ. Nijak fantastickß p°edstava nenφ ani to, ₧e by se u₧φvalo cosi jako mezinßrodnφ desetinnΘ t°φd∞nφ. Äe by ka₧d² dokument byl opat°en jednoznaΦn²m k≤dem a podle n∞j by se podstatn∞ p°esn∞ji nebo pohodln∞ji, p°φjemn∞ji hledal a hlavn∞ naÜel. Formßty dokument∙ na tohle ostatn∞ pamatujφ. I kdy₧ druhou stranou mince je, °ekn∞me, kßze≥ nebo odpov∞dnost autor∙ strßnek... Tohle ale bude prßce pro lidi s pon∞kud jin²m zam∞°enφm. My se pohybujeme v technologiφch, kterΘ slou₧φ p°enosu informacφ. My je samoz°ejm∞ vyu₧φvßme, ale o jejich organizaci, t°φd∞nφ, sprßvu se starajφ jinφ.
╪ekl jste "odpov∞dnost". Uv∞domujete si, jako zbranφ vlßdnete?
Uv∞domuju a jsem rßd. Jsem rßd, ₧e jsem u n∞Φeho, co se rozvφjφ, co vznikß, na Φem m∙₧u, tak°φkajφc, zanechat otisky sv²ch rukou.
To je pochopitelnΘ. Jsou tady ale takΘ nebezpeΦφ. Mo₧nosti omyl∙, chyb, dezinformacφ, kterΘ mohou mφt n∞kdy i tragickΘ nßsledky...
Samoz°ejm∞ si ta nebezpeΦφ, kterß s sebou informaΦnφ technologie nesou, uv∞domuju. Musφm °φct, ₧e na tyhle mo₧nΘ malΘry p°ipraveni nejsme. Snad jsme p°ipraveni o tom p°em²Ület. Jß vφm, ₧e na zßle₧itosti jako je Internet a spol. by se m∞lo nahlφ₧et nejen z toho technologickΘho nebo obchodnφho hlediska. Äe nßm chybφ ten jaksi lidsk² rozm∞r nebo filosofick² nßboj. Bohu₧el lidΘ mΘho typu, snad se dß °φct dobrodruzi, si na tohle p°em²Ülenφ asi moc Φas nenajdou. Ka₧dopßdn∞ se sna₧φm to neignorovat.
╚φ to tedy je starost, tohleto uhlφdat?
A Φφ to byla starost, kdy₧ to spustil Gutenberg? Zatφm jsem spokojen s tφm, ₧e jß a lidΘ kolem mne jsme u zrodu a rozvoje t∞chhle krßsn²ch v∞cφ. Jsem si ale jist, ₧e kdyby bylo t°eba se rozhodnout, kdyby nastala n∞jakß morßln∞ krizovß situace, tak jsem p°esv∞dΦen, ₧e se rozhodnu mravn∞. Dokonce jsem hned na zaΦßtku podnikßnφ jednu situaci jaksi na hran∞ za₧il. Jeden z naÜich prvnφch zßkaznφk∙, Φlov∞k s t∞₧kou komunistickou minulostφ, zaΦal budovat cosi velikΘho na digitßlnφ komunikaci. To bylo jeÜt∞ p°ed prvnφmi volbami v roce 90. Byla ale velice d∙raznß otßzka, Φemu to mß slou₧it. Tehdy to vypadalo nebezpeΦn∞. Tak₧e se musely ud∞lat urΦitΘ p°φpravy, aby se dalo v p°φpad∞, ₧e je to tak, jak jsme si mysleli, ·Φinn∞ zasßhnout. NaÜt∞stφ to tak, jak jsme si mysleli, nebylo a ten Φlov∞k s tφm jen podnikß. Jak se °φkß, chytil sprßvn² vφtr. Ostatn∞ nenφ sßm.
P°ipravenost na takovΘ rozhodnutφ, tedy °φct si: "Tohle mi uÜkodφ, ale jinak to nejde, musφm to ud∞lat," to je asi dneÜnφ problΘm mnoha podnikatel∙.
Myslφm ₧e jsem p°ipraven na rozhodnutφ, kterΘ mi uÜkodφ finanΦn∞. Mφ≥ u₧ asi budu p°ipraven na rozhodnutφ, je₧ uÜkodφ lidem, kte°φ jsou na mn∞ zßvislφ, lidem kolem mne. Tedy spolupracovnφci, zam∞stnanci, ale taky moje rodina.
Kdy₧ se na to podφvßte z tohohle ·hlu, nebylo dobrodru₧stvφ se v∙bec pustit do podnikßnφ? M∞l jste - t°eba - strach o rodinu?
Ne strach. SpφÜ - ono to znφ banßln∞ - "ta straÜnß nejistota". Ale brzo jsem p°iÜel na to, ₧e tenhle obor je tak Üirok² a lukrativnφ, ₧e kdy₧ to nejde tudy, tak to p∙jde jinudy.
Co vßm ud∞lalo v poslednφ dob∞ nejv∞tÜφ radost? V prßci i doma?
Jß si te∩ vzpomφnßm na tu pracovnφ radost, kdy₧ jsem v jeden lednov² veΦer dostal dom∙ telefonßt, ₧e jsme vyhrßli konkurs na distribuci Netscapu. Tehdy jsem sice tuÜil, ₧e je to ·sp∞ch, ale v∙bec jsem netuÜil, co to vÜecko bude znamenat. Ty moje tehdejÜφ p°edstavy za skuteΦnostφ kulhajφ. A to je jeÜt∞ slabΘ slovo. Prvnφ setkßnφ distributor∙ m∞ o "iluze" p°ipravilo. Teprve tam jsem si uv∞domil, co je to za velkolepou a p°itom dynamickou organizaci.
A ta radost soukromß?
Radost... Nejenom radost, ale i ·leva a pocit Üt∞stφ, kdy₧ se kluk uzdravil z n∞jakΘ t∞₧kΘ infekce, se kterou le₧el t°i t²dny v Motole.
Te∩ mi °ekn∞te: o Φem snφte?
Jß si vlastn∞ uv∞domuju, ₧e nemßm sny. Asi to bude podnikatelskß deformace, ale mn∞ se sny p°em∞≥ujφ na cφle. Na n∞co, co je alespo≥ rßmcov∞ uskuteΦnitelnΘ. Rßd bych se vrßtil k v²vojß°skΘ prßci. Ne u₧ sice jako programßtor, na to mi u₧ p°φliÜ mnoho mozkov²ch bun∞k odum°elo, i kdy₧ s t∞mi nßstroji, kterΘ jsou dnes k dispozici, je to snadn∞jÜφ. Asi u₧ budu odsouzen tuhle prßci jenom organizovat. NejspφÜ se ale budu v₧dycky pohybovat v oblasti, kde se vylφhne nßpad, ten nßpad se otesßvß, modeluje a pak to funguje.
Ka₧d² ale mß n∞co, o Φem s jistotou vφ, ₧e v ₧ivot∞ nebude mφt nebo v ₧ivot∞ neza₧ije. T°eba ₧φt v jinΘ dob∞?
UrΦit∞ bych cht∞l za₧φt spousty pohßdek a p°φb∞h∙. Kdy₧ si vzpomenu na d∞tstvφ, tak bych - t°eba - cht∞l skoΦit padßkem nebo °φdit letadlo. A z∙stal mi jeden d∞tsk² sen: cht∞l bych se vydat do kosmu. I kdy₧ to u₧ zas tak ·pln∞ nemo₧nΘ nenφ.
Jß mßm sen za₧φt zaΦßtek dvacßtΘho stoletφ. S t∞mi nad∞jemi, ₧e vÜecko p∙jde samo, ₧e vÜechno u₧ je vymyÜleno, ₧e sv∞t je akorßt a te∩ ₧e to pojede. Samoz°ejm∞ za₧φt bych necht∞l to zklamßnφ, kterΘ pak nßsledovalo. Mßte n∞jak² takov² sen?
Tak do historie bych cestovat necht∞l. To spφÜ do budoucnosti.
I kdy₧ m∙₧e b²t vÜelijakß?
Jß jsem optimista. I kdy₧ mßm po°ßd ve zdravΘ pam∞ti, jak² je rozdφl mezi optimistou a pesimistou. V∞°φm, ₧e to dob°e dopadne. Nejde samoz°ejm∞ jen o politiku. Je tu t°eba ₧ivotnφ prost°edφ a to, co se s nφm leckde d∞je. Jß si ale myslφm, ₧e si vÜechna nebezpeΦφ lidi uv∞domφ d°φv, ne₧ nastane n∞jakß meznφ situace, ₧e nebude nutnΘ, aby dostali p°es Φumßk a teprve potom se za n∞j chytli. Äe prost∞ nebude nutnΘ zoufale dr₧et ruΦiΦky hodin p∞t minut p°ed dvanßctou. Te∩ se ale p°iznßm, ₧e to je spφÜ pocit nebo tuÜenφ. V mlßdφ jsem byl schopen o tom p°em²Ület a mo₧nß, ₧e jak budu stßrnout, se k t∞m - abych tak °ekl mφ≥ materißlnφm - zßle₧itostem nebo myÜlenkßm zase vrßtφm.
-fa-