Sφ¥ Internetu je dnes slo₧ena ze stovek nebo spφÜe tisφc∙ podsφtφ, je₧ jsou navzßjem propojeny, ale byly i doby, kdy Internet (znφ to a₧ nep°edstaviteln∞, ba hr∙zostraÜn∞) v∙bec neexistoval.
AΦ se to zdß b²t pro naÜe uÜi uvyklΘ spφÜe opaΦn²m korelacφm mßlo uv∞°itelnΘ, za vznikem tΘto vysoce inteligentnφ sφt∞ sφtφ stojφ vlßda a armßda. Pardon, americkß vlßda a americkß armßda. V∙bec nejp°esn∞ji °eΦeno - jejich ┌°ad obrany stßtu. Na konci Üedesßt²ch a zaΦßtkem sedmdesßt²ch let toti₧ pokroΦila komputerizace odd∞lenφ obrany stßtu tak daleko, ₧e americkß vlßda zaΦala mφt obavy o jejφ funkΦnost b∞hem p°φpadnΘ vßlky. ProblΘmem byla velkß koncentrace veÜkerΘ v²poΦetnφ sφly v jednom mφst∞.
╪eÜenφm bylo rozprost°φt poΦφtaΦe po cel²ch Spojen²ch stßtech a navzßjem je propojit. Tak vznikla jakßsi, z dneÜnφho pohledu archaickß sφ¥ nazvanß DARPANet. Nejpou₧φvan∞jÜφm komunikaΦnφm kanßlem byly telefonnφ linky a modemy, proto₧e pevnΘ spoje tou dobou nebyly nejspolehliv∞jÜφm a nejjednoduÜÜφm °eÜenφm. SouΦasn∞ s vybudovßnφm hardwarov²ch sφ¥ov²ch struktur vymysleli vlßdnφ technici i protokoly, kterΘ se v r∙zn²ch obm∞nßch pou₧φvajφ pro internetovskou komunikaci dodnes.
Po n∞jakΘ dob∞ byla pot°eba propojenφ poΦφtaΦ∙ mezi sebou z°ejmß i v dalÜφch resortech americk²ch vlßdnφch ·°ad∙. Proto byla vytvo°ena sφ¥ ARPANet, kterß slou₧ila p°edevÜφm pro propojovßnφ vlßdnφch agentur a ·°ad∙. A₧ pozd∞ji byly do tΘto sφt∞ p°ipojeny i dalÜφ subjekty, a to p°evß₧n∞ akademickΘho charakteru, jako univerzity nebo v∞deckΘ ·stavy. Z ARPANetu se b∞hem Φasu postupn²m nabalovßnφm dalÜφch p°ipojen²ch poΦφtaΦ∙ stal pom∞rn∞ mohutn² organismus, jen₧ je poklßdßn za p°edch∙dce a zßklad dneÜnφho Internetu, i kdy₧ sßm o sob∞ ji₧ nefunguje. Vlßda toti₧ necht∞la nesmφrn∞ nßkladn² sφ¥ov² organismus udr₧ovat a ten se pak v roce 1980 dokonce kompletn∞ zhroutil v d∙sledku chyby v obslu₧nΘm softwaru (a takΘ stß°φ n∞kter²ch poΦφtaΦ∙ zajiÜ¥ujφcφch urΦitΘ serverovΘ funkce).
DneÜnφ Internet mß ji₧ naprosto odliÜn² charakter ne₧li p∙vodnφ ARPANet. Hlavnφm d∙vodem je jeho rozÜφ°enφ po celΘm sv∞t∞ (ARPANet byl v²luΦn∞ americkou zßle₧itostφ), a takΘ zm∞na typu p°ipojen²ch server∙ a u₧ivatel∙. Tato zm∞na p°inesla takΘ komercionalizaci Internetu, jen₧ si a₧ do tΘ doby zachoval p°evß₧n∞ akademick², p°φpadn∞ vlßdnφ charakter. Nßzory na prosp∞ch komerΦnφho vyu₧φvßnφ se r∙znφ: n∞kte°φ jsou kategoricky proti, jinφ zase pro. Pravdou rozhodn∞ je, ₧e v souΦasnΘ dob∞ roste Internet raketov²m tempem, a to je mo₧nΘ jen dφky spoust∞ pen∞z, kterΘ jsou do n∞j pumpovßny komerΦnφmi subjekty. - ╪φkßte si, jak je v tom p°φpad∞ mo₧nΘ, ₧e jako °adov² u₧ivatel m∙₧ete vyu₧φvat jeho slu₧eb bez velk²ch finanΦnφch nßklad∙?
Je to velmi jednoduchΘ, Internet tvo°φ velkΘ mno₧stvφ navzßjem propojen²ch sφti. Za provoz jednotliv²ch segment∙ odpovφdajφ jejich majitelΘ a tyto segmenty Φasto slou₧φ jeÜt∞ dalÜφm ·Φel∙m ne₧ jen internetovskΘ komunikaci. Existujφ sice urΦitΘ orgßny, kterΘ sprßvu Internetu opravdu °φdφ, to vÜak spφÜe s organizaΦnφho hlediska a bez zasahovßnφ do d∞nφ v jednotliv²ch Φßstech, pro n∞₧ jen vymezujφ prostor. Dφky tomu se m∙₧ete na Internet (resp. na tu Φßst, kterß vßm je geograficky nejblφ₧e) p°ipojit a komunikovat s cel²m sv∞tem, p°esto₧e platφte pouze pom∞rn∞ malΘ Φßstky za lokßlnφ telefonnφ spojenφ, eventußln∞ nevelk² pauÜßlnφ poplatek firm∞ provozujφcφ tu Φßst sφt∞, na ni₧ jste p°ipojeni.
pes