Bo°ivoj BrdiΦka
Osobnφ hmotn² prosp∞ch je motivacφ, kterß ovlßdß Φiny mnoha jednotlivc∙, cel²ch nßrod∙ i v²voj celΘho lidstva odnepam∞ti. DneÜnφ vysp∞lΘ demokratickΘ spoleΦnosti se ho poda°ilo mnoha pravidly pon∞kud zkrotit, ale princip z∙stßvß stejn². Zisk je dnes dokonce vφce ne₧ kdykoli p°edtφm zßkladnφm m∞°φtkem hodnot. ┌sp∞Ün² je jen ten, kdo je schopen co nejrychleji vyd∞lat. Ten, kdo to nedokß₧e, je odkßzßn na podporu stßtu, nebo t∞ch jedinc∙, kte°φ si ji₧ vyd∞lali vφce ne₧ dost a dφky mo₧nosti odpisu z danφ je to stejn∞ nic nestojφ. Je zcela samoz°ejmΘ, ₧e ka₧d², kdo mß tu moc rozhodovat o p°id∞lenφ pen∞z, Φinφ tak p°edevÜφm podle vlastnφch zßjm∙.
Tato skuteΦnost mß negativnφ vliv na formovßnφ postoj∙ spoleΦnosti a na velice nerovnom∞rn² rozvoj r∙zn²ch obor∙ lidskΘ Φinnosti. VÜude tam, kde lze oΦekßvat rychl² a jist² zisk, nejsou problΘmy s financemi a v²voj sp∞je rychle kup°edu. Mezi takovΘ obory pat°φ nap°. bankovnictvφ a obchod, vojensk² pr∙mysl, dob²vßnφ kosmu, zßbava i n∞kterΘ v²jimeΦnΘ oblasti lΘka°skΘ v∞dy. Pat°φ sem ovÜem i vÜe, co v²Üe jmenovanΘ obory nutn∞ ke svΘmu rozvoji pot°ebujφ, jako jsou nap°. modernφ technologie. Vzd∞lßvßnφ sem vÜak dosud rozhodn∞ nepat°φ. Nenφ proto divu, ₧e zatφmco se technickΘ parametry poΦφtaΦ∙ zvyÜujφ tempem p°φmo neb²val²m a ka₧d² se sna₧φ vyvinout pro n∞ p°edevÜφm programy pot°ebnΘ ve zmφn∞n²ch oborech, vyu₧itφ ve Ükolstvφ znaΦn∞ pokulhßvß. Dφky tomu, ₧e cena poΦφtaΦ∙ vzhledem k masovΘ v²rob∞ klesß, zaΦφnajφ se sice na Ükolßch ji₧ objevovat, jejich zapojenφ do v²ukovΘho procesu vÜak v souΦasnΘ dob∞ u₧ rozhodn∞ nenφ p°edm∞tem zßjmu schopn²ch obchodnφk∙ ani presti₧nφch v∞deck²ch t²m∙. V∞tÜina uΦitel∙ nemß dostateΦn² p°ehled o tom, jak poΦφtaΦe vyu₧φvat. To jsou p°φΦiny souΦasnΘho stavu, kdy se poΦφtaΦe na Ükolßch pou₧φvajφ tΘm∞° v²hradn∞ pro v²uku poΦφtaΦ∙ jako takov²ch nebo na hranφ. Proto nem∙₧eme b²t se souΦasn²m stavem spokojeni.
V prvnφ polovin∞ osmdesßt²ch let, v souvislosti se znaΦn²m rozÜφ°enφm tehdejÜφch osmibitov²ch mikropoΦφtaΦ∙, prob∞hla postupn∞ na celΘm sv∞t∞ vlna tzv. "elektronizace" Ükolstvφ, jejφm₧ cφlem bylo obstarat d∞tem druhou, "poΦφtaΦovou" gramotnost. PoΦßtkem roku 1985 doÜla vlna i k nßm. P°esto₧e poΦφtaΦe IQ 151 m∞ly mnoho technick²ch nedostatk∙ a dlouho k nim nebylo nic jinΘho ne₧ programovacφ jazyk Basic, byl o n∞ zpoΦßtku znaΦn² zßjem a mnoho uΦitel∙ a nßsledn∞ bohu₧el i student∙ se uΦilo programovat v Basicu nebo dokonce p°φmo ve strojovΘm k≤du pou₧itΘho mikroprocesoru (obdobn∞ jako u programovßnφ prvnφch elektronkov²ch poΦφtaΦ∙). Jen mßlokomu se vÜak tφmto zp∙sobem poda°ilo napsat skuteΦn∞ pou₧iteln² program. A tak vlna nadÜenφ postupn∞ opadßvala, mnoho zßjemc∙ bylo na dlouhou dobu odrazeno a skeptici dostali zapravdu. Ukßzalo se, ₧e nemß smysl uΦit ka₧dΘho programovat a ₧e tam, kde to smysl mß, je programovacφ jazyk Basic nejmΘn∞ vhodn². Dodnes m∙₧eme tyto osmibitovΘ poΦφtaΦe na Ükolßch najφt. V∞tÜinou jsou n∞kde zamknutΘ a kontrolujφ se, jen kdy₧ se d∞lß inventura. Jinak jsou zcela nepou₧itelnΘ. Obßvßm se, ₧e jsme se jeÜt∞ nedokßzali dostateΦn∞ pouΦit z chyb spßchan²ch v tomto obdobφ. I dnes se jeÜt∞ p°φliÜ Φasto poΦφtaΦe do Ükol nakupujφ bez p°edchozφho zvß₧enφ, k Φemu budou slou₧it, a nedostateΦnß pozornost je v∞novßna jejich programovΘmu vybavenφ.
Nenφ tomu tak vÜude. Za p°φklad bychom si mohli vzφt t°eba Velkou Britßnii, kde je mo₧no na Ükolßch dodnes spat°it osmibitovΘ mikropoΦφtaΦe BBC, ke kter²m byly ji₧ p°ed vφce ne₧ deseti lety v rßmci stßtem podporovanΘho projektu vyvinuty takovΘ programy, ₧e se n∞kde stßle jeÜt∞ s ·sp∞chem pou₧φvajφ. V souΦasnΘ dob∞ zde sice stßt tyto aktivity takΘ p°φliÜ nepodporuje, ale nenφ to ji₧ tak nutnΘ. Vyu₧itφ poΦφtaΦ∙ ve v²uce se stalo natolik samoz°ejm²m, ₧e je integrovßno do osnov vÜech p°edm∞t∙ a soukrom²m firmßm se vyplatφ se touto problematikou alespo≥ okrajov∞ zab²vat. Najdou se i takovΘ, co za urΦitou reklamu financujφ i Ükolstvφ velice prosp∞ÜnΘ projekty.
V druhΘ polovin∞ osmdesßt²ch let se objevily procesory a s nimi i poΦφtaΦe ÜestnßctibitovΘ. Ve Ükolstvφ dochßzφ dnes - v souladu s celosv∞tov²m v²vojem kybernetiky sm∞rem k um∞lΘ inteligenci - k pokusu o zdokonalenφ vyuΦovacφch automat∙ s pomocφ poΦφtaΦe jako uΦφcφho a zkouÜecφho stroje, kter² m∞l podle n∞kter²ch teoriφ ΦßsteΦn∞ uΦitele nahradit. Mohou ji₧ vyu₧φvat i grafiku, animaci i zvuk, a jsou schopny v sob∞ integrovat i zcela nezßvislΘ programy. Tempo i obsah v²uky jsou individualizovßny. Dosa₧enΘ v²sledky ₧ßka se uklßdajφ, vyhodnocujφ a jsou podkladem pro automatickΘ rozhodovßnφ o dalÜφm postupu. Role uΦitele je zde omezena na obsluhu a kontrolu. Nenφ divu, ₧e se takovΘto systΘmy lφbφ nap°. vojßk∙m. Proti jejich vyu₧itφ ve Ükolßch vÜak bylo od poΦßtku mnoho v²hrad, a to p°edevÜφm od psycholog∙.
SkuteΦn∞ inteligentnφ v²ukov² program toti₧ musφ sprßvn∞ reagovat ve vÜech, i v t∞ch nejmΘn∞ oΦekßvan²ch situacφch. Aby tomu tak bylo, musφ b²t poΦφtaΦ schopen co nejv∞rn∞ji simulovat v²ukov² proces, tedy i studenta samotnΘho. PoΦφtaΦ je ale pouh² stroj a pot°ebuje naprosto p°esn∞ definovat, jak uΦenφ probφhß. To u₧ nenφ v∞cφ samotnΘ didaktiky a pedagogiky, ale t²kß se to tΘ₧ psychologie a um∞lΘ inteligence. SouΦasnß v∞da vÜak zatφm dostateΦn∞ p°esnΘ a poΦφtaΦem realizovatelnΘ definice uΦenφ schopna nenφ. Dnes u₧ je snad ka₧dΘmu jasnΘ, ₧e uΦitele nebude nikdy mo₧nΘ poΦφtaΦem nahradit.
V²voj inteligentnφch v²ukov²ch systΘm∙ byl v souΦasnΘ dob∞ znaΦn∞ modifikovßn nov²mi poznatky kognitivnφ psychologie. Tomuto novΘmu sm∞ru se °φkß konstruktivismus a jeho princip spoΦφvß ve vytvo°enφ takovΘho prost°edφ, kterΘ studenta natolik motivuje, ₧e je ochoten se uΦit sßm bez nucenφ. VÜichni tento princip znßme ji₧ od KomenskΘho. N∞kterΘ dφlΦφ v²sledky p°edchozφch v²zkum∙ se vÜak ve v²uce p°ece jen uplat≥ujφ. Docela b∞₧n∞ se dnes pou₧φvß v²klad ve form∞ hypertextu Φi nov∞ji hypermΘdiφ (nap°. nßpov∞da v mnoha programech, r∙znΘ multimedißlnφ encyklopedie na CD, navigaΦnφ prost°edky v sφti Internet, apod.).
S pomocφ prvk∙ um∞lΘ inteligence vytvo°enΘ simulace lidskΘho chovßnφ se vÜak ve spojenφ s konstruktivistickou teoriφ stimulujφcφho prost°edφ a nejnov∞jÜφmi technologiemi zmocnil i zßbavnφ pr∙mysl a p°edklßdß nßm obrovskΘ mno₧stvφ r∙zn²ch poΦφtaΦov²ch her, kterΘ vφce Φi mΘn∞ vÜechny p°enßÜejφ Φlov∞ka do neskuteΦnΘho sv∞ta virtußlnφ reality. Podobn² ·Φinek mß film, nebo drogy. Jen₧e u drog nenφ mo₧nΘ ₧ßdn²m zp∙sobem ovliv≥ovat a °φdit pro₧itek. Film dokß₧e vyu₧φvat pouze obraz a zvuk, a nenφ interaktivnφ. Zato nejnov∞jÜφ, zatφm velice drahΘ a dosud znaΦn∞ primitivnφ prost°edky virtußlnφ reality jsou schopny pracovat ji₧ i s prostorov²m vid∞nφm, zvukem, hmatov²mi vjemy a experimentuje se i s pachy. A to vÜe je mo₧nΘ programov∞ °φdit. To, co jsme jeÜt∞ nedßvno mohli najφt pouze na strßnkßch v∞deckofantastickΘ literatury, se dnes pomalu stßvß skuteΦnostφ. N∞kterΘ aplikace virtußlnφ reality mohou b²t velice u₧iteΦnΘ. P°es svou cenu se ji₧ dnes prost°edky virtußlnφ reality pou₧φvajφ nap°φklad v leteck²ch trena₧Θrech, p°i simulaci st°elby, na modelovßnφ dosud neexistujφcφch dom∙, ve zdravotnictvφ i jinde.
Nevφm jak vy, ale jß bych se urΦit∞ necht∞l do₧φt doby, kdy bude mo₧nΘ jednotlivce nebo dokonce celou skupinu lidφ p°enΘst do virtußlnφho sv∞ta a bez jejich v∞domφ °φdit jejich v²chovu i jednßnφ. Tato p°edstava je zatφm nepochybn∞ znaΦn∞ p°ehnanß a technickß ·rove≥ prost°edk∙ virtußlnφ reality n∞co takovΘho dosud zdaleka nedovoluje. Takovou moc mß snad jedin∞ B∙h a bylo by velice troufalΘ plΘst se mu do °emesla. VÜichni ale vφme, ₧e dnes mnoho lidφ dobrovoln∞ propadß vlivu televize, drog nebo v²hernφch automat∙, kter² pak u₧ nejsou schopni ovlivnit, ₧e souΦasnß vlna nßsilφ souvisφ s jeho propagacφ v mΘdiφch a nikdo z nßsilnφk∙ si neuv∞domuje, ₧e je na tom n∞co ÜpatnΘho. Sv∞t virtußlnφ reality je ji₧ dnes v podob∞ jednoduch²ch her proto tolik oblφben, ₧e dovoluje ka₧dΘmu stßt se supermanem, kter² ovlßdß pro n∞j v tom okam₧iku naprosto skuteΦn² sv∞t. Nenφ divu, ₧e se zp∞t do reality v∞tÜinou nikomu moc nechce, a musφ-li, pak se sna₧φ p°iblφ₧it reßln² sv∞t tomu virtußlnφmu. D∙sledky je mo₧no spat°it vÜude kolem nßs. Mnoho z t∞ch, kdo nejsou se souΦasn²m stavem spokojeni, se domnφvß, ₧e za vinφka lze oznaΦit technick² pokrok, a problΘm °eÜφ naprost²m zavr₧enφm modernφch technologiφ. Takov² postoj rozhodn∞ ke zlepÜenφ situace nep°isp∞je a rozvoj techniky nezastavφ. N∞kdo se mo₧nß myln∞ domnφvß, ₧e vinu mß naÜe souΦasnß ekonomickß transformace a celou situaci by °eÜil nßvratem k totalitnφm metodßm zßkaz∙ a p°φkaz∙. Ani tak se problΘmy °eÜit nedajφ. Chyba toti₧ nenφ v dnes i u nßs zavßd∞nΘ tr₧nφ ekonomice. Chyba je v nßs lidech, v souΦasnΘm ·padku morßlky, v preferovßnφ osobnφch krßtkodob²ch hmotn²ch zßjm∙ p°ed zßjmy celΘ spoleΦnosti. Tr₧nφ princip jako takov² je velice zdrav² a efektivnφ, jen je t°eba p°i stanovovßnφ podnikatelsk²ch zßm∞r∙ na vÜech ·rovnφch (od jednotlivce a₧ po stßt) p°i°adit mnohem vyÜÜφ vßhu dlouhodob²m cφl∙m a zßjm∙m celΘ spoleΦnosti. Jedin∞ takov²to p°φstup dßvß vÜem obyvatel∙m naÜφ planety n∞jakou nad∞ji do budoucna. Jsem p°esv∞dΦen, ₧e p°i tomto pohledu na v∞c by i ten nejp°φsn∞jÜφ bankovnφ ·°ednφk, posuzujφcφ ₧ßdost o ·v∞r, dosp∞l k zßv∞ru, ₧e efektivn∞ sm∞rovanΘ investice do vzd∞lßnφ se vyplatφ.
Tak₧e jsme se oklikou p°es historii vrßtili zase na zaΦßtek. Zdß se, ₧e vyu₧φvßnφ poΦφtaΦ∙ ve vzd∞lßvßnφ je v souΦasnosti spojeno s °adou problΘm∙, jejich₧ °eÜenφ bude velice obtφ₧nΘ. Asi nenφ v naÜich silßch je vy°eÜit beze zbytku. JedinΘ, co vÜichni ud∞lat m∙₧eme, a °ekl bych dokonce, ₧e by to m∞lo b²t povinnostφ ka₧dΘho uΦitele, rodiΦe vlastnφcφho poΦφtaΦ a nakonec vlastn∞ ka₧dΘho, kdo se chce pomocφ poΦφtaΦ∙ vzd∞lßvat, je seznßmit se souΦasn²mi mo₧nostmi jejich vhodnΘho uplatn∞nφ ve v²ukovΘm procesu a podle vlastnφho uvß₧enφ a citu takovΘto vyu₧itφ na svΘ Ükole nebo ve svΘ domßcnosti zavßd∞t. Jedin∞ tak m∙₧e postupn∞ vzniknout dostateΦnß poptßvka po nezßvadn²ch programech, se kterou si ka₧d² trh hrav∞ poradφ. O tom, ₧e je n∞co takovΘho mo₧nΘ, jsme se mohli nedßvno p°esv∞dΦit nap°. v Japonsku, kde se stal velk²m hitem simulaΦnφ program, jen₧ vßs zavede do sv∞ta, kde je vaÜφm ·kolem zdßrn∞ vychovßvat dφt∞.
Sv∙j podφl viny na tomto stavu nepochybn∞ mß nedostatek finanΦnφch prost°edk∙, ale bohu₧el tΘ₧ bezkoncepΦnost oficißlnφ stßtnφ podpory vyu₧φvßnφ informaΦnφch technologiφ ve Ükolstvφ. Stßt vÜak nenφ vÜemocn² a navφc dnes jeho podφl na rozhodovßnφ a °φzenφ klesß. Proto bude z°ejm∞ pro dalÜφ v²voj rozhodujφcφ hlavn∞ zßjem t∞ch, kter²ch se to nejvφce t²kß, to jest samotn²ch uΦitel∙ a rodiΦ∙.