SouΦasnß doba se vyznaΦuje skuteΦn∞ bou°liv²m v²vojem informaΦnφch technologiφ (IT), jen₧ samoz°ejm∞ vzbuzuje velkou radost v redakcφch Φasopis∙, kterΘ majφ o Φem psßt, a v nadÜencφch, pro kterΘ je zkouÜenφ novinek druhou p°irozenostφ (a pro n∞kterΘ dokonce i prvou). Tato bou°livost ovÜem zp∙sobuje, ₧e vÜe je v jakΘmsi neustßlΘm p°echodnΘm stavu, nic nem∙₧eme b²t brßno za jasnΘ a danΘ. To pon∞kud mΘn∞ vyhovuje lidem, kte°φ si s technikou necht∞jφ ani tak hrßt, jako vß₧n∞ pracovat, pokud mo₧no bez v∞tÜφho stresu.
Je z°ejmΘ, ₧e prßv∞ to je nejmΘn∞ typickΘ pro dneÜnφ Φist∞ internetovou Φßst sv∞ta informaΦnφch technologiφ. V okam₧iku, kdy je n∞jakß technologie "docizelovßna", je na sv∞t∞ n∞jakß novß, kterß svou p°edch∙dkyni i ve svΘ ne·plnΘ a ne zcela pou₧itelnΘ podob∞ zaΦne vytlaΦovat ze sotva dobyt²ch pozic. Nejv²razn∞jÜφ je to samoz°ejm∞ na neustßle se st°φdajφcφch verzφch souΦasnΘho prohlφ₧eΦ∙ strßnek World Wide Web, kterΘ jsou nejvφce na oΦφch u₧ivatel∙ (mß to jeÜt∞ dalÜφ, skryt∞jÜφ d∙vody, k t∞m se ale jeÜt∞ dostaneme). U protokol∙, hardwarov²ch °eÜenφ nebo t°eba multimedißlnφch formßt∙ je tomu ale obdobn∞.
Je t°eba si uv∞domit rozdφl mezi technologiφ poprvΘ implementovanou mate°skou spoleΦnostφ a technologiφ nasazenou v plnΘm lesku a slßv∞ v u₧ivatelskΘ praxi. V tisku jsou pochopiteln∞ oslavovanΘ ty prvnφ, je to v∞tÜinou n∞co novΘho a pro Φtenß°e tedy neokoukanΘho a zajφmavΘho. P∙sobivost t∞chto novinek je zd∙razn∞na tφm vφce, nakolik se jejich v²kon Φi mo₧nosti liÜφ od v souΦasnΘ dob∞ standardnφch °eÜenφ. Bohu₧el v okam₧iku nasazenφ novinky do praxe ji₧ tento rozdφl neb²vß takto markantnφ, proto₧e dosavadnφ technologie mezitφm dozrßly Φi byly pln∞ optimalizovßny v∙Φi svΘ poΦßteΦnφ uvoln∞nΘ podob∞.
Zcela jinou v∞cφ je d∙vod vzniku t∞chto novinek. Touha po vylepÜenφ souΦasnΘ spoleΦnosti Φi stavu komunikacφ bude z°ejm∞ jen za mßlokterou z nich takovΘ p°φklady najdeme patrn∞ nejΦast∞ji v oblasti freewaru a sharewaru, nikoli ve sv∞t∞ industrißlnφch standard∙. Pom∞rn∞ u₧iteΦnou pohonnou motivaci p°edstavuje konkurenΦnφ sout∞₧enφ. Nabφdnutφ °eÜenφ s vyÜÜφ produktivitou prßce Φi prost∞ hrub²m v²konem b²vß nejlepÜφm argumentem pro zakoupenφ a souΦasn∞ pro ignorovßnφ konkurence. Jako p°φklad si tady m∙₧eme uvΘst prakticky cokoliv z rodiny softwaru, nebo takΘ sout∞₧ v²robc∙ modem∙ (obΦas implementujφcφch jeÜt∞ nedova°enΘ p°enosovΘ normy).
Nejpohodln∞jÜφ je pochopiteln∞ utΘci konkurenci v²tvorem, kter² vytvß°φ zcela nov² segment trhu. Ostatnφ firmy jen t∞₧ko rychle zareagujφ, v²voj zabere n∞co Φasu. A co se t²Φe zßkaznφk∙ ti koupφ vÜe, co vonφ novotou, vykazuje se jistou m≤dnostφ a mß rozumnou cenu. P°φkladn²m v²robkem, kter² sice nenφ z komunikaΦnφ oblasti, ale krßsn∞ demonstruje vytvo°enφ celΘho novΘho trhu a souΦasn∞ i souhlasφ s vizionß°sk²mi p°edstavami o kyberpunkovΘ spoleΦnosti budoucnosti, je Tamagocchi firmy Bandai Company, Ltd. Japonsk² v²robce hraΦek zp∙sobil znaΦn² rozruch sv²m elektronick²m "ptaΦφm" stvo°enφm velikosti vejce, o kterΘ je t°eba se starat, peΦovat atd. jinak m∙₧e i zahynout. èφlenstvφ s Tamagocchi, kterΘmu propadli Japonci, se dß v naÜich krajφch p°irovnat snad jen k "cΘΦk∙m" naÜich mlad²ch let.
Vytvo°enφ novΘ ₧ivotnφ pot°eby nebo zcela novΘho pracovnφho nßstroje nemusφ b²t nutn∞ odsouzenφhodnΘ, ovÜem v °ad∞ p°φpad∙ b²vß znaΦn∞ samo·ΦelnΘ jako metoda °eÜenφ nasycenφ trhu. Vy₧adujφ se jen mφrnΘ investice do marketingu, kterΘ zßkaznφky p°esv∞dΦφ o nezbytnosti p°esm∞rovßnφ toku jejich finanΦnφ zßsoby.
Do stejnΘ Ükatulky m∙₧eme hodit novΘ verze program∙, kterΘ zavedou n∞kolik nov²ch funkcφ a p°edevÜφm zm∞nu internφho formßtu uklßdßnφ soubor∙. S postupn²m rozÜi°ovßnφm programu (nap°. bundlovßnφm s poΦφtaΦi) bude stßle vφce u₧ivatel∙ p∙vodn∞ se starÜφ verzφ naprosto spokojen²ch nuceno k upgradovßnφ.
Vφce klad∙ snad m∙₧e p°inΘst dovyvinutφ technologie, kterß teprve umo₧nφ pou₧itelnost urΦitΘho produktu. Jestli₧e dnes zkouÜejφ firmy prosadit v²robky pro videokonference a dalÜφ typy komunikacφ v reßlnΘm Φase, je z°ejmΘ, ₧e budou nejprve muset zlepÜit infrastrukturu a zejmΘna propustnost sφtφ. A to urΦit∞ nikomu neuÜkodφ.
Televizor versus poΦφtaΦ
VÜechny dosavadnφ ·vahy m∙₧eme pou₧φt p°i chßpßnφ toho, co se d∞je na Internetu. Pokud byste dnes zkusili vyhledat vÜechny Φlßnky o Internetu a aplikovat na n∞ n∞jakou lexikßlnφ anal²zu, zjistili byste pravd∞podobn∞ velmi zajφmavΘ v∞ci z nejΦast∞ji pou₧φvan²ch slov.
St°φdßnφ tΘmat se zaΦφnß velmi podobat rozmarnΘ panφ M≤d∞ po obdobφ 3D grafiky a Javy p°ichßzφ Φas hovor∙ o televiznφch spoleΦnostech, sφtφch a poΦφtaΦφch. Z hlediska medißlnφho je to dalÜφ v²raznΘ poskoΦenφ vzh∙ru na ₧eb°φΦku v²konovΘ nßroΦnosti prezentace dat bez jak²chkoli v²razn∞jÜφch zm∞n v podp∙rnΘm hardwaru i softwaru, a problΘm∙ k °eÜenφ je tedy vφce ne₧ dost. Navφc tyto p°ekß₧ky jsou tak zßsadnφho charakteru souvisejφcφho s dneÜnφm stavem samΘho jßdra Internetu ₧e zp∙sob jejich p°ekonßnφ bude rozhodujφcφ pro budoucnost Sφt∞ a v²slednou tvß° informaΦnφch technologiφ na poΦφtaΦφch. Nesmφme ale opomenout stßle vφce p°eva₧ujφcφ komerΦnφ strßnku v∞ci. D°φve bylo na www strßnkßch doslova pl²tvßno medißlnφm materißlem, majφcφm Φasto sluÜnou um∞leckou hodnotu, bez jakΘkoli copyrightovΘ ochrany, nato₧ komerΦnφho vyu₧itφ.
Vysv∞tlit, proΦ se dnes tolik mluvφ o televiznφm vysφlßnφ v souvislosti s komerΦnφm Internetem, je pom∞rn∞ jednoduchΘ. Jde tu p°edevÜφm o odstran∞nφ psychologick²ch bariΘr °adov²ch computerizacφ nedotΦen²ch obΦan∙, pro kterΘ mß slovo poΦφtaΦ po°ßd jeÜt∞ pejorativnφ nßdech.
Nenφ jist∞ t°eba provßd∞t velkΘ psychologickΘ v²zkumy pro to, abychom si p°edstavili typick² vztah pana H. Simpsona k poΦφtaΦi a jeho mo₧nou modifikaci (manipulaci, v p°φpad∞ Barta by to byla destrukce). Nejb∞₧n∞jÜφm zdrojem zßbavy je v USA kabelovß televize, kterß je velmi levnß a nabφzφ stovky kanßl∙ p°iΦem₧ mφra kultivovanosti, blbosti Φi prostoupenφ reklamou samoz°ejm∞ zßvisφ na danΘ spoleΦnosti, cφlovΘ socißlnφ skupin∞ a v neposlednφ °ad∞ na v²Üi poplatk∙. P°i nφzk²ch cenßch nenφ pro nikoho problΘm si n∞co takovΘho po°φdit, a k maΦkßnφ tlaΦφtek na dßlkovΘm ovladaΦi nejsou t°eba specißlnφ kurzy ani technickΘ tituly z univerzit.
V poslednφ dob∞ IT pr∙mysl s nelibostφ kvituje klesajφcφ tempo rozvoje: jak se zdß, dochßzφ nasycenφ dosavadnφch typick²ch skupin u₧ivatel∙. Z°ejm∞ nejryzejÜφm p°φkladem snahy o vytvo°enφ rovnφtka mezi poΦφtaΦi a nenßroΦnou zßbavou, je p°φmo psychologicky propracovanΘ za°φzenφ WebTV. De facto jde o p°φstroje firem Philips a Sony, kterΘ se na Internet p°ipojujφ jako °adov² kanßl do televiznφho p°ijφmaΦe. Specißlnφ a pokud mo₧no maximßln∞ zjednoduÜen² internetov² klient je zajiÜ¥ovßn n∞kolika obvody p°φstroje; listovßnφ po°ady www strßnkami a diskusnφmi skupinami je mo₧nΘ pomocφ na prvnφ pohled obyΦejnΘho dßlkovΘho ovlßdßnφ. Zatφmco pro zkuÜenΘho u₧ivatele poΦφtaΦe by podobnΘ °eÜenφ bylo naprosto neuspokojivΘ, pro ostatnφ je zapojenφ WebTV do televizoru ekvivalentnφ vyzkouÜenΘmu ovlßdßnφ videomagnetofonu (design je ostatn∞ volen velmi podobn²). Pou₧itφ televizoru mφsto specißlnφho poΦφtaΦovΘho monitoru p°inßÜφ v²raznou ·sporu, samoz°ejm∞ za cenu horÜφ kvality obrazu (viz vlo₧en² Φlßnek o rozdφlech mezi poΦφtaΦov²mi monitory a televizory).
Podobn²m sm∞rem se dnes ubφrajφ i dalÜφ v²robky Internet TV firmy Philips, hernφ konzole Sega Saturn dopln∞nß o modem, ale i internetovΘ televizory firem Sharp, Mitsubishi a Samsung, kterΘ jsou skuteΦn²mi televiznφmi p°ijφmaΦi se zabudovan²mi browsery a obvody pro vylepÜenφ obrazu.
Z hlediska pasivnφch u₧ivatel∙ je tedy Internet prost∞ balφkem kanßl∙, kterΘ vychßzejφ velmi levn∞, prozatφm obsahujφ malΘ mno₧stvφ reklamy a naopak nesΦφsln∞ mnoho galeriφ s obrßzky a zjednoduÜen²mi filmov²mi Üoty. P°i pohledu z druhΘ strany, z pozice provozovatel∙ Internetu, je f·zovßnφ s televiznφmi systΘmy o to zajφmav∞jÜφ, o kolik je propracovan∞jÜφ technologie jejich Üφ°enφ. KabelovΘ sφt∞ televiznφch spoleΦnostφ majφ leckde v∞tÜφ hustotu a kvalitu ne₧ jejich internetovß backbone a je velmi lßkavΘ tyto sφt∞ k Üφ°enφ Internetu pou₧φt.
Ji₧ dlouhou dobu se tak mluvφ o kabelov²ch modemech, kterΘ by po kabelov²ch rozvodech mohly dosahovat p°enosov²ch rychlostφ padesßtkrßt vyÜÜφch, ne₧ je tomu u klasick²ch modem∙ po telefonnφch linkßch. Jinak jde o tutΘ₧ techniku dial-in, u kterΘ se na lince musφ spojit dva modemy. To je takΘ nejv∞tÜφ brzda rozvoje kabelov²ch modem∙: musφ dojφt ke spoluprßci kabelov²ch a internetov²ch provozovatel∙, a navφc s ohledem na mo₧nost poΦφtaΦovΘ telefonie jsou vß₧nou p°ekß₧kou klasickΘ telefonnφ spoleΦnosti, kterΘ v∞t°φ necht∞nou konkurenci.
To by ale mohl °eÜit pon∞kud neplnokrevn² Internet provozovan² spoleΦnostφ WaveTop, kterß hodlß podobn∞ jako je tomu u teletextu p°idßvat signßl Internetu do nevyu₧it²ch Φßstφ televiznφho p°enosu. Slovo signßl je skuteΦn∞ namφst∞, proto₧e takto budou jednosm∞rn∞ datov∞ vysφlßny stereofonnφ hudba, zprßvy, v²ukovΘ d∞tskΘ programy a takΘ nov² software. P°i sledovßnφ tohoto "programu" ani nebudete muset p°eruÜit prßci na poΦφtaΦi. Navφc u₧ivatel nepot°ebuje modem, proto₧e se pou₧φvß karta s televiznφm tunerem, kterß je dnes pro PC b∞₧n∞ k dostßnφ za 90-150 dolar∙.
TakovΘ °eÜenφ je velmi p°ita₧livΘ pro vÜechny, kte°φ tou₧φ po skuteΦn∞ komerΦnφm Internetu. Sφt∞ WaveTop umo₧nφ bezproblΘmovΘ urΦovßnφ nabφdky program∙, stejn∞ jako p°idßvßnφ reklamnφho obsahu. V tomto oboru budou ostatn∞ zkuÜenosti televiznφch spoleΦnostφ velmi cen∞ny, jejich komercionalizace byla propracovßna k dokonalosti, stejn∞ jako souvisejφcφ vztahy s medißlnφmi a reklamnφmi agenturami apod.
VÜechny zainteresovanΘ spoleΦnostφ tou₧φ vytvo°it z Internetu obrovsk² zßbavnφ pr∙mysl, podobn² souΦasnΘ televizi. P°itom je ale nepochybnΘ, ₧e v budoucnosti dneÜnφ forma poΦφtaΦe a televizoru splyne v jak²si univerzßln∞jÜφ prvek domßcφho kina. PoΦφtaΦ s DVD jednotkou, dek≤dovßnφm obrazu a zvuku, a samoz°ejm∞ v²stupem na n∞jakou zobrazovacφ jednotku spolu s TV Φi satelitnφm tunerem, roli velmi jednoduchΘho a obrazem nijak neosl≥ujφcφho televizoru bez problΘm∙ zastane.
Obraz digitßlnφ versus analogov²
Jak se zdß, n∞co podobnΘho m∙₧e b²t skuteΦn∞ hudbou nejbli₧Üφ budoucnosti. O n∞co pozd∞ji z°ejm∞ bude vysφlßnφ skuteΦn²ch televiznφch kanßl∙ klasick²mi metodami omezeno, hned, jak nastoupφ Video-on-Demand a skuteΦnΘ Digital-TV nabφzenΘ Φist∞ na Internetu. Prozatφm nic takovΘho bohu₧el nehrozφ, proto₧e momentßlnφ propustnost Internetu a podpora relacφ v reßlnΘm Φase jsou prost∞ nedostaΦujφcφ.
Tφm se ale pomalu dostßvßme k dalÜφmu d∙vodu, proΦ se dnes o TV ve spojitosti s Internetem tolik mluvφ. Mimo postupnΘ budovßnφ sφtφ na ATM a dalÜφch technologiφ, podporujφcφch videokonference a dalÜφ aplikace vy₧adujφcφ synchronizaci v reßlnΘm Φase, se dnes specifikujφ formßty digitßlnφho videoobrazu. Jsme sv∞dky nßstupu digitßlnφch p°enos∙ dat. Dosavadnφ obraz Üφ°en² prost°ednictvφm satelit∙, rßdiov²ch vln i videomagnetofon∙ je toti₧ pln∞ analogov², co₧ je na konci dvacßtΘho stoletφ jistΘ feux pas...
Tak dlouho se mluvφ o HDTV (High Definition TV) a ne₧ se staΦili v²robci dohodnout, zm∞nily poΦφtaΦe naprosto pravidla hry. A¥ tu ale nedojde k m²lce u HDTV m∞lo jφt o v∞tÜφ rozliÜenφ a vhodn∞jÜφ pom∞r obrazu, kter² m∞l b²t p∙vodn∞ vysφlßn analogovou cestou. Ostatn∞, v Japonsku je takto HDTV ji₧ zavedeno do vysφlßnφ.
Je ovÜem pravdou, ₧e digitßlnφ nemusφ nutn∞ znamenat lepÜφ, mo₧nß spφÜe vhodnΘ pro poΦφtaΦovΘ a sφ¥ovΘ zpracovßnφ. Jak ukazuje p°φpad digitßlnφho satelitnφho vysφlßnφ (a p°edb∞₧n∞ se totΘ₧ tvrdφ i o DVD), u komprimovanΘho p°enosu v₧dy hrozφ, ₧e bude zvolena p°φliÜ vysokß mφra komprese, do vysφlacφho pßsma transponderu se doslova "nacpe" co nejvφce kanßl∙ a v²slednß kvalita vysφlßnφ bude bezesporu horÜφ ne₧ p∙vodnφ analogovß.
Pokud se mß dnes vytvo°it nov² obrazov² standard, samoz°ejm∞ digitßlnφ, m∞l by poslou₧it pro sjednocenφ po celΘm sv∞t∞, kterΘ by umo₧nilo poskytovat slu₧by t°eba i zßkaznφk∙m z jin²ch kontinent∙, a pochopiteln∞ s jin²mi p°φstroji, vΦetn∞ satelitnφho vysφlßnφ a DVD. A₧ dosud m∞li nejv∞tÜφ slovo p°i navrhovßnφ nov²ch videoformßt∙ filmovφ a televiznφ distributo°i, kte°φ nemajφ zßjem poskytovat poΦφtaΦ∙m rovnoprßvnou pozici s "jejich produkty". Navφc digitßlnφ formßty pro n∞ hroziv∞ chrastφ nedegradujφcφm vytvß°enφm identick²ch kopiφ, bez ohledu na copyrightovΘ informace.
Poslednφ m∞sφce byly prßv∞ ve znamenφ spor∙ o standard Digital--TV. Ohledn∞ detail∙ tΘto normy doÜlo ke znaΦn²m rozpor∙m mezi v²robci televizor∙ a televiznφmi spoleΦnostmi na jednΘ stran∞, a poΦφtaΦov²m pr∙myslem na stran∞ druhΘ. ╚lenovΘ p∙vodnφ HDTV Grand Alliance prosazovali svou p°edstavu vysφlacφho standardu, kter² by setrvßval na dosavadnφ "proklßdanΘ" metod∞ (viz vlo₧en² Φlßnek).
Z hlediska v²robc∙ PC, zejmΘna firmy Microsoft, bylo ovÜem n∞co takovΘho nep°ijatelnΘ, proto₧e by se tφm zbyteΦn∞ degradovala kvalita obrazu dosa₧itelnß poΦφtaΦov²mi monitory. D∙le₧itΘ ovÜem je, ₧e p°es 22 milion∙ PC je dnes se sv²mi monitory s tunerem teoreticky schopno zpracovßvat Digital-TV, zatφmco ₧ßdnΘ digitßlnφ televizory jeÜt∞ neexistujφ. ProsincovΘ rozhodnutφ FFC (Federal Communications Commission) bylo ÜalamounskΘ: signßl bude moci b²t Üφ°en v proklßdanΘ i "progresivnφ" form∞, tak₧e vzhledem k p°edchozφm argument∙m jde v podstat∞ o vφt∞zstvφ poΦφtaΦovΘho pr∙myslu.
Bohu₧el dalÜφ problΘmy jsou ukryty v Pando°in∞ sk°φnce zvanΘ DVD (Digital Versataile Disk), proto₧e ji₧ existujφcφ formßt videodat vyu₧φvß proklßdanΘ techniky a nelze jej m∞nit, zatφmco u DVD-ROM se o progresivnφ metod∞ (tedy neproklßdanΘ) jeÜt∞ uva₧uje s tφm, ₧e do DVD m∙₧e b²t v bli₧Üφ budoucnosti dodateΦn∞ zavedena.
A¥ je to, jak chce, dneÜnφ poΦφtaΦe jsou p°ipraveny na nßstup digitßlnφho obrazu, a¥ u₧ z Internetu, DVD nebo televiznφho vysφlßnφ. PoΦφtaΦovΘ monitory mohou p°itom generovat bezkonkurenΦnφ obraz a softwarovΘ vybavenφ zase dosud nevid∞nΘ luxusnφ ovlßdßnφ s mo₧nostmi nejen zobrazovßnφ titulk∙ filmu umφst∞n²ch na urΦitΘ strßnce textu, ale t°eba takΘ jejich automatickΘho p°ekladu do zvolenΘho jazyka...
Dosavadnφ analogovΘ metody se sice p°e₧ily, ale p°echod tv∙rc∙ na digitßlnφ technologii je bolestn², nßkladn² a bude probφhat °adu let. Jak navφc ukazujφ poslednφ m∞sφce, skuteΦn∞ jednotn²ch formßt∙ se z°ejm∞ hned tak nedoΦkßme...
jedno a totΘ₧?Jednou z pom∞rn∞ nejasn²ch zßle₧itostφ na poΦφtaΦi b²vß pro laika rozdφl mezi poΦφtaΦov²m monitorem a b∞₧n²m domßcφm televizorem. Zatφmco toti₧ barevn² televizor s ·hlop°φΦkou 70 cm po°φdφme pod 20 000 KΦ, 21" poΦφtaΦov² monitor s obrazovkou Trinitron pod trojnßsobek tΘto ceny z°ejm∞ nese₧eneme. P°itom obraz na monitoru se nßm p°i detailn∞jÜφm prohlφ₧enφ m∙₧e zdßt b²t hranat∞jÜφ, a stejn∞ tak obraz z televiznφch tuner∙ (karet) neb²vß p°φjemn² a zßsadn∞ hrozn∞ mal².
ProΦ? Rozdφl∙ je celß °ada a sahajφ a₧ do princip∙ funkΦnosti obou za°φzenφ. Odpov∞∩ by p°itom m∞la b²t zajφmavß pro ka₧dΘho, kdo provozuje televiznφ tuner na svΘm poΦφtaΦi, nebo zkouÜφ televizor p°ipojit na video-out port svΘ grafickΘ karty. Zßsadnφ informace to jsou samoz°ejm∞ pro ka₧dΘho, kdo se zab²vß digitalizacφ videobrazu pro takovΘ ptßΦky je samoz°ejmostφ p°ipojenφ poΦφtaΦovΘho monitoru i videomonitoru (v∞tÜinou nejlepÜφ mo₧n² televizor) pro neustßlΘ srovnßvßnφ v²slednΘho obrazu.
Celkov∞ lze °φci, ₧e poΦφtaΦovΘ monitory majφ tendenci zobrazovat tytΘ₧ barvy stejn∞ na r∙zn²ch obrazovkßch, na videomonitoru mß u₧ivatel Üanci nastavit odstφn barvy a jejφ sytost (Hue a Saturation) a upravit si barvy ku obrazu svΘmu. Ze zelenΘ linky na profesionßlnφm Betacamu se tak snadno m∙₧e stßt na urΦitΘm televizoru modrß. Odtud takΘ cynickΘ vysv∞tlenφ akronymu NTSC jako Never Twice the Same Colors Nikdy dvakrßt tytΘ₧ barvy.
Barevnß hloubka
DalÜφ ze ctnostφ poΦφtaΦov²ch monitor∙ je poΦet dosa₧iteln²ch barev. Nejv∞tÜφ barevnß hloubka je 32 bit∙, co₧ dvojnßsobek proti 16bitov²m barvßm, kterΘ je schopen p°enΘst kompozitnφ signßl do televizoru. Z d∙vodu menÜφ nßroΦnosti na Üφ°ku p°enosovΘho pßsma majφ RGB signßly (Red, Green, Blue) zak≤dovanΘ do videosignßlu znaΦn∞ omezenΘ barevnΘ rozsahy. Velmi sytΘ barvy na poΦφtaΦovΘm monitoru, jako jasnß Φervenß nebo zelenß, jsou v profesionßlnφ praxi pova₧ovßny za "ilegßlnφ barvy" pro video nejsou zobrazitelnΘ a budou tedy nahrazeny "n∞Φφm" jin²m.
Zdßlo by se, ₧e cca 65 000 barev bude na televizoru staΦit, ostatn∞ °ada u₧ivatel∙ si s nimi na svΘm poΦφtaΦi taktΘ₧ vystaΦφ. Kdo ovÜem n∞kdy vid∞l po°ßdnou grafiku s mno₧stvφm syt²ch barev (jako nap°. fantastickou sci-fi novelu Sinkha, kterß je renderovßna v 24bitov²ch barvßch), vφ, ₧e je to jako pozorovat krajinu p°es zaΦouzenΘ sklφΦko...
RozliÜenφ obrazu
PoΦφtaΦovΘ monitory zobrazujφ rozliÜenφ podle mo₧nostφ sv²ch a grafickΘ karty, ke kterΘ jsou p°ipojeny. Jestli₧e nßÜ 12palcov² monitor zvlßdne rozliÜenφ 640 x 480 bod∙, 20" obludu si kupujeme, abychom mohli pracovat s pracovnφ plochou zobrazovanou nap°. 1280 x 800 bod∙. Film p°ehrßvan² "fullscreen" na prvnφ obrazovce bude potom zabφrat jen malou Φßst obrazu na druhΘm monitoru v ideßlnφm p°φpad∞ p°i stejnΘm relativnφm rozliÜenφ (°ekn∞me 72 dpi) ovÜem absolutnφ rozm∞ry okna budou stejnΘ.
Videomonitory a televizory (Φi spφÜe jejich obrazovky) nevyu₧φvajφ "digitßlnφch pixel∙", paprsek je vychylovßn cφvkami dφky konstantn∞ se m∞nφcφmu proudu v signßlu. Obraz na 13palcovΘm i 32palcovΘm televizoru bude zapl≥ovat celou obrazovku a bude tedy r∙zn∞ velk² ovÜem s t²mi₧ detaily. RozliÜenφ se udßvß jako poΦet horizontßlnφch linek, kter² m∙₧e b²t pro profesionßlnφ videomonitor a₧ 800, ovÜem domßcφ televizor zvlßdß linek jen 340. Z hlediska videomagnetofon∙ to nemusφ b²t chyba VHS zvlßdß dokonce jen asi 240 linek. OvÜem u DVD nebo Digital-TV (udßvß se p°es 500 linek) se ji₧ u zobrazovßnφ detail∙ rozdφly projevφ.
Z tohoto hlediska televizory zast°ou chyby obrazu, kterΘ na profesionßlnφm monitoru vypadaly jako hotovß pohroma pro celou produkci filmu.
Proklßdan² a progresivnφ obraz
U p∙vodnφch obrazovek NTSC televizor∙ se ukßzalo, ₧e ne₧ paprsek projde celou cestu od hornφho °ßdku dol∙, d°φve rozsvφcenΘ body luminoforu pohasnou. To samoz°ejm∞ p∙sobφ blikßnφ obrazu. A to dokonce i p°i poΦtu 30 snφmk∙/s. Proto byl ka₧d² snφmek rozd∞len do dvou polφΦek. Nejprve je vykreslovßno prvnφ, obsahujφcφ pouze lichΘ °ßdky obrazu, potom druhΘ se sud²mi. Proti tomu b∞₧nΘ poΦφtaΦovΘ monitory majφ kvalitn∞jÜφ obrazovky a mohou b²t "progresivnφ"ka₧d² snφmek vykreslovat najednou.
Nejv∞tÜφm problΘmem proklßdanΘho obrazu je typicky zobrazovßnφ ΦßrovΘ poΦφtaΦovΘ grafi-ky. Pokud bude mφt toti₧ Φßra Üφ°-ku jednoho °ßdku obrazovky a bude jen v jednom ze dvou polφ, bude na obrazovce blikat. Dob°e pozorovatelnΘ je to nap°. u poΦφtaΦe Atari, kdy₧ k n∞mu p°ipojφme televizor jako videoza°φzenφ.
Normy PAL, SECAM a NTSC
DneÜnφ poΦφtaΦovΘ monitory se liÜφ podporovan²m rozliÜenφm a obnovovacφ frekvencφ, a v p°φpad∞ Mac∙ i tvarem konektoru. Jinak je signßl tent²₧. Televiznφ vysφlßnφ se odehrßvß ve t°ech majoritnφch formßtech, liÜφcφch se snφmkovou frekvencφ, mφrn∞ zm∞n∞n²m rozliÜenφm a samoz°ejm∞ odliÜn²m zp∙sobem k≤dovßnφ barev. NTSC mß menÜφ vertikßlnφ rozliÜenφ na snφmek, zato mß 30 snφmk∙/s viz tabulka.
ABCDE
| norma | NTSC | PAL | SECAM | Digital-V |
| vertikßlnφ rozliÜenφ | 525 | 625 | 625 | 1440 |
| 3A/D | analogov² | analogov² | analogov² | digitßlnφ-MPEG-2 |
| snφmk∙/s | 30 | 25 | 25 | 30 |
| pom∞r stran/s | 4:3 | 4:3 | 4:3 | 16:9 |
Jaroslav Zapletal @