Nemßm z techniky strach, t∞Üφm se na to a zßvidφm sv²m d∞tem, ₧e budou ₧φt dΘle a do₧ijφ se n∞kter²ch v∞cφ, o kter²ch jsem jenom snila.

      Vystudovala jste sociologii na KomenskΘho univerzit∞ v Bratislav∞. Potom jste se stala hereΦkou jak jste jako humßnn∞ zam∞°en² Φlov∞k hledala vztah k v²poΦetnφ technice?

      Nejsem humßnn∞ zam∞°en² Φlov∞k. Studovala jsem na matematicko-fyzikßlnφm gymnßziu, nejvφc m∞ bavila na sociologii matematika, tak₧e technika je vφce mΘn∞ moje zßle₧itost. Pojistky doma takΘ opravuji jß. O mΘm zam∞°enφ sv∞dΦφ i to, ₧e t°eba p°i natßΦenφ MarkΘty LazarovΘ jsem v p°estßvkßch °eÜila matematickΘ p°φklady prost∞ jsem si poΦφtala.

      Pou₧φvßnφ poΦφtaΦe je pro vßs rutinnφ zßle₧itost?

      Ano, sama vidφte, ₧e jsme obklopeni poΦφtaΦi. Jß mßm doma sv∙j velk² stacionßrnφ poΦφtaΦ, a navφc mßm notebook. Vlastn∞ doma mßm jeÜt∞ jeden notebook, tak₧e opravdu, nenφ to pro mne problΘm.

      Kdy jste se s poΦφtaΦi setkala poprvΘ?

      Jako velvyslankyn∞ jsem zavedla poΦφtaΦe ve Vφdni, ale sama jsem je nepou₧φvala, proto₧e na to jsem tam skuteΦn∞ m∞la lidi. A ani jsem se k tomu nedostala. Ale kdy₧ jsem se vrßtila z Vφdn∞, po°φdila jsem si prvnφ stolnφ poΦφtaΦ a od tΘ doby na n∞m pracuji. Nejd°φv jsem ho samoz°ejm∞ pou₧φvala jenom jako psacφ stroj, ale te∩ u₧ ovlßdßm Excel, Word vÜe, co pot°ebuji.

      V∞tÜina lidφ vßs stßle spojuje s hereckou profesφ. Co vßs k nφ p°ivedlo bylo to vypln∞nφ tu₧eb, nebo p°φle₧itosti?

      Co m∞ p°ivedlo k hereckΘ profesi prost∞ normßln∞ m∞ vybrali ve Ükole, kdy₧ mn∞ bylo Φtrnßct. Potom, kdy₧ jsem konΦila sociologii, u₧ tady byla vojska a sociologie byla bur₧oaznφ pav∞da. Jß jsem studovala teoretickou sociologii, to znamenß, ₧e jsem v podstat∞ nem∞la prßci. No, a necht∞lo se mi vstupovat do komunistickΘ strany jenom proto, abych mohla z∙stat pracovat na univerzit∞, to zas nebyl m∙j cφl. V tΘ dob∞ jsem dostala nabφdku z divadla, a jß jsem si °ekla, ₧e pßr let to tam vydr₧φm. A bohu₧el, nebo bohudφk, to u₧ nevφm, jsem tam z∙stala dlouho.

      V∞hlas vßm p°inesla p°edevÜφm Marketa Lazarovß ve stejnojmennΘm filmu FrantiÜka VlßΦila, a potom role krßsnΘ panφ sprßvcovΘ Marji v Menzelov²ch Post°i₧inßch. T∞ch velk²ch rolφ ale bylo vφce, na kterΘ nejrad∞ji vzpomφnßte?

      Jß nevzpomφnßm na role, role jsou um∞lΘ konstrukce. A nechme to na obyΦejnΘ, naivnφ lidi, kte°φ si myslφ, ₧e to je doopravdy, kdy₧ vidφ n∞co nafilmovanΘ. Role jsou role a ₧ivφ lidΘ jsou ₧ivφ lidΘ. Pro m∞ bylo nejd∙le₧it∞jÜφ, s k²m pracuji. Co mßte z toho, kdy₧ dostanete velkou roli, ale pracujete se Üpatn²m kolektivem, se Üpatn²m re₧isΘrem, to prost∞ nemß smysl. Smysl mß d∞lat dobr² projekt, samoz°ejm∞, ale s dobr²mi lidmi. Nakonec ka₧d² film vßs stojφ nejmΘn∞ p∙l roku ₧ivota, tak a¥ to stojφ za to.

      A co prßce divadelnφ?

      Strßvila jsem "na prknech" devatenßct let. M∞la jsem v₧dy trochu opatrn² vztah v∙Φi divßk∙m. V∞d∞la jsem, ₧e s nimi umφm manipulovat, a trochu jsem se jich bßla. Jak jich bylo troÜku vφc, u₧ jsem se jich bßla. V∞d∞la jsem, ₧e stejn∞ jako je dokß₧u dojmout nebo rozveselit, Φßst z nich by se dala zneu₧φt i k jin²m cφl∙m. Mßm v∙bec velk² problΘm pokud je n∞kde troÜku vφc lidφ, mßm strach. Masa, to nenφ nic, v Φem bych se cht∞la pohybovat. Jakmile je n∞kde dav, tak si dßvßm velik² pozor.

      A navφc jsem jeÜt∞ dlouho potΘ, co jsem p°estala hrßt, dokßzala pln∞ ovlßdat svΘ city. Pro m∞ nebyl problΘm vyvolat si plßΦ, a₧ po dvou nebo t°ech letech jsem zaΦala reagovat jako "normßlnφ" lidi dokßzalo mne n∞co dojmout, rozplakat. Dokonce se zdß, ₧e momentßln∞ reaguji mnohem citliv∞ji, ne₧ je t°eba.

      Je VaÜe hereckΘ obdobφ u₧ uzav°enou kapitolou?

      Ano, dß se to tak °φct.

      Sestra je hereΦka, man₧el krom∞ jinΘho takΘ herec. Je mo₧nΘ vaÜi rodinu nazvat hereckou?

      Moje sestra necht∞la b²t hereΦkou, rozhodn∞ ne, ale stala se jφ, jeliko₧ konΦila Ükolu v takov²ch t∞ch nep°φjemn²ch dobßch, kdy mohl n∞kdo studovat na vysokΘ Ükole jedin∞ tehdy, kdy₧ m∞l rodiΦe d∞lnickΘho p∙vodu, nebo kdy₧ ho doporuΦila stranickß organizace, co₧ moje sestra ani v jednom p°φpad∞ nespl≥ovala. M∙j tatφnek nebyl d∞lnφk, byl to profesor slovenskΘ literatury a maminka byla uΦitelka. Tak₧e co s tφm? Nabφzelo se, ₧e vlastn∞ jedinß mo₧nost je dostat se p°es herectvφ na n∞jakou jinou vysokou Ükolu, co₧ poradili mΘmu tatφnkovi. Ale moje sestra byla tak dobrß a tak hezkß, ₧e se hned dostala do filmu, a tφm z∙stala finanΦn∞ nezßvislß na rodiΦφch do velkΘ mφry. A pamatuji si, ₧e ka₧d² rok °φkala: "Jß u₧ bych p°φÜtφ rok necht∞la hrßt, u₧ nechci hrßt".

      M∙j man₧el hlavn∞ psal, on nebyl hercem, nebo lΘpe °eΦeno: byl velmi specißlnφm hercem. A proto₧e mu byla znemo₧≥ovßna autorskß prßce, zaΦal hrßt i postavy napsanΘ jin²m Φlov∞kem, jin²m dramatikem, a najednou se ukßzalo, ₧e mß velk² talent. Ale myslφm si, ₧e taky nenφ "hercem do konce ₧ivota". Ale bavφ ho to, pokud mß hezkou roli samoz°ejm∞.

      Co byste °ekla sv²m dcerßm, kdyby p°iÜly s tφm, ₧e cht∞jφ studovat herectvφ?

      Jß jsem se je sna₧ila ochrßnit, aby se nestaly d∞tsk²mi hereΦkami. Myslφm si, ₧e pro kariΘru herce nenφ vhodnΘ, kdy₧ zaΦφnß jako dφt∞. Nabere ne moc dobrΘ stereotypy, nauΦφ se p°edstφrat. Moje zkuÜenost je, ₧e v∞tÜina t∞ch velmi dobr²ch d∞tsk²ch herc∙ mß pak velkΘ problΘmy, aby se p°izp∙sobila normßlnφmu herectvφ. Toho jsem je uchrßnila, i kdy₧ je samoz°ejm∞ po°ßd cht∞li do filmu. Te∩ u₧ je jim p°es Φtrnßct, tak si °φkßm, pokud by se snad rozhodly, to u₧ je jejich v∞c. Nenφ to n∞co, co bych cht∞la t°eba i jß d∞lat cel² ₧ivot, proto₧e herec je hodn∞ zßvisl² na spoust∞ faktor∙ a nap°φklad ve filmu m∙₧e jen mßlo ovlivnit v²sledek. Nedφvß se do kamery, nez·Φast≥uje se st°ihu, mnoha d∙le₧it²ch v∞cφ, kterΘ d∞lajφ film filmem. Vysloven∞ kreativnφ Φlov∞k, kter² mß i jinΘ ambice, se t∞₧ko m∙₧e ₧ivit herectvφm, a₧ do konce ₧ivota.

      Cestujete ka₧d² t²den mezi Bratislavou, Brnem a Prahou. Mßte v∙bec Üanci se doma sejφt? Jak zvlßdßte domßcnost?

      Cestujeme, samoz°ejm∞ naÜe rodina v₧dycky cestovala. Jß jsem od sv²ch Φtrnßcti let na cestßch, v podstat∞ krom∞ dvou a p∙l roku, kdy₧ se narodily d∞ti. Trochu klidn∞jÜφ obdobφ bylo jeÜt∞ ve Vφdni, v tom smyslu, ₧e jsem cestovala mΘn∞. Jinak se cel² ₧ivot pohybuji minimßln∞ st°ednφ Evropou.

      Je to otßzka zvyku. Myslφm, ₧e bychom si straÜn∞ lezli na nervy, kdybychom byli vÜichni po°ßd doma. Ani nep°edpoklßdßme, ₧e by to mohlo b²t jinak. Nepamatuji se, ₧e bychom n∞kdy v naÜφ rodin∞ m∞li t²den, kdy se vÜichni rßno vzbudφme, jdeme do prßce, vÜichni se odpoledne ve Φty°i nebo v p∞t sejdeme a mßme voln² veΦer. To prost∞ nikdy nebylo. Jß jsem hrßvala t°eba i p∞tadvacet p°edstavenφ m∞sφΦn∞, m∙j mu₧ hraje t∞ch Üestnßct, osmnßct, plus zßjezdy. Zkrßtka, kdy₧ jsme jeden veΦer v t²dnu spolu, tak se hrozn∞ t∞Üφme, anebo si n∞kdy lezeme na nervy. Ale v ₧ßdnΘm p°φpad∞ nep°edpoklßdßme, ₧e budeme mφt pravidelnou pracovnφ dobu; s tφm jsme se vÜichni vyrovnali a nikomu z nßs to nevadφ.

      Po etap∞ hereckΘ nßsledovalo obdobφ diplomatickΘ. Nehodil se n∞kdy i zde hereck² talent?

      Ne°ekla bych, diplomacie a herectvφ nemajφ nic spoleΦnΘho, a₧ na to, ₧e pot°ebujete dobrou v²dr₧, ₧e pot°ebujete b²t sv∞₧φ od rßna do noci. Herci jsou zvyklφ podßvat stoprocentnφ v²kon rßno v osm, stejn∞ jako veΦer v deset. Jsou lidΘ, kte°φ jsou zvyklφ, ₧e v p∞t padla, a u₧ nejsou schopni v²konu.

      B²t diplomatem je obtφ₧nΘ a nßroΦnΘ a pokud jste vyslßn ven, tak je to v podstat∞ Φty°iadvacetihodinovß slu₧ba. Ale je to jist∞ zajφmavΘ, musφte sledovat spousty v∞cφ a vÜe se vßm hodφ. Samoz°ejm∞ se hodφ i schopnost hrßt, ale spφÜ v tom, ₧e mßte dobr² trΘnink, ₧e se nesesypete, ₧e n∞co vydr₧φte, udr₧φte si pozornost, mßte dobrou cviΦenou pam∞¥ a tak dßle. Ale jinak nemß diplomacie s herectvφm v∙bec nic spoleΦnΘho.

      ╚φm se zab²vßte v souΦasnΘ dob∞?

      Te∩, krom∞ jin²ch v∞cφ, vedu Slovenskou spoleΦnost pro zahraniΦnφ politiku. Ta se v∞nuje zahraniΦnφ politice, ale ne oficißln∞. NicmΘn∞ se s politikou hodn∞ setkßvßm a po°ßd v tom jsem, proto₧e m∞ to bavφ a v₧dycky m∞ to bavilo, p∞tadvacet let m∞ to bavφ.

      Dßle se v∞nuji public-relations, problΘm∙m vrcholov²ch posti₧en²ch sportovc∙. Zajφmß m∞ to proto, ₧e si myslφm, ₧e je velmi d∙le₧itΘ zaΦφt propagovat zp∙sob chovßnφ v∙Φi posti₧en²m handicapovan²m lidem. To nejsou lidΘ nemocnφ; ti za₧ili dobu, kdy byli zdravφ te∩ jsou nemocnφ a bu∩ zem°ou nebo se vylΘΦφ. Nebo se stanou posti₧en²mi. Ale posti₧enφ, to je trval² stav, n∞kte°φ se s tφm narodφ a cel² ₧ivot s tφm musφ pro₧φt, nebo se jim stane n∞co, co je nezvratnΘ, a tφm pßdem prost∞ zakotvφ mezi handicapovan²mi. Tady soucit nemß mφsto, oni pot°ebujφ troÜku pomoct, aby se mohli normßln∞ za°adit do spoleΦnosti. Jsou rßdi samostatnφ, pot°ebujφ to, a jak²koliv soucit, takovΘ to: "ChudßΦku m∙j, dej ruΦiΦku, dßm ti korunku", je nep°φpustnΘ. Proto se sna₧φm vÜemi prost°edky tento nßzor prosadit. Handicapovanφ sportovci jsou v podstat∞ tou ÜpiΦkou ledovce, kterß je dob°e viditelnß a myslφm si, ₧e m∙₧ou b²t p°φkladem nejenom vÜem posti₧en²m, ale i nßm zdrav²m, ₧e naÜe problΘmy jsou °eÜitelnΘ, nenφ to nic, proΦ bychom m∞li v∞Üet hlavu.

      Pobavily mne vaÜe krßtkΘ glosy v MladΘ front∞ dnes. Je v tom pot°eba sd∞lit nßzory, nebo se chystßte na zteΦenφ dalÜφ profese?

      Moje glosy v MladΘ front∞? To byla zßsluha panφ ÜΘfredaktorky ╚ervenkovΘ, kterß m∞ hlφdala a honila m∞. Jsem jφ za to velice vd∞Φnß.

      V okolnφ Evrop∞, tedy tΘ zßpadnφ, je spoleΦnost t°φdnφ, a my se musφme nauΦit urΦit²m normßm chovßnφ, kterΘ nßm prost∞ vÜtφpeny nebyly. Podφvejte se, my jsme takovß plebejskß spoleΦnost. N∞co jsem se v tomhle ohledu musela nauΦit, n∞co bylo dßno v²chovou, ale ve zmφn∞n²ch glosßch jsem se sna₧ila upozornit na takovΘ ty d∙le₧itΘ maliΦkosti, kterΘ by m∞l ka₧d² znßt. Necφtila jsem pot°ebu sd∞lovat svΘ nßzory, ale mo₧nß, ₧a by to bylo zajφmavΘ, kdybych to zpracovala do troÜku ucelen∞jÜφho tvaru. Takov²ch t∞ch sto drobnostφ, kterΘ lze velice rychle napravit a kterΘ nßm zbyteΦn∞ berou Φas a zabra≥ujφ nßm, abychom se cφtili sebev∞dom∞ a jist∞ a skuteΦn∞ mohli p°em²Ület o tom, co lidΘ °φkajφ a jak budeme my odpovφdat, a ne o tom, jestli mßme ruce takhle a ubrousek takhle, kam si dßm kapesnφk a jestli m∙₧u zakaÜlat, jestli se m∙₧u vrtat v nose, jak mßm snφst tohle n∞co v tomto smyslu. Ty drobnosti jsou velice d∙le₧itΘ.

      Pom²Ülφte jeÜt∞ na nßvrat do diplomatick²ch slu₧eb nebo politickou kariΘru?

      Nßvrat do diplomatick²ch slu₧eb je obtφ₧nß zßle₧itost, proto₧e jsem byla diplomatem ╚eskoslovenskΘ republiky a nep°estoupila jsem do slovenskΘ nebo ΦeskΘ diplomacie. A pro slu₧bu v ╚R bych musela zm∞nit obΦanstvφ.

      O politickΘ kariΘ°e neuva₧uji, proto₧e mßm pocit, ₧e moje politickΘ zam∞°enφ je ve st°ednφ Evrop∞ velice "raritnφ". Nikdy jsem nezkoumala, vlastn∞ ani nebylo proΦ, jakΘ je moje p°esv∞dΦenφ, jak² druh vφry nebo postoj k ₧ivotu zastßvßm. Potom jsem o tom uva₧ovat zaΦala; a takΘ jsem se testovala na r∙zn²ch situacφch, jak bych, kdybych byla politikem, reagovala, a zjistila jsem, ₧e jsem pravd∞podobn∞ velmi klasick² kontinentßlnφ libertarißn. Je to druh z°φdka se vyskytujφcφ, bohu₧el nenφ chrßn∞n², tak₧e vymφrß. Nakonec vÜude, kde byli HabsburkovΘ a Metternich, liberalismus nekvete. Jß roli stßtu, roli individua, prost∞ ty zßkladnφ v∞ci vnφmßm z pozice klasickΘho liberßla. Myslφm, ₧e bych byla v jakΘkoliv stran∞ velmi nevφtan²m hostem, vzhledem ke sv²m nßzor∙m.

      Mßte mo₧nost srovnßnφ. Jak vnφmßte souΦasnΘ politickΘ d∞nφ na Slovensku?

      Charakterizovat politickΘ d∞nφ na Slovensku je obtφ₧nΘ, stejn∞ jako je obtφ₧nß celß transformace, tranzice spoleΦnosti. To, Φφm prochßzejφ naÜe krajiny, je n∞kolik proces∙ najednou. My se nem∙₧eme vytrhovat z evropskΘho kontextu. V₧dycky jsme byli souΦßstφ Evropy, to znamenß s urΦit²m zpo₧d∞nφm prochßzφme vÜφm tφm, Φφm celß Evropa a podφvejte se, jakΘ jsou to problΘmy! Zßrove≥ podstupujeme proces modernizace, dohßn∞nφ deficitu, nastolenφ normßlnφho °ßdu, normßlnφho fungujφcφho spoleΦenskΘho systΘmu. Navφc se jeÜt∞ musφme vypo°ßdat s rezidui v hlavßch lidφ, s mechanismy, kterΘ jsou za₧itΘ.

      Prßv∞ vΦera jsem Φetla sociologickou studii, kterou d∞lal V²zkumn² ·stav sociologick². T²kala se polarizace spoleΦnosti, o nφ₧ se hodn∞ mluvφ hlavn∞ v Polsku a na Slovensku. Podle tohoto v²zkumu se Φeskß spoleΦnost polarizuje podle v²Üky p°φjm∙, lΘpe °eΦeno, podle pocitu dostateΦnΘ v²Üe p°φjm∙, proto₧e to je subjektivnφ, co lidi pova₧ujφ za dostateΦnΘ. Jß pamatuji, ₧e jsem m∞la kdysi diskusi o hranici chudoby, a tu lidi vnφmajφ zvlßÜtn∞. Proto₧e nap°φklad pro lidi Asie je bφdou, kdy₧ nemajφ tekoucφ vodu a lΘka°skou pΘΦi atd., pro naÜe lidi jsou to v∞ci vφce mΘn∞ samoz°ejmΘ. Nouzi poci¥ujφ v tom, ₧e si nem∙₧ou dovolit auto nebo dovolenou v cizin∞. V∞tÜina lidφ, kte°φ mi °φkali, ₧e jsou chudφ, m∞la nap°φklad sv∙j d∙m a barevn² televizor.

      Ale vracφm se k tomu Slovensku lidΘ vnφmajφ situaci na Slovensku r∙zn∞. Ti lidΘ, kte°φ "za p∞t prst∙ a Üestou dla≥" mohli jaksi zprivatizovat podniky, ti jist∞ budou mφt zßjem udr₧ovat souΦasn² stav v∞cφ co nejdΘle. A pak jsou ti, kte°φ by takΘ cht∞li, ale zatφm nem∞li Üanci. Ti budou naopak proti. Existujφ naÜt∞stφ i lidΘ, kte°φ jsou jinφ, a i kdyby m∞li mo₧nost krßst, nebo lΘpe °eΦeno arizovat, ne·Φastnili by se toho, proto₧e majφ urΦitΘ zßsady, meze svΘho chovßnφ. Ona ka₧dß spoleΦnost se polarizuje, ale obßvßm se, ₧e slovenskß spoleΦnost se polarizuje po°ßd dokola, nap°φklad na lidi sluÜnΘ a lidi absolutn∞ nevychovanΘ, spodinu a ty ostatnφ...

      Je to takovΘ zvlßÜtnφ. Demokratick² re₧im na Slovensku je sice okleÜ¥ovßn, ale zatφm funguje. A samotnß demokracie, jako systΘm, bojuje prost°ednictvφm n∞kter²ch skupin obyvatelstva. Pro m∞ jako sociologa nebo Φlov∞ka, kter² se na vysokΘ Ükole zab²val teoriφ elit, je roztomilΘ sledovat, jak lidΘ do elity Üplhajφ co vÜechno jsou schopnφ ud∞lat, aby se do urΦitΘ pomyslnΘ elity, takovΘ tΘ krßtkodobΘ, dostali. A co se s nimi stane, kdy₧ z toho vypadßvajφ; pozorovat je a vid∞t na nich, kde mß kdo jakou bariΘru a kam a₧ m∙₧e a kam u₧ nem∙₧e.

      Tak₧e to se t²kß slovenskΘ situace. Sna₧φm se, coby Φlov∞k, kter² zaklßdal Slovenskou spoleΦnost pro zahraniΦnφ politiku, a je te∩ ve funkci p°edsedy sprßvnφ rady, aby mladφ lidΘ, kte°φ cht∞jφ informace, m∞li mo₧nost je zφskat. Aby troÜku kultivovali svΘ myÜlenφ v zahraniΦn∞-politickΘ oblasti budeme to pot°ebovat.

      A co ΦeskΘ "budovßnφ" demokracie?

      Jß myslφm, ₧e vφce mΘn∞ totΘ₧ co o Slovensku, platφ i o ╚eskΘ republice. M∙j mu₧ °φkß, ₧e je to otßzka "cenovΘ skupiny". Spoustu problΘm∙ mßme stejn²ch, jde jen o to, ₧e tady se °eÜφ troÜku kultivovan∞ji. Elity jsou nevybudovanΘ, ale myslφm, ₧e Φeskß elita, v tom dobrΘm slova smyslu, je k integraci do evropsk²ch struktur lΘpe p°ipravenß.

      Samoz°ejm∞ dr₧φm ╚eskΘ republice palec. Doufßm, ₧e v koneΦnΘm d∙sledku se "tam" dostane i Slovensko. V∞°φm tomu.

      V souvislosti s demokraciφ se vrßtφme zp∞t k technice. P°ipadß vßm reßlnß zatφm fantastickß vize, ₧e v takzvanΘ informaΦnφ spoleΦnosti, kterß mo₧nß vznikne dφky rozvoji komunikaΦnφ techniky, bude mo₧nΘ op∞t nastolit metodu p°φmΘ demokracie?

      Dovedu si p°edstavit, ₧e parlamenty budou zasedat tak, ₧e lidi budou sed∞t u obrazovek a nebudou muset b²t na jednom mφst∞. Nebo mo₧nß, ₧e se k n∞kter²m otßzkßm budou pravideln∞ vyjad°ovat na Internetu a ₧e se budou sΦφtat hlasy. SpφÜ si d∞lßm trochu obavy z jinΘ v∞ci. Mnozφ lidΘ, kdy₧ se jich zeptßte na jejich problΘmy, tak vßm zaΦnou papouÜkovat to, co slyÜeli v televizi. Jako by nem∞li sv∙j nßzor. Ale zßrove≥ si myslφm, ₧e ₧ivot je siln∞jÜφ a ₧e spoleΦnost si vytvo°φ obrannΘ mechanismy. Äe ani tiÜt∞nß Φi elektronickß mΘdia, nebudou absolutn∞ "nßzorotvornß" a ₧e se udr₧φ urΦitΘ vazby. To znamenß, ₧e orwellovÜtina, to absolutnφ ovlßdßnφ, nebude mo₧nΘ.

      V souvislosti s nov²mi mo₧nostmi komunikace jist∞ vznikajφ novΘ problΘmy. A tady narß₧φm na svΘ liberßlnφ p°esv∞dΦenφ politickΘ; nejsem si jistß, ₧e je t°eba na Internetu v∞tÜφ cenzura. Myslφm si, ₧e jedinec musφ mφt co nejv∞tÜφ odpov∞dnost. Proto₧e zatφm jsme se prßv∞ ve dvacßtΘm stoletφ p°esv∞dΦili, ₧e nejstraÜn∞jÜφ jsou p°ece instituce, kterΘ p°ekroΦφ svΘ pravomoci, ne jedinci. To znamenß, ₧e jß bych se bßla spφÜ totality ne₧ volnosti a s tφm souvisejφcφ zv²ÜenΘ odpov∞dnosti individua.

      Tak₧e vßs nestraÜφ rozvoj informaΦnφch technologiφ?

      U₧ jsem °ekla, ₧e m∙j vztah k technice je velmi pragmatick², nebojφm se jφ, dokonce spoustu v∞cφ ovlßdßm. Nepat°φm mezi postromantiky, kte°φ °φkajφ: "A proΦ ta technika, a poj∩me vÜichni zase do jesky≥ a m∞jme se rßdi a kdysi to bylo lepÜφ". Nebylo to lepÜφ, bylo to horÜφ, mnohem horÜφ. Äijeme mnohem kultivovan∞jÜφ ₧ivot ne₧li kdykoliv p°edtφm.

      S internetovou komunikacφ je to podobnΘ jako s frotΘ ruΦnφky. Jß prost∞ nepat°φm mezi lidi, kte°φ kdy₧ se objevily frotΘ ruΦnφky, tak zaΦali hned psßt, ₧e to je ÜkodlivΘ, ₧e lidi budou mφt vyrß₧ky, ₧e se to nemß, a ₧e ₧eny budou nemravnΘ, proto₧e to vzbuzuje vφce slasti. Vyhn∞me se postromantismu a lkanφ.

      Myslφm si, ₧e novΘ zp∙soby komunikace p°inesou pozitiva i negativa. Na jednΘ stran∞ si budeme °φkat: "Ale v₧dy¥ u₧ nechodφme do hospod, nemluvφme spolu ani se neschßzφme v salonech, v Besed∞ nebo v Sokolu." Na druhΘ stran∞ budeme jednoduÜeji komunikovat s lidmi po celΘm sv∞t∞.

      Jak °φkßm, nemßm z techniky strach, t∞Üφm se na to a zßvidφm sv²m d∞tem, ₧e budou ₧φt dΘle a do₧ijφ se n∞kter²ch v∞cφ, o kter²ch jsem jenom snila. Mo₧nß se dostanou na M∞sφc a podφvajφ se na Zem z v²Üky, musφ to b²t nßdhernΘ.

      Jak vnφmßte Internet, spφÜe jako p°φnos, nebo zbyteΦnΘho "₧routa Φasu"?

      Bohu₧el jsme byli p°ipojenφ na Internet p°φliÜ rozkouskovan∞. Abych rozpoznala, jestli Internet opravdu pot°ebuji a vyu₧iji v prßci, musela bych ho mφt dva m∞sφce v klidu denn∞. Abych mohla zvß₧it p°φnos, ale i nedostatky. Abych mohla spoΦφtat nejenom, kolik to stojφ pen∞z, ale p°edevÜφm Φasu. Pro mn∞ je rozhodujφcφ Φas. A myslφm si, bohu₧el, ₧e Internet zatφm jeÜt∞ po°ßd v naÜich podmφnkßch Φas ₧ere. Ale asi jej ve velmi krßtkΘ dob∞ budu pou₧φvat soukrom∞ i pracovn∞. A na n∞kolika ·rovnφch pracovn∞. N∞co jinΘho je to v zahraniΦnφ politice, kdy₧ budu mφt k dispozici vÜechny noviny a zprßvy. A n∞co jinΘho budu hledat pro sebe, nebo ze zßjmu o lidi, kter²m chci pomoci.

      V letech 1990-92 byla velvyslankynφ ╚eskΘ a SlovenskΘ federativnφ republiky v Rakousku. V souΦasnΘ dob∞ je p°edsedkynφ sprßvnφ rady

      SlovenskΘ spoleΦnosti pro zahraniΦnφ politiku, zßrove≥ se s vervou v∞nuje problematice posti₧en²ch sportovc∙.Magda

      VßÜßryovß ₧ije doslova v letu. T²den co t²den putuje mezi Prahou, v Brnem a Bratislavou. O to nßroΦn∞jÜφ bylo "p°ipoutat" ji na delÜφ dobu k Internetu. A₧ do Vßnoc se to zda°ilo dφky technicky unikßtnφmu p°ipojenφ prost°ednictvφm notebooku Texas Instrument a mobilnφho telefonu GSM, za n∞₧ d∞kujeme firmßm InWare, a. s. a Radiomobil, a. s., za p°ipojenφ k Internetu pak firm∞ PVT, a. s.

      DalÜφ notebook poskytla firma Z-Micron, s. r. o., fax-modemovou kartu firma KOBE, p°ipojenφ na Internet poskytla firma LUKO, s. r. o.

Pro i4U MarkΘta Ci≥kovß @