Dnes p°inßÜφme dokonΦenφ rozhovoru s kytarov²m virtu≤zem a skladatelem èt∞pßnem Rakem. Po p°edchozφ pasß₧i v∞nujφcφ se australsk²m dßlkßm a zajφmavostem kolem tam zφskanΘho krßlovskΘho nßstroje Grega Smallmena obracφ se dnes vφce ke svΘmu p∙vodu a zßzemφ.

      Jak²m zp∙sobem pφÜete a aran₧ujete?

      StraÜn∞ t∞₧ko a zdlouhav∞ a asi i neÜikovn∞. Proto₧e jß nejsem takovΘ genißlnφ dφt∞, kterΘ by slyÜelo skladbu a u₧ ji jen opisovalo jako Mozart. Jß musφm neustßle vym²Ület, kombinovat, Ükrtat, niΦit a znovu psßt. A v₧dy si to pot°ebuji p°ehrßt i na kytaru, t°eba₧e jednou pφÜu pro symfonick² orchestr a podruhΘ pro smyΦcovΘ kvarteto.

      Jste spφÜe sk°ivßnek? Nebo sova?

      Asi sova, proto₧e pφÜu a pracuju hluboko do noci. Ale proto₧e konΦφm tak ve t°i rßno - to u₧ se blφ₧φ zase spφÜ tomu sk°ivßnkovi.

      Necht∞l bych se tou otßzkou dotknout feministek, ale °ekn∞te mi: kolik ₧en proÜlo vaÜφm ₧ivotem?

      Co se t²Φe ₧eny jako inspirace, tak t∞ch je bezpoΦet. To jsou v podstat∞ vÜechny ₧eny na celΘm sv∞t∞. Proto₧e pro mne ₧ena prezentuje skuteΦn² symbol krßsy a vzruÜenφ tak jako hudba. A ani tu nerozliÜuji na krßsnou a nehezkou, ale jen na hudbu a nudu.

      Odkud jste?

      ZvlßÜtnφ je, ₧e to p°esn∞ nevφm. Vzhledem k tomu, ₧e do tΘto zem∞ jsem se dostal v p∞taΦty°icßtΘm na ruskΘm tanku a v Praze jsem byl adoptovßn. Mo₧nß tam n∞kde mß svΘ ko°eny moje lßska k v²chodnφ lidovΘ hudb∞, v nφ₧ nachßzφm inspiraci k velkΘ Φßsti sv²ch skladeb.

      Co vaÜi rodiΦe: p°edurΦili n∞jak vßÜ dneÜnφ osud t°eba tφm, ₧e vßs p°ivedli blφ₧e prßv∞ k hudb∞?

      P°esto₧e adoptivnφ, byli mi rodiΦi snad jeÜt∞ vφce ne₧ kdyby byli vlastnφ. Vychovali mne a dali mi do ₧ivota mnohem vφc ne₧ jsem pot°eboval. T°eba₧e byli vlastn∞ oba d∞lnφci (byl jsem tedy vlastn∞ tzv. d∞lnickΘho p∙vodu), pochopili, ₧e ve mn∞ d°φmß n∞co jinΘho, a nikdy v ₧ivot∞ m∞ nenutili t°eba abych u₧ Üel proboha pracovat, vyd∞lßvat penφze. V₧dycky m∞ podporovali v jak²chkoliv m²ch zßlibßch, a¥ u₧ to byla hudba, astronomie nebo malovßnφ. Kdy₧ jsem t°eba projevil sklon ke kreslenφ, umo₧nili mi studovat v²tvarnou Ükolu. Kdy₧ jsem projevoval hudebnφ sklony, pomßhali mi b∞hem studia na konzervato°i, poslΘze i na AMU. A nikdy se neptali, co za to a co jednou s tφm. Nikdy jim nep°estanu b²t vd∞Φn². Mohu jen p°ßt vÜem d∞tem, aby se setkaly s takov²m pochopenφm a takovou lßskou, s jakou jsem se setkal jß.

      Jak jste se seznßmil se svou ₧enou?

      Na to si vzpomenu docela p°esn∞. Jejφ p°φtelkyn∞ mi °ekla - VφÜ jß mßm jednu zvlßÜtnφ kamarßdku, a tak ji p°ivedla na takovou domßcφ party. Jß tam m∞l fanynek tenkrßt hned n∞kolik, dokonce jsem jim p°edvßd∞l kulturistiku, hrßl na klavφr. Zkrßtka jsem svoji budoucφ ₧enu tak otrßvil, ₧e °ekla, ₧e o takovΘho naboba nestojφ a kamarßdce °ekla, ₧e tam u₧ nikdy nep°ijde. Ale p°esto ji na mn∞ asi n∞co zaujalo, snad ₧e by m∞ mohla p°ed∞lat, tak₧e jsme se pak p°ece jen seÜli, i kdy₧ spφÜ proto, abychom se pohßdali. V₧dycky jsme jezdili tramvajφ na koneΦnou, kde jsme se pak po celΘ hodiny handrkovali, a₧ jsme se prohßdali k man₧elstvφ.

      Te∩ u₧ se nehßdßte?

      Ne. A vydr₧elo nßm to u₧ Φtvrt stoletφ.

      Studovali jste spolu?

      Ne. Jß jsem studoval hudbu, Dagmar jazyky. K latin∞, angliΦtin∞ a n∞mΦin∞ p°idala pozd∞ji, ve Finsku, jeÜt∞ finÜtinu a dnes je tlumoΦnicφ a p°ekladatelkou. Finsko se nßm tak stalo druh²m domovem a syn∙m, Janu Mat∞jovi a èt∞pßnovi, vlastn∞ prvnφm.

      Pamatujete se na nejlepÜφ radu, kterou jste kdy dostal?

      Nevφm, zda to byla rada, spφÜ genißlnφ otßzka mΘho uΦitele, profesora èt∞pßna Urbana: "ProΦ mßme celß dlouhß lΘta k ₧ivotu, a jen okam₧iky k rozhodovßnφ?"

      Znßte n∞koho, kdo vßm poradil nejh∙°e?

      Ano. Jß sßm, nebo mo₧nß mΘ vlastnφ temnΘ ego, nutφcφ m∞ tou₧it neustßle po tom, abych se n∞jak²m zp∙sobem proslavil, stal se ne bohat²m, ale znßm²m.

      Cht∞l byste sv∙j ₧ivot, kdyby to Ülo, do n∞jakΘho bodu vrßtit?

      Ne vrßtit ₧ivot, ale vracet se v duchu do urΦit²ch mφst svΘho ₧ivota a zp∞tn∞ je tam proslunit, prosvφtit. Proto₧e mnohß temnß mφsta v naÜem ₧ivot∞ z∙stßvajφ temnß jenom proto, ₧e jsme do nich ani dodateΦn∞ nevnesli sv∞tlo. To m∞ nauΦil Komensk², ₧e temnoty ustoupφ samy sebou, kdy₧ prosvφtφme sv∞tlem v∞d∞nφ nebo lßsky jakoukoliv temnou komnatu naÜφ vlastnφ minulosti. Vracet se do t∞ch bludn²ch mφst, kdy jsme nev∞d∞li kudy kam, kdy jsme byli zoufalφ a proto mohli i ubli₧ovat, vracet se s lßskou a sv∞tlem a vlastn∞ za vÜechno pod∞kovat.

      Mßte n∞jakou oblφbenou historickou postavu?

      Kdy₧ pominu KomenskΘho, tak samoz°ejm∞ postavy takov²ch velikßn∙ jako Gaius Julius Caesar, Alexandr Makedonsk², a kdy₧ p∙jdu zp∞t k naÜφ dob∞, tak Michelangelo, Leonardo da Vinci.

      Vybral byste si z nich n∞jakou, s kterou byste se, kdyby to Ülo, cht∞l setkat?

      M∙j p°φtel Mirek KokoÜka °ekl pamßtnou v∞tu "Kdyby nenφ." A to je asi nejlepÜφ odpov∞∩. NeÜlo by to - tak₧e nevybral.

      VaÜe poslednφ p°eΦtenß kniha?

      Kdy₧ nastaly deÜt∞.

      A zamilovanß?

      Mal² princ.

      Spisovatel?

      John Steinbeck.

      Malφ°?

      Van Gogh.

      Skladatel?

      Beethoven.

      Zp∞vßk?

      T∞ch je tolik, ₧e skuteΦn∞ nevφm.

      Re₧isΘr?

      Karel Zeman.

      Film?

      PyÜnß princezna.

      Barva?

      Zlatß.

      Nejneoblφben∞jÜφ domßcφ Φinnost?

      Uklφzenφ.

      Vlastnost, kterou doslova nesnßÜφte?

      Sobectvφ a jeÜitnost.

      Co vßs dokß₧e v₧dy spolehliv∞ rozΦilit?

      Blbost a tupost.

      Co umφte prominout?

      Nev∞ru. Ne ₧e bych musel, ale myslφm ₧e tu bych dokßzal prominout.

      Kdy jste byl v ₧ivot∞ nejÜ¥astn∞jÜφ?

      Jß jsem po°ßd.

      Je mφsto, o n∞m₧ jste zatφm nejvφc snil?

      Antarktida.

      Do kterΘ ze vÜech zemφ, kde jste ji₧ byl, byste se rozhodn∞ vrßtil?

      Dom∙. Odkudkoliv v₧dycky dom∙.

      A kam ne?

      Mo₧nß do Al₧φrska. Tam jsem nem∞l prßv∞ hezkΘ zß₧itky

      Kde, kdy₧ ne doma, byste ₧il nejrad∞ji trvale?

      Nikde. Taky proto jsme se po p∞ti letech ve Finsku vrßtili.

      VaÜe neoblφben∞jÜφ mφsto doma v d∞tstvφ?

      PokojφΦek babiΦky u nßs v prvnφm pat°e a s nφm souvisejφcφ p∙da.

      A dnes?

      Moje pracovna.

      Jsou vaÜe d∞ti po vßs?

      Jß jsem Ü¥astn², ₧e jsou jen a jen po sob∞, proto₧e si neumφm p°edstavit nic neÜ¥astn∞jÜφho, ne₧ kdy₧ jsou d∞ti tzv. "po rodiΦφch", nebo snad p°φmo klonovan²mi jedinci. Jß si myslφm, ₧e ka₧dΘ dφt∞ by m∞lo b²t svΘbytnß lidskß bytost, pak je to teprve ono.

      VaÜe ₧ivotnφ motto, je₧ byste jim cht∞l p°edat?

      Kdyby se m∞ na to ptaly, tak to rßd uΦinφm. Jenom₧e my u₧ vφme, ₧e "kdyby" nenφ.

      VaÜe nejoblφben∞jÜφ jφdlo?

      èvestkovΘ knedlφky.

      Nßpoj?

      T∞ch je moc. Ale nejoblφben∞jÜφ - Φirß voda.

      NejΦast∞ji (zne)u₧φvanΘ slovo nebo ·slovφ?

      Jß. Jß! Jß jsem. Jß bych.

      Plßny do budoucna?

      Kytarov² festival v Darwinu, turnΘ po Anglii, Belgii, ╪ecku, LatinskΘ Americe, pro Stamicovo kvarteto a jednu japonskou s≤listku dokonΦuji skladbu pro marimbafon a smyΦcovΘ kvarteto, takΘ n∞kolik skladeb pro pra₧skΘ kytarovΘ kvarteto, pracujeme na dalÜφch po°adech s AlfrΘdem StrejΦkem, dßle komponuji celoveΦernφ skladbu 20 000 mil pod mo°em podle Julese Verna, uva₧uji o skladbßch podle Andersenov²ch pohßdek O sn∞hovΘ krßlovn∞ a Malß mo°skß vφla. Pak jsem natßΦel Gulliverovy cesty s Viktorem Preissem, a te∩ bych na to tΘma cht∞l ud∞lat i kytarovou suitu, mßm v plßnu napsat skladbu ZapomenutΘ hroby, proto₧e ty na m∞ velmi p∙sobφ...

      A samoz°ejm∞ vedle fakulty, kde p°ipravuji ₧ßky na sout∞₧e, hlavn∞ hranφ. Mßm fantastickou nßvÜt∞vnost dokonce i na t∞ch nejmenÜφch vesniΦkßch. Cφtφm, ₧e se n∞jak²m zp∙sobem napojuji na urΦit² sm∞r, po n∞m₧ dnes lidΘ tou₧φ a zjiÜ¥uji, ₧e mßm jakousi mo₧nost je tam aspo≥ na chvφli dostat. Vidφm, ₧e lidφ v tΘto dost kontroverznφ dob∞ odchßzejφ z koncertu Ü¥astni a spokojeni a to mne zase zp∞tn∞ nabφjφ. Cφtφm ·₧asnΘ souzn∞nφ s publikem a jsem za to hluboce vd∞Φn².

Rozhovor s podporou applet.cz - Pavel Hajn²