èt∞pßnka Hilgertovß a jejφ LuboÜovΘ K interview s naÜφ ·sp∞Ünou olympioniΦkou èt∞pßnkou Hilgertovou se dostanete jen p°es Ütφhlou postavu jejφho trenΘra a man₧ela LuboÜe Hilgerta. I ten zaΦal s vodou u₧ asi v deseti letech, kdy jej zaΦal brßvat do svΘho kajaku tßta, takΘ LuboÜ a takΘ vodßk do morku kostφ, do dvaadevadesßtΘho trenΘr reprezentace. Syn zaΦal zßvodit ve dvanßcti a v patnßcti se dostal do st°ediska vrcholovΘho sportu. Ne₧ poznal v lod∞nici èt∞pßnku, byl u₧ od roku 1979 v reprezentaci a celkem po patnßct let pat°il v kajaku mezi nejlepÜφ. V roce 1981 zφskal prvnφ st°φbrnou na mistrovstvφ sv∞ta ve Walesu, v roce 1985, znovu na mistrovstvφ sv∞ta v Augsburku byl t°etφ, mistrovskΘ tituly republiky u₧ nespoΦφtß, vφce si pamatuje nominace na olympißdy. Do spoleΦnΘ v²stavky rodinn²ch trofejφ vypl≥ujφcφch st∞nu v p°edsφni vÜak p°isp∞l u₧ i poslednφ, nejmladÜφ z LuboÜ∙, za lo≥skΘ druhΘ mφsto v p°eboru mladÜφch ₧ßk∙. Ten pr² se mß, v∞° tomu kdo chceÜ, pod knutou hned t°φ trenΘr∙ nejlφp. Jak to vÜechno zaΦalo: byla jste jako malß holΦiΦka spφÜ na panenky, anebo na lodiΦky? Asi ani jedno z toho. Ale Φas jsem trßvφvala spφÜe s kluky a jako p∞knß "dryßΦnice". Byla jsem z Vinohrad a hrßt jsme si chodili v∞tÜinou do Riegrov²ch sad∙, kde nßs obΦas prohßn∞l hlφdaΦ, ₧e mu lezeme po stromech a Ülapeme trßvnφky. Chodφvßte tam jeÜt∞? Hodn∞ se tam zm∞nilo? Chodφvßm, za rodiΦi. Zrekonstruovali tam zahradnφ restauraci, ale jinak si tam p°ipadßm skoro jako kdysi. Pomßhala jste doma? No, to rozhodn∞ moc ne. SpφÜ jsem si n∞kam zalezla s knφ₧kou. Pamatujete si tu prvnφ, ji₧ jste p°eΦetla u₧ sama? Samoz°ejm∞. O pejskovi a koΦiΦce, jak si pekli dort. Jen₧e to byl takov² ten mal² formßt, co byl v₧dycky na ka₧dΘ stran∞ velk² obrßzek a pod nφm jedinß v∞ta. Ale to mi v∙bec nebrßnilo v tom, abych na to nebyla nßle₧it∞ hrdß. Dob°e si pamatuju, jak jsem ten den p°iÜla do kuchyn∞ a chlubila se, ₧e jsem za jeden veΦer p°eΦetla celou knihu. Jak vypadala vaÜe Ükolnφ lΘta? Chodila jsem na gymnßzium v P°φpotoΦnφ ulici, kde byla sportovnφ t°φda, ovÜem sportovnφ byla takov²m trochu kuri≤znφm zp∙sobem: namφsto aby respektovala, ₧e se v nφ soust°edili studenti, kte°φ u₧ n∞kde individußln∞ sportujφ, ba trΘnujφ, a umo₧nila jim, aby na to m∞li vφc Φasu, m∞li naopak rozÜφ°en² poΦet hodin zßkladnφho t∞locviku. Pravdou je, ₧e jsme aspo≥ nem∞li zßsadn∞ odpolednφ vyuΦovßnφ, ale za tu cenu, ₧e jsme ka₧d² den zaΦφnali v p∙l sedmΘ. A kdo cht∞l, mohl si ud∞lat individußlnφ plßn zkouÜenφ, ale mßlokdo toho vyu₧φval. Co p°iÜlo pak? Jß se pak, u₧ v osmnßcti, po maturit∞ vdala, co₧ nebylo na jednΘ stran∞ zrovna ideßlnφ, nicmΘn∞ na vysokou jsem i tak Üla. Na kterou? Na stavebnφ fakultu. Jenom₧e kdy₧ se mi b∞hem studia narodil syn. Musel sport stranou? Jen na nezbytnou dobu. Naopak, kv∙li n∞mu jsem pak p°ed olympißdou v Barcelon∞ p°eruÜila studium, kdy₧ mi nabφdli de facto prßci profesionßlnφho sportovce, a mohla jsem d∞lat instruktorku st°ediska vrcholovΘho sportu. NicmΘn∞ po dvou letech, kdy₧ jsem uva₧ovala o nßvratu na Ükolu, jsem pochopila, ₧e za tu dobu jsem u₧ zapomn∞la tolik, ₧e jako stavebnφ in₧en²rka bych u₧ asi stejn∞ neusp∞la, a tak jsem se rozhodla pro fakultu t∞lesnΘ v²chovy a sportu. Tu te∩ d∞lßm dßlkov∞, ale jde to ztuha. Kdy₧ k tomu p°iΦtete trΘnink a rodinu, a jestli₧e nechcete nic z toho Üidit. P°edurΦili vßÜ osud n∞jak vaÜi rodiΦe? UrΦit∞. U₧ tφm, ₧e m∞ u₧ od maliΦka p°istrkovali ke sportu. I kdy₧ mo₧nß i z praktick²ch d∙vod∙, aby m∞ zam∞stnali a nestalo se ze m∞ "dφt∞ ulice". A vzhledem k tomu, ₧e sklony k hudb∞ nebo v²tvarn²m krou₧k∙m jsem nem∞la, chodila jsem od Üesti do Bohemky na gymnastiku. potom na turistiku, do ly₧a°skΘho oddφlu. na atletiku. Nic z toho jsem sice nebrala zßvodn∞, nicmΘn∞ tento skoro "rekreaΦnφ" p°φstup hned v n∞kolika druzφch sportu byl myslφm dobr² i pro pozd∞jÜφ vodnφ slalom. To je toti₧ sport, kter² nenφ mo₧nΘ zaΦφt d∞lat u₧ od maliΦka. Tak₧e kondici, pohotovost, v²dr₧ si musφ zaΦßteΦnφk p°inΘst odjinud. VaÜi trenΘ°i? U₧ na zaΦßtku jsem m∞la Üt∞stφ na Renßtu Kn²lovou, kterß byla sama v Üedesßt²ch letech vynikajφcφ zßvodnice a hlavn∞ - um∞la to s d∞tmi. P°esto₧e je jφ u₧ p°es Üedesßt, trΘnuje d∞ti dodnes, te∩ t°eba mΘho syna, a umφ v d∞tech vzbudit ten sprßvn² zßjem a nadÜenφ, a hlavn∞ - umφ do tohoto procesu zapojit i jejich rodiΦe. To je, myslφm si, pot°ebnΘ vlastn∞ u ka₧dΘho sportu, a u slalomu tφm spφÜ, proto₧e prßv∞ tam nejsou podmφnky pro ·plnΘ zaΦßteΦnφky rozhodn∞ r∙₧ovΘ. Je t°eba kupovat dost materißlu, rodiΦe musejφ d∞ti vozit i na zßvody. Renßta um∞la vzbudit i zßjem rodiΦ∙ a udr₧et tak partu pohromad∞ i pozd∞ji, kdy₧ dokßzala p°evΘst skupinku nejslibn∞jÜφch z oddφlu Tesly Äi₧kov do Vysok²ch Ükol Praha, kde byla nad∞je na za°azenφ do vrcholovΘho st°ediska. I za to jφ moc vd∞Φφm. Tam jsem pak potkala svΘho man₧ela, jeÜt∞ jako aktivnφho zßvodnφka, ale i tehdy se mi u₧ zaΦal v∞novat i trenΘrsky. Prßv∞ jemu vd∞Φφm za to, ₧e se se mnou vrßtil k zßklad∙m, nauΦil m∞ vhodn∞jÜφ techniku, trp∞liv∞ se mnou jezdil na r∙znß pßdlovßnφ a podobn∞. Vφte, u sportovce, jen₧ u₧ mß urΦitΘ v²sledky, dochßzφ Φasto k tomu, ₧e jej trenΘr namφsto odnauΦenφ u₧ zafixovan²ch chyb, a tφm pßdem i jistΘho nßvratu a₧ k samotn²m zßklad∙m, jakoby "p°evezme" se vÜφm vÜudy, vΦetn∞ chyb a piluje s nφm u₧ jen tu "fyziΦku" nebo Φasy. Jß si dob°e pamatuju, ₧e s LuboÜem jsem nejd°φv rok, dva roky pilovala p°edevÜφm techniku. Namφsto abych jezdila na Φas, rozebφrali jsme podrobn∞ ka₧d² zßb∞r, uΦila jsem se znovu sprßvnΘmu vedenφ pßdla. To vÜechno byl nov², obrovsk² zßklad, kter² jsem pot°ebovala. Samoz°ejm∞ zde byli i dalÜφ trenΘ°i, m∞°il se Φas, toΦilo se na video - metod bylo vφc, ale ten rozhodujφcφ p°φnos, jen₧ se t²kal techniky, pat°il urΦit∞ jemu. Mßte n∞jakΘ konφΦky? UrΦit∞ Φtenφ, kterΘ mi z∙stalo i jako nejlepÜφ zp∙sob odpoΦinku a₧ dodnes. Kdysi jsem sbφrala i ubrousky. Po°ßd je jeÜt∞ mßm, je mi je lφto vyhodit, ale u₧ mi to moc ne°φkß. A se synem? No tak s tφm sbφrßme sportovnφ odznaky. Dobr² zßklad vznikl z obou olympißd, odkud jsme se sna₧ili p°ivΘzt nejr∙zn∞jÜφ odznaky sportovnφch odv∞tvφ, nßrod∙ i federacφ. Myslφm, ₧e t°eba z Atlanty mßme docela p∞knou sbφrku. Jak a kdy jste se p°esn∞ seznßmila se sv²m mu₧em? Na den p°esn∞ vßm to ne°eknu, proto₧e to mn∞ bylo n∞jak²ch Φtrnßct, patnßct, a to si Φlov∞k u₧ zase tak nepamatuje, ale ₧e na m∞ zap∙sobil, je jasnΘ. To vφte, k naÜemu nejlepÜφmu kajakß°i se st°φbrnou medaili z mistrovstvφ sv∞ta jsme vÜichni vzhlφ₧eli jak s obdivem, tak i doslovn∞, proto₧e byl navφc hrozn∞ dlouh², tak₧e na nßs shlφ₧el z v²Üky. A mo₧nß i proto, ₧e p°inejmenÜφm ze zaΦßtku si nßs moc nevÜφmal, blφ₧ jsme se seznßmili a₧ na oddφlov²ch soust°ed∞nφch, kde nßm u₧ radil a pomßhal. Ale chodit cht∞l nejd°φv s mou kamarßdkou. Jen₧e m∞l sm∙lu: on je tak jako jß hrozn∞ p°esn², zatφmco ona nep°iÜla nikdy vΦas. To jß jsem radÜi vÜude o Φtvrthodinu d°φv ne₧ pozd∞, tak₧e jednoho dne - to bylo vlastn∞ naÜe prvnφ rande, jsme p°iÜli oba o tu Φtvrthodinu d°φv, ne₧ jsme se domluvili. Prvnφ poΦφtaΦ, kter² jste kdy uvid∞la? V∙bec poprvΘ asi u maminky v prßci. Pracovala jako mzdovß ·Φetnφ a jednoho dne si zaΦala st∞₧ovat, ₧e jim tam zavßd∞jφ poΦφtaΦe. Proto₧e tehdy byly jeÜt∞ dost neÜikovnΘ a t∞₧kopßdnΘ, a taky to s nimi moc neum∞li, dochßzelo z°ejm∞ k tomu, ₧e jim to s nimi Ülo h∙° a pomaleji ne₧ bez nich. To ovÜem pracovaly jeÜt∞ poΦφtaΦe na d∞rnΘ Ütφtky, tak₧e nebylo divu. Pak u₧ jsem se k nim dostala zase a₧ na vysokΘ, a to u₧ se mi lφbilo vφc, proto₧e kdy₧ jsme m∞li jako zßkladnφ p°edm∞t t°eba hydrauliku, v nφ₧ jsme poΦφtali docela slo₧itΘ v²poΦty kolem proud∞nφ vody v potrubφ nebo v korytech, vid∞li jsme pak, kdy₧ nßs vzali na n∞jakou tu hodinu k poΦφtaΦi, jak je to s jeho pomocφ nßdhern∞ jednoduchΘ. P°ekroΦila jste n∞kdy jak²si "bludn² ko°en", kter² znamenal zßzraΦn² nßstup kariΘry? N∞co, co byste poradila jin²m, mΘn∞ ·sp∞Ün²m? To je dobrß otßzka, proto₧e jß jsem byla dost dlouho docela znßmß prßv∞ tφm, ₧e mi to sice jezdφ, pat°φm ke sv∞tovΘ ÜpiΦce, ale neumφm to z n∞jakΘho d∙vodu "prodat". A pak se to jaksi znenadßnφ zm∞nilo. P°iÜlo to p°ed olympißdou v devadesßtΘm ÜestΘm, a ptala se m∞ na to spousta lidφ, jenom₧e on to nebyl n∞jak² zßzraΦn² okam₧ik nebo udßlost, ale spφÜ proces, pozvoln² psychologick² v²voj. A nejen v tom, ₧e jsem si uv∞domila, ₧e sport pro mne sice znamenß straÜn∞ moc, ale ₧e to nenφ vÜecko v ₧ivot∞, a kdy₧ to nezvlßdnu, ₧e se vlastn∞ tolik moc nestane. Jß jsem toti₧ v₧dycky byla ten hrozn∞ zodpov∞dn² typ, a prßv∞ to mne mo₧nß dlouho vyvßd∞lo z mφry: po°ßd jsem m∞la na mysli ty penφze, co do mne investovali, oprßvn∞nΘ oΦekßvßnφ v²sledku, tak₧e jsem to pak cht∞la dokßzat tak trochu i kv∙li nim, ud∞lat jim radost, ale prßv∞ to m∞ ve skuteΦnosti namφsto pomoci svazovalo. A₧ kdy₧ jsem si koneΦn∞ uv∞domila, ₧e zodpov∞dnß jsem nakonec stejn∞ p°edevÜφm sama sob∞, proto₧e na to mohu prßv∞ jen sama nejvφce doplatit, jakoby se zaΦaly v∞ci m∞nit. N∞co jako pocit ·niku z pasti? Nebo dokonce z utahujφcφ se oprßtky? To u₧ je mo₧nß moc, ale v zßsad∞ ano. Jenom₧e to je zßrove≥ prßv∞ to, co Φlov∞k nem∙₧e nikomu poradit. Ka₧d² se k tomu musφ propracovat stejn∞ sßm. Kdy₧ to vylo₧φm mladΘmu osmnßctiletΘmu zßvodnφkovi, mo₧nß to pochopφ o n∞co d°φve, ale to hlavnφ si musφ prod∞lat stejn∞ sßm. Mo₧nß, ₧e s mnou sd∞lenou zkuÜenostφ u₧ ne tak t∞₧ce, ale i tak. Co rozhodn∞ nestaΦφ, je takovΘ to nejobvyklejÜφ: "Neboj se, nebu∩ nerv≤znφ, o nic nejde!" Proto₧e p°esn∞ tohle mi °φkali tisφckrßt taky, ale to je prßv∞ to, co nefunguje. Pom∙₧e n∞jak² vzor? Nemßm rßda vzory. Ale je pravda, ₧e docela rßda Φtu rozhovory se sportovci z jakΘhokoliv odv∞tvφ, proto₧e m∞ to urΦit²m zp∙sobem inspiruje: v∞tÜinou kdy₧ Φtu o v∞ci, v nφ₧ ten Φlov∞k nem∞l od Boha dßno a musel tak v tΘ oblasti p°ekonßvat mnohem vφc potφ₧φ, ne₧li jsem musela jß. Jakou roli mß podle vßs ona pov∞stnß "kapiΦka Üt∞stφΦka"? TΘm∞° rozhodujφcφ. Na poslednφ olympißd∞ to platilo dvojnßsob. Nechci tφm v∙bec pop°φt to zßkladnφ - to znamenß, ₧e vyhraje p°edevÜφm ten, kdo na to mß, co₧ platφ v ka₧dΘm sportu. NicmΘn∞ trochu toho Üt∞stφΦka opravdu i tak pot°ebuje. A zejmΘna na tak obrovskΘm podniku, jak²m je prßv∞ olympißda. Nikdo nem∙₧e s jistotou °φci "Jedu tam vyhrßt". I tady mohou b²t samoz°ejm∞ v²jimky t∞ch s n∞jakou v²jimeΦnou metodou nebo technikou, jako je t°eba Honza Äelezn², jen₧ prost∞ hßzφ nejlφp, nebo se u n∞koho dß ze sv∞tov²ch tabulek v²kon∙ vyvodit, ₧e vyjde-li mu zrovna i forma, nem∞lo by u n∞j b²t prost∞ pochyb, ale u v∞tÜiny sport∙ - a ten nßÜ k nim pat°φ docela urΦit∞ - se v rßmci sv∞tovΘ ÜpiΦky t∞ch dejme tomu deseti nejlepÜφch, st°φdajφcφch se vφce mΘn∞ pravideln∞ v rßmci jednotliv²ch zßvod∙ nebo Sv∞tov²ch pohßr∙, bez kapky Üt∞stφΦka prost∞ neobejdete. Jß u₧ jsem t°eba byla v tom olympijskΘm roce nap∙l smφ°enß s rolφ (naÜt∞stφ jenom sportovnφho) smola°e, a i kdy₧ jsem si °φkala, ₧e prßv∞ v tom roce by byla Ükoda, kdyby to nevyÜlo, proto₧e jsem byla v optimßlnφ form∞, docela dobrΘ psychickΘ pohod∞ a ani technicky jsem na tom nebyla rozhodn∞ Üpatn∞, prost∞ jsem s n∞Φφm velk²m spφÜ nepoΦφtala. Kdy₧ se to pak p°ece jen, mo₧nß i dφky kousku toho Üt∞stφ, stalo, dalo mi to opravdu velk² impuls i do budoucna. Mφvßte n∞kdy vÜeho plnΘ zuby? Skoro v₧dycky prßv∞ tak koncem zimy, zaΦßtkem jara, kdy je Φlov∞k utahan² z tΘ spousty fyzickΘ p°φpravy, sez≤na je za rohem a °φkß si - dokß₧u jß v∙bec letos, co jsem si p°edsevzala? Nejezdφm nakonec h∙° ne₧li vloni? - Asi a₧ prvnφ zßvod Φlov∞ku ulevφ, dodß jistoty. Kdy jste se naposled zasmßla? Tak to vßm ne°eknu, ale v ka₧dΘm p°φpad∞ potvrzuji, ₧e smφchu je prßv∞ ve vodßctvφ dost t°eba. A ₧e si s sebou u₧ tradiΦn∞ vozφme na soust°ed∞nφ i °adu videokazet, t°eba s VesniΦkou mou st°ediskovou nebo Post°i₧inami, Slavnostmi sn∞₧enek. Nebo ₧e si, kdy₧ jedeme t°eba mikrobusem dvacet hodin n∞kam do èpan∞lska, pomßhßme zvukov²mi kazetami s Cimrmanem. Ale v∞tÜinu t∞chhle kultovnφch v∞cφ u₧ znßme i zpam∞ti, tak₧e n∞kdy staΦφ v krizovΘ situaci n∞co jen p°ipomenout a u₧ padajφ citßty a nßlada je zase zpßtky, i bez kazet. A taky bych uvedla nesmφrn∞ zajφmavΘ knφ₧ky z °ady SlepiΦφ polΘvka pro duÜi, shrnujφcφ celou spoustu historek, z nich₧ n∞kterΘ vßs vezmou i za srdce, ale n∞kterΘ rozesm∞jφ a celkov∞ rozhodn∞ povzbudφ. Mßte-li nßhodou zrovna voln² Φas, co d∞lßte vedle sv²ch povinnostφ nejrad∞ji? Anebo dokonce: umφte si jej zatφm ·Φelem obΦas i ud∞lat? Pßrkrßt m∞ inspiroval n∞jak² Φasopis radou typu "Ud∞lejte si sv∙j den" , tak₧e jsem to skuteΦn∞ ud∞lala. V tom p°φpad∞ se v∞tÜinou vypravφm do m∞sta s krßsn²m v∞domφm, ₧e nemusφm b²t do hodiny zase zpßtky nebo ₧e nemusφm n∞co konkrΘtnφho "sehnat", a skuteΦn∞ se jen projdu a podφvßm se, co novΘho kde postavili, opravili nebo za°φdili, co krßsnΘho by stßlo za h°φch. Ale to opravdu jen v²jimeΦn∞, sotva jednou do roka. Poslednφ p°eΦtenß kniha? Detektivka Martiny NavrßtilovΘ, i kdy₧ m∞ vφce zajφmalo plastickΘ vykreslenφ vlastnφho prost°edφ zßkulisφ profesionßlnφho tenisovΘho sportu ne₧ sama zßpletka. Nejv∞tÜφ zatφmnφ chyba? No, mo₧nß spφÜe celß °ada t∞ch menÜφch. Za ty v∞tÜφ pova₧uji, kdykoli jsem se t°eba z t∞ch menÜφch po n∞jakΘm zßvod∞ nepouΦila, a¥ u₧ Ülo t°eba o technickΘ vybavenφ, taktiku nebo techniku, anebo - to nejΦast∞ji - soust°ed∞nφ se na urΦit² obtφ₧n² bod nebo okam₧ik zßvodu a podcen∞nφ t∞ch "obyΦejn∞jÜφch", jim₧ prßv∞ nßhoda m∙₧e dodat na d∙le₧itosti. Ale jedna byla mo₧nß p°ece jen nadlouho nejv∞tÜφ a mßlem m∞ pak odradila od dalÜφ kariΘry: to kdy₧ jsem se po vφt∞zstvφ ve Sv∞tovΘm pohßru cφtila p°ed olympißdou v Barcelon∞ tak°ka jako favoritka a sna₧ila se soust°edit, izolovat se od jakΘhokoliv rozptylovßnφ lidmi u₧ hodn∞ dlouho p°ed zßvodem, nevnφmat atmosfΘru kolem, pouÜt∞t si walkmana a nep°ipouÜt∞t si rad∞ji n∞jakΘ pochyby. A pak jsem nasedla deset minut p°ed startem do kajaku a v tu chvφli to na mne naopak vÜechno dolehlo, a to tak siln∞, ₧e jsem zaΦala d∞lat chyby, kter²ch jsem se p°edtφm nikdy nedopustila. To mne u₧ jednou prov₧dy ponauΦilo o tom, ₧e takovou tu p°irozenou nervozitu ze sportovnφho ₧ivota Φlov∞k prost∞ nevyma₧e, a ₧e je lepÜφ odb²t si ji t°eba i n∞kolikrßt p°edem, ale p°ed vlastnφm zßvodem mφt Φistou hlavu. Co₧ se pom∞rn∞ snadno °ekne, ba p°iznß, ale nauΦit se to praktikovat, je jinß v∞c a mn∞ to trvalo p∞kn∞ dlouho, ne₧ se to pak prßv∞ v Atlant∞ vyplatilo. Jak dlouho pak trvß takov² olympijsk² zßvod, finßle, na n∞₧ se vlastn∞ p°ipravujete, ladφte formu i celou °adu let? Dv∞, t°i minuty. A jede se ve dvou jφzdßch. JeÜt∞ donedßvna se poΦφtala lepÜφ z nich, tak₧e si Φlov∞k mohl v nejhorÜφm "dovolit" jednu zkazit, a p°esto mohl, pokud byl tou druhou nejlepÜφ, vyhrßt. Te∩ u₧ je to jako u ly₧ovßnφ, tzn. ₧e v²sledky jφzd se sΦφtajφ a Φlov∞k nesmφ vysloven∞ zkazit v∙bec nic. Je to te∩ horÜφ? UrΦit∞. Proto₧e "divokß voda" je hrozn∞ nßroΦnß a prom∞nlivß, ani technicky se nedß zaruΦit, aby byla pro vÜechny a v ka₧dΘm okam₧iku stejnß. Dokonce ani v um∞l²ch podmφnkßch? Tam bych °ekla, ₧e naopak v∙bec nejmφ≥. Proto₧e prßv∞ v um∞l²ch podmφnkßch voda nejvφc pulzuje. To nep°irozen∞ hladkΘ betonovΘ koryto, je₧ se opat°φ zase jen um∞l²mi p°ekß₧kami, pak zp∙sobφ, ₧e to proud∞nφ je mnohem nepravideln∞jÜφ ne₧ na p°φrodnφch °ekßch. Snadno se pak stane, ₧e i bez sebemenÜφho zavßhßnφ samotnΘho zßvodnφka, je pr∙jezd n∞kterou brankou o setinku delÜφ, zatφmco a₧ ji pojede jeho konkurent, bude naopak "rychlejÜφ", tak₧e jednoho nebo druhΘho znev²hodnφ. A proto₧e i koneΦnΘ v²sledky vφt∞zn²ch mφst se pohybujφ maximßln∞ v desetinkßch vte°iny, opravdu to nemusφ b²t jen z viny zßvodnφka, ale m∙₧e to zp∙sobit i n∞co, Φemu °φkßme, ₧e "nevyÜla voda". Je zajφmavΘ, ₧e prßv∞ zdßnliv∞ p°edem navr₧enΘ a "spoΦφtatelnΘ" podmφnky um∞lΘ trat∞ jsou v tomto ohledu mΘn∞ objektivnφ. Jß stava°inu nedostudovala, ale LuboÜ, kter² ano, dokonce p°φmo vodnφ stavby, to vysv∞tluje tφm, ₧e drsnΘ koryto p°φrodnφ °eky, je₧ ji vede po staletφ, je k vod∞ prost∞ jaksi "spravedliv∞jÜφ".
Rozhovor s podporou applet.cz - Pavel Hajn² èt∞pßnΦina "Hall of Fame": Sv∞tov² pohßr: od roku 1988 dvakrßt ÜestΘ mφsto, Φty°ikrßt t°etφ, dvakrßt druhΘ a dvakrßt prvnφ. Mistrovstvφ Evropy: st°φbrnß v roce 1996 (a prvnφ mφsto v hlφdkßch) Mistrovstvφ sv∞ta: jedenßctΘ, dvakrßt osmΘ, jednou ΦtvrtΘ a jednou druhΘ mφsto (1997 v Brazφlii) Olympißda: po dvanßctΘ pozici v Barcelon∞ (1992) zlatß medaile v Atlant∞ (1996)
|