V ·noru si mohou divßci vybrat ze sedmi americk²ch, jednΘ anglickΘ a hned t°φ Φesk²ch oΦekßvan²ch novinek; n∞kdy se ovÜem vybφrß dost t∞₧ko, zvlßÜt∞, kdy₧ u n∞kter²ch film∙ jde o tituly jenom nov∞ natoΦenΘ, a u jin²ch je u₧ z nßzvu nebo jmΘna re₧isΘra z°ejmΘ, ₧e od nich zase tak moc Φekat nelze.
ZkuÜen∞jÜφho nßvÜt∞vnφka kin nep°ekvapφ, ₧e autorem dobrodru₧nΘ epiky SEDM LET V TIBETU (Seven Years in Tibet, USA 1997) je Jean-Jacques Annaud, obratn² Francouz, schopn² v₧dy adekvßtn∞ zdramatizovat vÜe, co je zrovna ΦasovΘ. VÜak takΘ dokßzal osud rakouskΘho horolezce, kter² se na zaΦßtku vßlky v roce 1939 dostal z Himßlaje p°es Indii a₧ do Lhasy a byl dlouhou dobu p°φtelem tehdy mladiΦkΘho dalajlßmy, aktußln∞ zpolitizovat a p°izp∙sobit po₧adavk∙m mezinßrodnφho publika, jak ukazuje nejen obsazenφ m≤dnφho AmeriΦana Brada Pitta (Tich² nep°φtel) do hlavnφ role, ale i zruΦnΘ uplatn∞nφ exotickΘ Tibe¥anky Jetsu Pemy, skuteΦnΘ dalajlßmovy sestry, v jednΘ z postav vedlejÜφch, a p°edevÜφm zßv∞r celΘho p°φb∞hu. To ovÜem neznamenß, ₧e by Annaud∙v film nebyl profesionßln∞ natoΦen², prost°edφm i d∞jem atraktivnφ a divßcky vd∞Φn²; vÜudyp°φtomnß re₧isΘrova snaha b²t tematick² "a jour" z n∞j ale p°ece jen d∞lß titul pomφjiv².
┌d∞l z∙stat jen vzpomφnkou je pravd∞podobn∞ dßn i katastrofickΘ romanci Jamese Camerona TITANIC (Titanic, USA 1997). Ani ZlatΘ gl≤by nebo sady Oscar∙, ani v∞domφ dvousetmili≤nov²ch nßklad∙, monstr≤znφ reklama Φi obrovsk² poΦßteΦnφ ohlas v USA, Evrop∞ a jist∞ i u nßs, nemohou zakr²t skuteΦnost, ₧e vÜeobecn∞ znßmΘ potopenφ ·dajn∞ nepotopitelnΘ lodi z roku 1912 je tentokrßt z pr∙zraΦn∞ komerΦnφch d∙vod∙ p°edvedeno nap∙l jako cajdßkovitß milostnß historka a nap∙l jako vzruÜujφcφ katastrofickß velkopodφvanß. A rozdφl nenφ bohu₧el jen vn∞jÜkov²: zatφmco prvnφ, delÜφ p∙lka z∙stßvß, vzdor ·silφ nejnov∞jÜφho dßmskΘho idolu Leonarda DiCapria (Romeo a Julie) jen lacinou obm∞nou romßn∙ pro slu₧ky, druhß, kratÜφ polovina je brilantnφ ukßzkou velkorysosti hollywoodsk²ch producent∙ a jejich specialist∙ na vizußlnφ a zvukovΘ efekty. Po technickΘ strßnce jde u druhΘ Φßsti filmu o dφlo vynikajφcφ a bezpochyby o jeden z meznφk∙ ₧ßnru, jako celek se vÜak u₧ tragΘdie Titaniku v minulosti doΦkala lepÜφch zpracovßnφ.
Komornφ tragikomedie M┘J NEJMILEJèσ BAR (Trees Lounge, USA 1996), kterou re₧ijn∞ debutuje herec Steve Buscemi (Con Air), se v∞tÜinou odehrßvß v perifernφ nßlevn∞, kde okouzlujφcφ automechanik-budi₧kniΦemu, p°edstavovan² re₧isΘrem, postupn∞ rozkr²vß ₧ivotnφ komplikace svoje i dalÜφch Ütamgast∙, vÜednφch lidφ s vÜednφmi starostmi i radostmi. Mal², ale mil² film nezßvislΘ produkce s poetikou spφÜe evropsk²ch Üedesßt²ch ne₧ americk²ch devadesßt²ch let, by mohl b²t blφzk² mentalit∞ Φesk²ch divßk∙, i kdy₧ asi jenom t∞ch, kte°φ jsou alespo≥ ve st°ednφm v∞ku. MladÜφmu publiku, odchovanΘmu akΦnφmi tituly souΦasnosti, se z°ejm∞ bude zdßt, ₧e jim hrdina, kter² nenφ schopen najφt svΘ mφsto v ₧ivot∞ a je, jak sßm °φkß, "jenom na srandiΦky, ne na bitky", nemß u₧ co °φct, i kdy₧ je tomu prßv∞ naopak.
Nßzev kriminßlnφ komedie Olivera Stonea U-TURN (U Turn, USA 1997), odvozen² od dopravnφ znaΦky, povolujφcφ ve Spojen²ch stßtech otoΦenφ vozu do protism∞ru, jako by p°edznamenßval p°ekvapiv² obrat i v ₧ßnru filmu. ╚ern² humor krvavΘho p°φb∞hu mu₧e, kter² se zaplete s man₧elkou malom∞stskΘho bohßΦe a dß se potom najmout na jejφ zavra₧d∞nφ, p°ipomφnß vφce komiku jakΘsi noΦnφ m∙ry ne₧ b∞₧nΘ oddychovΘ zßbavy; re₧isΘr Stone i herci Sean Penn (Mrtv² mu₧ p°ichßzφ), Jennifer Lopezovß (Anakonda) a Nick Nolte (Zbo₧≥uji trable) vychßzejφ sice z tradice melodramatick²ch krimi, oznaΦovan²ch termφnem "film noir", ale obracejφ s ironick²m nadhledem vÜechny jejφ zvyklosti naruby. ZnaΦn∞ provokativnφ t≤n tΘto stylov∞ ΦistΘ h°φΦky se samoz°ejm∞ nemusφ lφbit ka₧dΘmu, kdo ho vÜak dokß₧e ocenit, s pot∞Üenφm vychutnß jejφ bizarnφ, i kdy₧ pon∞kud cynickΘ finesy.
Politizujφcφ thriller èAKAL (The Jackal, USA 1997) natoΦil Michael Caton-Jones jako modernizovan² remake slavnΘho "èakala" (The Day of the Jackal - The Chacal, GB/FR 1973) Freda Zinnemanna, a hned zkraje je nutnΘ p°iznat, ₧e to nem∞l d∞lat. Hon na profesionßlnφho zabijßka, pov∞°enΘho zast°elenφm v tomto p°φpad∞ man₧elku americkΘho prezidenta, a hledanΘho hned dv∞ma tajn²mi slu₧bami ze Spojen²ch stßt∙ a Ruska, zcela ztratil autentiΦnost literßrnφ p°edlohy Fredericka Forsytha (asi proto nenφ v titulcφch v∙bec uveden), kterou nemohou ani hv∞zdy, jak²mi jsou Bruce Willis (Pßt² element) nebo Richard Gere (Prvotnφ strach), nahradit. Kdo vid∞l p∙vodnφ verzi z roku 1973, nem∞l by na jejφ nyn∞jÜφ nepovedenou kopii rad∞ji chodit, a kdo ji nevid∞l, m∞l by si poΦkat, a₧ Zinnemann∙v Φtvrt stoletφ star² originßl uvedou op∞t jednou v televiznφch po°adech pro pam∞tnφky.
HistorickΘ drama AMISTAD (Amistad, USA 1997) pat°φ ve filmografii "popcornovΘho" re₧isΘra Stevena Spielberga (zvanΘho tak pro teenagerovskΘ urΦenφ v∞tÜiny jeho tvorby) mezi t∞ch n∞kolik titul∙, sm∞°ujφcφch obsahov∞ k divßk∙m starÜφm. Rozsßhlß dobovß freska lφΦφ vzpouru africk²ch otrok∙, kte°φ v roce 1839 vyvra₧dili posßdku Üpan∞lskΘ lodi La Amistad, byli zajati americkou brigou a postaveni ve stßt∞ Connecticut p°ed soud, jeho₧ ·kolem bylo rozhodnout, je-li podstatou lidskΘho spoleΦenstvφ otroctvφ nebo svoboda. MyÜlenkovß zßva₧nost, sugestivnφ zßznam utrpenφ nevinn²ch a p°esv∞dΦivΘ hereckΘ v²kony Morgana Freemana (Moll Flandersovß) a Anthony Hopkinse (P°e₧ila jsem Picassa) odpovφdajφ Spielbergovu profesionßlnφmu v∞hlasu, z°ejmß didaktiΦnost p°φb∞hu, p°ekvapivß u re₧isΘra, kter² ji odmφtß i v dobrodru₧n²ch historkßch pro nezletilΘ pojφdaΦe pra₧enΘ kuku°ice, vÜak m∙₧e leckomu vadit.
Prvnφ film re₧isΘra Jima Gillespie, studentsk² horor TAJEMSTVσ LO╥SK╔HO L╔TA (I Know What You Did Last Summer, USA 1997), je z°eteln∞ ovlivn∞n souΦasnou americkou oblibou tohoto zp∙sobu ohro₧ovßnφ mlad²ch lidφ zdßnliv∞ nevysv∞tliteln²mi silami, vzk°φÜenΘho i u nßs uveden²m "V°φskotem" (Scream, USA 1996) Wese Cravena. Typicky iracionßlnφ motiv ₧ßnru, p°edstava neznßmΘho vraha, mstφcφho se po roce Φtve°ici absolvent∙ st°ednφ Ükoly za to, ₧e ho srazila autem a jeho mrtvolu hodila do mo°e, je podßn s ·ctyhodnou znalostφ °emesla, dovedn∞ stup≥ovan²m nap∞tφm, neΦekan∞ logick²m rozuzlenφm a v n∞kter²ch scΘnßch s Jennifer Love Hewittovou (Sestra v akci 2) i s pozoruhodnou atmosfΘrou a₧ mystickΘ hr∙zy. Schopnost vytvo°it v∞rohodn² pocit strachu z neskuteΦna je ve sv∞t∞ oce≥ovßn, ohlas tuzemsk²ch divßk∙, zaryt²ch vyznavaΦ∙ reality, bude ale z°ejm∞ stejn∞ vla₧n² jako v p°φpad∞ zmφn∞nΘho "V°φskotu".
Malou nßvÜt∞vnostφ zato urΦit∞ nebude poznamenßno vßleΦnΘ drama MOST P╪ES ╪EKU KWAI (The Bridge on the River Kwai, GB 1957), kterΘ nebylo dosud v Φesk²ch kinech uvedeno, i kdy₧ jeho ·st°ednφ melodie, pφskan² Colonel Bogey March, u nßs u₧ p°ed Φty°iceti lety tΘm∞° znßrodn∞la. Dokonal²m spojenφm britskΘho civilismu v²razu a produkce v americkΘm stylu triumfovali tehdy na mezinßrodnφ scΘn∞ nejen re₧isΘr David Lean a herci Alec Guinness, William Holden a Jack Hawkins, osobnosti, kterΘ nenφ ani dnes t°eba p°edstavovat, ale i celß evropskß kinematografie. VÜak takΘ v historii anglick²ch vojensk²ch zajatc∙, budujφcφch v Barm∞ most pro svΘ japonskΘ v∞znitele, nejde jen o akΦnφ d∞j, chlapskou tvrdost a ÜibeniΦnφ humor, ale i o pevnost a zßrove≥ k°ehkost morßlnφch zßsad uprost°ed vßlky. Sedm Oscar∙ bylo svΘho Φasu zaslou₧enou poctou Leanovu dφlu, je₧ by si alespo≥ nynφ nem∞l ₧ßdn² Φesk² divßk nechat ujφt.
Dv∞ ze t°φ domßcφch premiΘr pat°φ pokus∙m zaΦφnajφcφch re₧isΘr∙, kte°φ si, jak u₧ to b²vß, urΦili cφle, na n∞₧ dosßhnout jim zatφm nenφ dßno. ╚ernou komediφ POSTEL (╚R 1998) se Oskar Reif cht∞l v absurdnφ biografii mu₧e, obklopenΘho cel² ₧ivot jenom ₧enami, zamyslet nad nerovnoprßvn²m postavenφm obou pohlavφ ve spoleΦnosti, v rßdoby tragikomedii MRTVEJ BROUK (╚R 1998) m∞l Pavel Marek v ·myslu odhalit na modelovΘm vztahu dvou naΦas vykolejen²ch jedinc∙ vnit°nφ nejistotu, bezcφlnost a prßzdnotu dneÜnφch mlad²ch lidφ. Jeden i druh² z∙stali n∞kde v polovin∞ cesty, oba vÜak p°edvedli svΘ profesnφ hodnoty z°eteln∞ji ne₧ mnozφ jejich vrstevnφci. Zatφmco nap°φklad v pon∞kud p°ece≥ovan²ch "Knoflφkß°φch" se nev²raznß re₧ie Petra Zelenky skr²vß za obratn∞ napsan² p°φb∞h, u debut∙ Reifova i Markova je tomu p°esn∞ naopak. A natoΦit ze slab²ch scΘnß°∙ alespo≥ to, co natoΦili, dokß₧φ jen tv∙rci s budoucnostφ.
T°etφ titul, koprodukΦnφ pohßdku JEZERNσ KR┴LOVNA (╚R/D 1998), kterou s obvyklou machou zre₧φroval Vßclav VorlφΦek, p°ijmou z°ejm∞ d∞tÜtφ nßvÜt∞vnφci bez protest∙, tak jak p°ijφmajφ vÜe, co se v ₧ßnru vyskytne. Jejich letit∞jÜφ doprovßzeΦi si ale jist∞ vÜimnou, ₧e krom∞ n∞kolika situacφ se v p°φb∞hu zlΘ vlßdkyn∞, sna₧φcφ se za ka₧dou cenu zφskat mladΘho prince, jenom va°φ z vody kdejak²ch motivick²ch polotovar∙, ochucen²ch vφce Φi mΘn∞ poda°en²mi filmov²mi triky. A nemßlo z nich pak udivφ, ₧e scenßristou tohoto slepence, odvolßvajφcφho se na inspiraci Labutφm jezerem, je MiloÜ Macourek, n∞kdejÜφ osobit² p°edstavitel dodnes ₧iv²ch situaΦnφch komediφ a pohßdkov²ch parafrßzφ. To vÜe ale d∞ti nezajφmß; ty jenom vycφtφ tu lhostejnost, rutinu a sebeuspokojenφ, kter²mi se VorlφΦkovy filmy pro n∞mecko-ΦeskΘho producenta Karla Dirku vyznaΦujφ.
Karel Cop