Cesty lidskΘho pokroku jsou k°ivolakΘ. Äßdn² vynßlezce nedokß₧e odhadnout, k Φemu bude jeho vynßlez jednou slou₧it. To platφ i o zdßnliv∞ tak stabilnφch oborech, jako je t°eba doprava nebo zem∞d∞lstvφ. ╚φm je vÜak dan² obor dynamiΦt∞jÜφ, tφm t∞₧Üφ je budoucnost novΘho vynßlezu i jen vytuÜit.

      V oboru k°emφkov²ch technologiφ, a ve vÜem, co je od nich odvozeno, platφ vy°ΦenΘ dvojnßsob. Dφky p°evratnΘmu v²voji polovodiΦovΘ technologie se m∞nφ nejen technickΘ parametry a vlastnosti poΦφtaΦ∙, ale postupem Φasu i jejich zßkladnφ poslßnφ a vyu₧itφ. Pokud bychom se odvß₧ili v padesßt²ch letech n∞komu tvrdit, ₧e poΦφtaΦe mohou b²t jednou vyu₧φvßny jako psacφ stroj, asi bychom nenalezli mnoho p°φvr₧enc∙ naÜφ teorie. Dnes bychom sklidili posm∞ch s tvrzenφm p°esn∞ opaΦn²m. Neodvratn²m dalÜφm krokem tohoto v²voje, kter² nßs zßhy Φekß, je zmizenφ poΦφtaΦ∙ z naÜeho ₧ivota.

      Vra¥me se vÜak nynφ o Φty°icet let proti proudu Φasu a podφvejme se na utopickou myÜlenku textov²ch procesor∙ tehdejÜφma oΦima. Jak je v∙bec mo₧nΘ uva₧ovat o psanφ textu na poΦφtaΦi, o tak barbarskΘm zneu₧itφ drahΘ ÜpiΦkovΘ techniky, kterΘ je navφc ekonomicky naprost²m nesmyslem? Zneu₧itφ vrcholu lidskΘho poznßnφ k n∞Φemu tak prostΘmu, jako je napsßnφ pßr °ßdek na papφr? V₧dy¥ to je p°ece zvlßdnutelnΘ jednoduch²m mechanick²m za°φzenφm! K Φemu poΦφtaΦ, kdy₧ p°i psanφ textu ₧ßdnΘ v²poΦty nepot°ebujeme? A i kdyby se o tuhle nesmyslnou Φinnost nakrßsn∞ n∞kdo pokusil, stejn∞ zjistφ, ₧e jsou poΦφtaΦe na takovou prßci naprosto nevhodnΘ: do jejich drahΘ pam∞ti se stejn∞ vφce ne₧ pßr °ßdek textu nevejde. Mnohem lepÜφ je pam∞¥ vyu₧φvat na ulo₧enφ Φφsel, k Φemu₧ byla mimochodem p∙vodn∞ urΦena...

      To vÜe je svatß pravda. Existuje zde vÜak jeden kouzelnφk. Ten kouzelnφk se jmenuje masov² trh. Mßvnutφm kouzelnΘho proutku m∞nφ to, co je hol²m nesmyslem, v mo₧nΘ, a nakonec dokonce v ekonomicky v²hodnΘ. Hromadnß v²roba dokß₧e p°ekonat zdßnliv∞ neot°esitelnΘ bariery. Posu∩me sami: nikdy nebude ve spoleΦnosti vφce ne₧ n∞kolik procent lidφ, kte°φ pot°ebujφ a aspo≥ ΦßsteΦn∞ vyu₧ijφ obrovskΘ v²poΦetnφ schopnosti poΦφtaΦ∙ k zßkladnφmu v²zkumu. Mßme se snad soust°edit ve svΘm aplikaΦnφm v²voji na tuto hrstku lidφ? V₧dy¥ t∞ch, kte°φ denn∞ pot°ebujφ psßt, jsou miliardy.

      PoΦφtaΦ je svou univerzßlnostφ pro masovou v²robu tΘm∞° p°edurΦen. Klasick² psacφ stroj mß jen jednu pevnou klßvesnici a zvlßdß jedinou znakovou sadu. Lze jej tedy ·sp∞Ün∞ prodßvat jen na jednom trhu - pro ka₧d² dalÜφ jazyk je nutno navrhovat a vyrßb∞t v₧dy novΘ, odliÜnΘ typy. To vÜe vede zßkonit∞ k prodra₧enφ v²roby. Navφc jsou jazyky, na nich₧ psacφ stroj zcela sel₧e - a prßv∞ ty se jako napotvoru nalΘzajφ v p∞kn∞ lidnat²ch oblastech s velk²m mno₧stvφm potencißlnφch zßkaznφk∙. Ale te∩ se na to podφvejme z druhΘ strany. PoΦφtaΦ je natolik univerzßlnφm za°φzenφm, ₧e jeho vyu₧itφ ve funkci psacφho stroje je vlastn∞ jen jednou z °ady mo₧n²ch aplikacφ. Zm∞na znakovΘ sady Φi rozlo₧enφ klßvesnice jsou pouze malou modifikacφ. PφÜeme zprava doleva? Äßdn² problΘm. Nenφ pot°eba zrcadlov∞ p°eklßp∞t celou mechaniku, staΦφ jen sprßvn∞ nastavit p°φsluÜn² parametr. PφÜeme shora dol∙? Jak je libo. Grafick² re₧im prßce umo₧≥uje umφstit na strßnku v podstat∞ cokoliv, znakovΘ pφsmo nevyjφmaje. Nenφ proto divu, ₧e poΦφtaΦe zvφt∞zily nad psacφm strojem na celΘ Φß°e.

      Co ale toto vφt∞zstvφ znamenß pro dalÜφ v²voj poΦφtaΦ∙? Kouzelnφk masovΘho trhu zde naplno ukßzal, co umφ. Bude mu to ale staΦit? Dovoluji si tvrdit, ₧e ne. NßÜ kouzelnφk se ji₧ nedß zastavit. Nynφ mu u₧ nejde o nic jinΘho, ne₧ nechat poΦφtaΦe zcela zmizet.

      ZaΦn∞me ale popo°ßdku. Äivot naÜt∞stφ nenφ Φernobφl². P°ipome≥me si, ₧e ani dnes se sv∞t poΦφtaΦ∙ nesklßdß pouze z poΦφtaΦ∙ PC pou₧φvan²ch v kancelß°φch. Nezmizely a ani nezmizφ sßlovΘ poΦφtaΦe, superpoΦφtaΦe ani ·zce specializovanΘ pracovnφ stanice. Do kancelß°φ se p°esunula a v kancelß°skΘ p°edm∞ty se p°em∞nila jen masovß v∞tÜina poΦφtaΦ∙. Pouze na ni m∙₧e uplatnit nßÜ kouzelnφk svoji moc. Pro naÜe ·Φely budeme proto slovem poΦφtaΦ myslet pouze tyto poΦφtaΦe.

      Zatφm se zdß b²t vÜe v po°ßdku. Ale pozor, zaΦφnß se objevovat jedna otßzka: ProΦ je tato obrovskß rodina kancelß°sk²ch poΦφtaΦ∙ tak mßlo diferencovßna? A¥ u₧ jde o v²robek jakΘkoliv znaΦky provozovan² v jakΘkoliv Φßsti sv∞ta, v₧dy mß stejn² procesor (procesor pat°φcφ do navzßjem kompatibilnφ procesorovΘ rodiny), stejn² operaΦnφ systΘm (rozumφ se z vφce ne₧ 90 %) a stejnΘ (zhruba ze 60 %) zßkladnφ kancelß°skΘ programovΘ vybavenφ. Jako by se globalizace projevila naprost²m sjednocenφm poΦφtaΦ∙, kterΘ se snad dnes u₧ jeden od druhΘho liÜφ pouze znaΦkou na unifikovanΘ sk°φni. Ka₧d² mß v kancelß°i stejnΘ vybavenφ, bez ohledu na svΘ skuteΦnΘ pot°eby.

      ╚ßstφ tohoto problΘmu je nadbyteΦn² v²kon, kter² je dneÜnφm u₧ivatel∙m vnucovßn. ╚lov∞k by si kup°φkladu myslel, ₧e pro celou °adu aplikacφ by postaΦil jen zlomek mo₧nostφ dneÜnφch poΦφtaΦ∙, nap°φklad n∞kde na ·rovni v²konu poΦφtaΦe XT. Ale zkuste takov² stroj dnes sehnat. A pokud jej t°eba i po°φdφte, zkuste si sami psßt importnφ filtry mezi dneÜnφm Wordem a tehdejÜφm Sprintem - mßlo platnΘ, ₧e funkΦn∞ se skoro nic nezm∞nilo. NßÜ pokus o st°φdmost tak zßhy narazφ na stejnou bariΘru, jako nßÜ fiktivnφ pokus o nest°φdmost z padesßt²ch let. V obou p°φpadech se nßm postavφ do cesty ekonomickß bariΘra. Jako bychom se vyboΦenφm ze st°ednφho proudu proh°eÜili. Ztratili jsme tφm toti₧ p°φze≥ naÜeho mocnΘho kouzelnφka.

      Najednou nßs vÜak napadne - ale v₧dy¥ to v jin²ch oborech jde! Jak je mo₧nΘ, ₧e nap°φklad vynßlez televize takΘ nep°ekonal vynßlez rozhlasu a nevytlaΦil rozhlas zcela ze scΘny? ProΦ po°ßd jeÜt∞ existuje rozhlas, kdy₧ u₧ je na trhu Φty°icet let n∞co lepÜφho? ProΦ dokonce dosud existujφ i noviny, kdy₧ ji₧ dßvno tu mßme mnohem pru₧n∞jÜφ rozhlas, a navφc i televizi, vΦetn∞ jejφho teletextu?

      Jak u₧ jsme poznali na vlastnφ k∙₧i, p°e₧itφ starÜφch model∙ je v oblasti poΦφtaΦ∙ nep°edstavitelnΘ. O praktickΘm nasazenφ poΦφtaΦe XT si m∙₧e dneÜnφ u₧ivatel nechat jen zdßt, nenφ-li ovÜem tak bohat², aby si jej mohl dovolit pou₧φvat. Nikoho v tΘto souvislosti nezajφmß, ₧e si dodnes mohu naladit zprßvy v rozhlase, i kdy₧ se ve stejnou chvφli vysφlß kvalitnφ televiznφ zpravodajstvφ a - sv∞te div se - stßle jeÜt∞ si mohu p°eΦφst dokonce i noviny a obejφt se tak zcela bez elektroniky. U poΦφtaΦe jsem vÜak nßsiln∞ tlaΦen do koupi nesmysln∞ v²konnΘho za°φzenφ. ProΦ vlastn∞? ProΦ se prßv∞ u poΦφtaΦ∙ honφ vÜichni za v²konem?

      V²voj poΦφtaΦ∙ lze p°irovnat k v²voji jakΘhokoliv technickΘho vynßlezu, snad s tou v²jimkou, ₧e jejich v²voj b∞₧φ podstatn∞ rychleji. Ka₧dΘ t°i roky se poΦφtaΦe zm∞nφ natolik, ₧e se na n∞ m∙₧eme dφvat jako na ·pln∞ nov² nßstroj. Pokud ale na takov² pohled p°istoupφme, nevyhneme se v²Üe uveden²m vtφrav²m otßzkßm. Jedin²m zßkonit²m v²chodiskem je na tento pohled nep°istoupit.

      Vynßlez televize p°idal k rozhlasovΘmu p°enosu zvuku novou kvalitu, obraz. Televize tak rozhlas skuteΦn∞ a jednoznaΦn∞ technologicky p°ekonala. Paradoxn∞ prßv∞ to umo₧≥uje rozhlasu trvale p°e₧φt. TakΘ vynßlez rozhlasu p°ekonal svΘho Φasu novinovΘ zpravodajstvφ - svou rychlostφ a snadnou dostupnostφ. TakΘ rozhlas tedy nabφdl kvalitativn∞ novou hodnotu nad novinov²m zpravodajstvφm, a tφm umo₧nil novinßm p°e₧φt. (PovÜimn∞me si, ₧e toto naopak neplatφ o vynßlezu barevnΘ televize, je₧ dφky svΘ zp∞tnΘ kompatibilit∞ zcela vytlaΦila svoji Φernobφlou matku z trhu.) Jin²mi slovy, v²robek, kter² kvalitativn∞ p°ekonß svΘ p°edch∙dce, vytvo°φ na trhu svoji vlastnφ novou komoditu a p°esune tak konkurenΦnφ boj mimo domΘnu sv²ch p°edch∙dc∙.

      A ono to skuteΦn∞ funguje! DneÜnφ noviny nekopφrujφ t∞₧kopßdn∞ n∞co, co je daleko lΘpe zvlßdnuto rozhlasem. Naopak, to, co umφ rozhlas skuteΦn∞ lΘpe, mu klidn∞ p°enechßvajφ, aby se mohly rozvφjet v jin²ch oblastech, kde jsou lepÜφ ony. Podobn∞ rozhlas se nesna₧φ otrocky kopφrovat mo₧nosti televize. Ka₧d² zmφn∞n² prost°edek mß dnes jinou oblast pou₧itφ a zaujφmß jinΘ mφsto na trhu - noviny, rozhlas a televize si tak navzßjem nekonkurujφ.

      Platφ n∞co podobnΘho takΘ o osobnφch poΦφtaΦφch? Odpov∞zme si jednoduchou otßzkou. Koupili bychom si pro svΘ psanφ text∙ poΦφtaΦ Pentium II °ekn∞me za sto tisφc, kdyby ve stejnΘm obchod∞, hned na vedlejÜφm regßle, byl k dispozici nov² poΦφtaΦ t°φdy XT s kompletnφm nejnov∞jÜφm textov²m procesorem za °ßdov∞ desetinu, a jeÜt∞ k tomu by se vyznaΦoval ni₧Üφ spot°ebou a vyÜÜφ spolehlivostφ?

      A¥ u₧ na tuto otßzku odpovφme jakkoliv up°φmn∞, nakonec dojdeme k jednomu zjiÜt∞nφ. Od uvedenφ IBM PC v roce 1982 na trh i p°es vÜechny reklamnφ slogany nep°idal ₧ßdn² nov∞jÜφch model∙ poΦφtaΦi PC v²znamnΘ novΘ mo₧nosti jeho praktickΘmu vyu₧itφ. To platφ o celΘ °ad∞ poΦφtaΦ∙ PC a₧ k dneÜnφmu Pentiu II. V naprostΘ v∞tÜin∞ aplikacφ z∙stßvß obyΦejnΘ XT dodnes tvrd²m konkurentem nejnov∞jÜφho Pentia II Φi PowerPC. Nelze jej v danΘ podob∞ umφstit na jinou Φßst trhu, proto₧e v danΘ chvφli je zde trh pouze jeden, a proto musφ b²t zcela vy°azeno ze hry. Nejv∞tÜφ hardwarovΘ a softwarovΘ firmy tak v₧dy po krßtkΘ dob∞ zastavujφ pro d°φv∞jÜφ modely jak²koliv v²voj a podporu, a hned vzßp∞tφ si pospφÜφ s tφm, aby novΘ programovΘ vybavenφ zaΦalo urychlen∞ vyu₧φvat novΘ a zp∞tn∞ nekompatibilnφ formßty (n∞kdy se tφm m∙₧e °eÜit i vφce much jednou ranou - viz t°eba novΘ formßty MS Office 97). Ka₧dΘmu, kdo by cht∞l dnes pracovat na XT, se tak jeho ·spornß prßce podstatn∞ prodra₧φ - kdy₧ u₧ niΦφm jin²m, tak nßroΦn²m laborovßnφm, jak a co z prßce koleg∙ m∙₧e dostat na sv∙j poΦφtaΦ a zda to jeÜt∞ n∞kdy dokß₧e dostat zpßtky (a samoz°ejm∞ vyhrazenφm jednoho Pentia pro ty p°φpady, kdy jeho pokusy sel₧ou).

      Tφm se dostßvßme k mnohem p°esn∞jÜφ paralele: dnes u₧ v obchodech nekoupφme elektronkovΘ rozhlasovΘ ani televiznφ p°ijφmaΦe, ba i ty tranzistorovΘ jsou ji₧ dßvno vytlaΦeny modely s integrovan²mi obvody. Podobn∞ noviny, kterΘ si koupφme rßno na stßnku, jsou sice stßle jeÜt∞ z papφru, ale jak v²roba papφru, tak i vlastnφ fotosazba dnes probφhß zcela v asistenci poΦφtaΦ∙ a jen mßlo p°ipomφnß dobu Karla ╚apka (bohu₧el i kvalitou textu...). Bylo by sice i dnes mo₧no sßzet noviny ruΦn∞ nebo pou₧φvat elektronkovΘ rozhlasovΘ p°ijφmaΦe, ale takov² rozmar by se hodn∞ prodra₧il. Kam tedy sp∞je v²voj masovΘho trhu PC? Zm∞nφ se n∞kdy dneÜnφ ne·prosn² tlak k nesmysln²m v²kon∙m?

      Myslφm si, ₧e v tΘto chvφli je ji₧ odpov∞∩ jednoznaΦnß. Ano, tento v²voj se zm∞nφ. K tΘto zm∞n∞ povedou dv∞ cesty, z nich₧ prvnφ je cestou doΦasnou, druhß pak cestou nevratnou.

      Prvnφ cestou je cesta diferenciace nov²ch produkt∙. Z∙sta≥me u naÜφ paralely: ka₧d² dnes na prvnφ pohled poznß rozdφl mezi televizφ a rßdiem - vysv∞tlujte ale n∞komu v²hody nejnov∞jÜφ sb∞rnice PCI oproti ISA! Jak jsme ji₧ naznaΦili, poΦφtaΦe dosud nedokßzaly vytvo°it vφce ne₧ jednu komoditu na masovΘm trhu. Podobn∞ jako se tedy barevnß televize nerovn∞ tlaΦφ na jedinΘm trhu s Φernobφlou (co₧ vede k zßniku ΦernobφlΘ), elektronkovΘ rozhlasovΘ p°ijφmaΦe bojujφ o stejnΘ zßkaznφky jako p°ijφmaΦe s integrovan²mi obvody (co₧ vytlaΦuje elektronkovΘ p°φstroje do muzeφ), takΘ poΦφtaΦe dnes bojujφ mezi sebou na jedinΘ a hodn∞ nap∞chovanΘ hracφ ploÜe. Tato situace zßkonit∞ vede v₧dy k preferenci nejnov∞jÜφch produkt∙. Ze strany spot°ebitele vznikß tlak "kupovat si to nejnov∞jÜφ, nebo¥ to nejnov∞jÜφ bude z°ejm∞ nejlepÜφ", ze strany v²robc∙ pak jde tlak naprosto stejn²m sm∞rem, nebo¥ prßv∞ to nejnov∞jÜφ mß nejvyÜÜφ mar₧i. Teprve ve chvφli, kdy v²voj p°inese n∞co zßsadn∞ odliÜnΘho, se tato stßle se natahujφcφ bublina koneΦn∞ p°etrhne. V tom okam₧iku vzniknou dv∞ novΘ bubliny - nov² trh odlehΦφ trhu stßvajφcφmu.

      Bublinka dneÜnφch u₧ivatel∙ osobnφch poΦφtaΦ∙ je ale po°ßdn∞ nafouklß - jsou v nφ ji₧ desφtky milion∙ zßkaznφk∙ napjat∞ Φekajφcφch na nov² upgrade a ochotn²ch za tento upgrade bez mrknutφ oka zaplatit. Nikdo, kdo je dnes v tΘto v²₧ivnΘ bublin∞, nebude s odd∞lenφm sp∞chat. Naopak, i jakΘkoliv ohro₧enφ velikosti a celistvosti bubliny, t°eba tφm, ₧e by v sousedstvφ zaΦala vznikat bublina novß, rßzem vyvolß prudk² a ·Φinn² odpor mnoha firem.

      D∙kazem nad jinΘ p°esv∞dΦiv²m je vznik kategorie NetPC. Jako kdy₧ vidliΦkou rozruÜφme hranice dvou t∞sn∞ sousedφcφch mastn²ch kol, kterΘ plavou v naÜφ polΘvce, a pozorujeme, jak se tato dv∞ kola spojujφ v jedno. Vidφme zcela jasn∞, jak v∞tÜφ kolo pohlcuje menÜφ - podobn² cφl m∞l vznik tΘto kategorie. JeÜt∞ chvφli - a nynφ ji₧ po malΘm kole nenφ sebemenÜφ pamßtky. Takov² Üikovn² tah dokß₧e na poslednφ chvφli polapit a op∞t pohltit vet°elce, kter² se u₧ u₧ cht∞l odd∞lovat a hrozit tak zmenÜenφm naÜeho mate°skΘho mastnΘho kola, zabφrajφcφho v tΘto chvφli ji₧ skoro cel² talφ°. Vet°elec nynφ musφ urychlen∞ posunout svoji vlastnφ malou bublinku kousek dßl do rohu a pospφÜit si se stav∞nφm nov²ch bariΘr mezi mastn²m kolem PC a bublinkou NC. Stavba jde ji₧ trochu h∙°e: je nutno vysv∞tlovat zßsadnφ odliÜnosti mezi NC a NetPC p°i hranicφch posunut²ch ke kraji talφ°e, zatφmco sousedΘ v mastnΘm kole halasn∞ tvrdφ, ₧e bublinku NC ji₧ pohltili...

      Na zm∞nu je naÜt∞stφ polφΦeno jeÜt∞ jednφm zp∙sobem, kterΘmu se nevyhneme. Je jφm cesta p°em∞ny poΦφtaΦ∙ v technologii. Tak jako dnes chßpeme jedineΦnou ·lohu polovodiΦ∙ ve stavb∞ celΘ °ady v²robk∙ spot°ebnφ elektroniky (vΦetn∞ zmφn∞nΘho rßdia, televize, ba i poΦφtaΦe), jednoho dne v²voj zßkonit∞ dosp∞je k dalÜφmu p°ed∞lu. Tφm p°ed∞lem poprvΘ v historii nemusφ b²t zßsadnφ fyzikßlnφ objev; tento p°ed∞l m∙₧e b²t poprvΘ ryze ekonomick². Masovost v²roby poΦφtaΦ∙ m∙₧e dosßhnout takovΘ mφry, ₧e se poΦφtaΦ m∙₧e stßt univerzßlnφ elektronickou souΦßstkou. Jednoho dne prost∞ zaΦne b²t levn∞jÜφ nevyrßb∞t specializovanΘ elektronickΘ v²robky, jako t°eba rozhlasovΘ a televiznφ p°ijφmaΦe, ale dodßvat unifikovanΘ poΦφtaΦe, kterΘ a₧ software p°em∞nφ v b∞₧nΘ v²robky spot°ebnφ elektroniky, jak je znßme dnes. Podobn∞ jako se student medicφny uΦφ vÜem lΘka°sk²m v∞dßm a₧ do chvφle, ne₧ si vybere svoji specializaci, poΦφtaΦe ji₧ dnes um∞jφ vlastn∞ vÜe, co nßm nabφzejφ naÜi domßcφ elektroniΦtφ pr∙vodci. Dosud jsou poΦφtaΦe stßle jeÜt∞ dra₧Üφ ne₧ jedno·ΦelovΘ v²robky. Situace se vÜak ji₧ zaΦφnß m∞nit. NßÜ kapesnφ radiop°ijφmaΦ se jednou stane miniaturnφm ·sporn²m poΦφtaΦem, vyrßb∞n²m v milionov²ch sΘriφch. NaÜe televize bude nahrazena domßcφm systΘmem, kter² se bude stßle ovlßdat tradiΦnφm dßlkov²m ovlßdßnφm, jen ten videotext bude inteligentn∞jÜφ a obousm∞rn². A stejn∞ jako nßs dnes nezajφmß schΘma t∞chto v²robk∙, nebude nßs zajφmat ani v budoucnu a tΘ zßsadnφ zm∞ny si mo₧nß ani nepovÜimneme. Tehdy se poΦφtaΦe stanou technologiφ a tφm zmizφ z naÜeho sv∞ta.

      Prvnφ cesta ale u₧ nemß p°φliÜ mnoho Φasu - bez ohledu na ·sp∞ch Φi ne·sp∞ch NC, MMX a dalÜφch pokus∙ o diferenciaci, cesta p°em∞ny poΦφtaΦ∙ na technologii je ji₧ spuÜt∞na. ZaΦala toti₧ ji₧ okam₧ikem prvnφho masovΘho ·sp∞chu PC. Jejφm d∙sledkem pak bude nejen skuteΦnß diferenciace produkt∙, kterß je b∞₧nß ve sv∞t∞ spot°ebnφ elektroniky, ale jako vedlejÜφ efekt i definitivnφ zmizenφ tradiΦnφch poΦφtaΦ∙ z naÜich kancelß°φ i naÜeho ₧ivota. Masovost se tak vrßtφ tam, kde je doma - do oblasti spot°ebnφ elektroniky. Po urΦitou dobu jeÜt∞ budeme potkßvat monitory a klßvesnice, to ale jen do tΘ chvφle, ne₧ se zm∞nφ v elegantnφ kuf°φky, mobilnφ telefony Φi lesklΘ desky stol∙.

      Kouzelnφk masovΘho trhu se uklonil. Tento poslednφ trik se mu skuteΦn∞ povedl. Sv∞t je kulat² a nemß rßd extrΘmy. P°φliÜ mal² ·sp∞ch se netrpφ a znamenß zmizenφ ze scΘny. P°φliÜ velk² ·sp∞ch ovÜem p°ivolß naÜeho kouzelnφka a znamenß totΘ₧.