Co je psßno (perem) - to je dßno (d∞tem)
Mßlokdo vφ, ₧e u₧ i v²znamnΘ ΦeskΘ osobnosti, od spisovatel∙ a₧ po dr₧itele zlat²ch olympijsk²ch medailφ, se p°ipojily k ojedin∞lΘ celosv∞tovΘ humanitßrnφ kampani, jejφm₧ cφlem je nauΦit Φφst a psßt i d∞ti z rozvojov²ch zemφ. B∞hem akce, k nφ₧ spojily sφly sv∞tov² v²robce per Parker s D∞tsk²m fondem Organizace spojen²ch nßrod∙ UNICEF, vpisujφ u₧ od lo≥ska osobnosti z celΘho sv∞ta osobnφ poselstvφ urΦenß d∞tem do zvlßÜtnφ knihy, je₧ se tak stßvß sbφrkou povzbuzujφcφch myÜlenek. Prßv∞ slavn²m "parkerem" popφÜe do nφ ka₧dß jednu strßnku n∞jak²m poselstvφm d∞tem nebo vzpomφnkou z vlastnφho d∞tstvφ o tom, jak n∞kdy psanφ ovlivnilo jejφ ₧ivot. Takto vzniklß unikßtnφ kniha je urΦena k vydra₧enφ prost°ednictvφm aukΦnφ sφn∞ Sotheby's v New Yorku a zφskanΘ finanΦnφ prost°edky poslou₧φ vzd∞lßvacφm program∙m UNICEFu pro d∞ti v Indii, Mali a Rwand∞. Mezi prvnφmi Φesk²mi osobnostmi, je₧ tak UNICEFu p°isp∞li, byli bßsnφk a v∞deck² pracovnφk Miroslav Holub, mφstop°edsedkyn∞ senßtu, lΘka°ka, autorka, p°ekladatelka a b²valß velvyslankyn∞ v Austrßlii Jaroslava Moserovß, fotograf Jan Saudek, p°edseda ΦeskΘho PEN-klubu Ji°φ Strßnsk², ale i mnohonßsobnφ olympijÜtφ medailistΘ - man₧elΘ Zßtopkovi. Ke sv∞tov²m veliΦinßm, jejich₧ jmΘna figurujφ na strßnkßch knihy, pat°φ takΘ b²val² americk² prezident George Bush s chotφ, b²val² p°eseda Solidarity Lech Walesa, filmovΘ hv∞zdy Anthony Hopkins, Sean Connery, Sophia Loren nebo Michael Douglas, ale i zp∞vaΦka Madonna, prezident JihoafrickΘ republiky a n∞kdejÜφ disident Nelson Mandela, b²valß ministerskß p°edsedkyn∞ Margaret Thatcherovß, britsk² dramatik ΦeskΘho p∙vodu Tom Stoppard, m≤dnφ nßvrhß° Calvin Klein a dalÜφ. V souvislosti s akcφ se na svΘ pouti sv∞tem v Praze zastavila i ojedin∞lß v²stava, obsahujφcφ na dvacet t°i historick²ch per dnes ji₧ nevyΦφslitelnΘ hodnoty, z nich₧ nejstarÜφ bylo zhotoveno u₧ v roce 1891. ╚eskΘ osobnosti k zapsßnφ p°φsp∞vk∙ pou₧ily st°φbrnΘ pero Parker Snake Pen zdobenΘ hadem se smaragdov²ma oΦima, ruΦn∞ zhotovenou repliku originßlu z roku 1906. Na ukßzku pon∞kud zkrßcen² p°φsp∞vek Josefa èkvoreckΘho: Kdy₧ jsem byl mal² hoÜφk, maminka mi ka₧d² veΦer Φetla pohßdky a p°itom slibovala, ₧e a₧ se to ve Ükole nauΦφm, budu si je u₧ Φφst sßm. Pochopil jsem to tak, ₧e mi tφm vyhro₧uje, a zatvrdil jsem se natolik, ₧e na pololetnφm vysv∞dΦenφ jsem m∞l ze Φtenφ p∞tku. P°iÜlo jaro a naproti u Meinla se objevil plakßt s Φern²m, jak dr₧φ v ruce sklenku plnou lßkavΘho nßpoje. Z textu na plakßt∞ jsem p°eslabikoval pouze 1 KΦ; co₧ bylo moje t²dennφ kapesnΘ, jen₧e to u₧ jsem projedl v gumov²ch krokod²lech. CelΘ odpoledne jsem proto stßl p°es ulici a ponu°e sledoval pr∙vod sv²ch spolu₧ßk∙ a spolu₧aΦek, jak se trousφ dovnit° a srkajφ z mal²ch skleniΦek rajsk² nßpoj nalΘvan² skuteΦn²m Φern²m gentlemanem. V p∞t stßhl roletu a pod nφ se protßhla jako poslednφ Jßrinka Fibφrovß. "Ty sis neÜel?" pohlΘdla na m∞ udiven∞. "V₧dy¥ nalΘvali zdarma!" podivila se Jßrinka. "Copak neumφÜ Φφst?" A vzßp∞tφ mi to p°eslabikovala: OCHUTN┴VKA NOV╔ AMERICK╔ LIMON┴DY "GINGER ALE", KTEROU V NAè═ PRODEJN╠ NAL╔V┴ MR. JOHN BROWN Z CHICAGA.POUZE DNES! POH┴R V CEN╠ 1 KΦ ZDARMA! Tak jsem poznal, jak je v²hodnΘ nauΦit se Φφst. A nakonec se ze m∞ stal spisovatel.
ajn |