Hudba provßzφ lidstvo od sam²ch poΦßtk∙. Prvotnφ odhalenφ tajemstvφ vlivu rytmu a urΦit²ch t≤n∙ na lidskou psychiku mizφ v Üeru dßvnov∞k∙. Stopy po kruhov²ch ritußlnφch tancφch nachßzφme v jeskynφch s malbami a₧ z paleolitu a kost∞nΘ pφÜ¥aly, prvnφ nßm znßm² hudebnφ nßstroj, se datujφ do doby starΘ nejmφ≥ 20 000 let. To vÜe sv∞dΦφ o tom, ₧e naÜi p°edkovΘ m∞li na v²zkum rytm∙, t≤n∙ a jejich spoleΦnΘho p∙sobenφ na lidsk² organismus opravdu dlouhou dobu.

      Na poΦßtku vÜeho byl - Üaman

V nßmi t∞₧ko zjistitelnΘm prav∞ku se z lidsk²ch komunit zaΦali vyd∞lovat jedinci, kte°φ byli nositeli nauky o r∙zn²ch spontßnnφch projevech "posvßtna" i o ritußlnφch zp∙sobech, jak je vyvolat. Dnes takov²m lidem °φkßme Üamani. Hlavnφm smyslem jejich "prßce" v komunit∞ je ochrana a pΘΦe o duchovnφ a duÜevnφ zdravφ spoleΦenstvφ. A proto₧e s p°φrodou spjatΘ kmenovΘ komunity v∞°ily a dodnes v∞°φ, ₧e nemoc je zp∙sobena oslabenφm v oblasti spiritußlnφ, byli Üamani odev₧dy i lΘΦiteli, lΘka°i a bylinkß°i. ╚i lΘΦitelkami, lΘka°kami a bylinkß°kami. Socißlnφ struktury kmenov²ch spoleΦenstev pochßzejφ z dob p°ed nßstupem patriarchßtu, tak₧e ₧eny zde mohly na principu rovnosti zaujφmat i velmi d∙le₧itΘ funkce.

      Hlavnφmi hudebnφmi nßstroji, je₧ Üaman vyu₧φvß p°i lΘΦenφ, jsou buben a ch°estφtko. Slou₧φ k "lad∞nφ" Üamanova psychickΘho stavu a doprovßzφ rytmick² zp∞v, jeho₧ pomocφ se kouzelnφk hrou₧φ do transu, kter² mu umo₧≥uje "lΘtat", navÜtφvit °φÜi duch∙, prochßzet podsv∞tφm Φi nebesy a hledat to, nebo toho, kdo nemoc pacienta zp∙sobujφ.

      Spontßnnφ jazykovΘ projevy na hranici transu pravd∞podobn∞ daly v pozd∞jÜφch dobßch vzniknout poezii a inscenovanß mytologickß p°edstavenφ a tance v maskßch, jejich₧ ·Φelem bylo upev≥ovat mytologicko-kosmologickΘ zakotvenφ kmene, stßly u zrodu divadla.

      Tisφce let se nauka o p∙sobenφ rytmu a t≤n∙ p°edßvala z generace na generaci, buben, gong a dalÜφ harmonizujφcφ nßstroje byly v₧dy pova₧ovßny za posvßtnΘ.

      Tibe¥anΘ a gregorißnsk² chorßl

      Jistou p°edstavu o tom, jak vypadala prav∞kß hudba, si m∙₧eme ud∞lat z nahrßvek hudby tibetskΘ. Tibe¥anΘ dodnes pou₧φvajφ hudebnφ nßstroje zhotovenΘ z lidsk²ch kostφ - pφÜ¥ala gjaling se vyrßbφ z lidskΘ kosti, ch°estφtko a dvoustrann² bubφnek drilbu dokonce ze dvou lebek. Instrumentßlnφ pasß₧e mezi jednotliv²mi zp∞vy, plnΘ rachotu bubn∙, °inΦenφ Φinel∙ a vytφ hoboj∙, p°ipomφnajφ vßleΦnΘ zvuky nebeskΘ jφzdy, kterß p°iÜla na sv∞t, aby nav₧dy zahnala dΘmony a zlΘ duchy. Do takto proΦiÜt∞nΘho zvukovΘho prostoru vstupuje sborov² zp∞v tibetsk²ch mnich∙, vyu₧φvajφcφ prastarou techniku hlavovΘ rezonance k tomu, ₧e neuv∞°iteln∞ hlubok² zßkladnφ t≤n dopl≥ujφ jeden, u mistr∙ oboru i dva alikv≤tnφ vysokΘ t≤ny a₧ na jak²si akord. MniÜi zpφvajφ v²hradn∞ nßbo₧enskΘ texty, p°i zp∞vu se dostßvajφ do vyÜÜφch stav∙ v∞domφ a jejich zvlßÜtnφ p∞veckß technika harmonizuje nejen je samΘ, ale blahodßrn∞ a velmi uklid≥ujφcφm vlivem p∙sobφ i na vn∞jÜφ posluchaΦe. Dokonce i z nahrßvky.

      S nßstupem neolitickΘ revoluce doÜlo v lidskΘ spoleΦnosti k dalekosßhl²m a nevratn²m zm∞nßm. NaruÜila se kmenovß loveckß pospolitost a rovnoprßvnost, sv∞t se zaΦal d∞lit na pßny a chudßky, moci se ujal patriarchßt a d∞jiny se naklonily sm∞rem k nßm a jeÜt∞ se nezastavily. Ve vÜeobecnΘ °e₧b∞ a honb∞ za bohatstvφm a nadvlßdou se na mystiku a lΘΦenφ ducha i t∞la myslelo Φφm dßl mΘn∞, vyhrazovala se Φφm dßl menÜφmu okruhu lidφ, a₧ nakonec politika a moc vstoupily i do vztahu Φlov∞ka s bohem a vesmφrem a vznikly cφrkve a nßbo₧enstvφ v ·loze prost°ednφka.

      Ale i v dobßch t∞₧k²ch vznikala hudba, kterß byla krßsnß a lΘΦivß, proto₧e kontakt s "posvßtnem" a nauka o p∙sobenφ rytmu a t≤n∙ na lidskou mysl se z v∞domφ lidstva nikdy ·pln∞ nevytratily. Platφ to nap°φklad pro gregorißnsk² chorßl. Katolickß cφrkev se na jednΘ stran∞ zmφtala ve vnitropolitick²ch bojφch, vyrß₧ela na smrtonosnΘ k°φ₧ovΘ v²pravy, a na stran∞ druhΘ se v jejφm l∙n∞ zrodil specifick² sborov² zp∞v, fantastickß skupinovß zvukovß meditace, zvuk, kter² obsahuje vÜechny frekvence hlasovΘho spektra, je energizujφcφ, harmonizujφcφ, magick².

      Sφlu tohoto poselstvφ p°es propast v∞k∙ a zßrove≥ pot°ebnost takovΘho zß₧itku pro dneÜnφ dobu stvrdil v poslednφch letech p°ekvapiv² celosv∞tov² zßjem o nahrßvky zp∞vu benedit²nsk²ch mnich∙. Dvojalba Canto Gregoriano s a₧ dvacet let star²mi nahrßvkami gregorißnskΘ liturgie se prodalo b∞hem roku Üest milion∙ kopiφ. Od tΘ doby mniÜi kralujφ v popov²ch ₧eb°φΦcφch, objevujφ se nejr∙zn∞jÜφ nahrßvky a vznikajφ celΘ spoleΦnosti na vydßvßnφ tΘto fenomenßlnφ hudby.

      Hudba novΘho v∞ku

S t≤ny, Φi p°φmo s hudbou, kterß lΘΦφ, je spojen jeÜt∞ jeden termφn - hudba novΘho v∞ku, new age. Tento pon∞kud bezb°eh² pojem v sob∞ zahrnuje n∞uv∞°itelnou spoustu dobrΘ i ÜpatnΘ, inspirovanΘ i nijakΘ muziky. Najdeme tu terapeutickou, z p°evß₧nΘ v∞tÜiny elektronickou hudbu, urΦenou v²hradn∞ pro meditaci Φi lΘΦbu zvukem, nahrßvky posvßtnΘ zvukovΘ liturgie asijsk²ch a africk²ch kultur, akustickou a elektrickou muziku s r∙zn²m podφlem vliv∙ folku, jazzu Φi klasiky, experimenty i prßzdnß gesta.

      Mo₧nß ₧e nejlepÜφ definicφ hudby new age je konstatovat, ₧e k nφ p°φsluÜφ prakticky veÜkerΘ hudebnφ nosiΦe, je₧ se od poΦßtku duchovnφ revoluce Üedesßt²ch let objevily na policφch a pultech obch∙dk∙ "novΘho v∞ku" mezi svφΦkami, krystaly, vonn²mi tyΦinkami, nßbo₧ensk²mi traktßty a dalÜφm zbo₧φm. SvΘho Φasu byla hudba new age pom∞rn∞ prosperujφcφm pr∙myslem, m∞la svΘ hrdiny : mystickΘho Japonce Kitara, na pomezφ pop music se pohybujφcφ Irku Enyu, flΘtnistu Paula Horna, natßΦejφcφho ve VelkΘ pyramid∞ v Gφze Φi palßci Tßd₧ Mahßl, kytaristu Williama Ackermanna a pianistu George Winstona ze spoleΦnosti Windham Hill a mnoho dalÜφch.

      Vznikl vlastn∞ jak²si nov² hudebnφ ₧ßnr zalo₧en² na potlaΦenφ dynamiky, s d∙razem na atmosfΘru a rozvφjenφ zvukov²ch textur, na sm∞°ovßnφ od tradiΦnφ pφs≥ovΘ a kompoziΦnφ formy do hßjemstvφ voln∞ plynoucφch myÜlenek, t≤n∙ a harmoniφ.

      Opravdu hudba lΘΦφ?

      V tradiΦnφm pojetφ je lΘΦba zvukem spojena s muzikoterapiφ. Psycho-neuro-imunologie (v²zkum vlivu emocionßlnφch stav∙ a aktivity nervovΘho systΘmu na imunitu organismu) se nakonec ale stala modernφm oborem, kter² koncept propojenosti t∞la a mysli (duÜe) uΦinil v lΘka°skΘ ve°ejnosti akceptovateln²m. Muzikoterapie si zvolna nachßzφ cestu do nemocnic a nenφ to tak dlouho, co se v televiznφch zprßvßch objevily zßb∞ry novorozenc∙ se sluchßtky od walkmen∙ na uÜφch.

      V Irsku se muzikoterapie ·sp∞Ün∞ vyu₧φvß p°i navracenφ pacient∙ trpφcφch rakovinou zpßtky do ₧ivota a hudba slou₧φ i k utiÜovßnφ pokroΦil²ch stßdiφ Alzheimerovy choroby.

      ZajφmavΘ v²sledky majφ ameriΦtφ v∞dci s u₧φvßnφm delfφn∙ p°i lΘΦenφ autistick²ch d∞tφ. Americkß psycholo₧ka Betsy Smithovß v∞°φ, ₧e ·sp∞ch lΘΦby se odvφjφ od lΘΦivΘho biopole, kterΘ je delfφn∙m vlastnφ. Domnφvß se dokonce, ₧e d∞ti lΘΦφ nejen lßska a radost, kterou jim delfφni p°i vodnφch hrßtkßch projevujφ, ale takΘ sonarovΘ navigaΦnφ za°φzenφ, jφm₧ delfφni pr² prozkoumajφ lidskΘ t∞lo a opravφ a o₧ivφ jeho energetickΘ pole.

      Vracφme se tak obloukem zpßtky ke zvuku a jeho schopnosti lΘΦit. Kvantovφ fyzici prokßzali to, co mystici v∞d∞li u₧ dßvno: ₧e cel² vesmφr je tvo°en energiφ. VÜechno mß svou specifickou vibraci a sv∙j specifick² zvuk. A nejd∙le₧it∞jÜφ vlastnostφ zvuku je vibrace.

      ZvukovΘ vibrace uvßd∞jφ do pohybu vzduchovΘ molekuly a majφ schopnost ovliv≥ovat jak²koli soubor molekul ve svΘm dosahu. Sprßvn² ·der na gong ve sprßvn² okam₧ik m∙₧e ukonejÜit rozbolav∞lou duÜi, hlas opernφ p∞vkyn∞ m∙₧e rozt°φÜtit sklenici na druhΘm konci mφstnosti. Mo₧nß, ₧e sprßvn² zvuk m∙₧e pohnout vesmφrem.

      Adresy:
      1/http://www.va.com.aus/monks/
      2/http://www.music.princeton.edu/chant_html/
      3/http://spirit.satelnet.org/Spirit/healing-list.html/

SaÜa Neuman