Tentokrßt podruhΘ p°edklßdßme n∞kolik hesel z naÜeho (ne)koneΦnΘho serißlu. Pokusφme se vßm nadßle vyjφt vst°φc a Φlßnek upravit tak, aby Üel z Φasopisu bez v∞tÜφch Ükod vyjmout a postupn∞ uklßdat.

      IP adresa

      IP adresa je jednoznaΦnß adresa konkrΘtnφho fyzickΘho poΦφtaΦe v sφti n bßzi protokolu TCP/IP. Tuto adresu pou₧φvß pro komunikaci zßkladnφ internetov² protokol IP (Internet Protocol) odtud nßzev IP adresa. Tvar IP adresy odpovφdß binßrnφmu Φφslu o dΘlce 32 bit∙ a b²vß zapisovßn jako sekvence Φty° desφtkov²ch Φφsel v rozsahu 0 a₧ 255 (odpovφdajφcφch jednotliv²m byt∙m) odd∞len²ch teΦkou nap°φklad IP adresa poΦφtaΦe na kterΘm b∞₧φ www server Microsoft je 198.105.232.4.

      Ka₧d² poΦφtaΦ p°ipojen² p°φmo do Internetu pomocφ pevnΘ linky (nap°φklad v rßmci lokßlnφ sφt∞ p°ipojenΘ pevnou linkou) mß p°id∞lenu svoji vlastnφ IP adresu, aby protokol IP byl schopen sprßvn∞ doruΦovat jemu adresovanΘ bloky dat (packety). Proto₧e takov² poΦφtaΦ je zpravidla souΦßstφ n∞jakΘ v∞tÜφ Φi menÜφ lokßlnφ sφt∞ p°ipojenΘ pomocφ poΦφtaΦe kter² vykonßvß funkci takzvanΘ brßny (gateway) ke zbytku Internetu, sklßdß se jeho IP adresa ze dvou Φßstφ: z adresy podsφt∞ (ta podle velikosti sφt∞ odpovφdß bu∩to jednomu nebo a₧ t°em prvnφm Φφsl∙m zleva), kterß zajistφ aby se p°φsluÜn² packet dostal k brßn∞ cφlovΘ sφt∞ a kterou majφ vÜechny poΦφtaΦe v p°φsluÜnΘ sφti stejnou a z adresy samotnΘho poΦφtaΦe, kterou v rßmci lokßlnφ p°id∞luje jednotliv²m poΦφtaΦ∙m jejφ sprßvce. Adresa podsφt∞ b²vß konkrΘtnφ organizaci p°id∞lovßna na pevno a zpravidla se nem∞nφ, kde₧to Φßst IP adresy kterou tvo°φ adresa jednotlivΘho poΦφtaΦe se m∙₧e m∞nit podle okam₧itΘ organizaΦnφ struktury lokßlnφ sφt∞.

      V souvislosti s IP adresou se lze setkat s pojmem t°φda IP adresy. Ta m∙₧e b²t A a₧ E, p°iΦem₧ pro provoz sφt∞ slou₧φ prvnφ t°i t°φdy (A a₧ C). T°φda A zahrnuje adresy kterΘ majφ nejkratÜφ adresu podsφt∞ a nejdelÜφ adresu poΦφtaΦe (1 a 3 byty), kde₧to t°φda C p°esn∞ naopak (3 a 1 byt), tak₧e m∙₧e adresovat sφ¥ s nejvφce 255 poΦφtaΦi.

      K Internetu vÜak m∙₧e b²t p°ipojeno i mnoho poΦφtaΦ∙, kterΘ nemajφ svojφ stßlou IP adresu. Jednß se p°edevÜφm o poΦφtaΦe p°ipojenΘ k sφti zvenΦφ p°es modem v takovΘm p°φpad∞ mß p°id∞lenu IP adresu nikoliv konkrΘtnφ poΦφtaΦ ale jeho p°φpojn² bod konkrΘtnφ modem. Po navßzßnφ spojenφ a nastartovßnφ protokolu PPP (co₧ je obdoba protokolu IP pro modemovΘ spoje) si poΦφtaΦ konkrΘtnφ IP adresu zjistφ od serveru sφt∞ k nφ₧ se p°ipojil. Proto₧e u takov²ch uzl∙ b²vß p°ipojeno zpravidla n∞kolik a₧ n∞kolik desφtek modem∙ do sΘrie m∙₧e poΦφtaΦ p°ipojen² zvenΦφ mφt p°i ka₧dΘm p°ipojenφ jinou IP adresu, podle toho na kter² z modem∙ se p°i navazovßnφ spojenφ dovolal.

      Druh²m p°φpadem, kdy poΦφtaΦ nemß svoji jedineΦnou IP adresu, je p°ipojenφ lokßlnφ sφt∞ prost°ednictvφm takzvanΘho proxy serveru (p°esn∞ ARP proxy), kter² umo₧≥uje p°ipojit lokßlnφ sφ¥ p°es jedinou IP adresu tak, ₧e zastupuje funkci brßny v klasickΘ internetovΘ subsφti a svoji IP adresu (kterou zφskal nap°φklad jako p°es modem p°ipojen² poΦφtaΦ) prop∙jΦuje v p°φpad∞ pot°eby ostatnφm poΦφtaΦ∙m v sφti. Navenek se tak celß sφ¥ tvß°φ jako jedin² poΦφtaΦ, ale dφky proxy serveru kter² spravuje jednotlivΘ po₧adavky jsou pakety sprßvn∞ rozd∞lovßny p°φsluÜn²m stanicφm sφt∞.

      Proto₧e ΦφselnΘ IP adresy se pom∞rn∞ Üpatn∞ zapamatovßvajφ a v∙bec se tudφ₧ nehodφ pro komunikaci mezi lidmi, je v Internetu zaveden systΘm takzvan²ch domΘnov²ch jmen, kter² umo₧≥uje identifikovat jednotlivΘ poΦφtaΦe pomocφ strukturovanΘho jmΘna reprezentujφcφho i jeho umφst∞nφ z hlediska sprßvy sφt∞. Nap°φklad ji₧ zmφn∞n² server 198.105.232.4 mß domΘnovΘ jmΘno www.microsoft.com, z n∞j₧ lze vyΦφst ₧e se jednß o hypertextov² server (www) organizace Microsoft (microsoft) p∙sobφcφ v komerΦnφ svΘ°e (com). O sprßvnou transformaci domΘnov²ch jmen na platnΘ IP adresy se starß distribuovan² systΘm nßzvov²ch server∙ oznaΦovan² jako Domain name System viz DNS.

      AplikaΦnφ protokol

      Pojem aplikaΦnφ protokol obecn∞ oznaΦuje komunikaΦnφ protokol vyÜÜφ ·rovn∞ ne₧ je protokl TCP, kter² je specißln∞ uzp∙soben pro pot°eby konkrΘtnφch sφ¥ov²ch aplikacφ. Ka₧d² blok dat p°enßÜen² aplikaΦnφm protokolem vΦetn∞ vÜech jeho slu₧ebnφch informacφ je protokolem TCP/IP p°enßÜen jako celistvß zßsilka a jeho zpracovßnφ neprovßd∞jφ sφ¥ovΘ ovladaΦe ale samotnß aplikace kterß jej pou₧φvß.

      Velmi jednoduch²m p°φkladem aplikaΦnφho protokolu je protokol HTTP (HyperText Transfer Protocol), kter² pou₧φvß pro p°enos hypertextov²ch dokument∙ populßrnφ systΘm www (World Wide Web) a kter² v podstat∞ umφ pouze vy°φdit po₧adavek na doruΦenφ jednoho textovΘho dokumentu nebo obrßzku z konkrΘtnφho adresß°e urΦitΘho www serveru. ChybovΘ hlßÜenφ Φφslo 404 Object not found, kterΘ obdr₧φte v p°φpad∞, ₧e klepnete na neplatn² odkaz na www strßnce je prßv∞ hlßÜenφ o chyb∞ p°i p°enosu aplikaΦnφm protokolem HTTP. Vlastnφ protokoly pou₧φvß takΘ v∞tÜina ostatnφch znßm²ch internetov²ch slu₧eb jako je FTP (File Transfer Protocol) nebo TelNet umo₧≥ujφcφ vzdßlenΘ p°ihlaÜovßnφ a dalÜφ.

      Proto₧e na jednom poΦφtaΦi, kter² mß samoz°ejm∞ pouze a prßv∞ jednu IP adresu je mo₧nΘ provozovat vφce aplikacφ, existuje v prost°edφ sφtφ TCP/IP mechanismus takzvan²ch port∙, neboli Φφsel identifikujφcφch data urΦenß ke zpracovßnφ konkrΘtnφ aplikaci.

      World Wide Web (www)

      World Wide Web neboli "celosv∞tovß pavuΦina" je oznaΦenφ pou₧φvanΘ pro soubor dokument∙ p°φstupn²ch prost°ednictvφm stejnojmennΘho distribuovanΘho hypertextovΘho systΘmu vyvinutΘho v poΦφtaΦovΘm st°edisku atomov²ch laborato°φ CERN ve èv²carsku.

      Zßkladnφmi rysy systΘmu www je mo₧nost vytvß°et hypertextovΘ dokumenty s odkazy na jinΘ dokumenty nebo jejich Φßsti ulo₧enΘ na kterΘmkoliv poΦφtaΦi p°ipojenΘm do Internetu a nezßvislost formßtovßnφ dokumentu na konkrΘtnφ platform∞, kterß umo₧≥uje stejn² hypertextov² dokument prohlφ₧et na osobnφm poΦφtaΦi PC, poΦφtaΦi Apple Macintosh nebo pracovnφ stanici s variantou operaΦnφho systΘmu UNIX.

      Pro p°enos obsahu hypertextov²ch dokument∙ pou₧φvß systΘm www jednoduch² aplikaΦnφ protokol nazvan² HTTP (HyperText Transfer Protocol) a pro jejich vytvß°enφ specißlnφ jazyk HTML (HyperText Matrkup Language). Proto₧e jazyk HTML byl od poΦßtku navr₧en pro vytvß°enφ dokument∙ s grafick²mi prvky a r∙zn²mi typy pφsma, stal se systΘm www u₧ivatelsky nejp°ita₧liv∞jÜφ slu₧bou Internetu a dnes je nejpou₧φvan∞jÜφ a nejrozÜφ°en∞jÜφ slu₧bou na sφti v∙bec. PoΦet v Internetu p°φstupn²ch www strßnek se p°itom odhaduje na vφce ne₧ 200 mili≤n∙ s velmi vysok²m tempem nßr∙stu (koncem stoletφ jse p°edpoklßdß existence n∞kolika miliard www dokument∙).

      V ÜirÜφm slova smyslu zahrnuje oznaΦenφ www krom∞ samotn²ch hypertextov²ch dokument∙ soubor vÜech dalÜφch internetov²ch zdroj∙, kterΘ jsou prost°ednictvφm www strßnek p°φstupnΘ (p°edevÜφm Gopher, FTP, Usenet a WAIS).

      WWW space,
      web space

      WWW space neboli prostor www je pojem Φasto pou₧φvan² k souhrnnΘmu oznaΦenφ vÜech dokument∙ p°φstupn²ch prost°ednictvφm distribuovanΘho hypertextovΘho systΘmu www (World Wide Web), kterΘ dφky jejich velkΘ provßzanosti lze pova₧ovat za jedin² obrovsk² hypertextov² dokument.

      Proto₧e www se pro svoje snadnΘ ovlßdßnφ stala nejpou₧φvan∞jÜφ slu₧bou Internetu a jazyk HTML byl rozÜφ°en o mo₧nost vytvß°enφ formulß°∙, tvo°φ dnes nemalou Φßst web prostoru krom∞ statick²ch dokument∙ i dokumenty, kterΘ jsou p°φmo za provozu generovanΘ internetov²mi aplikacemi jako jejich u₧ivatelskΘ rozhrannφ.

JAN ╚┴P @