Theodor PiÜt∞k

      je osobnost, je₧ zaujala v d∞jinßch naÜeho modernφho um∞nφ u₧ mnohokrßt. Narozen roku 1932, vystudoval Akademii v²tvarn²ch um∞nφ v roce 1958, spolupracoval na vφce ne₧ stovce celoveΦernφch film∙, v roce 1969 proslul ·sp∞chem v²tvarnΘ koncepce naÜeho pavilonu na EXPO v Montrealu, do roku 1978 se datuje jeho stipendium ve Francii a v Zßpadnφm Berlφn∞, a potΘ co zφskal v roce 1984 Oscara za Amadea, stal se Φlenem tak renomovanΘ spoleΦnosti, jakou je Americkß filmovß akademie, kterß jej prßv∞ ud∞luje. V roce 1985 zφskal cenu Golem za scΘnografii sci-fi film∙ a v roce 1990 naopak cenu CΘzar za klasickΘ kost²my ve Formanov∞ Valmontovi. Zßrove≥ se vÜak v jeho ₧ivot∞ i dφle (to z poslednφch t°iceti let vystavuje prßv∞ v t∞chto dnech v Galerii hl. m. Prahy ve ValentinskΘ ulici) objevuje odedßvna i v²razn² motiv posedlosti rychlostφ. St∞₧ejnφ roli v n∞m sehrßlo prßv∞ tΘma tohoto vydßnφ Internetu4U -- auta.

      Jste mu₧ mnoha tvß°φ: malφ°, filmov² a divadelnφ kost²mnφ v²tvarnφk, automobilov² zßvodnφk a novinß°. K²m se -- a zvlßÜt∞ dnes -- cφtφte b²t p°edevÜφm?

      V₧dycky malφ°em. O tom jsem nem∞l nikdy ₧ßdnou pochybu. Ale samo sebou, ₧e to mi nikdy nebrßnilo v ₧ßdnΘ jinΘ Φinnosti. Ale nikdy jsem nic nep°ehßn∞l. Tak t°eba i p°es n∞jakΘ to p∙sobenφ v divadle jsem se, pokud Ülo o kost²my, soust°edil na film. Nikdy jsem se nesna₧il sed∞t najednou na mnoha ₧idlφch. To konΦφvß takΘ mnoha nezdary.

      Kam byste za°adil v tomto sm∞ru auta?

      To je ta vßÜe≥. A takΘ v²znamnß relaxace, p°i nφ₧ jsem v₧dycky nabφral sφlu a proΦiÜ¥oval myÜlenφ.

      Co p°iÜlo d°φv? Malovßnφ anebo zaujetφ technikou?

      V∞°φte, ₧e vlastn∞ nevφm? Myslφm, ₧e p°ece jen malovßnφ. U₧ proto, ₧e technika pro mne byla v₧dycky jen prost°edek, jak b²t fascinovßn rychlostφ.

      Kam byste se za°adil generaΦn∞?

      M∞l jsem Üt∞stφ na dost silnou generaci, roΦnφky 31, 32, 33. Z malφ°∙ to byli Vo₧niak, Koblasa, Bed°ich Dlouh² - socha° NepraÜ -- to byla, za mnohΘ jinΘ, moje generace. A z jin²ch oblastφ zase MiloÜ Forman, Libor PeÜek, Komorous, Klusßk.

      ╚φm vÜφm jste byl, ne₧ jste se stal tφm, Φφm jste?

      U₧ na gymnßziu v kvart∞ bylo jasnΘ, ₧e pokud jde o mne, nenφ pro m∞ tzv. klasickΘ studium prßv∞ to pravΘ. èel jsem na st°ednφ v²tvarnou Ükolu. Ale u₧ dßvno p°edtφm mi bylo jasnΘ, ₧e chci b²t malφ°, tak₧e kdy₧ jsem pak ud∞lal zkouÜky na akademii, vÜechno se odvφjelo podle plßn∙. Snad s v²jimkou prßce pro film, na kter² jsem p°edem nemyslel a taky se na n∞j nijak nep°ipravoval. Ten p°iÜel jaksi sßm, nßhodn∞ se ₧ivotem.

      Odkud jste?

      Klasick² Pra₧ßk. Ale u₧ d∞deΦek kdysi koupil na ╪φΦansku v Muka°ov∞ d∙m, kter² pak celß rodina a₧ do dneÜka, vlastn∞ u₧ v t°etφ generaci, vyu₧φvß jako jakΘsi letnφ sφdlo, kam se straÜn∞ rßd vracφm, v tam∞jÜφch lesφch vÜechno znßm, a kdy₧ vzpomφnßm na mlßdφ, tak je to nav₧dy spojeno s Muka°ovem.

      KonφΦky?

      M²m konφΦkem byla jedin∞ auta. A motocykly. U₧ jsem to nikdy nedrobil. Ale taky jsem nebyl ₧ßdn² troÜka°. Stav∞l jsem rovnou zßvodnφ auta. Teda hlavn∞ jedno.

      A jak to dopadlo?

      Pochopiteln∞ Üpatn∞, jak ani jinak nemohlo. Proto₧e jß jako konstruktΘr nebo mechanik... Jako dnes si pamatuju, jak jsem je m∞l v∞Φn∞ rozebrßno na dvo°e. DneÜnφm komputerizovan²m dφlnßm to asi bude p°ipadat divnΘ, ale jß tam m∞l pod balkonem, aby mi do toho neprÜelo, sklen∞nou desku a na tΘ jsem brousil hlavy vßlc∙. Dopadlo to samoz°ejm∞ tak, ₧e auto nebylo nikdy schopnΘ zßvodu.

      HorÜφ by bylo, kdybyste se v n∞m byl vyboural.

      Vφte, kdy₧ jß mßm takov² pocit, ₧e na m∞ odn∞kud n∞kdo dohlφ₧φ, kdo m∞ v₧dycky zachrßnφ. Samoz°ejm∞ ₧e kdybych se s nφm byl jednou na start dostavil, nemohlo by to dopadnout dob°e.

      M∞lo n∞jakou znaΦku?

      Nezapome≥te, ₧e ani tenkrßt - a to byl prav∞k - se takovß auta nekupovala, ale kus od kusu stav∞la. Tohle byl hybrid postaven² ΦßsteΦn∞ Vßclavem Hovorkou a zbytek byl tzv. 'model VlΦek'. Kombinace dvou styl∙, kterΘ se navφc navzßjem vyluΦovaly, tak₧e v²sledkem bylo, ₧e se s tφm nedalo v∙bec jezdit.

      Ale nakonec vyjelo.

      Samoz°ejm∞, na spoustu zkouÜek, ale nikdy se nedostalo na skuteΦn² start.

      Kdy jste m∞l v ₧ivot∞ nejv∞tÜφ zadostiuΦin∞nφ z rychlΘ jφzdy?

      Mnohokrßt. Samoz°ejm∞ ₧e p°edevÜφm v₧dy, kdy₧ jsem v n∞jakΘm zßvod∞ usp∞l. Tφm nemyslφm v₧dycky, ₧e vyhrßl. Ale byly i p°φpady, kdy jsem prost∞ cφtil, ₧e jsem dokßzal, vÜechno, co Ülo. Dnes by se °eklo 'podal dobr² v²kon'.

      Ale jestli se ptßte na n∞co opravdu atraktivnφho, tak asi kdy₧ se mi poda°ilo jezdit n∞jakou dobu s vozem, kter² byl p°ipravovßn na slavn² "Le Mans 24 hodin"- to kdy₧ jsem jezdil testovat pro motoristick² Φasopis porÜßky v Zufenhausenu ve Weisachu na jejich zßvodnφ drßze. To byl zß₧itek na cel² ₧ivot.

      P°edurΦili n∞jak rodiΦe vaÜe touhy? VaÜi kariΘru?

      Ne a ani nikdy nepamatuji, ₧e by se sna₧ili nasm∞rovat m∙j ₧ivot jinam, ne₧ jsem sßm tφhnul. Naopak mne v₧dycky ve vÜem podporovali.

      O tatφnkovi, renomovanΘm herci Theodoru PiÜt∞kovi, znßmΘm z °ady Φesk²ch klasick²ch film∙, je toho znßmo vφce. Cht∞l byste charakterizovat maminku?

      Maminka byla skv∞lß hereΦka a ob∞tovala se vlastn∞ rodin∞. Potom, co se narodila i sestra Anna, u₧ se stßhla a k hranφ ve filmu se nikdy nevrßtila, ₧ila jen rodinou. Jß jsem to samoz°ejm∞ i v tom d∞tskΘm v∞ku vnφmal, tφm spφÜe, ₧e jsem byl v₧dycky p°esv∞dΦen, ₧e maminka byla v²bornß hereΦka. Te∩ jsem nedßvno po°ßdal pφsemnosti a naÜel jsem v jednΘ obßlce Φasopisy, kde na ni byly i kritiky a ty byly opravdu skv∞lΘ, tak₧e jsem m∞l velkou radost, ₧e jsem se nem²lil.

      Sestra se v tomto sm∞ru neprojevila?

      Kupodivu ne, a to jsme m∞li bßjeΦn² kmotrovsk² pßr: jß m∞l za kmotra Karla LamaΦe, taky jsem Theodor Karel -- a ona Anny Ondrßkovou.

      Vφte, v jakΘm znamenφ jste se narodil?

      Nßhodou ano. Byl to Ütφr.

      Ale nev∞°φte na n∞j.

      Musφm °φci, ₧e nev∞°φm. Tyhle v∞ci pro m∞ nem∞ly nikdy zßsadnφ v²znam. Ale kdy₧ na ten horoskop narazφm, tak si jej v₧dycky se zßjmem p°eΦtu.

      S tφm je spojenß takovß zajφmavß historka. Jß jsem m∞l kdysi jako mlad² kluk uΦitele, s nφm₧ jsem se pak po dlouh²ch letech potkal. On byl zavßzßn tßtovi, jen₧ mu pomohl za vßlky p°ed totßlnφm nasazenφm tφm, ₧e ho p°ijal do divadla, a tak, aby se mi odm∞nil, (to u₧ byl v²znamn²m pracovnφkem v poΦφtaΦφch), vyjel mi n∞co jako horoskop na deset let dop°edu. Takov² ten cyklus biorytmu, jestli si na to pamatujete. Tak to jsem okam₧it∞ odlo₧il. Proto₧e to by mi p°eformovalo ₧ivot hrozn²m zp∙sobem. Rozumφte, kdy₧ mßm p°edepsßny na Φtvrtek t°i k°φ₧ky, tak to abych ten den nejen nic ned∞lal, ale snad rßno dokonce ani nevstal a z∙stal rovnou v posteli a₧ do veΦera.

      Tak₧e horoskop si p°eΦtu, ale ovliv≥ovat se jφm nebo si t°eba dßt Φφst z ruky, to pro m∞ nenφ.

      Prßv∞ technika vßs ovÜem u₧ jen tφm, ve kterΘm stoletφ narodil, v²znamn∞ ovlivnila. Vzpomenete si, kdy jste vid∞l prvnφ poΦφtaΦ v ₧ivot∞?

      To u₧ nevφm, ale s poΦφtaΦi se setkßvßm vydatn∞ i dnes. Dokonce s nimi i v poslednφ dob∞ p°φmo pracuji jako malφ°. Ve volnΘ tvorb∞, ne p°φmo, ne jako s autorsk²m prost°edkem, to nemßm rßd. Ale zprost°edkovan∞, jako se skicßkem.

      ?????????

      Pracuju s programßtorem, kterΘmu zadßvßm urΦitΘ motivy, je₧ on na poΦφtaΦi zpracuje a m∞ to pak inspiruje spφÜe a₧ zp∞tn∞. Takovß zp∞tnß vazba.

      Zadßvßte mu jako vstup n∞jakou kresbu, n∞jakou ideu, kterou on naskenuje a zpracuje? A vy pak pou₧ijete v²stup z poΦφtaΦe jako dalÜφ mezikrok?

      N∞jak tak. Dokonce pou₧φvßm jako vstup u₧ hotovΘ, n∞kdy i mnohem d°φve dokonΦenΘ obrazy. T°eba ani ne moje. Ty nechßm projφt poΦφtaΦem a pracuji na nich dßl.

      Dßte je zdeformovat? Rozmno₧it linie nebo strukturu?

      Ne. PoΦφtaΦ mn∞ umo₧≥uje v∞c, kterß nenφ zatφm jinak realizovatelnß: jß jsem m∞l v₧dycky touhu, a to zdaleka nejen u sv²ch, ale i cizφch, ba klasick²ch obraz∙ "podφvat se dovnit°". Vid∞t, co je za t∞mi "kantnami" rßmu, kter²mi malφ° vymezil prostor, jen₧ divßkovi obrazu z reality ukß₧e. To znamenß sv∞t, kter² z∙stal mimo ten v²°ez dan² rßmem obrazu. Nebo vid∞n² z ₧abφ perspektivy.

      To mi p°ipomφnß jednu ruskou povφdku 'Geometrick² les', na jejφ₧ motivy jsem zaΦal psßt scΘnß°. Jen₧e tam to ten malφ° um∞l sßm od sebe. Taky to byla sci-fi.

      PoΦφtaΦ to do jistΘ mφry opravdu dokß₧e. M∙₧e pokraΦujφcφ linie nebo perspektivu prodlou₧it a jß pak mohu n∞kdejÜφ realitu kolem (nebo i uvnit°) jaksi rekonstruovat. Jß jsem tam t°eba nechal naskenovat sv∙j obraz 'VeΦφrek u PleΦnika' nebo i n∞kterΘ klasickΘ obrazy, kterΘ miluji. Nap°. Poslednφ veΦe°i Pßn∞ Leonarda nebo Vermeerovy portrΘty, u nich₧ jsem v₧dycky cht∞l vid∞t, jak vypadal interiΘr, do kter²ch je situoval.

      Sßm se tedy poΦφtaΦ∙ bojφte?

      Ani ne. Asi proto₧e si uv∞domuju, ₧e ten pohyb sm∞rem k dokonalosti je nezastaviteln². Mo₧nß mne trochu znervoz≥uje, ₧e nikdo nevφ, kam a₧ to dojde t°eba u₧ v p°φÜtφ dekßd∞. Co₧ neodhadnou dokonce ani odbornφci, tak₧e takov² ten podv∞dom² strach samoz°ejm∞ mßm. Ale jinak m∞ ovliv≥ujφ spφÜ v kladnΘm slova smyslu, pomßhajφ mi.

      Kdo jeÜt∞ vßm kdy v ₧ivot∞ nejvφc pomohl nebo poradil?.

      Socha° Sekal, s kter²m jsem dlouho sdφlel ateliΘr, kter² m∞ v mnohΘm inspiroval. Ale ₧e bych ₧il s n∞jak²m pocitem enormnφho zßvazku za n∞co, Φφm mne n∞kdo doslova nasm∞roval jinam, obrßtil na novou vφru -- to ne.

      Kdybyste m∞l stanovit t°i rady do ₧ivota mladÜφm?

      Tak tomu se cel² ₧ivot vyh²bßm. M∞l jsem t°eba nabφdky, pracovat jako pedagog. Tomu jsem nikdy nep°ivolil, pon∞vad₧ toho se d∞sφm jako Φert k°φ₧e, n∞komu dßvat rady. A hlavn∞ dob°e vφm, jak neradi mladφ lidΘ n∞co takovΘho p°ijφmajφ. A dßvat n∞jakß moudra, je₧ by m∞la ·dajn∞ t∞m mlad²m pomoci °eÜit situace, kterΘ je v ₧ivot∞ Φekajφ, to bych si prost∞ nikdy nevzal na sv∞domφ.

      Vzpomenete si na nejv∞tÜφ chybu v ₧ivot∞, kterou jste kdy ud∞lal?

      No, copak o to, chyb jsem nad∞lal dost, dokonce straÜn∞ moc, ale necht∞jte prosφm vßs, abych vßm je specifikoval nebo dokonce hodnotil. UrΦit∞ by se dalo diplomaticky °φci, ₧e jsem nad∞lal chyby velice v²znamnΘ. Ale abych tvrdil jako hodn∞ lidφ, ₧e kdybych si mohl pustit ₧ivot zpßtky, zase bych ud∞lal vÜechno stejn∞ -- tak to jß urΦit∞ ne.

      Ale vrßtit zp∞t byste se cht∞l?

      Samoz°ejm∞. Asi tak do sv²ch dvanßcti let. A od tΘ doby bych to sm∞roval trochu jinak. Ale nebyly by to zßsadnφ zm∞ny. Tuhletu kariΘru bych cht∞l stejn∞. Jen₧e bych m∞l urΦit∞ mnoho vylepÜenφ a vyvaroval bych se urΦit²ch chyb. Kter²ch - to si ale nechßm pro sebe.

      Kdy jste m∞l naposled vÜeho plnΘ zuby?

      Naposled? UrΦit∞ po vernisß₧i tΘhle v²stavy. Vydßvßte ze sebe vÜechno a n∞kdy i vφc ne₧ Φeho jste v∙bec schopen, a p°itom nemßte ₧ßdnou jistotu, jak² bude v²sledek. To je na tom to nejhorÜφ.

      Napov∞zme Φtenß°i, ₧e ta v²stava se konß v galerii v budov∞ M∞stskΘ knihovny ve ValentinskΘ ulici a ₧e pokr²vß poslednφch t°icet let vaÜφ prßce. - Co d∞lßte nejrad∞ji ve volnΘm Φase, pokud n∞jak² v∙bec mßte?

      NejradÜi sedφm s kamarßdy a povφdßm si s nimi. A taky rßd jezdφm na ryby, i kdy₧ jsem v ₧ivot∞ nenamoΦil vlastnφ hßΦek. Jß jezdφm jen jako pozorovatel a debatΘr. S kamarßdy -- to je moje nejmilejÜφ relaxace.

      A co naopak nejh∙° snßÜφte?

      Cokoliv, k Φemu jsem nucen.

      Oblφbenß hudba?

      Pop music, kterou mßm p°i prßci jako kulisu. A k tomu nemohu pou₧φt vß₧nou hudbu, kterou mßm samoz°ejm∞ taky rßd. Ale jindy. Tak₧e nejΦast∞ji rßdio, kde spolΘhßm na diskjockeye, kte°φ jsou konec konc∙ od toho, "zmixovat" ten sprßvn² Üum, jen₧ m∞ sice nebude inspirovat, ale na druhΘ stran∞ m∞ u prßce prßv∞ jen p°idr₧φ. Takov² ten pot°ebn² Üum za hlavou.

      Od vß₧nΘ hudby mßm kompakty. N∞kdy je to Chopin a n∞kdy Mendelsohn Bartholdy a n∞kdy Mozart. A n∞kdy dokonce i Wagner. Ale k tomu u₧ musφ mφt Φlov∞k momentßln∞ dispozici a nßladu.

      Existuje t°eba u popu zp∞vßk nebo ₧ßnr, od n∞j₧ u₧ by pop music aspo≥ pro vßs nemusela klidn∞ v∙bec existovat?

      Michael Jackson. Tam u₧ jsem schopen shodit rßdio z balkonu. To jsou v∞ci, kterΘ nesnesu.

      Poslednφ knφ₧ka, ji₧ jste doΦetl do konce?

      Prvnφ dφl Churchillov²ch pam∞tφ. To je navφc Φetba, k nφ₧ se Φlov∞k musφ v₧dy n∞kolikrßt vracet. Skv∞lß v∞c. Ale zase nadlouho bude asi poslednφ. Ne₧ doΦtu druh² dφl.

      Knφ₧ka, kterou byste si vzal na opuÜt∞n² ostrov?

      Vφte, co je nejzajφmav∞jÜφ? Äe v∞tÜinou jsou to knφ₧ky, kterΘ jsem si zamiloval u₧ jako mal² kluk. Tak t°eba ·pln∞ takov² m∙j fetiÜ jsou KalifornskΘ povφdky Breta Harta. To je i knφ₧ka, co ji vyhrabu, kdy₧ je mi nejh∙°. OvÜem v p∙vodnφm ΦeskΘm vydßnφ v p°ekladu Josefa Vßclava Slßdka, proto₧e bez toho u₧ to nenφ ono, to u₧ pak nenφ ten sloh minulΘho stoletφ. Jß jsem se k nφ dostal i v modernφm p°ekladu, ale to nestojφ za nic.

      To je zajφmavΘ, zvlßÜ¥ u tak modernφho milovnφka rychlostφ. Kde jste k nφ p°iÜel?

      Tu si p∙jΦil (a nevrßtil) jeÜt∞ tßta a podepsanß je J. V. Spergerem. To byl jin² populßrnφ a velmi obsazovan² herec n∞mΘ filmovΘ Θry, ale s p°φchodem Θry zvukovΘho filmu prakticky skonΦil. A pak mßm tradiΦnφ vßnoΦnφ Φetbu, a to jsou Pickwickovci. U₧ Φty°icet nebo padesßt let! A taky jsem vßÜniv² Φtenß° populßrn∞ v∞deck²ch knih.

      Oblφben² malφ°?

      Vφte, je to zvlßÜtnφ, ale i to se m∞nφ v∞kem. Byly doby, kdy byl pro m∞ krßlem Rembrandt, potom p°iÜli impresionistΘ. T°eba Claude Monet, to je Φlov∞k, ke kterΘmu bych se p°φmo modlil. Ale te∩ zrovna u₧ se zase vracφm a₧ do renesance. T°eba Ükola Pierra de la Francesca -- ta m∞ ·pln∞ fascinuje, proto₧e to je v∞c, ke kterΘ se jß sna₧φm prokousat, a p°itom oni ty problΘmy °eÜili, ba vy°eÜili tak dßvno. On m∞l dokonce celou zvlßÜtnφ v²tvarn∞ architektonickou Ükolu ke konstrukci ideßlnφch m∞st. Kdy₧ zjistφte, ₧e u₧ to n∞koho taky vzruÜovalo, a to vlastn∞ o n∞kolik stoletφ d°φv.

      Na film n∞jak nedoÜlo. Mßte n∞jak², kter² si m∙₧ete pustit ·pln∞ kdykoliv?

      Z "lehΦφch ₧ßnr∙" to urΦit∞ starΘ ΦeskΘ filmy -- na ty se koukßm v₧dycky s pot∞Üenφm. A z t∞ch ostatnφch jeden, na kter² se m∙₧u dφvat u₧ opravdu nav₧dy -- VlßΦilovu MarkΘtu Lazarovou.

Pro i4U Pavel Hajn²