Modem (MODulator-DEModulator)

      Zkratka (ano, opravdu zkratka) MODEM je termφn v₧it² jako nßzev pro za°φzenφ, umo₧≥ujφcφ konvertovat proud dat, p°enßÜen² p°es sΘriovΘ rozhranφ poΦφtaΦe na signßly, kterΘ je schopnΘ p°enßÜet b∞₧nß telefonnφ linka a naopak. Dva poΦφtaΦe (nebo i jinß Φφslicovß za°φzenφ, nap°φklad terminßly) spolu mohou po navßzßnφ spojenφ prost°ednictvφm modemu komunikovat stejn∞ Φi podobn∞, jako kdyby byla jejich sΘriovß rozhranφ p°φmo propojena kabelem.

      Modemy nejsou v poΦφtaΦovΘm pr∙myslu ₧ßdn²mi novßΦky (podobnß za°φzenφ se b∞₧n∞ pou₧φvala u₧ v Θ°e sßlov²ch poΦφtaΦ∙ pro p°ipojenφ vzdßlen²ch terminßl∙), ale v∞tÜφho rozmachu doznala modemovß technika a₧ s nßstupem osobnφch poΦφtaΦ∙ v prvnφ polovin∞ osmdesßt²ch let. Tehdy pat°ila mezi vedoucφ firmy v tΘto oblasti americkß spoleΦnost Hayes Microcomputer Products, kterß jako prvnφ aplikovala softwarovΘ °φzenφ pro ovlßdßnφ modem∙ pomocφ standardnφ sady p°φkaz∙ zaΦφnajφcφ na AT - tzv. Hayes Standard AT Command Set (majitel firmy, pan Hayes, je autorem 45 pr∙myslov²ch patent∙ v oblasti telekomunikacφ a v²poΦetnφ techniky). Tento zp∙sob ovlßdßnφ modemu se natolik rozÜφ°il, ₧e tzv. Hayes kompatibilnφ modemy zßhy p°evlßdly nad ostatnφmi, a v souΦasnosti se ji₧ (krom∞ v²jimek pro specißlnφ aplikace) jinΘ ne₧ Hayes kompatibilnφ modemy nevyrßb∞jφ; tφm jejich oznaΦenφ pozbylo v²znamu.

      Pro komunikaci prost°ednictvφm modemu je krom∞ jeho odolnosti proti ruÜenφ sm∞rodatnß pochopiteln∞ hlavn∞ rychlost. Dnes pou₧φvanΘ modemy vyu₧φvajφ signßlovΘ standardy V.32 (14,4) V.34 (28,8) a V.34 + (33,6 Kb/s). Pro prßci v²hradn∞ v prost°edφ digitßlnφch ·st°eden, kterΘ jsou schopnΘ zajistit po₧adovanou Üφ°ku p°enßÜenΘho kmitoΦtovΘho pßsma, se v poslednφ dob∞ zaΦφnajφ uplat≥ovat novΘ standardy dosahujφcφ rychlostφ a₧ 57,6 Kb/s.

      BBS (Bulletin Board System)

      BBS neboli (voln∞ p°elo₧eno) "v²v∞skov² systΘm" je oznaΦenφ pro poΦφtaΦ vybaven² jednφm nebo vφce modemy a obsluhovan² specißlnφm programem, kter² v dob∞ vzniku t∞chto stanic (ve druhΘ polovin∞ sedmdesßt²ch let) plnil funkci jakΘsi elektronickΘ v²v∞sky p°φstupnΘ prost°ednictvφm ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ -- kdokoli, kdo m∞l poΦφtaΦ vybaven² vhodn²m modemem a znal telefonnφ Φφslo stanice, se s nφ mohl spojit a zanechat zde svou zprßvu Φi vzkaz, kter² si pak mohli ostatnφ u₧ivatelΘ p°eΦφst.

      B∞hem dalÜφho v²voje se schopnosti stanic BBS i mno₧ina poskytovan²ch slu₧eb rozÜi°ovaly. St∞₧ejnφ slu₧bou se stala mo₧nost spravovat voln∞ p°φstupnΘ a tematicky t°φd∞nΘ archivy soubor∙, kterΘ se vyu₧φvajφ p°edevÜφm k distribuci nejr∙zn∞jÜφch voln∞ Üi°iteln²ch program∙ a soubor∙ technick²ch i jin²ch informacφ. Soubory, je₧ stanice BBS nabφzφ, si u₧ivatel m∙₧e p°enΘst do svΘho poΦφtaΦe (download) nebo na n∞ p°enΘst soubor, kter² chce dßt k dispozici ostatnφm u₧ivatel∙m (upload).

      DalÜφ kategoriφ jsou komunikaΦnφ slu₧by, p°edstavovanΘ mo₧nostφ zasφlßnφ sprßv jinΘmu u₧ivateli BBS (jednoduchß elektronickß poÜta vΦetn∞ mo₧nosti elektronick²ch konferencφ) a u vφcelinkov²ch stanic mo₧nostφ rozhovoru (p°φmΘ terminßlovΘ komunikace oznaΦovanΘ jako chat) mezi prßv∞ p°ipojen²mi u₧ivateli.

      O sprßvn² provoz BBS a obsah jejφch archiv∙ se starß jejφ tzv. systΘmov² operßtor -- zkrßcen∞ sysop. Stanice BBS spolu mohu i p°esto, ₧e nejsou navzßjem propojeny do stßlΘ sφt∞ (on-line), navzßjem komunikovat. Pro tuto komunikaci existuje vÜeobecn∞ dodr₧ovan² standard propojovßnφ stanic BBS do jednotnΘ sφt∞ FIDONET. V tΘto sφti, kterß mß celosv∞tov² dosah, si v noΦnφch hodinßch jednotlivΘ sousednφ BBS navzßjem vym∞≥ujφ informace, kterΘ se tak b∞hem n∞kolika dnφ rozÜφ°φ po vÜech stanicφch zapojen²ch do sφt∞. BBS zapojenß do sφt∞ FIDONET m∙₧e sv²m u₧ivatel∙m zprost°edkovßvat elektronickou poÜtu, naz²vanou net-mail, vΦetn∞ mo₧nosti pomocφ tzv. bran (gateways) posφlat zprßvy do dalÜφch poΦφtaΦov²ch sφtφ (nap°φklad Internetu).

      Stanice BBS Φasto provozujφ r∙znφ nadÜenci Φi zßjmovΘ spolky, nebo plnφ funkci jakΘsi informaΦnφ centrßly konkrΘtnφ firmy nebo instituce a poskytujφ reklamnφ Φi poradenskΘ slu₧by.

      S masov²m rozÜφ°enφm Internetu v poslednφch letech si n∞kterΘ populßrnφ BBS rozÜi°ujφ okruh u₧ivatel∙ umo₧n∞nφm p°φstupu ke sv²m slu₧bßm prost°ednictvφm internetovΘ slu₧by Telnet.

      Dial-up

      Dial-up neboli "vytßΦenφm nahozenΘ" spojenφ je zp∙sob propojenφ poΦφtaΦ∙ do sφt∞ prost°ednictvφm linek ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, kdy je telefonnφ spojenφ (hovor) navazovßno pouze na dobu nezbytnou pro p°enesenφ po₧adovan²ch dat.

      P°ipojenφ do Internetu typu "dial-up" pat°φ mezi nejlevn∞jÜφ varianty p°ipojenφ jednotliv²ch poΦφtaΦ∙ nebo mal²ch lokßlnφch sφtφ, proto₧e dφky pom∞rn∞ malΘ propustnosti modemov²ch spoj∙ a omezenΘmu poΦtu najednou komunikujφcφch zßkaznφk∙ nejmΘn∞ zat∞₧uje uzel poskytovatele.

      N∞kterΘ rozlehlΘ sφt∞, u kter²ch nenφ provozn∞ nutnß Φi ekonomicky opodstatn∞nß mo₧nost bezprost°ednφ komunikace, vyu₧φvajφ dial-up spojenφ dokonce jako jedin² zp∙sob propojenφ sv²ch uzl∙. P°φkladem takovΘ sφt∞ je t°eba sφ¥ amatΘrsk²ch BBS stanic FIDONET.

      On-line (online)

      Pojem on-line, kter² v angliΦtin∞ znamenß sp°a₧en² Φi napojen² a nejvφce zdomßcn∞l prßv∞ v oblasti poΦφtaΦovΘ a komunikaΦnφ techniky, oznaΦuje re₧im prßce za°φzenφ, v n∞m₧ je aktivn∞ p°ipojeno k °φdφcφmu poΦφtaΦi nebo sφti.

      PoΦφtaΦov² v²znam on-line asi nejlΘpe vystihuje jeho doslovn² p°eklad -- "na lince". Nap°φklad telefon Φi modem je on-line p°ipojen k telefonnφ sφti, osobnφ poΦφtaΦ pracuje v lokßlnφ sφti rovn∞₧ on-line. On-line p°φstup k centrßlnφ databßzi umo₧≥uje pracovat s jejφ okam₧itou reßlnou podobou atd.

      Stejn∞ tak m∙₧ete s elektronickou poÜtou a dalÜφmi slu₧bami Internetu pracovat bu∩to on-line, tedy v dob∞, kdy je vßÜ poΦφtaΦ p°ipojen k uzlovΘmu poΦφtaΦi, nebo si v tΘto dob∞ pouze vyzvednout obsah schrßnky a doÜlou poÜtu (vΦetn∞ nov∞ odesφlan²ch zßsilek) p°ipravit off-line, tedy po odpojenφ od sφt∞, a a₧ budete p°φÜt∞ on-line, m∙₧ete p°ipravenΘ zprßvy odeslat a vyzvednout novΘ. To se samoz°ejm∞ t²kß pouze dial-up p°φstupu k Internetu, proto₧e pokud jste k n∞mu p°ipojeni p°es lokßlnφ sφ¥ pomocφ pevnΘ linky, jste (vzhledem k Internetu) on-line stßle.

      V pon∞kud p°enesenΘm smyslu se pojmu on-line vyu₧φvß takΘ k oznaΦenφ stavu perifernφho za°φzenφ, kdy je p°ipraveno komunikovat s °φdicφm poΦφtaΦem (nap°φklad tiskßrna, skener a podobn∞).

      Off-line (offline)

      Off-line je opakem on-line a znamenß tedy re₧im prßce poΦφtaΦe bez p°φmΘho aktivnφho spojenφ se sφtφ Φi dalÜφm za°φzenφm. Modem poΦφtaΦe m∙₧e b²t sice permanentn∞ p°ipojen k telefonnφ sφti (tedy on-line), ale samotn² poΦφtaΦ jej v∞tÜinu Φasu pro p°ipojenφ do vzdßlenΘ sφt∞ nepou₧φvß -- pracuje off-line.

      Stejn∞ nap°φklad off-line zpracovßnφ dat se podobß dßvkovΘmu zpracovßnφ bez kontaktu s centrßlnφ databßzφ Φi archivem, kdy jsou p°φsluÜnΘ ·daje nebo jejich Φßst p°ipraveny (po°φzeny, modifikovßny, p°eformßtovßny) na samostatnΘm poΦφtaΦi, a teprve v okam₧iku navßzßnφ spojenφ jsou tyto zm∞ny odeslßny do centrßly.

      TakΘ off-line prßce v Internetu spoΦφvß p°edevÜφm v prohlφ₧enφ d°φve sta₧en²ch webov²ch strßnek a zpracovßnφ d°φve vyzvednutΘ poÜty, p°φpadn∞ p°φprav∞ zßsilek k odeslßnφ.

      Klient

      V ÜirÜφm smyslu je klient oznaΦenφ pro poΦφtaΦ, kter² prost°ednictvφm sφt∞ vyu₧φvß slu₧eb v²konn∞jÜφho nebo specializovanΘho centrßlnφho poΦφtaΦe (viz klient-server).

      Proto₧e Φinnosti spojenΘ s rolφ klienta (vyu₧φvßnφm slu₧eb p°φsluÜnΘho serveru) v₧dy zajiÜ¥uje konkrΘtnφ proces (b∞₧φcφ program) a na jednom fyzickΘm poΦφtaΦi nebo pracovnφ stanici m∙₧e najednou pracovat vφce r∙zn²ch program∙ tohoto typu, pou₧φvß se slovo klient takΘ pro jako obecnΘ oznaΦenφ pro program slou₧φcφ k vyu₧φvßnφ slu₧eb urΦitΘho serveru, respektive typu server∙.

      V Internetu, kde vlastn∞ tΘm∞° v₧dy u₧ivatel pracuje v re₧imu klient-server, je b∞₧nΘ pou₧φvßnφ mnoha klientsk²ch program∙. V podstat∞ je t°eba mφt pro ka₧dou slu₧bu (poÜtu, FTP, gopher, www nebo t°eba real-audio) odpovφdajφcφ program -- klienta. VßÜ www prohlφ₧eΦ (browser) je tedy vlastn∞ klientem umo₧≥ujφcφm p°istupovat ke strßnkßm ulo₧en²m na www serverech. Dokonce, pokud pou₧φvßte n∞kter² z modernφch klientsk²ch program∙ jako Netscape Navigator Φi Communicator nebo Internet Explorer firmy Microsoft, plnφ tento program funkci vφce klient∙ najednou (pro www, FTP a e-mail).

Jan ╚ßp