Blφ₧φ se Vßnoce a Chattanooga je v srdci tzv. Bible belt (biblickΘho pßsu). 98 % lidφ se tu prohlaÜuje za k°es¥any, pochßzφ odsud v∞tÜina v∞hlasn²ch televiznφch kazatel∙, vΦetn∞ t∞ch, kte°φ si za penφze oveΦek stav∞jφ palßce, kde i psφ bouda mß klimatizaci, nebo ti, kterΘ obΦas "pom²lenφ" novinß°i vyfotφ p°i odchodu z hotelu ve spoleΦnosti veselΘ dßmy. Chattanooga je takΘ semeniÜt∞m nejr∙zn∞jÜφch kult∙ -- p°esto (nebo mo₧nß proto), ₧e je tu pr² nejv∞tÜφ pom∞r kostel∙ na jednoho obyvatele na sv∞t∞.

      Chattanooga mß svou osobnost. Geografick²mi ani ekonomick²mi ·daji nechci nikoho zat∞₧ovat. Cht∞l bych se pokusit o n∞co jinΘho. Popsat barvitost, malebnost, v∙n∞ a p°φchut∞ obyvatelstva, mφrn∞ °φznutΘ nßdechem mφstnφch Vßnoc.

      Äe to stojφ za pokus, by m∞lo napov∞d∞t u₧ pochechtßvßnφ ΦernΘho mu₧e v informacφch na Kennedyho letiÜti v New Yorku, kdy₧ jsem se ho zeptal, odkud to letφ do Chattanoogy. Nebyl to smφch zlomysln², spφÜ mu p°ipadalo legraΦnφ, ₧e by n∞koho s evropsk²m p°φzvukem v∙bec napadlo tφm sm∞rem let∞t. Je to asi jakoby k vßm dom∙ p°iÜla nßvÜt∞va a hned by Üla do lo₧nice. Pro USA je Chattanooga n∞co podobn∞ soukromΘho a intimnφho.

      Na Jihu si samoz°ejm∞ Φlov∞k o bφl²ch Vßnocφch m∙₧e nechat jen zazpφvat, prohlΘdnout si AlÜovy obrßzky nebo si p°epnout na kanadsk² televiznφ kanßl. Ale jsme v Americe. Co takhle Vßnoce zelenΘ -- ne ta zelenß ΦerstvΘho chvojφ, spφÜe ta jinß zele≥ -- jako dolarovß bankovka?

      U₧ v Φervenci zaΦφnajφ specißlnφ vßnoΦnφ prodeje, v televizi na vÜech kanßlech dßvajφ vÜemo₧nΘ variace na Dickens∙v "VßnoΦnφ p°φb∞h" (krßlovstvφ za Mrazφka!). VÜe v koordinovanΘm psychologickΘm ·toku p°ekonat ji₧anskou filosofii, kterou mi kdosi popsal takto: Keep one hand on your gun, the other on your wallet, have your eyes open and trust nobody (Jednu ruku na pistoli, druhou na pen∞₧ence, oΦi otev°enΘ a nev∞°it nikomu.).

      V∞tÜina AmeriΦan∙ si Vßnoce kupodivu p°edstavuje ve spojenφ se Santou, poletujφcφm ve sv²ch sanφch ta₧en²ch jeleny (nßÜ Santa, Rudolf, mß ka₧d² rok Φerven² nos a zlφ jazykovΘ tvrdφ, ₧e se obΦas mφrn∞ potßcφ). Na dve°e si tu v∞Üφ v∞nce s Φerven²mi stuhami. Jedna starß hodnß panφ vzpomφnala, jak jejφ babiΦka prßv∞ o Vßnocφch p°ijela s d∞deΦkem do Ameriky. Kdy₧ vid∞la vÜechny ty v∞nce na dve°φch dom∙, polekala se, ₧e tu °ßdφ n∞jakß straÜnß epidemie. D∞deΦkovi pr² dalo hodn∞ p°esv∞dΦovßnφ, aby mu nevyemigrovala zpßtky do Evropy. Nßm to rad∞ji vysv∞tlili hned.

      Ne vÜichni tu ale slavφ Vßnoce stromeΦkem a se Santou u komφna. BaptistΘ (a t∞ch je v∞tÜina) se bez pohansk²ch relikviφ obejdou. Farß° jim vyhro₧uje horoucφm peklem za ledacos -- nap°. i za po₧itφ alkoholu. Ti stateΦnφ si tedy jezdφ nakupovat pivo do vedlejÜφho m∞sta (pr∙Üvih je, kdy₧ se tam v obchod∞ potkajφ s bratrem ve vφ°e) a obrßzky se Santou si pr² prohlφ₧ejφ tajn∞ -- snad zamΦeni na zßchod∞...

      Jedna z nejmenÜφch, ale v²znamn²ch skupin lidφ tady -- o kter²ch se nezasv∞cenec dozvφ jen po delÜφm pobytu -- jsou potomci takzvan²ch carpet baggers (kobercovφ ₧ebrßci). To byli dobrodruzi ze Severu, kte°φ pod ochranou vφt∞znΘho vojska cestovali po ji₧nφch oblastech s pytlφky seÜit²mi z kobereΦk∙ a do nich shroma₧∩ovali, na co p°iÜli. V Chattanooze se usadili na ho°e Lookout -- te∩ je to oblast star²ch zbohatlφk∙ -- a jejich potomci dodnes vlßdnou m∞stu. Mezi sebou si °φkajφ Old Money (starΘ penφze). Zbohatlφci nedßvnφ jsou usazeni na ho°e Signal, a O. M. jim pohrdav∞ °φkajφ New Money (novΘ penφze). Obojφ M. se zpravidla nest²kajφ -- hory jsou odd∞leny °ekou Tennessee.

      Old Money lehce poznßte podle kalhot, kterΘ majφ kratÜφ nohavice, jako by Φekali velkou vodu. (A skuteΦn∞ -- takov²m kalhot∙m se tady °φkß high waters). Jednou jsem byl na n∞jakΘm jednßnφ v Atlant∞, kterΘho se z·Φastnil rovn∞₧ jeden arogantnφ synek z presti₧nφ chattanoozskΘ rodiny. Ke konci se ke m∞ naklonil jeden z p°φtomn²ch a nevinn∞ se m∞ zeptal: "To ten chlap nemß na to, aby si koupil delÜφ kalhoty?"

      Na podzim tu Old Money tradiΦn∞ po°ßdajφ Cotton Ball (Bavln∞n² bßl), jen pro vyvolenΘ. Prost² lid si jako parodii zavedl Kadzu Ball (kadzu je plevel, lißna p∙vodn∞ z Japonska, kterß se v zanedban²ch oblastech velice rychle rozbujφ).

      DalÜφ alegorickou skupinou na venkov∞ a v chudÜφch oblastech m∞st jsou tzv. rednecks (ΦervenokrΦkovΘ). Rednecks se jim °φkß proto, ₧e v minulosti tradiΦn∞ pracovali na poli a m∞li opßlenΘ krky. Dnes u₧ v∞tÜinou d∞lajφ ve fabrikßch a poznajφ se snadno: °φdφ pickupy, nßkla∩ßΦky, na zadnφm okΘnku majφ pov∞Üenou po°ßdnou brokovnici. TakΘ nosφ za pasem pistoli, p°ipomφnajφcφ Rumcajsovu bambitku, zvanou hog leg (praseΦφ noha). Pickupy musejφ b²t otluΦenΘ a bez klimatizace, jinak by se jim ostatnφ smßli. Na sv²ch farmiΦkßch si stßle p°ivyd∞lßvajφ "zem∞d∞lstvφm" (stßdeΦko krav -- obΦas se je pokusφ spoΦφtat, a kdy₧ se dopoΦφtat nemohou, n∞jakou klepnou na maso. Ti ambici≤zn∞jÜφ se nechali nachytat a p∞stujφ pÜtrosy; ti se ale na rozdφl od kraviΦek t∞₧ko chytajφ). To zem∞d∞lstvφ se provozuje jen v p°φpadech, ₧e na farmiΦce jeÜt∞ zbylo n∞jakΘ mφsto mezi star²mi, rozpadl²mi, k°ovφm prorostl²mi a ch°est²Üi obydlen²mi automobily. Ty se s ·ctou nechßvajφ jako rodinnß pamßtka na prad∞deΦka.

      Rednecks se st²kajφ jen s velmi ·zkou skupinkou znßm²ch, jsou v∞tÜinou siln∞ nßbo₧ensky zalo₧enφ a nenßvidφ a bojφ se ka₧dΘho a vÜeho, s Φφm nevyr∙stali od d∞tstvφ. Jednφm z d∙vod∙ jejich izolace je asi takΘ to, ₧e jim je velice t∞₧ko rozum∞t. Jejich °eΦ p°ipomφnß volnob∞h jejich nßkla∩ßΦku. Pod spodnφm rtem mφvajφ ₧molek ₧v²kacφho tabßku; ti Φistotn∞jÜφ chodφ s prßzdn²m kelφmkem od kßvy nebo plechovkou od Coca-Coly coby plivßtkem. Slina proÜlß ₧v²kacφm tabßkem se nesmφ polknout. Rakovina ·st je z°ejm∞ d∙vodem, proΦ u redneck∙ nedochßzφ k populaΦnφ explozi.

      Osobn∞ jsem vid∞l jednoho japonskΘho in₧en²ra. Cht∞l si to zkusit a bu∩ ignoroval dob°e mφn∞nΘ rady, nebo nerozum∞l, mo₧nß mu p°ipadalo vulgßrnφ plivat -- zkrßtka polknul. B∞hem Φtvrthodinky se mu zaΦalo tmφt p°ed oΦima, ulo₧il se na podlaze a museli ho odvΘzt do nemocnice. Sblφ₧it se s redneckem je vrchol diplomatickΘho um∞nφ a vy₧aduje to obrovskou trp∞livost. Kdy₧ se vßm to ale povede, mßte p°φtele na cel² ₧ivot.

      P°ed dv∞ma roky, kdy₧ jsme s rodinkou navÜtφvili svou starou vlast, jsme se po p°φletu vÜichni usadili do naÜφ rodinnΘ "minivany", zapnuli klimatizaci, nastavili automatick² regulßtor rychlosti (Φesky je pro to urΦit∞ n∞jak² odborn² termφn) na 75 mil/h a pod°imujφce jsme si to v klidu valili do Chattanoogy. Napadlo m∞, proΦ tu asi nikdo nejezdφ stylem pra₧sk²ch taxikß°∙. Odpov∞∩ nevφm dodnes, ale trochu podez°φvßm prßv∞ ty mφstnφ Rumcajse, jejich bambitky a brokovnice na zadnφch oknech omlßcen²ch pickup∙.

      Mo₧nß mß n∞kdo pocit, ₧e se vyh²bßm zmφnce o normßlnφch lidech. Ti tady -- podle evropskΘho standardu -- nejsou. Jsou tu samoz°ejm∞ novinß°i, zuba°i, lΘka°i, prßvnφci, in₧en²°i, technici a °emeslnφci -- t∞m mlad²m se tu °φkß Yupee (Young Urban Professionals), ale i ti majφ svou osobnost.

      NejlΘpe to vyjßd°il jeden BelgiΦan, kter² tu d∞lal n∞jak² Φas °editele jednΘ venkovskΘ tovßrny. Jednou veΦer, kdy₧ jsme si sedli a zaΦali filosofovat. A uv∞domili jsme si, ₧e oba mßme Φasto pocit, ₧e bu∩ jsme blßzni my, nebo vÜichni ostatnφ okolo. Dost se nßm ob∞ma ulevilo, proto₧e nßm tak zasvitlo malinkΘ sv∞t²lko nad∞je -- i p°esto, jak velice nepravd∞podobnΘ to m∙₧e b²t, jsme mo₧nß opravdu jeÜt∞ normßlnφ.

      Chattanooga je v srdci oblasti, kde se vedly jedny z nejurputn∞jÜφch boj∙ Severu proti Jihu. Pßr mil od st°edu m∞sta je slavnΘ bojiÜt∞ Chickamagua, udr₧ovanΘ jako nßrodnφ park. Tam padlo pr² p°es 30 000 vojßk∙. P°φmo v centru je Missionary Ridge, kde generßl Sherman neΦekan∞ porazil dob°e zakopanou ji₧anskou armßdu a otev°el si tak cestu do Atlanty (kterou pak pat°iΦn∞ zdevastoval). Na vrcholu mφstnφ hory Lookout se vedla tzv. "bitva nad oblaky" -- mlha z °eky Tennessee toti₧ pokryla ·dolφ a vojßci tak umφrali s pocitem, ₧e jsou blφ₧e k nebi.

      ObΦanskß vßlka tu vÜak zdaleka neskonΦila. V mφstech bitev a v zahradßch dom∙ stojφ peΦliv∞ zrestaurovanΘ kan≤ny. Pr² jako historickΘ pamßtky; zkuÜenΘmu pozorovateli by vÜak nem∞lo ujφt, ₧e velkß v∞tÜina d∞l je namφ°ena sm∞rem na Sever. Kdyby se Sherman o n∞co pokusil znovu, nemuselo by mu to u₧ tak lehce projφt.

      Ka₧d² rok na ja°e p°edvßd∞jφ dobrovolnφci v parku Chickamagua n∞kterΘ d∙le₧itΘ bitvy. Je to p°φle₧itost k hezkΘmu v²letu s rodinkou do p°φrody na malou spoleΦenskou akci -- hraje se s vervou a mn∞ v₧dycky trochu vrtß hlavou, kdo letos tu vßlku vyhrßl...

Jaroslav Tyma≥, Chattanooga, Tennessee, USA